Slavná postava genomiky přelomu tisíciletí spojila síly s ExxonMobilem. Výsledkem by mělo být fosilní palivo z oxidu uhličitého, světla a vody.
Publikováno: 10.08.2009 07:20 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 13921x   Diskuze: 4

Lidé se už nějakou dobu snaží pomocí genetických manipulací přesvědčit mikroby, aby produkovali ohromná množství všemožných látek. Proč se s tím ale piplat krok za krokem, když to může evoluce zvládnout najednou a ještě k tomu za zlomek ceny? Právě to dělá nová technologie ve službách genetického inženýrství, která pozmění desítky genů, aby vytvořila přehršel nových unikátních kmenů. Pak už stačí jen vybrat ten nejlepší.
Publikováno: 28.07.2009 09:22 v rubrice: Genetika
Autor: Jan Zikmund Zobrazeno: 8865x   Diskuze: 2

DNA mamutů vymřelých před tisíci let i dnes vydává svá tajemství. Přispěly k jejich vymření i nenasytní genomoví paraziti?
Publikováno: 28.07.2009 02:35 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 10906x   Diskuze: 1

GMO tání v evropských strukturách – pražské zasedání COSTu ocenilo mimořádné kvality české Bílé knihy o GMO.
Publikováno: 24.07.2009 08:00 v rubrice: Genetika
Autor: Zdeněk Opatrný Zobrazeno: 9033x   Diskuze: 1

„Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta,“ radí staré přísloví. Biologové potvrdili jeho platnost pro celou řadu živočichů. Nejde jen o to, že obezita život zkracuje. Dieta s omezeným přísunem energie, ale jinak vyvážená na všechny důležité živiny život výrazně prodlužuje. Kaloricky hubená strava zajistí dlouhověkost nejen kvasinkám, drobným červíkům Caenorhabditis elegans nebo muškám octomilkám, ale i laboratorním myším.ˇ
Publikováno: 10.07.2009 18:25 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12226x   Diskuze: 0

Nemeckí vedci sériou experimentov dokázali, že v semenníkoch myších samcov sú kmeňové bunky, ktorým stačí zabezpečiť podmienky a čas a sami sa pretransformujú na bunky s vlastnosťami embryonálnych kmeňových buniek.
Publikováno: 08.07.2009 20:47 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 7193x   Diskuze: 0

Gen SERT byl od roku 2003 považován za „gen zoufalství“. Bílkovina, jež se podle tohoto genu syntetizuje v lidském těle, zajišťuje transport molekul serotoninu. Ty přenášejí signály v mozku mezi nervovými buňkami a stojí v pozadí stavů, kdy se cítíme bídně. Tým amerických genetiků, vedených Avshalomem Caspim z Duke University, došel k závěru, že mnohem častěji hrozí deprese a chorobný strach lidem, kteří nesou v dědičné informaci variantu genu SERT se zkrácenu částí, sloužící při spouštění genu jako „brzda“ a „plyn“. Naopak, lidé s delší formou genu SERT měli být k nepřízni osudu odolnější. Caspi spočítal, že kratší verze genu přispívá ke sklonu k chorobnému strachu a depresím asi čtyřmi procenty. Bylo jasné, že SERT není jediný gen určující dispozice k zoufalství. Na druhé straně však byl SERT mezi geny ovlivňujícími chování lidí rekordmanem. Jiné geny mají mnohem menší efekt.ˇ
Publikováno: 29.06.2009 16:32 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 7911x   Diskuze: 0

Bylo dříve vejce nebo slepice? Jak nukleové kyseliny jakými jsou DNA a RNA, které kódují proteiny, daly vzniknout prvním proteinům, když právě proteiny jsou pro jejich syntézu nevyhnutné? Možná, že nově vytvořené molekulární hybridy proteinů a nukleových kyselin, které se replikují bez přítomnosti enzymu, tento paradox vyřeší. Představují další možnou alternativu na téma „Jak vznikl na Zemi život?“
Publikováno: 16.06.2009 06:09 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11088x   Diskuze: 2

Odpůrci potratů, kondomů a Darwina nečekaně prosazují genetické modifikace. Po sérii vatikánských blamáží je to zřejmě příjemně radikální pokus o návrat do jednadvacátého století.
Publikováno: 06.06.2009 23:56 v rubrice: Genetika
Autor: Jiří Mach, Zobrazeno: 13916x   Diskuze: 7

Tanečníci valčíku si počítají do tří. Syntetickou DNA to vědci naučili také. Člověkem vytvořený řetězec genů dokáže registrovat a pamatovat si opakující se děje. Když tato struktura napočítá předem určený počet cyklů, spustí činnost, jakou si budeme přát.
Publikováno: 04.06.2009 22:51 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10116x   Diskuze: 1

Z DNA lze vytvořit smajlíky, mapu USA a další hlouposti. Hračičkování s novotvary vyrobenými z našeho genetického kódu začínají mít obrysy praktické upotřebitelnosti. Jsou základem nových vyšetřovacích technik. Posledním hitem jsou miniaturní uzamykatelné krabičky. Vědci tvrdí, že jsme na prahu nového způsobu dopravy a dávkování léčiv.ˇ
Publikováno: 29.05.2009 11:07 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 12933x   Diskuze: 2

Hypertrichóza se popisuje jako zvýšený růst jemného ochlupení. Jsou však dědičné případy, při kterých kromě rtů, dlaní a plosek nohou, lze spíše nazvat nadměrným ovlasením celého těla. U takto vybavených jedinců se říká, že mají vlkodlačí syndrom. Odborně jde o dědičnou hypertrichózu a čínským vědcům se nyní podařilo zjistit její genetický základ. Prvním doloženým případem byla Julia Pastrana.
Publikováno: 26.05.2009 19:30 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15355x   Diskuze: 0

Začalo to zelenou barvou z medúzy, pokračovalo červnou barvou korálů, nyní má jít o převratnou bakteriální infračervenou verzi. Řeč je o zobrazovacích metodách založených na fluorescenci.
Publikováno: 18.05.2009 14:31 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 9959x   Diskuze: 0

První geneticky modifikovaný pes fluoreskuje červeně.
Publikováno: 30.04.2009 13:21 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13214x   Diskuze: 0

Pravidelně zapínaných genů je mnohem více, než se soudilo. S jejich pomocí organismy reagují na změny v životním prostředí. Řízení aktivity na základě cyklů umožňuje organismům být včas připraven.ˇ
Publikováno: 30.04.2009 12:15 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 7748x   Diskuze: 0

Gen z řas produkuje v rostlinách protein, který s vysokou účinností zabraňuje šíření viru HIV.ˇ
Publikováno: 01.04.2009 10:28 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11138x   Diskuze: 0

Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.
Publikováno: 30.03.2009 12:04 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 17547x   Diskuze: 1

Tým vedený Fabriziem Tagliavinim z milánského Instituto Neurologico „Carlo Besta“ vyšetřil čtyřiačtyřicetiletého muže, který už deset let bojuje s neúprosně postupující Alzheimerovou chorobou. Tak brzký nástup choroby naznačuje, že si pacient nese k onemocnění silnou dědičnou dispozici.
Publikováno: 16.03.2009 10:15 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 7028x   Diskuze: 0

Kanadští a japonští vědci vyvinuli novou metodu tvorby buněk, které jsou podobné embryonálním kmenovým buňkám. K jejich přípravě neslouží embrya a nepoužívají se modifikované viry. Nový způsob „výroby“ indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPS) by mohl učinit léčbu zraněními a stářím poničených tkání dostupnější.
Publikováno: 09.03.2009 01:06 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 10455x   Diskuze: 0

Rozličné kmeny malých afrických lovců a sběračů poznali Evropané poprvé až v 19. století.ˇ
Publikováno: 25.02.2009 10:58 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14262x   Diskuze: 0

Miliony lidí na celém světě užívají lék warfarin, protože jsou náchylní k tvorbě nebezpečných krevních sraženin čili trombů. Sražená krev by jim mohla ucpat životně důležitou cévu a vyvolat vážné zdravotní komplikace. Warfarin potlačuje srážení krve a chrání tak pacienty třeba před infarktem myokardu nebo mozkovými cévními příhodami.
Publikováno: 24.02.2009 10:55 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10855x   Diskuze: 0

 1234523679.jpg
Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.ˇ
Publikováno: 13.02.2009 12:12 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13080x   Diskuze: 0

Pokročilé technologie slibují brzké oživení nedávno vymřelých druhů. Stačí si jen vybrat a pustit se do toho.ˇ
Publikováno: 13.02.2009 00:55 v rubrice: Genetika
Autor: Stanislav Mihulka Zobrazeno: 32800x   Diskuze: 12

Tradovanou představu, že jedno dítě z deseti je z lože nemanželského, vyvrací nová genetická studie zaměřená na Y chromozóm a příjmení.ˇ
Publikováno: 12.02.2009 08:00 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11619x   Diskuze: 0

Američtí vlci jsou pestří. Někteří jsou zbarveni téměř bíle, jiní mají kožich šedý. V zalesněných oblastech jsou hojní vlci s černou srstí. Nejnovější výzkum mezinárodního týmu genetiků vedených Gregorym Barshem ze Stanford University prokázal, že černí vlci zdědili barvu od domácích psů, kteří přišli do Nového světa s prvními lidmi před 15 000 roky.
Publikováno: 08.02.2009 23:08 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13746x   Diskuze: 2

Nemusíme byť genetikmi, aby sme zo skúsenosti vedeli, že „zdravý koreň“ sa akosi dedí a sú rodiny, ktorých pokrvní príslušníci viacerých generácií sa dožívajú vyššieho veku. Musíme však byť genetikmi, ak chceme odhaliť mechanizmy tohto výhodného dedičstva. Nemeckí vedci potvrdili medzi obyvateľmi svojej krajiny už neraz vyslovený predpoklad, že k dlhovekosti prispieva dedičstvo určitého variantu génu FOXO3A.
Publikováno: 05.02.2009 20:59 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 9224x   Diskuze: 1

Nepříjemným překvapením skončilo sčítání goril horských v ugandském národním parku Bwindi, jež využilo analýz DNA. Vymírajících lidoopů zde žije méně, než se ochránci přírody domnívali.
Publikováno: 28.01.2009 10:30 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11793x   Diskuze: 0

Žebříček nejbohatších lidí světa, jež každoročně sestavuje americký časopis Forbes, vědce většinou nezajímá. Biologové Elissa Cameronová a Frederik Dalerum z university v jihoafrické Pretorii z něj načerpali výchozí data pro vědeckou studii. Vybrali ze seznamu 866 miliardářů, kteří měli aspoň jednoho potomka a pak pomocí vyhledávače Google získali informace o pohlaví dětí nejmovitějších boháčů. Výsledky jsou zajímavé. Miliardáři plodí více synů než dcer.
Publikováno: 28.01.2009 09:24 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14651x   Diskuze: 4

Švédská studie prokázala, že promiskuita samiček má vliv na vývoj spermií. Zvýšený tlak na soutěživost samčího produktu vede k vývoji větších a rychlejších spermií.
Publikováno: 26.01.2009 16:01 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14515x   Diskuze: 1

Indukované pluripotentní kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro tvorbu buněk, tkání a orgánů využitelných pro léčbu mnoha závažných onemocnění. Donedávna potřebovali vědci k jejich vytvoření kvartet virů, upravených metodami genového inženýrství. Teď jim stačí jediný. Zasloužil se o to tým Gustava Mostoslavskyho z Boston University. Jejich úspěch je jen dalším z dlouhé série průlomových objevů, jež se na poli výzkumu indukovaných pluripotentních kmenových buněk odehrály.ˇ
Publikováno: 16.01.2009 09:37 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14746x   Diskuze: 3

Vědci se přiblížili reálné možnosti vzniku života. Vytvořili jednoduchý systém dvou enzymů, které se vzájemně pomnožují. Tento proces nepotřebuje DNA, žádné proteiny ani další buněčné organely a je teoreticky nekonečný. Systém reaguje na uměle navozené změny - probíhá v něm proces darwinistické selekce.
Publikováno: 12.01.2009 02:34 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16026x   Diskuze: 5

Puberta patří k nejbouřlivějším životním obdobím. Mechanismy, které spouštějí dospívání dítěte a dramatickou proměnu jeho organismu v dospělého člověka, zůstávaly dlouho záhadou. Nejnovější objev amerických a tureckých vědců odhalil jednu z hormonálních záhad puberty.ˇ
Publikováno: 15.12.2008 12:06 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11635x   Diskuze: 0

Z obsáhlé studie, provedené na Newcastle University s více než půl milionem sledovaných osob vyplývá, že za poměrem synů a dcer v jednotlivých rodinách mohou stát geny otců.
Publikováno: 15.12.2008 08:36 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 20768x   Diskuze: 6

Správna odpoveď znie: áno, aj. Nature Genetics uverejnil výsledky rozsiahleho výskumu vplyvu prostredia a spôsobu života verzus vplyvu rôznych variantov genetickej výbavy človeka na deväť metabolických charakteristík, ktoré sú indikátormi napríklad kardiovaskulárnych chorôb a diabetu.
Publikováno: 10.12.2008 01:36 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 10972x   Diskuze: 0

Je známou skutečností, že v průběhu testů léčiv někteří jedinci mohou reagovat stejně dobře na placebo jako na účinnou látku. Jak lze vysvětlit, proč se u některých lidí jejich stav zlepšuje jen po placebu? Je to prosté, na vině jsou geny.ˇ
Publikováno: 07.12.2008 21:32 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 13288x   Diskuze: 2

Množstvím cholinu v potravě lze měnit dědičnost získaných vlastností. Zvýšený přísun látky, obsažené ve větším množství například ve vejcích, může výrazně ovlivnit rakovinu mléčné žlázy u potomků.ˇ
Publikováno: 06.12.2008 00:31 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11223x   Diskuze: 0

Hormon ghrelin je peptid, který se tvoří ve stěně žaludku a ve střevech. Vyskytuje se v malých množstvích také v mozku. Je o něm známo, že ovlivňuje množství přijímané potravy, protože zvyšuje pocit hladu a podněcuje nutkání k jídlu. Ghrelin má ještě další funkce. Vypadá to, že rozdíly v jeho genu jsou u lidí odpovědné za náchylnost k dalšímu poklesku – alkoholismu. Některé varianty tohoto genu jsou totiž typické pro těžké „pijany“…ˇ
Publikováno: 30.11.2008 16:59 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14364x   Diskuze: 0

Obezitou nepoškozujeme zdraví jen sami sobě, ale i svým dětem a vnukům.
Publikováno: 28.11.2008 09:39 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 17562x   Diskuze: 3

„Chcete přečíst genom? Počkejte hodinku!“
Publikováno: 24.11.2008 13:06 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15381x   Diskuze: 1

Na chromozomu X se nachází gen, který ovlivňuje pravděpodobnost, zda člověk dostane tuberkulózu. Podle výzkumníků z Leiden University Medical Center, Radboud University Nijmegen a institutu v Singapuru a Indonézii to částečně vysvětluje rozdíly v náchylnosti mezi muži a ženami a také mezi odlišnými populacemi.
Publikováno: 22.11.2008 15:29 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 8809x   Diskuze: 0

