I krátkodobé léčení antibiotiky redukuje druhovou pestrost mikrobů sídlících v našem krku a střevu a nasadí do našich útrob bakterie odolné k těmto lékům.
Publikováno: 06.04.2010 22:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14646x   Diskuze: 0

Nejnovější genetické analýzy odhalily jako centrum domestikace psa Střední východ.
Publikováno: 31.03.2010 09:28 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10048x   Diskuze: 0

MRL myši s podivnou schopností hojení stály na počátku převratného objevu role genu p21 v regeneraci poškozených tkání. Nejde o nic složitého, stačí ho jenom vypnout a myši se pak hojí bez jizev, úplně jako v pohádce.
Publikováno: 26.03.2010 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 26547x   Diskuze: 14

Američtí vědci poprvé přečetli kompletní dědičnou informaci členů jedné rodiny. Nahlédli tak do zákulisí dědičnosti vrozených defektů.
Publikováno: 23.03.2010 15:18 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11054x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým tropických ekologů, včetně Vojtěcha Novotného z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ukázal, že za obrovským počtem druhů tropického hmyzu se skrývá další, pouhým okem neviditelná, rozmanitost genetická, a to i mezi různými populacemi téhož druhu.
Publikováno: 15.03.2010 21:12 v rubrice: Genetika
Autor: Redakce Zobrazeno: 7162x   Diskuze: 0

Na neustále rostoucí seznam pozemských organismů, jimž genetici přečetli kompletní dědičnou informaci, přibyla jako velmi významná položka mšice kyjatka hrachová (Acrythosiphon pisum). Jak napovídá její jméno, saje tato drobná, zeleně zbarvená mšice šťávy ze stonků a listů hrachu. Žije v početných koloniích a napadá i další motýlokvěté rostliny, jako je vikev, čočka, fazol, vojtěšku nebo jetel. Zemědělci a zahrádkáři proto kyjatku nemají v lásce. Vědci si ji však oblíbili jako laboratorního živočicha.
Publikováno: 10.03.2010 06:27 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9590x   Diskuze: 0

Vědci z University of California tvrdí, že pomocí proteinu umí u mušek zabránit patologickým změnám spojeným s předčasným stárnutím. Jde o protein, který evoluce zakonzervovala, neboť stejnou funkci plní nejen u mušek, ale i u hlístů. Má hlavní slovo v regulaci signálních drah se vztahem k metabolismu a jeho obdobu, a to dokonce ve třech verzích, máme v buňkách i my lidé.
Publikováno: 07.03.2010 20:12 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10392x   Diskuze: 0

Nevěrnost samic je to, co přispívá k přežití druhu, tvrdí vědci z univerzit v Exeteru a Liverpoolu. Ve studii publikované v únorovém čísle časopisu Current Biology objasňují, proč se samice páří ostošest, navzdory tomu, že to pro ně může být rizikové.
Publikováno: 26.02.2010 13:42 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11182x   Diskuze: 0

Nové poznatky z oblasti epigeneticky svědčí o vazbě mezi asistovanou reprodukcí, změnami na chromozómech a zdravotním stavem dětí.
Publikováno: 25.02.2010 12:10 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15125x   Diskuze: 4

Z kanadského zdravotnického výzkumného pracoviště přichází zpráva o úmyslném sabotování DNA jako způsobu regulace vývoje buněk. Závisí na ní proměna nezralých buněk v plnohodnotnou specializovanou funkční tkáň. Tato informace může dramaticky změnit náš stávající pohled na dozrávání kmenových buněk, jejich přeměnu v plnohodnotné buňky i na vývoj nádorů.
Publikováno: 16.02.2010 17:01 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10140x   Diskuze: 0

Geneticky vylepšené bakterie E. coli dovedou rozložit celulózu z rostlinné hmoty na jednoduché cukry, které pak pozřou a nakonec vypustí jako bionaftu. Budeme za pár let jezdit na palivo z bakteriálních bioreaktorů?
Publikováno: 03.02.2010 10:26 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 17968x   Diskuze: 10

Vědci vytvořili biologický stroj času. Jeho “součástkami” jsou geneticky modifikované bakterie. Odpočítávají čas společně a pracují na frekvenci od 50 do 100 minut.
Publikováno: 21.01.2010 09:09 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10424x   Diskuze: 0

O samčím Y chromozomu často čteme jako o stále se zmenšujícím reliktu který to má spočítané a s výhledem několika milionů let zanikne. Poněkud v rozporu s tím je nynější zjištění. Ukazuje se, že jde o místo, které se velmi rychle vyvíjí. Náš Y chromozom i jeho kolega u šimpanzů, co do schopnosti seberekonstrukce, všechny ostatní chromozomy hravě strčí do kapsy.
Publikováno: 17.01.2010 13:32 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 20985x   Diskuze: 7

Nápadně zelený mořský zadožábrý plž Elysia chlorotica zřejmě jedné řase uloupil kompletní metabolickou dráhu na výrobu chlorofylu A. Díky ní a dalším genům z řas si užívá nezávislý život na sluneční pohon.
Publikováno: 13.01.2010 21:12 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 19256x   Diskuze: 10

Nenápadné bornaviry vraždící koně a ovce v průběhu historie několikrát úspěšně pronikly do savčích genomů.
Publikováno: 09.01.2010 15:36 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 15453x   Diskuze: 3

Zázračný protein p53, známý z první linie obrany proti rakovinnému bujení, funguje u živočichů možná přes miliardu let. Potvrzuje to objev příslušného genu v genomu maličkých vločkovců.
Publikováno: 22.12.2009 20:13 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 10986x   Diskuze: 0

U většiny obratlovců se zdravý jedinec narodí buď jako sameček, nebo jako samička. Vědci experimenty na myších dokázali, že dospělé samičky nemusí mít jednoznačnou příslušnost ke svému něžnému pohlaví zcela zajištěnou. Závisí to od správné funkce Foxl2 genu po celou dobu jejich života.
Publikováno: 15.12.2009 01:09 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 8172x   Diskuze: 0

Američtí vědci geneticky modifikovali sinici, ta nyní začala z oxidu uhličitého, známého to oteplovacího plynu, produkovat isobutyraldehyd – látku, na níž může jezdit většina dnešních automobilů.
Publikováno: 13.12.2009 20:00 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 21853x   Diskuze: 8

U obyvatel Tichomoří, do jejichž kultury patřilo pojídání mozků svých bližních, se často vyskytovala nemoc zvaná kuru. Šíření této prionové choroby a přirozená selekce u nich upřednostnila jednu z variant prionového genu. Možná jsme na dobré cestě, která nás konečně přivede k léčbě prionových chorob, například CJD.
Publikováno: 22.11.2009 06:29 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14125x   Diskuze: 0

 1256809230.jpg
V laboratořích šanghajské university a na Medical College of Georgia v americké Augustě přišli na svět extrémně chytří potkani. Cílený zásah do dědičné informace jim posílil mozek natolik, že ostatním příslušníkům svého druhu dávají na frak ve většině potkaních „IQ testů“. Biolog Deheng Wang pokřtil nový kmen jako Hobbie-J podle extrémně chytrého potkana, jenž je oblíbeným hrdinou čínských obrázkových dětských knížek.
Publikováno: 29.10.2009 10:31 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 21528x   Diskuze: 6

Vědci z Cornell University zjistili u banánových mušek genetický mechanismus, který nedovolí dvěma příbuzným druhům se reprodukovat.
Publikováno: 29.10.2009 08:49 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14946x   Diskuze: 3

To, že DNA je ve formě dvojšroubovice je známo již dlouho. Dobře se to chápe, když máme na mysli krátký úsek DNA. Představivost již selhává, když vezmeme v úvahu, že tři miliardy párů bází se ve formě „zkrouceného žebříku s příčkama“ nasouká do prostoru, který má v průměru pouhou setinu milimetru, a že i v takto superhustě smotaném stavu nejenže vše zůstává funkční, ale k momentálně používaným genům je zachován rychlý přístup a ostatní jsou „uklizeny“. Za tím vším by měly být fraktály.
Publikováno: 19.10.2009 15:54 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14288x   Diskuze: 2

