Zprávy o přečtených genomech jsou tak časté, až začínají být nudné. Tentokrát ale za povšimnutí stojí. Ne snad proto, že vědci udělali jednoho masožravého vačnatce „nesmrtelným“, ale proto, že spolu s ním přečetli genomy i jeho dvou rakovinových klonů. Ty jsou něco jako infekční jednobuněční ďáblíci, kteří parazitují na vlastním živočišném druhu. Zvrhlá hříčka přírody se šíří tak úspěšně, až ďáblovi medvědovitému hrozí vyhynutí. Jde vskutku o ďábelskou formu rakoviny, v jejíž existenci jsme se dlouho zdráhali uvěřit - linie buněčných klonů se předávají kontaktem – jde o rakovinu a to infekční!

To, co se dlouho nedařilo, je realitou. Mláďata z „namixovaného“ makačího embrya jsou na světě. Navzdory tomu, že jde o konglomeráty buněk až šesti embryí, výtvory se tváří jako normální jedineci, těší se dobrému zdraví a mají radost ze života.

Analýza DNA z několika mililitrů krve nastávající matky prozradí, co všechno zdědilo dítě, které se má teprve narodit. Narodí se vůbec?

Máte doma jako mazlíčka laboratorního potkana? A svítí mu zeleně očička? Pak máte s vysokou pravděpodobností zaděláno na průšvih.

Jednou ke králi přišla stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho dal upéct. Když ho sní, že bude všemu rozumět, co které zvíře ve vzduchu, na zemi i ve vodě mluví.

O neptačích kuřatech a lidském kravím mléku.

Dinosauří čenich je stále ještě ukrytý hluboko v ptačí DNA. Stačí jenom správně pozměnit hru molekul řídících embryonální vývoj a objeví se kuře s čumákem, jako ozvěna pradávných časů a elegantní důkaz evoluční historie.

Čemu tak biologové začali říkat? Když se někdo rozhodne k celibátu, pak se úspěšně množí a praktikuje to přes milion let. Před časem to prasklo na vířníky a teď na to přišli i strašilkám.

Podle studie zveřejněné ve sborníku Národní akademie věd USA tropičtí mravenci ze Střední Ameriky, kteří byli považováni za jakési přívržence „sexmise“ množící se nepohlavním klonováním, ve skutečnosti ve svém „mravenčím centru“ sex neodmítají. O radovánky je ochuzena jen periferie jejich mravenčího impéria.

Zprávu pro Evropskou Komisi připravily: Univerzita v Readingu, Curyšská Technika a Švýcarský federální technologický ústav.

I laická veřejnost si postupně zvyká na fakt, že tzv. horizontální genový přenos mezi nejrůznějšími organizmy, včetně těch vývojově „nejvyšších“, nikdy nebyl a nadále není jen výsadou lidských genových inženýrů. Vědci jej opakovaně nacházejí mimo jiné v pozadí jak nejrůznějších interakcí mezi rostlinami a mikroorganizmy, tak mezi rostlinami a různými „nižšími“ živočichy.

Genetické informace všech živých buněk je uložena v DNA. Jde o sled čtyř bází - adeninu, guaninu, cytosinu a tyminu. Mezinárodnímu týmu vědců se nyní podařilo vytvořit bakterii, která ve své DNA využívá syntetický jed. Kód jejího života obsahuje místo tyminu 5-chlorouracil.

Vědci přinutili lidskou jaterní buňku k intenzivní biofluorescenci.

Když početnost populace vzácného druhu poklesne pod odhadnutou „minimální velikost životaschopné populace“, znamená to, že bychom ji měli pohřbít a zapomenout? Mazaný koncept ochrany přírody se ukázal jako poněkud kontraproduktivní.

piRNA jsou další z řady nepříjemně krátkých molekul ribonukleové kyseliny, které nic nekódují, ale přesto jsou důležitými hráči „nečisté“ genetiky. Pomocí epigenetických mechanismů nám dělají život pestřejší.

V Kansasu vytvořili nový druh ještěrky. Kříženec bičochvosta má ve svých buňkách dvojnásobné množství jaderné DNA, než bývá zvykem. Jde o obratlovce, který nemá v přírodě obdobu. Množí se z vajec, která nejsou oplodněna a potomci ve skutečnosti nejsou potomky v pravém slova smyslu - jsou to klony.

„Všechno trvá, než se strhá“ a trhá se i vlákno DNA. Protože jde o návod v němž je uloženo jak, kdy a co má buňka dělat, je třeba jej chránit. Opravy zlomů DNA jsou složité, rychlé ale i nebezpečné.

Mezinárodní tým vědců prozkoumal pradávné formy thioredoxinů - skupiny pro život klíčových enzymů. V jejich vlastnostech se odráží i vnější podmínky, v nichž pravěké mikroorganismy žily.

Mořští bičíkovci kafeterie hostí gigantický DNA virus CroV, který je sám hostitelem pozoruhodného virofága, překvapivě příbuzného eukaryotním DNA transpozonům. Co asi najdeme v prvocích příště?

Ne, nejde tu o fitness ve smyslu sportovní aktivity, či návštěvy solárka, ale o dopad polygamie praktikované muži v 19. století na celkový počet potomků žen žijících v mnohoženství.

Vědci z Harvardu tvrdí, že přišli na molekulární příčinu mnoha neduhů pokročilého věku souvisící se ztrátou životní energie, selháváním srdce a dalších orgánů, včetně metabolických poruch, jakou je diabetes. Za vše prý mohou vadné koncovky na chromozomech.

Američtí biologové v lidském genomu lokalizovali pravděpodobného viníka mýty opředené poruchy spánku.

Britští vědci z University of Leeds přečetli 157 kompletních mitochondriálních genomů domorodců z jihovýchodní Asie a Polynésie. Závěry studie nabouraly současnou představu o kolonizaci Pacifiku.

Dnešní vydání časopisu Science uveřejňuje genetickou mapu dalšího modelového organismu – dafnie hrotnatky obecné. Patři sice mezi „obyčejné“ drobné sladkovodní živočichy, její genom ale již tak obyčejný není.

Chvályhodné snažení laboratoří celého vědeckého světa konečně přineslo genom našich dalších příbuzných – stromových orangutanů. Co všechno se dozvíme z DNA samotářsky společenských zrzavých chlupáčů?

Japonští vědci zveřejnili záběry myši, která místo charakteristického hlodavčího pískotu švitoří. Od těchto mutantů si slibují, že jim pomohou poodhalit taje vzniku lidské hlasové komunikace.

Pokud jsou buňky vystaveny život ohrožující situaci, spustí rychlý sled záchranných akcí. Kromě jiného začnou vyrábět bílkoviny, které zajistí jinou interpretaci (čtení) DNA informace.

Odpověď na otázku v titulku zní: Ano. Alespoň podle tureckého lékaře Kemala Irmaka.

Vědci dokážou manipulovat se zárodečnými buňkami tak, že zplozují potomky dvou matek a nově i potomky, kteří mají jen geny dvou otců a žádné od matky. Stvoření, kterým jsou rubriky „Otec“ a „Matka“ krátké, nebo do nich i při nejlepší vůli nelze nic napsat, jsou zdráva a těší se ze života, sexu i ze svých dalších potomků. Ukazují nám tyto excesy cestu, jakou se bude ubírat i reprodukce lidská?

Genetici odhalili gen, který je spojen s tím čemu říkáme „intersex“.

Je možné aby fungovala DNA s konstrukcí zahrnující atomy arzénu? Objev mikrobů kmene GFAJ-1 z extrémního kalifornského jezera Mono naznačuje, že možná ano.

Vědci z Harvardu tvrdí, že se jim podařilo zvrátit běh času - stárnutí. Jejich nemocným myším svěřencům, kterým běžně končil život stařeckou sešlostí, obnovili růst buněk v mozku i dalších tkáních, zlepšili plodnost, vrátili ztracené kognitivní funkce a prodloužili život.

Lidé jsou různí – blonďáci i holohlaví, modroocí i krátkozrací, zdraví i nemocní. Na tom všem se různou měrou podílí i naše dědičné dispozice. Už deset let pátrají vědci v kompletně přečteném lidském genomu po variantách DNA, které jsou spoluodpovědné za to, jací jsme. Donedávna byly výsledky dost hubené. Impozantní projekt mezinárodního konsorcia The 1000 Genomes Project slibuje, že záhadám lidské dědičnosti konečně přijdeme na kloub.

Američtí vědci pomocí DNA testů podali další důkaz toho, že samice obratlovců mohou mít přirozeným způsobem životaschopné potomky i bez páření.

Obézní myšáci mění dědičnou informaci ve spermiích tak, že jejich potomkům hrozí cukrovka druhého typu. Potomkům nepomůže, ani když drží dietu a jsou štíhlí. Tento „dědičný hřích“ není předáván v sekvencích DNA, ale v molekulách, které obalují dvojitou šroubovici.

V Guinessově knize rekordů a učebnicích se bude přepisovat. Titul organismu s největším genomem přebrala jednomu z nejhloupějších obratlovců, bahníkovi, japonská rostlina příbuzná vranímu oku.

Experiment s podivuhodným virovým mechanismem zásilkové služby ve světě mikrobů dramaticky zvýšil naše odhady četnosti horizontálního přenosu genů mezi jednotlivými bakteriemi.

Se svolením amerického Úřadu pro potraviny a léčiva vplouvají do akvakultur lososi, kteří rostou „jako z vody“.

Koljušky tříostné zdatně přežily přesun z moře do sladké vody a za pouhé tři roky se adaptovali na vodu o 2,5 stupně Celsia chladnější, než jaká byla v jejich původní domovině. Ohrožení přírody klimatem je z velké části jenom mediální bublina, protože příroda se změn očividně nebojí.

Historie serveru Osel je poměrně krátká, i když na amatérsky provozovaný populárně vědecký server je to věk úctyhodný. Životaschopnost serveru Osel popírá jak zákony trhu i principy logiky. Historie našeho živého jmenovce a erbovního zvířete – osla domácího - je v mnoha ohledech obdobná.

V mnohých oblastech letos postižených záplavami se rozmnožili komáři. Obyvatele přivádějí k zoufalství. Naštěstí ty naše hmyzí upírky nepřenášejí malárii, nemoc, jež doprovází lidský rod doslova od nepaměti a která čítá své oběti i dnes na statisíce až milion ročně. V Evropě jsme souboj s ní prozatím vyhráli, ale lze ji vymýtit úplně? A navíc právě pomocí komárů?

aneb lidskému genu ve spermiích je 600 milionů let a říkají mu BOULE.

Svět je plný protimluvů. Kdo se pak může divit, když nekódující malé RNA nakonec přeci jen něco kódují.

Optické snímání signálů z nanopórů, jimiž prochází upravené molekuly s genetickou informací, představuje počátek lidového čtení DNA. Kdy se dočkáme převratu v biomedicíně?

Psychologové jsou přesvědčení, že když jim řekneme co čteme, poznají, jací jsme. Genetici nyní prohlašují: „ukaž co máš ve střevě a my ti řekneme, jak na tom jsi“. Genomová analýza odhaluje, že hostíme až tisíc druhů jednobuněčných střevních souputníků. Posunem jejich druhové skladby půjde zřejmě některé nemoci i léčit.

Před deseti roky ohlásili genetici světu, že přečetli nahrubo kompletní lidský genom. Co přinesla „genomická dekáda“?

Sen o vytvoření umělého života je zase o kus blíž realitě. Američtí genetici vybavili bakterii dědičnou informací kompletně syntetizovanou v laboratoři. Svítá nám šance na tvorbu mikroorganismů, které budou produkovat vzácné léky, rozkládat toxické látky nebo produkovat lacino vodík pro ekologicky čistý pohon automobilů. Zaznívají však i varovné hlasy, že se přiblížil den, kdy bude v laboratořích stvořen smrtící mikrob schopný vyhubit lidstvo.

Časopis Lancet zveřejnil výsledky analýzy genomu Stephena Quakeho. Jde o první komplexně zhodnocené dědičné zdravotní dispozice konkrétního člověka.

Proti věku není léku, praví nepovzbudivé rčení. Někdy kolem padesátky si člověk trpně uvědomí, že jeho paměť není jak za mlada, že udržet si v hlavě novou informaci, nebo místo kam co založil, přestává být automatickou samozřejmostí. Většina z těch, co je přesvědčena, že jich se to netýká, si jen již nepamatuje, že to kdysi bylo lepší. Jak zmírnit ty negativní následky pokročilého věku? Mezinárodní tým neurovědců přidal do mozaiky poznání další kamínek.

Po zveřejnění výsledků Cédrica Feschotta již nejde dále zpochybňovat, že si přivlastňujeme cizí DNA a že jiné organismy si zase přivlastňují tu naší. Ukazuje se, že handlování kousků genetického materiálu mezi druhy je přirozeným jevem. Příroda si běžně zahrává s cizorodou DNA, přičemž se neštítí ani splácávat dohromady lidskou DNA s tou hmyzí a naopak. Ochráncům bojujícím proti šíření GMO tak vznikl problém. Pokud by si udělali DNA test, vyšlo by najevo, že vlastně nejsou tak čistou rasou, za jakou se považují, ale že jsou ve skutečnosti geneticky modifikovaný organismus mající v sobě kousky DNA z ploštic i sladkovodních plžů.