To, že DNA je ve formě dvojšroubovice je známo již dlouho. Dobře se to chápe, když máme na mysli krátký úsek DNA. Představivost již selhává, když vezmeme v úvahu, že tři miliardy párů bází se ve formě „zkrouceného žebříku s příčkama“ nasouká do prostoru, který má v průměru pouhou setinu milimetru, a že i v takto superhustě smotaném stavu nejenže vše zůstává funkční, ale k momentálně používaným genům je zachován rychlý přístup a ostatní jsou „uklizeny“. Za tím vším by měly být fraktály.
Publikováno: 19.10.2009 15:54 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13956x   Diskuze: 2

Vidieť svet akosi inak, mať výnimočnú predstavivosť, fantáziu, nachádzať netradičné riešenia, mať množstvo prekvapujúcich, až geniálnych nápadov. Ale zároveň neovládateľne skĺzavať do temných priepastí duševných porúch, znepokojovať okolie netypickým správaním. Mnohých nadpriemerne kreatívnych ľudí charakterizujú tieto, akoby protikladné prejavy osobnosti. Podľa výskumu maďarského vedca môže ísť o dve strany tej istej genetickej mince. Jednou jej stranou sa platí za to, čo druhá strana dáva.
Publikováno: 30.09.2009 13:31 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 13620x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým genetiků přečetl kompletní dědičnou informaci plísně bramborové, která před sto šedesáti lety kompletně zničila úrodu brambor v Irsku. Hladem tehdy zemřel milion lidí. V současnosti napáchá plíseň bramborová každoročně na polích škody za bezmála sedm miliard dolarů.
Publikováno: 16.09.2009 22:19 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10173x   Diskuze: 0

Vědcům z Whitehead Institute se podařilo dokázat, že samotná mutace dostačuje k tomu, aby dala vznik infekční neurodegenerativní nemoci.
Publikováno: 10.09.2009 20:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10324x   Diskuze: 0

Unikátní mechanismus, který stojí za evolučním přežíváním Y chromozómu, může být odpovědný za rozličné sexuální poruchy - od ztráty tvorby spermií až po Turnerův syndrom.
Publikováno: 09.09.2009 08:11 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 24520x   Diskuze: 0

Vyřazení jednoho genu u laboratorních myšek způsobilo, že neztloustly ani po měsících přejídání se tučnou stravou. Vede tudy správná cesta k léčbě obezity, jež obchází západní část lidské populace?
Publikováno: 08.09.2009 18:29 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10292x   Diskuze: 0

Každý jsme jiný a způsob, jakým uvažujeme, je v mnoha ohledech jedinečný. Dokonce i jednovaječná dvojčata s naprosto totožnou dědičnou informací se mohou lišit mnoha psychickými rysy. Na různorodosti práce mozku jednotlivých lidí se zřejmě významnou měrou podílí zcela zvláštní proces, který náhodně a jako na běžícím pásu mění dědičnou informaci buněk, z nichž pak vznikají nervové buňky mozku. Jeho hlavním aktérem je tzv. skákající gen označovaný genetiky jako LINE1 nebo jen L1.
Publikováno: 03.09.2009 16:04 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10119x   Diskuze: 0

Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.
Publikováno: 31.08.2009 06:17 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12909x   Diskuze: 1

Krátkonohá psí plemena, jako jsou jezevčíci, basseti či welsh-corgi, odhalila genetikům jedno z tajemství evoluce pozemského života. Američtí vědci zjistili, že za dramatickou změnu v délce psích končetin je zodpovědný nový gen vzniklý neobvyklým způsobem. Podobně získávají během evoluce zcela nové vlastnosti i další formy pozemského života.
Publikováno: 26.08.2009 15:11 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9021x   Diskuze: 0

Neúnavný Craig Venter úspěšně přelstil enzymovou obranu mykoplazmat a se svým týmem nejprve upravil a poté transplantoval genom z jedné mykoplazmy do druhé. Umělá bakterie je na dohled.
Publikováno: 23.08.2009 08:29 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 7534x   Diskuze: 0

Rok po zákroku, který napravil poškozený gen třem obětem dědičné slepoty, zaskočilo lékaře nečekané zlepšení zraku u jedné pacientky.
Publikováno: 19.08.2009 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10962x   Diskuze: 1

Vědci odhalili nervové buňky, které mají v našem těle na starosti svědění. Nejpřekvapivější je na tomto objevu fakt, že tyto neurony nemají nic společného s vnímáním bolesti.ˇ
Publikováno: 17.08.2009 13:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9837x   Diskuze: 0

Lidské embryonální kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro léčbu chorob a zranění, s nimiž si současná medicína stále neví rady. Lékaři doufají, že z nich jednou vypěstují náhradu za buňky zničené při cukrovce, infarktu, Parkinsonově či Alzheimerově chorobě. Uplatnit by se mohly i při léčbě následků těžkých popálenin a dalších úrazů.
Publikováno: 14.08.2009 13:00 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11746x   Diskuze: 3

U titěrné, hubené rybky byl odhalen gen, který diriguje její chování. To by samo o sobě nebylo nic překvapivého, kdyby se nejednalo o gen, který byl původně považován za sídlo morfologického znaku řídícího pouze tvorbu ochranného „brnění“. Tentýž gen ale řídí dva, zcela odlišné znaky – ovlivňuje kostěnou stavbu těla ryby a k tomu ještě její cestovatelské choutky.
Publikováno: 10.08.2009 09:24 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9669x   Diskuze: 2

Slavná postava genomiky přelomu tisíciletí spojila síly s ExxonMobilem. Výsledkem by mělo být fosilní palivo z oxidu uhličitého, světla a vody.
Publikováno: 10.08.2009 07:20 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 14353x   Diskuze: 4

Lidé se už nějakou dobu snaží pomocí genetických manipulací přesvědčit mikroby, aby produkovali ohromná množství všemožných látek. Proč se s tím ale piplat krok za krokem, když to může evoluce zvládnout najednou a ještě k tomu za zlomek ceny? Právě to dělá nová technologie ve službách genetického inženýrství, která pozmění desítky genů, aby vytvořila přehršel nových unikátních kmenů. Pak už stačí jen vybrat ten nejlepší.
Publikováno: 28.07.2009 09:22 v rubrice: Genetika
Autor: Jan Zikmund Zobrazeno: 9177x   Diskuze: 2

DNA mamutů vymřelých před tisíci let i dnes vydává svá tajemství. Přispěly k jejich vymření i nenasytní genomoví paraziti?
Publikováno: 28.07.2009 02:35 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 11114x   Diskuze: 1

GMO tání v evropských strukturách – pražské zasedání COSTu ocenilo mimořádné kvality české Bílé knihy o GMO.
Publikováno: 24.07.2009 08:00 v rubrice: Genetika
Autor: Zdeněk Opatrný Zobrazeno: 9241x   Diskuze: 1

„Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta,“ radí staré přísloví. Biologové potvrdili jeho platnost pro celou řadu živočichů. Nejde jen o to, že obezita život zkracuje. Dieta s omezeným přísunem energie, ale jinak vyvážená na všechny důležité živiny život výrazně prodlužuje. Kaloricky hubená strava zajistí dlouhověkost nejen kvasinkám, drobným červíkům Caenorhabditis elegans nebo muškám octomilkám, ale i laboratorním myším.ˇ
Publikováno: 10.07.2009 18:25 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12396x   Diskuze: 0

Nemeckí vedci sériou experimentov dokázali, že v semenníkoch myších samcov sú kmeňové bunky, ktorým stačí zabezpečiť podmienky a čas a sami sa pretransformujú na bunky s vlastnosťami embryonálnych kmeňových buniek.
Publikováno: 08.07.2009 20:47 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 7409x   Diskuze: 0

Gen SERT byl od roku 2003 považován za „gen zoufalství“. Bílkovina, jež se podle tohoto genu syntetizuje v lidském těle, zajišťuje transport molekul serotoninu. Ty přenášejí signály v mozku mezi nervovými buňkami a stojí v pozadí stavů, kdy se cítíme bídně. Tým amerických genetiků, vedených Avshalomem Caspim z Duke University, došel k závěru, že mnohem častěji hrozí deprese a chorobný strach lidem, kteří nesou v dědičné informaci variantu genu SERT se zkrácenu částí, sloužící při spouštění genu jako „brzda“ a „plyn“. Naopak, lidé s delší formou genu SERT měli být k nepřízni osudu odolnější. Caspi spočítal, že kratší verze genu přispívá ke sklonu k chorobnému strachu a depresím asi čtyřmi procenty. Bylo jasné, že SERT není jediný gen určující dispozice k zoufalství. Na druhé straně však byl SERT mezi geny ovlivňujícími chování lidí rekordmanem. Jiné geny mají mnohem menší efekt.ˇ
Publikováno: 29.06.2009 16:32 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 8019x   Diskuze: 0

Bylo dříve vejce nebo slepice? Jak nukleové kyseliny jakými jsou DNA a RNA, které kódují proteiny, daly vzniknout prvním proteinům, když právě proteiny jsou pro jejich syntézu nevyhnutné? Možná, že nově vytvořené molekulární hybridy proteinů a nukleových kyselin, které se replikují bez přítomnosti enzymu, tento paradox vyřeší. Představují další možnou alternativu na téma „Jak vznikl na Zemi život?“
Publikováno: 16.06.2009 06:09 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11472x   Diskuze: 2

Odpůrci potratů, kondomů a Darwina nečekaně prosazují genetické modifikace. Po sérii vatikánských blamáží je to zřejmě příjemně radikální pokus o návrat do jednadvacátého století.
Publikováno: 06.06.2009 23:56 v rubrice: Genetika
Autor: Jiří Mach, Zobrazeno: 14574x   Diskuze: 7

Tanečníci valčíku si počítají do tří. Syntetickou DNA to vědci naučili také. Člověkem vytvořený řetězec genů dokáže registrovat a pamatovat si opakující se děje. Když tato struktura napočítá předem určený počet cyklů, spustí činnost, jakou si budeme přát.
Publikováno: 04.06.2009 22:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10332x   Diskuze: 1

Z DNA lze vytvořit smajlíky, mapu USA a další hlouposti. Hračičkování s novotvary vyrobenými z našeho genetického kódu začínají mít obrysy praktické upotřebitelnosti. Jsou základem nových vyšetřovacích technik. Posledním hitem jsou miniaturní uzamykatelné krabičky. Vědci tvrdí, že jsme na prahu nového způsobu dopravy a dávkování léčiv.ˇ
Publikováno: 29.05.2009 11:07 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13345x   Diskuze: 2

Hypertrichóza se popisuje jako zvýšený růst jemného ochlupení. Jsou však dědičné případy, při kterých kromě rtů, dlaní a plosek nohou, lze spíše nazvat nadměrným ovlasením celého těla. U takto vybavených jedinců se říká, že mají vlkodlačí syndrom. Odborně jde o dědičnou hypertrichózu a čínským vědcům se nyní podařilo zjistit její genetický základ. Prvním doloženým případem byla Julia Pastrana.
Publikováno: 26.05.2009 19:30 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15578x   Diskuze: 0

Začalo to zelenou barvou z medúzy, pokračovalo červnou barvou korálů, nyní má jít o převratnou bakteriální infračervenou verzi. Řeč je o zobrazovacích metodách založených na fluorescenci.
Publikováno: 18.05.2009 14:31 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10227x   Diskuze: 0

První geneticky modifikovaný pes fluoreskuje červeně.
Publikováno: 30.04.2009 13:21 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13455x   Diskuze: 0

Pravidelně zapínaných genů je mnohem více, než se soudilo. S jejich pomocí organismy reagují na změny v životním prostředí. Řízení aktivity na základě cyklů umožňuje organismům být včas připraven.ˇ
Publikováno: 30.04.2009 12:15 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 7913x   Diskuze: 0

Gen z řas produkuje v rostlinách protein, který s vysokou účinností zabraňuje šíření viru HIV.ˇ
Publikováno: 01.04.2009 10:28 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11312x   Diskuze: 0

Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.
Publikováno: 30.03.2009 12:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 17951x   Diskuze: 1

Tým vedený Fabriziem Tagliavinim z milánského Instituto Neurologico „Carlo Besta“ vyšetřil čtyřiačtyřicetiletého muže, který už deset let bojuje s neúprosně postupující Alzheimerovou chorobou. Tak brzký nástup choroby naznačuje, že si pacient nese k onemocnění silnou dědičnou dispozici.
Publikováno: 16.03.2009 10:15 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 7132x   Diskuze: 0

Kanadští a japonští vědci vyvinuli novou metodu tvorby buněk, které jsou podobné embryonálním kmenovým buňkám. K jejich přípravě neslouží embrya a nepoužívají se modifikované viry. Nový způsob „výroby“ indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPS) by mohl učinit léčbu zraněními a stářím poničených tkání dostupnější.
Publikováno: 09.03.2009 01:06 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10576x   Diskuze: 0

Rozličné kmeny malých afrických lovců a sběračů poznali Evropané poprvé až v 19. století.ˇ
Publikováno: 25.02.2009 10:58 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14555x   Diskuze: 0

Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.
Publikováno: 24.02.2009 10:55 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11039x   Diskuze: 0

 1234523679.jpg
Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.ˇ
Publikováno: 13.02.2009 12:12 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13237x   Diskuze: 0

Pokročilé technologie slibují brzké oživení nedávno vymřelých druhů. Stačí si jen vybrat a pustit se do toho.ˇ
Publikováno: 13.02.2009 00:55 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 34131x   Diskuze: 12

Tradovanou představu, že jedno dítě z deseti je z lože nemanželského, vyvrací nová genetická studie zaměřená na Y chromozóm a příjmení.ˇ
Publikováno: 12.02.2009 08:00 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11710x   Diskuze: 0

Američtí vlci jsou pestří. Někteří jsou zbarveni téměř bíle, jiní mají kožich šedý. V zalesněných oblastech jsou hojní vlci s černou srstí. Nejnovější výzkum mezinárodního týmu genetiků vedených Gregorym Barshem ze Stanford University prokázal, že černí vlci zdědili barvu od domácích psů, kteří přišli do Nového světa s prvními lidmi před 15 000 roky.
Publikováno: 08.02.2009 23:08 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14159x   Diskuze: 2

Nemusíme byť genetikmi, aby sme zo skúsenosti vedeli, že „zdravý koreň“ sa akosi dedí a sú rodiny, ktorých pokrvní príslušníci viacerých generácií sa dožívajú vyššieho veku. Musíme však byť genetikmi, ak chceme odhaliť mechanizmy tohto výhodného dedičstva. Nemeckí vedci potvrdili medzi obyvateľmi svojej krajiny už neraz vyslovený predpoklad, že k dlhovekosti prispieva dedičstvo určitého variantu génu FOXO3A.
Publikováno: 05.02.2009 20:59 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 9415x   Diskuze: 1

Nepříjemným překvapením skončilo sčítání goril horských v ugandském národním parku Bwindi, jež využilo analýz DNA. Vymírajících lidoopů zde žije méně, než se ochránci přírody domnívali.
Publikováno: 28.01.2009 10:30 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11934x   Diskuze: 0

Žebříček nejbohatších lidí světa, jež každoročně sestavuje americký časopis Forbes, vědce většinou nezajímá. Biologové Elissa Cameronová a Frederik Dalerum z university v jihoafrické Pretorii z něj načerpali výchozí data pro vědeckou studii. Vybrali ze seznamu 866 miliardářů, kteří měli aspoň jednoho potomka a pak pomocí vyhledávače Google získali informace o pohlaví dětí nejmovitějších boháčů. Výsledky jsou zajímavé. Miliardáři plodí více synů než dcer.
Publikováno: 28.01.2009 09:24 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15120x   Diskuze: 4

Švédská studie prokázala, že promiskuita samiček má vliv na vývoj spermií. Zvýšený tlak na soutěživost samčího produktu vede k vývoji větších a rychlejších spermií.
Publikováno: 26.01.2009 16:01 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14831x   Diskuze: 1

Indukované pluripotentní kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro tvorbu buněk, tkání a orgánů využitelných pro léčbu mnoha závažných onemocnění. Donedávna potřebovali vědci k jejich vytvoření kvartet virů, upravených metodami genového inženýrství. Teď jim stačí jediný. Zasloužil se o to tým Gustava Mostoslavskyho z Boston University. Jejich úspěch je jen dalším z dlouhé série průlomových objevů, jež se na poli výzkumu indukovaných pluripotentních kmenových buněk odehrály.ˇ
Publikováno: 16.01.2009 09:37 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15270x   Diskuze: 3

Vědci se přiblížili reálné možnosti vzniku života. Vytvořili jednoduchý systém dvou enzymů, které se vzájemně pomnožují. Tento proces nepotřebuje DNA, žádné proteiny ani další buněčné organely a je teoreticky nekonečný. Systém reaguje na uměle navozené změny - probíhá v něm proces darwinistické selekce.
Publikováno: 12.01.2009 02:34 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16586x   Diskuze: 5

Puberta patří k nejbouřlivějším životním obdobím. Mechanismy, které spouštějí dospívání dítěte a dramatickou proměnu jeho organismu v dospělého člověka, zůstávaly dlouho záhadou. Nejnovější objev amerických a tureckých vědců odhalil jednu z hormonálních záhad puberty.ˇ
Publikováno: 15.12.2008 12:06 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11787x   Diskuze: 0

Z obsáhlé studie, provedené na Newcastle University s více než půl milionem sledovaných osob vyplývá, že za poměrem synů a dcer v jednotlivých rodinách mohou stát geny otců.
Publikováno: 15.12.2008 08:36 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 21725x   Diskuze: 6

Správna odpoveď znie: áno, aj. Nature Genetics uverejnil výsledky rozsiahleho výskumu vplyvu prostredia a spôsobu života verzus vplyvu rôznych variantov genetickej výbavy človeka na deväť metabolických charakteristík, ktoré sú indikátormi napríklad kardiovaskulárnych chorôb a diabetu.
Publikováno: 10.12.2008 01:36 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 11251x   Diskuze: 0

Je známou skutečností, že v průběhu testů léčiv někteří jedinci mohou reagovat stejně dobře na placebo jako na účinnou látku. Jak lze vysvětlit, proč se u některých lidí jejich stav zlepšuje jen po placebu? Je to prosté, na vině jsou geny.ˇ
Publikováno: 07.12.2008 21:32 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 13707x   Diskuze: 2

Množstvím cholinu v potravě lze měnit dědičnost získaných vlastností. Zvýšený přísun látky, obsažené ve větším množství například ve vejcích, může výrazně ovlivnit rakovinu mléčné žlázy u potomků.ˇ
Publikováno: 06.12.2008 00:31 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11350x   Diskuze: 0



















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace