Nemusíme byť genetikmi, aby sme zo skúsenosti vedeli, že „zdravý koreň“ sa akosi dedí a sú rodiny, ktorých pokrvní príslušníci viacerých generácií sa dožívajú vyššieho veku. Musíme však byť genetikmi, ak chceme odhaliť mechanizmy tohto výhodného dedičstva. Nemeckí vedci potvrdili medzi obyvateľmi svojej krajiny už neraz vyslovený predpoklad, že k dlhovekosti prispieva dedičstvo určitého variantu génu FOXO3A.
Publikováno: 05.02.2009 20:59 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 9546x   Diskuze: 1

Nepříjemným překvapením skončilo sčítání goril horských v ugandském národním parku Bwindi, jež využilo analýz DNA. Vymírajících lidoopů zde žije méně, než se ochránci přírody domnívali.
Publikováno: 28.01.2009 10:30 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12036x   Diskuze: 0

Žebříček nejbohatších lidí světa, jež každoročně sestavuje americký časopis Forbes, vědce většinou nezajímá. Biologové Elissa Cameronová a Frederik Dalerum z university v jihoafrické Pretorii z něj načerpali výchozí data pro vědeckou studii. Vybrali ze seznamu 866 miliardářů, kteří měli aspoň jednoho potomka a pak pomocí vyhledávače Google získali informace o pohlaví dětí nejmovitějších boháčů. Výsledky jsou zajímavé. Miliardáři plodí více synů než dcer.
Publikováno: 28.01.2009 09:24 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15401x   Diskuze: 4

Švédská studie prokázala, že promiskuita samiček má vliv na vývoj spermií. Zvýšený tlak na soutěživost samčího produktu vede k vývoji větších a rychlejších spermií.
Publikováno: 26.01.2009 16:01 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 15027x   Diskuze: 1

Indukované pluripotentní kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro tvorbu buněk, tkání a orgánů využitelných pro léčbu mnoha závažných onemocnění. Donedávna potřebovali vědci k jejich vytvoření kvartet virů, upravených metodami genového inženýrství. Teď jim stačí jediný. Zasloužil se o to tým Gustava Mostoslavskyho z Boston University. Jejich úspěch je jen dalším z dlouhé série průlomových objevů, jež se na poli výzkumu indukovaných pluripotentních kmenových buněk odehrály.ˇ
Publikováno: 16.01.2009 09:37 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15640x   Diskuze: 3

Vědci se přiblížili reálné možnosti vzniku života. Vytvořili jednoduchý systém dvou enzymů, které se vzájemně pomnožují. Tento proces nepotřebuje DNA, žádné proteiny ani další buněčné organely a je teoreticky nekonečný. Systém reaguje na uměle navozené změny - probíhá v něm proces darwinistické selekce.
Publikováno: 12.01.2009 02:34 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16942x   Diskuze: 5

Puberta patří k nejbouřlivějším životním obdobím. Mechanismy, které spouštějí dospívání dítěte a dramatickou proměnu jeho organismu v dospělého člověka, zůstávaly dlouho záhadou. Nejnovější objev amerických a tureckých vědců odhalil jednu z hormonálních záhad puberty.ˇ
Publikováno: 15.12.2008 12:06 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11923x   Diskuze: 0

Z obsáhlé studie, provedené na Newcastle University s více než půl milionem sledovaných osob vyplývá, že za poměrem synů a dcer v jednotlivých rodinách mohou stát geny otců.
Publikováno: 15.12.2008 08:36 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 22349x   Diskuze: 6

Správna odpoveď znie: áno, aj. Nature Genetics uverejnil výsledky rozsiahleho výskumu vplyvu prostredia a spôsobu života verzus vplyvu rôznych variantov genetickej výbavy človeka na deväť metabolických charakteristík, ktoré sú indikátormi napríklad kardiovaskulárnych chorôb a diabetu.
Publikováno: 10.12.2008 01:36 v rubrice: Genetika
Autor: Dagmar Gregorová Zobrazeno: 11446x   Diskuze: 0

Je známou skutečností, že v průběhu testů léčiv někteří jedinci mohou reagovat stejně dobře na placebo jako na účinnou látku. Jak lze vysvětlit, proč se u některých lidí jejich stav zlepšuje jen po placebu? Je to prosté, na vině jsou geny.ˇ
Publikováno: 07.12.2008 21:32 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 13889x   Diskuze: 2

Množstvím cholinu v potravě lze měnit dědičnost získaných vlastností. Zvýšený přísun látky, obsažené ve větším množství například ve vejcích, může výrazně ovlivnit rakovinu mléčné žlázy u potomků.ˇ
Publikováno: 06.12.2008 00:31 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11451x   Diskuze: 0

Hormon ghrelin je peptid, který se tvoří ve stěně žaludku a ve střevech. Vyskytuje se v malých množstvích také v mozku. Je o něm známo, že ovlivňuje množství přijímané potravy, protože zvyšuje pocit hladu a podněcuje nutkání k jídlu. Ghrelin má ještě další funkce. Vypadá to, že rozdíly v jeho genu jsou u lidí odpovědné za náchylnost k dalšímu poklesku – alkoholismu. Některé varianty tohoto genu jsou totiž typické pro těžké „pijany“…ˇ
Publikováno: 30.11.2008 16:59 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14753x   Diskuze: 0

Obezitou nepoškozujeme zdraví jen sami sobě, ale i svým dětem a vnukům.
Publikováno: 28.11.2008 09:39 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 18183x   Diskuze: 3

„Chcete přečíst genom? Počkejte hodinku!“
Publikováno: 24.11.2008 13:06 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15749x   Diskuze: 1

Na chromozomu X se nachází gen, který ovlivňuje pravděpodobnost, zda člověk dostane tuberkulózu. Podle výzkumníků z Leiden University Medical Center, Radboud University Nijmegen a institutu v Singapuru a Indonézii to částečně vysvětluje rozdíly v náchylnosti mezi muži a ženami a také mezi odlišnými populacemi.
Publikováno: 22.11.2008 15:29 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 9175x   Diskuze: 0

Nově objevené spojení mezi imunitním systémem a samočistícím systémem buněk, kterým se zbavují nefunkčních nebo toxických částí, může jednoho dne přinést novou zbraň pro boj proti tuberkulóze a dalším vážným infekčním chorobám.
Publikováno: 18.11.2008 22:31 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 10940x   Diskuze: 0

 1226962487.
Člověkem prováděný umělý výběr, jenž je základem šlechtitelského procesu probíhajícího již celé generace na všech populacích domácích a hlavně hospodářských zvířat, vede nevyhnutelně ke snižování genové diverzity. Tento proces je tím rychlejší, čím kratší je generační interval a čím ostřejší selekci zvolíme.ˇ
Publikováno: 17.11.2008 23:47 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 9703x   Diskuze: 0

Biologové z University of California v San Diegu odhalili první z nové skupiny zvláštních proteinů, převinující úseky dvoušroubovice molekuly DNA, jež se nedopatřením zašmodrchaly.
Publikováno: 06.11.2008 00:48 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 11147x   Diskuze: 0

Generace vědců sní o samostatně fungujícím programovatelném molekulárním „počítači“, který by pracoval v nitru živé buňky, reagoval by na změny v její aktivitě a dokázal by nitrobuněčné procesy korigovat a řídit. Konstrukce takových molekulárních počítačů by mohly měnit životní pochody mikrobů, rostlin i živočichů a ovlivňovat jejich chování. Díky americkým vědcům Maung Nyan Winovi a Christině Smolkeové z California Institute of Technology jsme naplnění této fantaskní vize opět o krok blíž.
Publikováno: 28.10.2008 09:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10554x   Diskuze: 0

Po celá staletí panují jedinečné vztahy mezi člověkem a psem – psi se v blízkosti lidí vyskytovali ve funkci pomocníků při lovu, hlídačů stád a v neposlední řadě i společníků. Nyní získávají psi ještě další novou úlohu – pomáhají při lovu genových mutací, které u člověka způsobují některá podobná onemocnění.ˇ
Publikováno: 21.10.2008 23:32 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 9165x   Diskuze: 0

Mikroskopické řasy rozsivky patří k významným aktérům na poli změn pozemského klimatu. Pětina kyslíku, který dýcháme, vyprodukují právě rozsivky. Zároveň konzumují oxid uhličitý a ovlivňují tak teplotní bilanci planety. Dědičná informace rozsivek je proto pokladnicí nesmírně cenných údajů. Vypovídá o vývoji pozemského života, odhaluje tajemství procesů, jimiž rozsivky formují dnešní svět, a otevírá možnosti pro produkci cenných látek a nových materiálů.ˇ
Publikováno: 21.10.2008 12:12 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10084x   Diskuze: 0

„Ten má lumpárnu v genech,“ říkala mi matka o jednom klukovi z naší party, jehož další životní kariéra se neobešla bez zločinu a trestu. Tenkrát asi netušila, jak moc může být v jejích slovech pravdy. Vědci objevili, že dospívající chlapci, kteří nesou určitý typ odchylky na konkrétním genu, mnohem pravděpodobněji propadnou špatnému vlivu party a dostávají se tak častěji na šikmou plochu.ˇ
Publikováno: 04.10.2008 22:58 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 10798x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Náročný projekt byl uskutečnitelný pouze díky unikátní technologii třídění chromozomů, kterou vyvinuli.
Publikováno: 03.10.2008 18:25 v rubrice: Genetika
Autor: Redakce Zobrazeno: 8796x   Diskuze: 0

I genetické faktory, stejně jako ty sociální, ovlivňují výběr partnera. To prokázal mezinárodní tým vědců z Velké Británie, Francie a Číny.
Publikováno: 25.09.2008 01:24 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 15201x   Diskuze: 2

Vědci představili genetický profil několika nebezpečných nádorů. Studie publikované v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science přinášejí informace o defektech genů, jež stojí v pozadí vzniku glioblastomu postihujícího mozek a nádorů slinivky.ˇ
Publikováno: 10.09.2008 12:02 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11415x   Diskuze: 0

Vědci z Yale našli v lidském genomu hrstku písmen, která spustila evoluční změny na palci a chodidle. Naše končetiny pravděpodobně vylepšily sekvence z takzvané nekódující oblasti, považované za genetické smetiště.ˇ
Publikováno: 10.09.2008 03:57 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16525x   Diskuze: 11

Vypadá to, že pohrobci Římského impéria si ve svých genech nesou nečekaný odkaz. Jsou méně odolní vůči viru HIV.ˇ
Publikováno: 04.09.2008 16:48 v rubrice: Genetika
Autor: Jan Zikmund Zobrazeno: 17061x   Diskuze: 0

Genetickou jehlu ve stohu genetického sena umějí vyhledat novým postupem američtí vědci vedení Davidem Craigem z Translational Genomics Research Institute v arizonském Phoenixu. Ve vzorku obsahujícím DNA stovek různých lidí dokážou odhalit přítomnost dědičné informace konkrétního člověka.ˇ
Publikováno: 04.09.2008 10:45 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9754x   Diskuze: 0

Věhlasní genetici porovnávají svoje genomy.ˇ
Publikováno: 01.09.2008 08:06 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11466x   Diskuze: 1

Šokující objev se podařil americkým genetikům ze Stanfordské university. Stárnutí není samovolným neřízeným „rozkladem“. Jde o aktivní proces regulovaný celou řadou genů.ˇ
Publikováno: 30.07.2008 10:48 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 18062x   Diskuze: 3

Jedna jediná mutace způsobuje, že srst původně barevných koní, začne již ve velmi raném věku šedivět, až postupně úplně zbělá. Tito takzvaní vybělující bělouši, mezi které patří i starokladrubští koně, jsou tedy vlastně „šedovlasými staříky“.
Publikováno: 26.07.2008 07:50 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 10485x   Diskuze: 0

Američtí vědci získali mušky octomilky, které skoro nepotřebují spánek. Poškození jediného genu, jenž dostal jméno „sleepless“ čili „bezesný“, je obrní proti ospalosti. Mušky za to tvrdě platí. Bezesné noci jim zkracují život a zhoršují koordinaci pohybů. Vědci jsou zvědavi, zda podobné genetické defekty stojí v pozadí chorobné nespavosti u některých lidí.
Publikováno: 21.07.2008 09:26 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 8968x   Diskuze: 0

Stejnou otázku si položilo sedm výzkumníků na University of Bristol ve Velké Británii. K řešení použili matematické modelování.
Publikováno: 15.07.2008 08:38 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 19161x   Diskuze: 7

Vědci sestavili molekulu DNA z nepřirozených nukleotidů se čtyřmi nepřirozenými bázemi.
Publikováno: 09.07.2008 09:34 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 30206x   Diskuze: 40

V učebnicích zoologie patří kopinatci významné místo, i když s výjimkou odborníků tohoto celkem nenápadného tvora jen málokdo viděl na vlastní oči. Živočich se na první pohled podobá rybce, ale od ryb a dalších obratlovců se významně liší už tím, že postrádá páteř. Tu mu nahrazuje pružná hřbetní struna.
Publikováno: 04.07.2008 10:10 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10744x   Diskuze: 0

Zcela nový princip výroby vakcín odhalili američtí vědci vedení Eckardem Wimmerem z newyorské Stony Brook University. Jak se zdá, jejich postup dokonale splňuje dva zcela protikladné nároky na očkovací látku. Vakcína se musí co nejvíce podobat původci choroby, aby očkováním navozený stav bojové pohotovosti imunitního systému dokonale chránil proti skutečné nákaze. Na druhé straně ale musí být vakcína zcela bezpečná.
Publikováno: 01.07.2008 13:35 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16463x   Diskuze: 14

Siven a pstruh využívají v Pyrenejích stejná trdliště a vzájemně se kříží.
Publikováno: 30.06.2008 09:31 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15274x   Diskuze: 4

Nárůst epigenetických změn genomu může stát za vznikem náchylnosti k celé řadě nemocí.
Publikováno: 29.06.2008 18:05 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 28042x   Diskuze: 27

Sklon mužů k homosexualitě je výslednicí mnoha faktorů. Mezi nimi sehrávají významnou roli i dědičné vlohy. Vědci sice zatím neodhalili konkrétní geny, jejichž varianty by byly za mužskou homosexualitu zodpovědné, ale na druhé straně existuje dostatek důkazů o tom, že se v příbuzenstvu homosexuálů především na matčině straně vyskytuje homosexualita ve zvýšené míře.
Publikováno: 25.06.2008 10:38 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 32358x   Diskuze: 24

Původní populace volně žijících tygrů čítala asi 100 000 kusů. Dnes žije ve volné přírodě asi 3 000 těchto velkých kočkovitých šelem. Počty tygrů chovaných v zajetí se odhadují na 15 000 až 20 000. Význam těchto zvířat pro záchranu tygra nebyl dlouho jasný, protože jejich genetický status zůstával záhadou.
Publikováno: 01.06.2008 12:17 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 20335x   Diskuze: 16

Genetici pronikají do tajů lidské dědičné informace studiem genů myší. Jak lidská tak i myší dědičná informace je kompletně přečtená a naše DNA se s DNA myší shoduje z plných 85%. Zdálo se, že se nemůžeme dopouštět velkých chyb. Nejnovější studie zveřejněná prestižním vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences však odhalila, že i naprosto totožné geny se mohou v myším a lidském organismu chovat zcela odlišně.
Publikováno: 28.05.2008 22:28 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9736x   Diskuze: 1

