Miocénní primát z lidské linie Pierolapithecus catalaunicus zažil analýzu kostí pánve. Jde o vůbec nejstarší zbytky pánve hominida, které máme k dispozici.

A bez pyrotechniků. Růst světové populace zpomaluje už od poloviny 60. roků.

Matení veřejnosti je činnost, která se nevyhýbá ani našim končinám. Těm nejlepším z nejlepších uděluje Český klub skeptiků Sisyfos cenu Bludné kameny. Letošními vítězi ze 48 nominovaných se stávají: RNDr. Jan Frank (kategorie jednotlivců) a Česká televize (kategorie družstev).

Mecenáši ze světa informačních technologií založili cenu pro hrdiny věd o životě v hodnotě 3 milionů dolarů. Bojovníci s rakovinou a krotitelé kmenových buněk mají nový vysněný vrchol kariéry.

Kalifornský psycholog Simonton teskní po době zářných géniů převracejících celé vědní obory. Dnešní věda je ale prostě jiná.

V těchto dnech publikovali čeští a dánští vědci první výsledky analýz ostatků světoznámého dánského astronoma Tychona Braha, který delší dobu žil, pracoval a i zemřel a byl pohřben v Praze. Hlavní otázkou, kterou chtěli vyřešit, byla možnost, že se Tycho Brahe otrávil nebo byl otráven rtutí. Podívejme se, jakou odpověď nám analýza hlavně jeho vousů a kostí, dala.

V 21. století se nejsnáze dopracuje úspěchu člověk obdařený vlastnostmi psychopata.

Ti, na které se při rozdílení zlatých medailí v portrétem Alfreda Nobela nedostalo, ačkoli si Nobelovu cenu zasloužili, se ocitli v „krásný společnosti“.

Anglický král Richard III. byl a) zrůda na těle i duchu, b) fešák a pašák. Správná odpověď je a) i b). Záleží na tom, který králův "mediální obraz" se nám dostane do rukou.

Brněnští antropologové pod vedením profesora Jaroslava Maliny vytvářejí otevřené elektronické encyklopedie.

Dne 30. srpna 2012 zemřel profesor Jaroslav Drobník – nestor české biotechnologie.

Již jsme se pod tíhou faktů smiřovali s tím, že my, kteří si říkáme moudří, jsme naše blízké příbuzné z rodu Homo likvidovali vyháněním, pobíjením i pojídáním ale když šlo o sex, byly nám všechny rozdíly jaksi fuk. Měly to dokládat geny neandertálců, které si nosíme v našich buňkách, tak nám to mnozí vědci vysvětlovali. Cambridští evoluční biologové Dr. Anders Eriksson a Andrea Manica ale mají na původ společných genů a na naší oblibu v mesalianci, jiný názor. Křížení moderních lidí s neandertalci zpochybnili, ne-li vyvrátili.

Výzkum DNA z kostí vyhynulých obřích ptáků Nového Zélandu očistil změnu klimatu od nařčení, že přivodila jejich vyhynutí.

Červená barva je jiná než ostatní v tom, jak na nás působí. U mnoha kultur je oblíbená jak na oblečení, tak na pokožce v podobě ozdobného nebo rituální malování. Je spojována nejen s láskou a zamilovaností, ale i s mocí a vyšším společenským statusem. Preference červené barvy má zřejmě hlubší evoluční souvislosti.

Svět je zděšen. Americký embryolog přivedl na svět třicítku geneticky modifikovaných dětí. Je čeho se bát?

Drobná eocénní opička z Myanmaru se stala klíčovým svědkem doby před 37 milióny let, kdy naši ranní předci přišli z Asie do severní Afriky.

Před nedávnem jsme zde uvedli, že neandrtálci lovili dravce a asi se zdobili jejich uřezanými posledními články prstů nohou s drápy. Jiné objevy ukazují na záměrné manipulování s červenými okrovými barvivy, a to souběžně a nezávisle s našimi přímými předky.

Na výběr jsou atomoví fyzici, genoví inženýři, nanotechnologové a další učenecká cháska. V Mexiku, Švýcarsku, Řecku a Itálii už to začalo!

Není to vyloučené. Pozorování Hubbleho, Chandry a dalších zařízení odhalila takový podezřelý objekt v galaxii CID-42.

V zemi, kterou považujeme za jednoho z demokratických asijských tygrů, musejí vydavatelé středoškolských učebnic odstranit příklady dokládající evoluci.

Neandrtálci nebyli přihlouplí a hrubí „předlidé“, ale měli svůj bohatý sociální život a myšlenkový svět srovnatelný s životními způsoby raných anatomicky moderních lidí. Důkazy o symboličnosti myšlení pradávných lidí (nás i neandrtálců) se rozpoznávají jen obtížně a tak každý doklad zaujme.

Geniální nápady přicházejí za těmi, kdo o ně ani moc neusilují. Klíčem k úspěchu není jen pekelné soustředění, ale také „toulání myšlenek“.