Nově objevené spojení mezi imunitním systémem a samočistícím systémem buněk, kterým se zbavují nefunkčních nebo toxických částí, může jednoho dne přinést novou zbraň pro boj proti tuberkulóze a dalším vážným infekčním chorobám.
Publikováno: 18.11.2008 22:31 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 10428x   Diskuze: 0

 1226962487.
Člověkem prováděný umělý výběr, jenž je základem šlechtitelského procesu probíhajícího již celé generace na všech populacích domácích a hlavně hospodářských zvířat, vede nevyhnutelně ke snižování genové diverzity. Tento proces je tím rychlejší, čím kratší je generační interval a čím ostřejší selekci zvolíme.ˇ
Publikováno: 17.11.2008 23:47 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 9444x   Diskuze: 0

Biologové z University of California v San Diegu odhalili první z nové skupiny zvláštních proteinů, převinující úseky dvoušroubovice molekuly DNA, jež se nedopatřením zašmodrchaly.
Publikováno: 06.11.2008 00:48 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 10664x   Diskuze: 0

Generace vědců sní o samostatně fungujícím programovatelném molekulárním „počítači“, který by pracoval v nitru živé buňky, reagoval by na změny v její aktivitě a dokázal by nitrobuněčné procesy korigovat a řídit. Konstrukce takových molekulárních počítačů by mohly měnit životní pochody mikrobů, rostlin i živočichů a ovlivňovat jejich chování. Díky americkým vědcům Maung Nyan Winovi a Christině Smolkeové z California Institute of Technology jsme naplnění této fantaskní vize opět o krok blíž.
Publikováno: 28.10.2008 09:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10360x   Diskuze: 0

Po celá staletí panují jedinečné vztahy mezi člověkem a psem – psi se v blízkosti lidí vyskytovali ve funkci pomocníků při lovu, hlídačů stád a v neposlední řadě i společníků. Nyní získávají psi ještě další novou úlohu – pomáhají při lovu genových mutací, které u člověka způsobují některá podobná onemocnění.ˇ
Publikováno: 21.10.2008 23:32 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 8865x   Diskuze: 0

Mikroskopické řasy rozsivky patří k významným aktérům na poli změn pozemského klimatu. Pětina kyslíku, který dýcháme, vyprodukují právě rozsivky. Zároveň konzumují oxid uhličitý a ovlivňují tak teplotní bilanci planety. Dědičná informace rozsivek je proto pokladnicí nesmírně cenných údajů. Vypovídá o vývoji pozemského života, odhaluje tajemství procesů, jimiž rozsivky formují dnešní svět, a otevírá možnosti pro produkci cenných látek a nových materiálů.ˇ
Publikováno: 21.10.2008 12:12 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9895x   Diskuze: 0

„Ten má lumpárnu v genech,“ říkala mi matka o jednom klukovi z naší party, jehož další životní kariéra se neobešla bez zločinu a trestu. Tenkrát asi netušila, jak moc může být v jejích slovech pravdy. Vědci objevili, že dospívající chlapci, kteří nesou určitý typ odchylky na konkrétním genu, mnohem pravděpodobněji propadnou špatnému vlivu party a dostávají se tak častěji na šikmou plochu.ˇ
Publikováno: 04.10.2008 22:58 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 10336x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Náročný projekt byl uskutečnitelný pouze díky unikátní technologii třídění chromozomů, kterou vyvinuli.
Publikováno: 03.10.2008 18:25 v rubrice: Genetika
Autor: Redakce Zobrazeno: 8456x   Diskuze: 0

I genetické faktory, stejně jako ty sociální, ovlivňují výběr partnera. To prokázal mezinárodní tým vědců z Velké Británie, Francie a Číny.
Publikováno: 25.09.2008 01:24 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 14580x   Diskuze: 2

Vědci představili genetický profil několika nebezpečných nádorů. Studie publikované v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science přinášejí informace o defektech genů, jež stojí v pozadí vzniku glioblastomu postihujícího mozek a nádorů slinivky.ˇ
Publikováno: 10.09.2008 12:02 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10942x   Diskuze: 0





















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace