Zrod hlavních světových náboženství je pro jejich stáří zahalen tajemstvím. Historikové nám často nabízí vícero spekulativních hypotéz vysvětlujících okolnosti vzniku konkrétních náboženství. Naproti tomu dobře zdokumentované kulty 20. století nám umožňují přesně sledovat podmínky, které vedly k jejich zrodu a šíření, což nám zpětně umožňuje lépe odpovědět na otázky, proč vznikají a jak se šíří náboženství obecně.

Experimentální psycholog Steven Pinker obžaloval dnešní bioetiku, že neúčelnou byrokracií závažným způsobem brání v rozvoji biomedicíny a snižování lidského utrpení.

Podle Aristotela, filosofa vrcholného období řecké filosofie, je člověk „zoon politicon“. Tedy politické zvíře. Karel Čapek k tomu poznamenal: „Myšlenka je to náramně moudrá. Není jenom docela jasno, mínil-li tím Aristoteles, že člověk je podivné zvíře, které dělá politiku, nebo že člověk, který dělá politiku, je s odpuštěním zvíře.“

Pan Rostislav Klimt jako jediný odpověděl na výzvu, kterou jsem uvedl na začátku série těchto článků, a rozhodl se se mnou udělat rozhovor.

Nedávno se na stránkách iDnes.cz objevil kvíz „Biblické postavy a příběhy v každodenním životě“. Sedmá kvízová otázka byla: „Kdo dostal od Hospodina na kamenných deskách Desatero přikázání, které je základem křesťanské etiky?“ Správná odpověď byla „Mojžíš“. Tato otázka ale vychází z mylného předpokladu. Desatero přikázání, které bylo podle bible vytesáno do kamene, není základem jakékoliv etiky.

Populární forma Pascalovy sázky zní zhruba takto: Vírou v Boha člověk nemůže nic ztratit, může pouze nekonečně vyhrát. Absencí víry člověk nic nezíská, ale může nekonečně dlouho trpět v pekle. Věřit je proto sázka na jistotu. Myslím si, že se Pascal a s ním všichni, kdo nějakou formu této sázky používají k apologetice, se v této úvaze mýlí. Pojďme se podívat, kde jsou slabá místa Pascalovy „sázky na jistotu“.

To, jestli sní androidi o elektrických ovečkách, stále nevíme, ale můžeme se podívat na výplody fantazie neurálních sítí vytvořených v Google Reaserch Lab.

Netradičně pojatá statistika obětí 2. světové války.

Pracovat z domova je snem asi každého zaměstnance. A firmy tyto tužby začínají pomalu naplňovat, když zhruba třetina až polovina společností dnes umožňuje nějakou formu plnění povinností mimo pracoviště. Cílem je zvýšit pohodu zaměstnanců, zredukovat čas věnovaný dojíždění a ušetřit na nájmech za kancelářské prostory.

V USA běží první klinická studie působení extáze na sociální fobie autistů. Pokud jim dokáže pomoct, bude to nejspíš znamenat další rehabilitaci oblíbené taneční substance v očích odborníků.

Pokud nemáme na mysli kumulaci majetku, ale to, co je každému křesťanu přikázáno - aby se modlil a byl nábožný, jde to s mladými Američany rychle s kopce. Jsou nyní horší, než byli svého času „Boomers“ a „GenX'ers“.

Astrocyty

Jaderné odzbrojování se zadrhlo, po jaderných zbraních pokukují další země a riziko osudného omylu je prý hmatatelnější, než dřív.

Během minulého týdne se v redakci Osla sešly dvě poměrně obsáhlé kritiky k sérii článků „Zeptejte se svého kněze“. I když se přímo netýkají popularizace vědy (jako ostatně celá série), může být zveřejnění těchto úhlů pohledu přínosné pro pochopení plurality názorů ve společnosti. V závěru obou příspěvků dostal prostor i kritizovaný J. Špaček.

Teresa Fernandez-Crespo z University Baskicka, zkoumala megalitické památky v severním Španělsku a dospěla k závěru, že vypovídají o opaku toho, co jsme si o sobě namlouvali. Zpochybnila zažitou představu rovnostářství v pozdním neolitu a začátku doby měděné. K šíření španělských kacířských myšlenek se propůjčil přední paleontologický časopis Journal of Archaeological Science.

Tento článek pouze shrnuje některé z mých úvah o otázkách, které vyplývají z víry v nesmrtelnou duši, případně víry ve vzkříšení těla a následný věčný život. Čtenáři, kteří představu nesmrtelné duše nebo vzkříšení považují pouze za způsob vyrovnání se se smrtí, který nepopisuje realitu, můžou chápat následující text jako námět sci-fi románu.

Vývojáři z MIT pracují na jazyku pravděpodobnostního programování pro aplikace počítačového vidění.

Když se Napoleon Bonaparte zeptal Pierra Laplace, proč nezmínil Boha ve své rozsáhlé knize zabývající se astronomií, Laplace odpověděl: „tuto hypotézu jsem nepotřeboval“. Dnes už nepotřebujeme hypotézu o existenci duše k vysvětlení fungování lidského myšlení, ba co více tuto hypotézu by bylo velice obtížné spojit se současným poznáním fungování lidského mozku.

Další podnět k zamyšlení nad vírou: Otázky ohledně vzkříšení

Japonští vědci vložili do hlav slepých potkanů zařízení s kompasem a mikrostimulátorem. Potkani si s jeho pomocí obstojně obnovili orientaci v prostoru.

Je dobré se nad vírou zamyslet, nebo je lepší přijmout víru tak jak je předkládána a filozofování přenechat teologům? Pokud souhlasíte s tím, že není na škodu se občas nad vírou zamyslet, pak vám seriál článků „Zeptejte se svého kněze“ poskytne námět k zamyšlení.

Online svět hry DayZ posloužil jako modelové prostředí ke studiu lidského chování během děsivé katastrofy. Štěstí přeje připraveným!

Když občanská válka vypukne v zemi, která je významným producentem ropy, tak je větší šance na intervenci vojensky schopné mocnosti – zvlášť takové, co má nouzi o ropu.

Nová americká studie charakteriyuje vývoj společnosti s ohledem na náboženství a vědu. V podstatě potvrzuje to, čemu mnozí říkají „post-sekulární perspektiva“.

Co byste podnikali, kdyby večer nešla elektřina? Venku naprostá tma, žádná televize, nefungující počítač, osvětlení svíčkami, v zorném poli jen křivky partnera/ky...

Časopis Nature se aktuálně ptal antropologa Scotta Atrana z Michniganské univerzity, který se věnuje obtížnému výzkumu příčin teroristických útoků.

Poker se přiřadil k šachům a dámě, tedy hrám, které nemá smysl hrát s umělou inteligencí.

Z pozorování vývoje naší biologické inteligence to usuzuje filozofka Susan Schneiderová z Connecticutské univerzity. Podle ní je vesmír lovištěm prastarých umělých superinteligencí.

Jde o poutavé příběhy a ten kdo jim věří, se sám stává jejich hrdinou. Konspirace jsou laciné bláhovosti, ale pokud se je někdo snaží přísně vědecky vyvracet, je ještě bláhovější. Na pohádky se musí jinak, než s matematikou a logikou.

Zpráva výboru Senátu USA odhaluje, jak zbytečné je mučení při vyslýchaní,i když jde o záchranu lidských životů. Odborníci to ale tvrdili už dávno.

Slavný astrofyzik se podle všeho bojí, že by nástup plně funkční umělé inteligence mohl vést k zániku lidstva. Někteří s ním souhlasí, podle řady expertů na AI to ale Hawking přehání.

Docela snadno a rychle. Stačí odstranit levou amygdalu, když je poškozená kvůli nějakému dalšímu onemocnění, a výsledkem je pacient trvale zbavený arachnofobie.

Švýcarští vědci vytvořili robotický simulátor duchů. Vůbec poprvé se jim povedlo v laboratoři vyvolat přízračný pocit cizí neviděné přítomnosti. Nejde o anděly ani ďábly, ale poruchu provozu centrální nervové soustavy.

Strašidelné obrázky a politické sklony, toť koktejl hodný Halloweenu. Nebuďte líni a vystrašte alespoň známé anebo ratolesti. Trick or treat!

Analýza pozorování zabíjení mezi šimpanzi vedla početný vědecký tým k závěru, že šimpanzi jsou normální zabijáci, tak jako my. Zabíjejí a válčí, když je riziko při útoku nízké, což je velice poučné i v dnešní Evropě.

S překážkami života se každý vyrovnává po svém, univerzálně oblíbené jsou však drogy, zejména ty legální jako alkohol či nikotin. Jedním z velkých životních stresů je provdat dceru, oženit syna. Od jistého věku začne mysl rodičů okupovat strach. Obava, že jejich dítě zůstane na ocet. Začátek jakékoliv konverzace: "Už sis někoho našel?" ničí vztahy mezi rodiči a dospělými dětmi kdekoliv na světě. Někde má však tento strach velmi reálné důvody.

Máte fajn přátele? Cítíte se s nimi spokojeně, jako byste je znali odjakživa? Není to náhoda, jsou to totiž vaši vzdálení příbuzní. V přátelství mají prsty geny!

Na Facebook se provalilo, že v lednu 2012 tajně experimentoval s emocemi 700 tisíc uživatelů. Ujímá se vlády Antikrist?

Budeme také mít elektrody v mozku, když to při učení opic tak dobře funguje?

Neurovědci si hráli s pamětí geneticky upravených potkanů. Dokázali jim vložit špatnou vzpomínku na elektrickou ránu, vymazat ji a pak zase obnovit. Naše znalosti o paměti se rozšiřují.

Víra evoluci zrovna moc nemusí. Paradoxně ale právě jí vděčí za svůj vznik. Náboženské instinkty si neseme v sobě z prehistorických dob. Umožňovaly nám přežít.

Výzkumníci z Yale a Harvardu živící se zkoumáním lidské mysli a chování si položili otázku: Vyžaduje naše spolupráce a ochota se podělit, vědomé sebeovládání? A nebo jsme od přírody družní a sobce z nás dělá až vědomá kalkulace? Výsledky americké studie vyzněly jako obžaloba zkorumpovaných státních systémů.

aneb proč jsou dobré skutky nakonec potrestány

Výsměch není na místě, v EU jsme dopadli ještě hůř ….

Naše podivuhodné vědomí je generované kvantovými vibracemi mikrotubulů v mozkových neuronech, které jsou ozvěnou informace vtištěné do samotného časoprostoru. Nezní to lákavě?

13 milisekund.

Funkční magnetická rezonance bezvěrců s věřícími potvrzuje, že propojení mozkových center v teorii mysli do značné míry určuje religiozitu dotyčného.

Německý psycholog Hermann Ebbinghaus již před více než sto lety prohlašoval, že učení prokládané přestávkami, dává vznik trvalejším vzpomínkám. Pokusy na hlodavcích mu nyní daly za pravdu. Drezúra myší bez odpočinkových přestávek vede ke „kratší“ dlouhodobé paměti.

Při hodnocení atraktivity druhých se zaměřujeme nejdříve na jejich tvář. „Ocenění“, jak je bližní přitažlivý, přitom probíhá extrémně rychle. Subjekty, které v jednom pokusu viděly fotografii pouhých 100 ms, hodnotily atraktivitu člověka na ní stejně jako lidé, kteří při stanovení atraktivity nebyli časově omezeni.

Algoritmus AIXI vyjadřuje ideální a univerzální umělou inteligenci. Momentálně je ve fázi hravosti a zabývá se Pac-Manem, piškorkami nebo pokerem.