O tom, že krkavcovití ptáci jsou vyjímečně inteligentní, není pochyb. Nejenže umí používat nástroje, ale i plánovat. S ořechy létají nad křižovatku, kde je upustí, aby kola projíždějících aut jim pomohla rozbít skořápku. Když pak na semaforu autům svítí červená, dokráčejí si pro pamlsek. V sebezapření a čekání na možnost výměny malého pamlsku za větší nebo lepší jsou lepší než děti. Rakouští vědci nyní připsali vránám další „plus“ - schopnost rozeznávat komu lidský hlas patří.

Současnému lidstvu koluje žilami různý podíl krve neandrtálců a dalších „primitivních“ druhů člověka. Nejsou někteří z nás evolučně „pokročilejší“ a jiní „zaostalejší“?

O pravověrném muslimu, jenž ukrýval paměťové médium s hříšným videem. I v tomto případě však účel posvětil prostředky.

Rekonstrukce změn hladiny Jónského moře naznačuje, že zdejší ostrovy v době, kdy na nich neandertálci zanechali své kamenné nástroje, nebyly spojeny s pevninou.

Jedná se o bezkonkurenčně nejznámější toxikologickou historku všech dob. Po dlouhá staletí ji milují nejen profesionální znalci jedů, ale i filosofové, historici, politologové, právníci a také všemožní kumštýři.

Vědci přišli na možnou chybu v experimentu OPERA.

Většina lidí nemá nic proti budování dálnic, spaloven odpadu nebo větrných elektráren. Pod podmínkou, že nebudou za jejich domem. Němci a Rakušané na to jdou vědecky.

Slavný britský kosmolog, teoretický fyzik a popularizátor se v rozhovoru pro NewScientist ohlíží za svým pozoruhodným životem a kariérou.

Ke vzniku lidství nám dopomohla mutace, k níž došlo před půl milionem let. Pokud se nám náhodnou gen FOXP2 porouchá, nejsme schopni se srozumitelně vyjádřit. Pokud tímto lidským genem vylepšíme myši, stávají se chytřejšími.

Jeskyně Blombos vydala další svědectví. Tentokrát o výrobě make upu či barev na bodypainting lidí druhu Homo sapiens.

Evoluční úspěch jednotlivce se měří počtem jeho potomků. Časopis Science zveřejnil studii, v níž kanadský tým pod vedením Damiana Labudu z Université de Montréal tvrdí, že odvážlivci, kteří se rozhodli kolonizovat nová území jako první, jsou z evolučního hlediska úspěšnější v porovnání s těmi, kteří je následovali.

Určitě přijde. Je jen otázkou času, kdy se objeví na poli biotechnologií a syntetické biologie charismatický vizionář a změní náš svět.

Přes naše značné sebevědomí jsme stále ve vleku evolučních sil. Pěkně je to vidět v malých populacích, například v městečku Ile aux Coudres na jihu Quebecu, kde během pouhých 140 let poklesl věk početí prvního dítěte o 4 roky.

...zůstala na domácí švédské půdě.

Dnes, 3. října, v Stockholmu udělili Nobelovu cenu za medicínu nebo fyziologii za rok 2011.

Šéf programu NASA pro výzkum exoplanet odhaduje, že alespoň jednu terestrickou planetu v obyvatelné zóně najdeme u zhruba třetiny hvězd spektrálních tříd G, F a K.

Nepolapitelná temná hmota, která tak hezky vysvětluje spoustu problémů astrofyziky, je možná jenom fata morgana kvantového světa. Pokud ovšem existují gravitační dipóly a gravitace antihmoty má opačné znaménko.

Řekli byste, že schopnost správně odhadnout přibližné množství odráží vrozený talent na matematiku?

...aneb jak vzniklo dinosauří kacířství

Myší modely astmatu přesvědčivě potvrdily, že zkušený kolonista žaludků, bakterie Helicobacter pylori, poskytuje solidní ochranu vůči astmatu vyvolanému alergií.

Nakolik se můžete spolehnout na svoji paměť? Když vás jíní začnou přesvědčovat, že se mýlíte, zviklají vaši jistotu a přijmete jejich interpretaci, i když o ní pochybujete? Studie prozrazují, že vlastní názor nahrazujeme většinovým relativně lehce a rychle. Nemůžete si zapamatovat nové poznatky z různých oblastí, zejména když následují za sebou v krátkém časovém sledu? Zdá se, že magnetické pole působící cíleně na některé oblasti mozkové kůry může tento problém zmírnit a napomoci nové informace uložit.

Na sedmém světovém kongresu věnovaném výzkumu mumií (World Congress on Mummy Studies), si odborníci upřesňovali na čem si ledový muž z přelomu neolitu a doby měděné při posledním jídle před 5300 lety pochutnával, o čem vypovídá jeho čelist a zkažené zuby a jaké barvy měl oči.

Stroncium přítomné v kosterních pozůstatcích z třetihor vypovídá příběh o tom, jak synové australopitéků zůstávali „na gruntě“, zatímco jejich sestry odcházely do vzdálených domovů, nových sociálních skupin. Některé zvyklosti jakoby přetrvaly miliony let.

Rozhovor s Ing. Ivankou Charvátovou, CSc. z Geofyzikálního ústavu AV ČR o příběhu objevu, který se u nás zatím příliš nehodí.

Ti, kteří alespoň okrajově sledují situaci v Japonsku vědí, že počínaje příčinou a následky konče jsou obě havárie zcela odlišné.