Kolik je na světě různých organismů? Odpověď na tuto jednoduchou otázku hledají badatelé celá staletí. Švédský přírodovědec Karl Linné utřídil v 18. století do uceleného systému tisíce rostlin a živočichů. Dnes odhadují vědci počet pozemských forem života v milionech. Tyto odhady lze výrazně zpřesnit studiem tropických rostlin a druhů býložravého hmyzu, který na nich žije.
Publikováno: 23.05.2008 11:54 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14000x   Diskuze: 5

Genoví inženýři vytvořili genetickou modifikací opičí model pro studium Huntingtonovy choroby.
Publikováno: 20.05.2008 07:37 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 30906x   Diskuze: 40

Lidé, kteří byli v raném dětství zneužíváni, mohou mít na celý zbytek života změněné pracovní nasazení genů v mozku. K tomuto překvapivému závěru dospěli kanadští vědci z montrealské McGill University studiem dědičné informace v mozcích sebevrahů.
Publikováno: 14.05.2008 23:09 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15251x   Diskuze: 9

Zatím se ke genové léčbě přistupovalo jen u lidí na smrt nemocných. Nyní je to poprvé, co se takto léčili pacienti s neletální poruchou. Mezinárodnímu týmu se podařilo zlepšit stav nemocných s amaurózou.
Publikováno: 30.04.2008 03:33 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16714x   Diskuze: 10

Hloupý Honza se rozdělil s kouzelným dědečkem o uzlík buchet, ale jeho vychytralejší bratři dědečkovi nedali nic. Pohádka se příčinou rozdílu v chování bratří nezabývá. Článek izraelských vědců zveřejněný časopisem Genes, Brain and Development dokazuje, že na tom, zda se chováme nezištně nebo sobecky se podílí varianty genu AVPR1.
Publikováno: 15.04.2008 17:13 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16673x   Diskuze: 2

Jeden z největších skandálů postihl slavný cyklistický závod Tour de France v roce 2006, kdy byl vítěz Floyd Landis dodatečně diskvalifikován za doping mužským pohlavním hormonem testosteronem. Nejnovější výsledky výzkumu švédských vědců dokazují, že někteří sportovci za pozitivní dopingový test na testosteron nemohou. A naopak. Jiní sportovci mohou testosteronem dopovat a odhalení stávajícími testy jim nehrozí.
Publikováno: 11.04.2008 10:31 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11537x   Diskuze: 1

Pod pojmem evoluce si většina z nás představuje postupné narůstání rozdílů, jež nakonec vede ke vzniku nového druhu. Nyní se ukazuje, že to příroda umí i naopak. Ze dvou druhů dělá jeden. A nijak zvlášť se s tím nepáře – to, s čím se piplala stovku milionů let, umí v mžiku vrátit zpět.
Publikováno: 11.04.2008 08:54 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 21417x   Diskuze: 16

Genetici vědí stále více o našich dědičných sklonech k chronickým onemocněním, jako jsou choroby srdce, cukrovka nebo rakovina. Od nových objevů na tomto poli si slibují zlepšení prevence chorob, jejich spolehlivější diagnostiku a v neposlední řadě i účinnější léčbu.
Publikováno: 28.03.2008 10:35 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16081x   Diskuze: 5

Studie, která se nedávno objevila v New England Journal of Medicine, potvrzuje, že kombinace genů již dříve spojovaných s hladinou cholesterolu odráží nejen vlastní hladinu cholesterolu u pacientů, ale může poukazovat i na zvýšené riziko srdeční mrtvice, infarktu nebo náhlé srdeční smrti.
Publikováno: 25.03.2008 09:28 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 11150x   Diskuze: 4













Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace