Nové výpočty kolem Alcubierrova pohonu naznačují, že by za jistých okolností mohl potřebovat dramaticky méně energie, než se původně předpokládalo. Že bychom se blížili k počátku hvězdného věku?

V tomto týdnu se na robotickém poli představily dvě novinky. Obě mají jedno společné, jsou výstupem amerického vojenského výzkumu pod patronací DARPA. Konstruktérům z Boston Dynamics se podařilo zklidnit jejich AlfaPsa. Jeho pohonná jednotka už tolik "neřve" a tak se mariňáci v doprovodu své robotické muly určené k nošení bagáže nemusí domlouvat posunky. Rozumět si budou i při běžném hovoru. Vědci z Harvard University se pochlubili robotickým ramenem odlitým z pružného plasu.

Jaké budou bezpilotní letouny blízké budoucnosti? Vypadá to, že netradiční, neviditelné, malé, smrtící a také se s nimi setkáme leckde po světě.

Iontový pohon velikosti poštovní známky by mohl rozhýbat doposud pasivní satelity nejmenších velikosti. Kdypak asi kosmická plavidla éry úsporné miniaturizace prolomí hranici viditelnosti pouhým okem?

Boeing X-51 WaveRider se scramjetovým pohonem, který by mohl dosahovat šestinásobku rychlosti zvuku a stát se tak zbraní okamžitého globálního úderu, i při třetím testu selhal. Dokáže se z toho WaveRider ještě vzpamatovat?

Do jisté míry platí, že tiskárny s vyšší hodnotou DPI produkují jasnější a detailnější výstup. Většinou se ale u tiskáren z obchodů bavíme o řádech jednoho, nebo několika tisíců DPI. Singapurští vědci předvedli, jak se tiskne s teoreticky vypočteným maximálním rozlišením pro barevný tisk. Výsledný portrét je v mikrometrech.

Jak vylepšit dotek lidských prstů? Zajímavé řešení nabízí silikonové návleky s ohebnou elektronikou, které mohou různými senzory zprostředkovat uživatelům nečekané zážitky.

Zemřel nestor české jaderné fyziky.

National Ignition Facility opět láme rekordy v laserových zášlezích. 5 července 2012 padla při velmi precizním výstřelu 500 TW hranice. Kdy už se konečně dočkáme slušné jaderné fúze?

Dnes začíná v australském Melbourne jedna z tradičně největších konferencí částicové fyziky ICHEP. Své výsledky zde budou prezentovat i týmy pracující na jednotlivých experimentech využívajících urychlovač LHC. I to je důvod, proč dnes, těsně před zahájením konference, se v laboratoři CERN konal seminář, na němž své nejnovější výsledky prezentovali fyzikové, kteří v rámci dvou významných experimentů hledají „higgse“.

Jak nejlépe ochránit elektroniku? Zapomeňte na štíty, vyvarujte se polovodičů a můžete se těšit na pořádnou nukleární nehodu.

V Japonsku spotřeba elektřiny dosahuje maxima v létě, kdy horké dny s vysokou vlhkostí vyžadují klimatizaci budov. Proto se právě nyní začíná ještě více projevovat nedostatek zdrojů, který vznikl odstavením všech jaderných bloků. I to je důvodem, proč se alespoň v některých z nich pravděpodobně provoz obnoví. V červenci by se pak měli začít do svých domovů vracet obyvatelé vesnice Iitate. Ta sice leží mimo dvacetikilometrovou zónu, ale kvůli zvýšenému radioaktivnímu spadu byla po havárii také evakuována.

V poslední době se podařilo několikrát významně posunout vzdálenostní rekord v teleportaci kvantových stavů. Charakteristické je, že velkou část těchto úspěchů dosáhli v Číně, která postupně přebírá štafetu hlavního nositele nejen průmyslového, ale i vědeckého a technologického rozvoje. Jasně se ukazuje, že pokrok průmyslu je podmínkou i rozvoje vědeckého poznání.

Japonští vědci potvrdili domněnku, že někdy před 1240 lety Zemi zasáhla velmi intenzivní sprška kosmických ionizovaných částic s vysokou energií. Jejich nová měření upřesnila, že tomuto útoku byla naše planeta vystavena v roce 774.

V Pacific Northwest National Laboratory vyvinuli SOFC palivový článek na bázi tuhých oxidů s rekordní účinností. Pomocí soustavy mikrokanálků se mu daří lépe využívat odpadní teplo a spolu se zavedením recyklace paliva přeměňuje 57 % jeho energie uvězněné v chemických vazbách. S lepším turbodmychadlem má překonat hranici 60 %. Jeho celková energetická účinnost je 93 %.

I když je myšlenka využít energie přílivu k výrobě elektrické energie stará desítky let, většího praktického rozšíření zatím nedoznala. Změnit situaci by mělo levné zařízení, které se podobá utopené větrné elektrárně. Testovací provoz u ostrova Eday dopadá dobře, zařízení přečkalo bez pohromy i zimní bouření severního Atlantiku.

Němečtí výzkumníci pomocí moderní litografické metody a plastu přetvořili matematicko-fyzikální model trojrozměrné struktury do metamateriálu, jehož mechanické vlastnosti připomínají kapalinu. V oblasti akustiky by mohl vyvolat malou revoluci.

Nedávno jsme vzpomínali výročí havárie čtvrtého bloku černobylské jaderné elektrárny a také již uplynul více než rok od doby, kdy tsunami zničila elektrárnu Fukušima I. Lze obě události porovnávat? A může Černobyl přispět k představě o budoucím vývoji ve Fukušimě?

S příchodem jara se v plné síle rozběhly práce na likvidaci následků havárie ve Fukušimě I. Přímo v elektrárně se soustřeďují hlavně na vytvoření podmínek pro vyprázdnění bazénů s vyhořelým palivem u zasažených reaktorů a poznání stavu primárních kontejnmentů. V okolí pak probíhá dekontaminace a postupné otevírání evakuovaných zón pro návrat obyvatel.

Přesnou analýzou dat získaných experimenty D0 a CD, které probíhaly na nedávno uzavřeném americkém urychlovači Tevatron, se podařilo určit s dosud nedosažitelnou přesností hmotnost bosonu slabé interakce W. To umožňuje nepřímé určení možné hmotnosti Higgsova bosonu a kruh kolem této dosud stále unikající částice standardního modelu se tím ještě více zúžil.

Američtí vědci provedli experiment, v němž se uměle vytvořená nestabilní jádra izotopu berylia rozpadala velmi netypickým způsobem, při proměně uvolňovala přechodně existující částice složené ze dvou neutronů – dineutrony.

Pozorování úbytku elektronových neutrin na krátkých vzdálenostech a měření slabého míchání prvního a třetího typu neutrin, které provedl experiment Daya Bay v Číně, byla nyní plně potvrzena jihokorejským experimentem RENO. Naopak experiment ICARUS, umístěný stejně jako OPERA v Gran Sasso, nadsvětelnou rychlost neutrin nezaregistroval.

Technologie Gemasolar dokáže těžit ze solární energie i v noci, překážkou jsou ale vysoké pořizovací investice. Bude někdy solární energetika fungovat i bez státních dotací?

Nejnovější číslo renomovaného časopisu Science, který Americká asociace pro vědecký pokrok vydává již 132 let, nabízí článek, v němž slovenští a španělští fyzikové představují prototyp magnetického pláště neviditelnosti. Má tvar dutého válečku a v homogenním magnetickém poli je pro měřící přístroj v podstatě neviditelný. Princip, podle něhož byt vytvořen, umožňuje utajit i pole permanentního magnetu schovaného uvnitř takového úkrytu.

I tato novinka z vědy začíná obvyklým slovním spojením „američtí vědci objevili“, a pokračuje tím, že v tomto případě jde o nový způsob, jak zjistit, co se ukrývá v prostoru, do něhož přímo nevidíme.

Do paprsků neutrin se podařilo zašifrovat a do jeskyně v podzemí přeposlat první slovo.

I když Tevatron skončil v září minulého roku svůj provoz, stále probíhá zpracování do té doby získaných dat. Díky pečlivé analýze z nich lze získat řadu cenných informací. Své tak mohou fyzikové z laboratoře Fermilab stále říci i k hledání Higgsova bosonu. Jejich výsledky, které doplňují informace získané pomocí experimentů na urychlovači LHC v laboratořích CERN, byly prezentovány začátkem března.

První pozorování úbytku elektronových neutrin na krátkých vzdálenostech se podařilo mezinárodnímu experimentu Daya Bay. Využívá velké koncentrace jaderných elektráren v této pobřežní oblasti Číny. Výkonné jaderné reaktory jsou velmi intenzivními zdroji elektronových antineutrin a umožnily měřit i velice slabý pokles intenzity těchto částic. Ukázalo se, že efekt oscilací způsobený mícháním první a třetí neutrinové komponenty je mnohem větší, než se předpokládalo.

Jestliže jsme se v minulém článku o prapodivných létajících strojích "Gyrodyne, éro jako žádné jiné" zabývali především vrtulníky, které mohou létat jako letadla, dnes se na to podíváme z druhé strany. Tedy na letadla, co dokáží létat jako vrtulník.

Stále zřetelněji se ukazuje jak obrovskou přírodní katastrofou zemětřesení a cunami v severozápadním Japonsku byly a že s následky se Japonsko bude vypořádávat ještě řadu let. Zlikvidovat se zatím podařilo jen pět procent odpadu.

Čínští vědci odhalili nový jev, i když zatím jen u selenidů železa – znovuobjevení se vysokoteplotní supravodivosti při vyšší teplotě a za extrémního tlaku.

Když chcete prořezat pravotočivý závit, musíte použít jinou závitnici, než na levotočivý. Když chemikové chtějí jednodušší molekuly uspořádat do struktur s opačnou prostorovou orientací, musí také použít poněkud odlišné nástroje – jinak působící vnější fyzikální síly.

Gordon Moore, spoluzakladatel Intelu, v roce 1965 prohlásil: „Počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný okruh se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“ A vědci dělají co mohou, aby tzv. Moorův zákon dodrželi, mají dokonce náskok.

„Tato revoluční metoda by mohla umožnit nahrávat terabity údajů za sekundu, několiksetkrát rychleji než to dokážou stávající technologie pevných disků.“

Z areálu jaderné elektrárny Fukušima I přišla další dobrá zpráva. Společnost TEPCO prozkoumala bazén s vyhořelým palivem čtvrtého bloku podvodní kamerou. Zjistilo se, že konstrukce ani články poškozené nejsou. To by mělo usnadnit vyčištění bazénu od popadaných trosek a příští rok bude možné články vyzvednout a odvézt.

Antihmota se v našem vesmíru vyskytuje pouze ve formě jednotlivých elementárních částic. Tyto částice dokážeme v poměrně velkých počtech produkovat pomocí urychlovačů. Gravitační interakce je však extrémně slabá, a tak dosud s jistotou nevíme, zda by planeta z antihmoty byla ke Slunci přitahována jako Země, nebo by ji Slunce naopak odpuzovalo.

Jaký tvar mají bublinky pěny v nejnižším energetickém stavu?

Před několika lety inženýři NASA zjistili, že raketa Ares má zásadní konstrukční chybu, která ohrožuje celý projekt Constellation. Náklady na odstranění propočítali na stovky miliónů dolarů a začali se smiřovat s myšlenkou, že řešení zabere léta. Pak někdo přišel s nápadem a stálo to jako jedna večeře v restauraci.

K téměř zázračným fyzikálním vlastnostem grafenu přibývají další, jež souvisí se strukturami složenými z jeho jednotlivých vrstev. Filtr, přes který lehce proteče voda, ale který zadrží vodík nebo helium, bychom asi považovali za utopii. Je však skutečností.

V elektrárně Fukušima I se pracovníkům podařilo vyvrtat do primárního kontejmentu druhého reaktoru úzký otvor a ve čtvrtek, 19. ledna 2012, se pomocí průmyslového endoskopu podívali dovnitř. Jsou tak o důležitý krok blíže k poznání stavu vnitřní části reaktoru. A to je pro přípravu jeho budoucí likvidace nezbytné.

Jadernou energetiku v minulém roce velmi silně poznamenalo zejména zemětřesení s následnou cunami v Japonsku. Jedním z tragických důsledků této obrovské katastrofy byla i havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Následovaly odstávky a vypínání jaderných elektráren nejen v Japonsku, ale také v Německu. Přesto se zdá, že v dlouhodobém horizontu nemusí být negativní vliv Fukušimy na jadernou energetiku příliš velký.

Ak sa trochu zaujímate o autá, určite sa stretávate s hodnoteniami bezpečnosti. A ani sa zaujímať nemusíte, určite viete, že ste nútení kupovať si na zimu ešte jedny pneumatiky, zimné. Všetko v záujme bezpečnosti. Akurát, keď vezmem do ruky stredoškolskú fyziku, zdá sa mi, že pre bezpečnosť je podstatné aj niečo iné, o čom sa tak veľa nepíše.

V polovině prosince bylo ohlášeno studené odstavení poškozených reaktorů ve Fukušimě I a koncem tohoto měsíce byl zpřesněn plán návratu části obyvatel do zakázané zóny. Ten by měl začít během prvních tří nastávajících měsíců.

Rejdařina už není to co bývala. Pokud se rejdař nestal včas ještě ropným šejkem, může mít raz dva hluboko do trezoru. Obzvláště při dopravě surovin, jako je železná a jiné rudy – tam cena paliva tvoří 90% ceny za dopravu. A k tomu ještě ti piráti. Není proto divu, že hledají úspory, kde to jenom jde.

Nad našimi hlavami poletuje velké množství všelijakých družic, zajišťují telekomunikace, televizní vysílání, sledují počasí a vůbec dělají velikou spustu přeužitečných věcí. Ale každá družice jednou douslouží a pomalu začíná být na orbitu více šrotu než pracujících družic. Co s tím?

V úterý, 13. prosince 2011, v hlavním přednáškovém sále laboratoře CERN společně prezentovaly dva experimenty ATLAS a CMS přehled svých dosavadních výsledků hledání Higgsova bosonu.

Zapomeňte na odpalovací rampy. Pentagon opět plánuje vynášet satelity na proudových letadlech.

Blíží se konec roku a termín, kdy se plánuje dosažení studeného odstavení reaktorů Jaderné elektrárny Fukušima I a tím i otevření možnosti odvolání zákazu vstupu do zakázané zóny do dvaceti kilometrů od elektrárny a zahájení návratu evakuovaných do ní. Jaká je nyní situace v elektrárně, Japonsku a jaké jsou jeho energetické vyhlídky?

V úterý 13. prosince vyjde na semináři CERNu najevo, jestli už na Velkém hadronovém urychlovači zachytili stopu slavného Higgsova bosonu, poslední kousek skládačky Standardního modelu vesmíru. Pokud nic nemají, nastává čas pro alternativní fyziku. Zachrání nás v tom případě síla technicoloru?