Vidieť svet akosi inak, mať výnimočnú predstavivosť, fantáziu, nachádzať netradičné riešenia, mať množstvo prekvapujúcich, až geniálnych nápadov. Ale zároveň neovládateľne skĺzavať do temných priepastí duševných porúch, znepokojovať okolie netypickým správaním. Mnohých nadpriemerne kreatívnych ľudí charakterizujú tieto, akoby protikladné prejavy osobnosti. Podľa výskumu maďarského vedca môže ísť o dve strany tej istej genetickej mince. Jednou jej stranou sa platí za to, čo druhá strana dáva.
Publikováno: 30.09.2009 13:31 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 13983x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým genetiků přečetl kompletní dědičnou informaci plísně bramborové, která před sto šedesáti lety kompletně zničila úrodu brambor v Irsku. Hladem tehdy zemřel milion lidí. V současnosti napáchá plíseň bramborová každoročně na polích škody za bezmála sedm miliard dolarů.
Publikováno: 16.09.2009 22:19 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10521x   Diskuze: 0

Vědcům z Whitehead Institute se podařilo dokázat, že samotná mutace dostačuje k tomu, aby dala vznik infekční neurodegenerativní nemoci.
Publikováno: 10.09.2009 20:50 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10554x   Diskuze: 0

Unikátní mechanismus, který stojí za evolučním přežíváním Y chromozómu, může být odpovědný za rozličné sexuální poruchy - od ztráty tvorby spermií až po Turnerův syndrom.
Publikováno: 09.09.2009 08:11 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 25034x   Diskuze: 0

Vyřazení jednoho genu u laboratorních myšek způsobilo, že neztloustly ani po měsících přejídání se tučnou stravou. Vede tudy správná cesta k léčbě obezity, jež obchází západní část lidské populace?
Publikováno: 08.09.2009 18:29 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10518x   Diskuze: 0

Každý jsme jiný a způsob, jakým uvažujeme, je v mnoha ohledech jedinečný. Dokonce i jednovaječná dvojčata s naprosto totožnou dědičnou informací se mohou lišit mnoha psychickými rysy. Na různorodosti práce mozku jednotlivých lidí se zřejmě významnou měrou podílí zcela zvláštní proces, který náhodně a jako na běžícím pásu mění dědičnou informaci buněk, z nichž pak vznikají nervové buňky mozku. Jeho hlavním aktérem je tzv. skákající gen označovaný genetiky jako LINE1 nebo jen L1.
Publikováno: 03.09.2009 16:04 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10301x   Diskuze: 0

Narození tří zdravých opiček skýtá naději, že lidských nemocí, za které mohou vadné mitochondrie, se budeme moci poměrně snadno zbavit. Mělo by to jít přenesením chromozómů do vajíčka se zdravými mitochondriemi.
Publikováno: 31.08.2009 06:17 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 13314x   Diskuze: 1

Krátkonohá psí plemena, jako jsou jezevčíci, basseti či welsh-corgi, odhalila genetikům jedno z tajemství evoluce pozemského života. Američtí vědci zjistili, že za dramatickou změnu v délce psích končetin je zodpovědný nový gen vzniklý neobvyklým způsobem. Podobně získávají během evoluce zcela nové vlastnosti i další formy pozemského života.
Publikováno: 26.08.2009 15:11 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9194x   Diskuze: 0

Neúnavný Craig Venter úspěšně přelstil enzymovou obranu mykoplazmat a se svým týmem nejprve upravil a poté transplantoval genom z jedné mykoplazmy do druhé. Umělá bakterie je na dohled.
Publikováno: 23.08.2009 08:29 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 7668x   Diskuze: 0

Rok po zákroku, který napravil poškozený gen třem obětem dědičné slepoty, zaskočilo lékaře nečekané zlepšení zraku u jedné pacientky.
Publikováno: 19.08.2009 15:42 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11258x   Diskuze: 1

Vědci odhalili nervové buňky, které mají v našem těle na starosti svědění. Nejpřekvapivější je na tomto objevu fakt, že tyto neurony nemají nic společného s vnímáním bolesti.ˇ
Publikováno: 17.08.2009 13:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10019x   Diskuze: 0

Lidské embryonální kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro léčbu chorob a zranění, s nimiž si současná medicína stále neví rady. Lékaři doufají, že z nich jednou vypěstují náhradu za buňky zničené při cukrovce, infarktu, Parkinsonově či Alzheimerově chorobě. Uplatnit by se mohly i při léčbě následků těžkých popálenin a dalších úrazů.
Publikováno: 14.08.2009 13:00 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12068x   Diskuze: 3

U titěrné, hubené rybky byl odhalen gen, který diriguje její chování. To by samo o sobě nebylo nic překvapivého, kdyby se nejednalo o gen, který byl původně považován za sídlo morfologického znaku řídícího pouze tvorbu ochranného „brnění“. Tentýž gen ale řídí dva, zcela odlišné znaky – ovlivňuje kostěnou stavbu těla ryby a k tomu ještě její cestovatelské choutky.
Publikováno: 10.08.2009 09:24 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9898x   Diskuze: 2

Slavná postava genomiky přelomu tisíciletí spojila síly s ExxonMobilem. Výsledkem by mělo být fosilní palivo z oxidu uhličitého, světla a vody.
Publikováno: 10.08.2009 07:20 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 14721x   Diskuze: 4

Lidé se už nějakou dobu snaží pomocí genetických manipulací přesvědčit mikroby, aby produkovali ohromná množství všemožných látek. Proč se s tím ale piplat krok za krokem, když to může evoluce zvládnout najednou a ještě k tomu za zlomek ceny? Právě to dělá nová technologie ve službách genetického inženýrství, která pozmění desítky genů, aby vytvořila přehršel nových unikátních kmenů. Pak už stačí jen vybrat ten nejlepší.
Publikováno: 28.07.2009 09:22 v rubrice: Genetika
Autor: Jan Zikmund Zobrazeno: 9443x   Diskuze: 2

DNA mamutů vymřelých před tisíci let i dnes vydává svá tajemství. Přispěly k jejich vymření i nenasytní genomoví paraziti?
Publikováno: 28.07.2009 02:35 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 11396x   Diskuze: 1

GMO tání v evropských strukturách – pražské zasedání COSTu ocenilo mimořádné kvality české Bílé knihy o GMO.
Publikováno: 24.07.2009 08:00 v rubrice: Genetika
Autor: Zdeněk Opatrný Zobrazeno: 9472x   Diskuze: 1

„Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta,“ radí staré přísloví. Biologové potvrdili jeho platnost pro celou řadu živočichů. Nejde jen o to, že obezita život zkracuje. Dieta s omezeným přísunem energie, ale jinak vyvážená na všechny důležité živiny život výrazně prodlužuje. Kaloricky hubená strava zajistí dlouhověkost nejen kvasinkám, drobným červíkům Caenorhabditis elegans nebo muškám octomilkám, ale i laboratorním myším.ˇ
Publikováno: 10.07.2009 18:25 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12612x   Diskuze: 0

Nemeckí vedci sériou experimentov dokázali, že v semenníkoch myších samcov sú kmeňové bunky, ktorým stačí zabezpečiť podmienky a čas a sami sa pretransformujú na bunky s vlastnosťami embryonálnych kmeňových buniek.
Publikováno: 08.07.2009 20:47 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 7652x   Diskuze: 0

Gen SERT byl od roku 2003 považován za „gen zoufalství“. Bílkovina, jež se podle tohoto genu syntetizuje v lidském těle, zajišťuje transport molekul serotoninu. Ty přenášejí signály v mozku mezi nervovými buňkami a stojí v pozadí stavů, kdy se cítíme bídně. Tým amerických genetiků, vedených Avshalomem Caspim z Duke University, došel k závěru, že mnohem častěji hrozí deprese a chorobný strach lidem, kteří nesou v dědičné informaci variantu genu SERT se zkrácenu částí, sloužící při spouštění genu jako „brzda“ a „plyn“. Naopak, lidé s delší formou genu SERT měli být k nepřízni osudu odolnější. Caspi spočítal, že kratší verze genu přispívá ke sklonu k chorobnému strachu a depresím asi čtyřmi procenty. Bylo jasné, že SERT není jediný gen určující dispozice k zoufalství. Na druhé straně však byl SERT mezi geny ovlivňujícími chování lidí rekordmanem. Jiné geny mají mnohem menší efekt.ˇ
Publikováno: 29.06.2009 16:32 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 8289x   Diskuze: 0

Bylo dříve vejce nebo slepice? Jak nukleové kyseliny jakými jsou DNA a RNA, které kódují proteiny, daly vzniknout prvním proteinům, když právě proteiny jsou pro jejich syntézu nevyhnutné? Možná, že nově vytvořené molekulární hybridy proteinů a nukleových kyselin, které se replikují bez přítomnosti enzymu, tento paradox vyřeší. Představují další možnou alternativu na téma „Jak vznikl na Zemi život?“
Publikováno: 16.06.2009 06:09 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11866x   Diskuze: 2

Odpůrci potratů, kondomů a Darwina nečekaně prosazují genetické modifikace. Po sérii vatikánských blamáží je to zřejmě příjemně radikální pokus o návrat do jednadvacátého století.
Publikováno: 06.06.2009 23:56 v rubrice: Genetika
Autor: Jiří Mach, Zobrazeno: 15141x   Diskuze: 7

Tanečníci valčíku si počítají do tří. Syntetickou DNA to vědci naučili také. Člověkem vytvořený řetězec genů dokáže registrovat a pamatovat si opakující se děje. Když tato struktura napočítá předem určený počet cyklů, spustí činnost, jakou si budeme přát.
Publikováno: 04.06.2009 22:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10584x   Diskuze: 1

Z DNA lze vytvořit smajlíky, mapu USA a další hlouposti. Hračičkování s novotvary vyrobenými z našeho genetického kódu začínají mít obrysy praktické upotřebitelnosti. Jsou základem nových vyšetřovacích technik. Posledním hitem jsou miniaturní uzamykatelné krabičky. Vědci tvrdí, že jsme na prahu nového způsobu dopravy a dávkování léčiv.ˇ
Publikováno: 29.05.2009 11:07 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14012x   Diskuze: 2

Hypertrichóza se popisuje jako zvýšený růst jemného ochlupení. Jsou však dědičné případy, při kterých kromě rtů, dlaní a plosek nohou, lze spíše nazvat nadměrným ovlasením celého těla. U takto vybavených jedinců se říká, že mají vlkodlačí syndrom. Odborně jde o dědičnou hypertrichózu a čínským vědcům se nyní podařilo zjistit její genetický základ. Prvním doloženým případem byla Julia Pastrana.
Publikováno: 26.05.2009 19:30 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15995x   Diskuze: 0

Začalo to zelenou barvou z medúzy, pokračovalo červnou barvou korálů, nyní má jít o převratnou bakteriální infračervenou verzi. Řeč je o zobrazovacích metodách založených na fluorescenci.
Publikováno: 18.05.2009 14:31 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10504x   Diskuze: 0

První geneticky modifikovaný pes fluoreskuje červeně.
Publikováno: 30.04.2009 13:21 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13718x   Diskuze: 0

Pravidelně zapínaných genů je mnohem více, než se soudilo. S jejich pomocí organismy reagují na změny v životním prostředí. Řízení aktivity na základě cyklů umožňuje organismům být včas připraven.ˇ
Publikováno: 30.04.2009 12:15 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 8070x   Diskuze: 0















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace