Množstvím cholinu v potravě lze měnit dědičnost získaných vlastností. Zvýšený přísun látky, obsažené ve větším množství například ve vejcích, může výrazně ovlivnit rakovinu mléčné žlázy u potomků.ˇ
Publikováno: 06.12.2008 00:31 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 11370x   Diskuze: 0

Hormon ghrelin je peptid, který se tvoří ve stěně žaludku a ve střevech. Vyskytuje se v malých množstvích také v mozku. Je o něm známo, že ovlivňuje množství přijímané potravy, protože zvyšuje pocit hladu a podněcuje nutkání k jídlu. Ghrelin má ještě další funkce. Vypadá to, že rozdíly v jeho genu jsou u lidí odpovědné za náchylnost k dalšímu poklesku – alkoholismu. Některé varianty tohoto genu jsou totiž typické pro těžké „pijany“…ˇ
Publikováno: 30.11.2008 16:59 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 14652x   Diskuze: 0

Obezitou nepoškozujeme zdraví jen sami sobě, ale i svým dětem a vnukům.
Publikováno: 28.11.2008 09:39 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 18015x   Diskuze: 3

„Chcete přečíst genom? Počkejte hodinku!“
Publikováno: 24.11.2008 13:06 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15638x   Diskuze: 1

Na chromozomu X se nachází gen, který ovlivňuje pravděpodobnost, zda člověk dostane tuberkulózu. Podle výzkumníků z Leiden University Medical Center, Radboud University Nijmegen a institutu v Singapuru a Indonézii to částečně vysvětluje rozdíly v náchylnosti mezi muži a ženami a také mezi odlišnými populacemi.
Publikováno: 22.11.2008 15:29 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 9063x   Diskuze: 0

Nově objevené spojení mezi imunitním systémem a samočistícím systémem buněk, kterým se zbavují nefunkčních nebo toxických částí, může jednoho dne přinést novou zbraň pro boj proti tuberkulóze a dalším vážným infekčním chorobám.
Publikováno: 18.11.2008 22:31 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 10778x   Diskuze: 0

 1226962487.
Člověkem prováděný umělý výběr, jenž je základem šlechtitelského procesu probíhajícího již celé generace na všech populacích domácích a hlavně hospodářských zvířat, vede nevyhnutelně ke snižování genové diverzity. Tento proces je tím rychlejší, čím kratší je generační interval a čím ostřejší selekci zvolíme.ˇ
Publikováno: 17.11.2008 23:47 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 9651x   Diskuze: 0

Biologové z University of California v San Diegu odhalili první z nové skupiny zvláštních proteinů, převinující úseky dvoušroubovice molekuly DNA, jež se nedopatřením zašmodrchaly.
Publikováno: 06.11.2008 00:48 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 10962x   Diskuze: 0

Generace vědců sní o samostatně fungujícím programovatelném molekulárním „počítači“, který by pracoval v nitru živé buňky, reagoval by na změny v její aktivitě a dokázal by nitrobuněčné procesy korigovat a řídit. Konstrukce takových molekulárních počítačů by mohly měnit životní pochody mikrobů, rostlin i živočichů a ovlivňovat jejich chování. Díky americkým vědcům Maung Nyan Winovi a Christině Smolkeové z California Institute of Technology jsme naplnění této fantaskní vize opět o krok blíž.
Publikováno: 28.10.2008 09:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10481x   Diskuze: 0

Po celá staletí panují jedinečné vztahy mezi člověkem a psem – psi se v blízkosti lidí vyskytovali ve funkci pomocníků při lovu, hlídačů stád a v neposlední řadě i společníků. Nyní získávají psi ještě další novou úlohu – pomáhají při lovu genových mutací, které u člověka způsobují některá podobná onemocnění.ˇ
Publikováno: 21.10.2008 23:32 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 9076x   Diskuze: 0

Mikroskopické řasy rozsivky patří k významným aktérům na poli změn pozemského klimatu. Pětina kyslíku, který dýcháme, vyprodukují právě rozsivky. Zároveň konzumují oxid uhličitý a ovlivňují tak teplotní bilanci planety. Dědičná informace rozsivek je proto pokladnicí nesmírně cenných údajů. Vypovídá o vývoji pozemského života, odhaluje tajemství procesů, jimiž rozsivky formují dnešní svět, a otevírá možnosti pro produkci cenných látek a nových materiálů.ˇ
Publikováno: 21.10.2008 12:12 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10036x   Diskuze: 0

„Ten má lumpárnu v genech,“ říkala mi matka o jednom klukovi z naší party, jehož další životní kariéra se neobešla bez zločinu a trestu. Tenkrát asi netušila, jak moc může být v jejích slovech pravdy. Vědci objevili, že dospívající chlapci, kteří nesou určitý typ odchylky na konkrétním genu, mnohem pravděpodobněji propadnou špatnému vlivu party a dostávají se tak častěji na šikmou plochu.ˇ
Publikováno: 04.10.2008 22:58 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 10661x   Diskuze: 1

Mezinárodní tým biologů dnes v časopise Science oznámil dosažení důležitého milníku na cestě za přečtením dědičné informace pšenice. Její znalost v budoucnu usnadní šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd. Nyní se jako první krok podařilo sestavit „mapu“ největšího chromozomu této klíčové plodiny. Výrazný podíl na úspěchu mají vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Náročný projekt byl uskutečnitelný pouze díky unikátní technologii třídění chromozomů, kterou vyvinuli.
Publikováno: 03.10.2008 18:25 v rubrice: Genetika
Autor: Redakce Zobrazeno: 8697x   Diskuze: 0

I genetické faktory, stejně jako ty sociální, ovlivňují výběr partnera. To prokázal mezinárodní tým vědců z Velké Británie, Francie a Číny.
Publikováno: 25.09.2008 01:24 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 15019x   Diskuze: 2

Vědci představili genetický profil několika nebezpečných nádorů. Studie publikované v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science přinášejí informace o defektech genů, jež stojí v pozadí vzniku glioblastomu postihujícího mozek a nádorů slinivky.ˇ
Publikováno: 10.09.2008 12:02 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11232x   Diskuze: 0

Vědci z Yale našli v lidském genomu hrstku písmen, která spustila evoluční změny na palci a chodidle. Naše končetiny pravděpodobně vylepšily sekvence z takzvané nekódující oblasti, považované za genetické smetiště.ˇ
Publikováno: 10.09.2008 03:57 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16186x   Diskuze: 11

Vypadá to, že pohrobci Římského impéria si ve svých genech nesou nečekaný odkaz. Jsou méně odolní vůči viru HIV.ˇ
Publikováno: 04.09.2008 16:48 v rubrice: Genetika
Autor: Jan Zikmund Zobrazeno: 16986x   Diskuze: 0

Genetickou jehlu ve stohu genetického sena umějí vyhledat novým postupem američtí vědci vedení Davidem Craigem z Translational Genomics Research Institute v arizonském Phoenixu. Ve vzorku obsahujícím DNA stovek různých lidí dokážou odhalit přítomnost dědičné informace konkrétního člověka.ˇ
Publikováno: 04.09.2008 10:45 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9704x   Diskuze: 0

Věhlasní genetici porovnávají svoje genomy.ˇ
Publikováno: 01.09.2008 08:06 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11352x   Diskuze: 1

Šokující objev se podařil americkým genetikům ze Stanfordské university. Stárnutí není samovolným neřízeným „rozkladem“. Jde o aktivní proces regulovaný celou řadou genů.ˇ
Publikováno: 30.07.2008 10:48 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 17873x   Diskuze: 3

Jedna jediná mutace způsobuje, že srst původně barevných koní, začne již ve velmi raném věku šedivět, až postupně úplně zbělá. Tito takzvaní vybělující bělouši, mezi které patří i starokladrubští koně, jsou tedy vlastně „šedovlasými staříky“.
Publikováno: 26.07.2008 07:50 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 10361x   Diskuze: 0

Američtí vědci získali mušky octomilky, které skoro nepotřebují spánek. Poškození jediného genu, jenž dostal jméno „sleepless“ čili „bezesný“, je obrní proti ospalosti. Mušky za to tvrdě platí. Bezesné noci jim zkracují život a zhoršují koordinaci pohybů. Vědci jsou zvědavi, zda podobné genetické defekty stojí v pozadí chorobné nespavosti u některých lidí.
Publikováno: 21.07.2008 09:26 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 8916x   Diskuze: 0

Stejnou otázku si položilo sedm výzkumníků na University of Bristol ve Velké Británii. K řešení použili matematické modelování.
Publikováno: 15.07.2008 08:38 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 18870x   Diskuze: 7

Vědci sestavili molekulu DNA z nepřirozených nukleotidů se čtyřmi nepřirozenými bázemi.
Publikováno: 09.07.2008 09:34 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 29038x   Diskuze: 40

V učebnicích zoologie patří kopinatci významné místo, i když s výjimkou odborníků tohoto celkem nenápadného tvora jen málokdo viděl na vlastní oči. Živočich se na první pohled podobá rybce, ale od ryb a dalších obratlovců se významně liší už tím, že postrádá páteř. Tu mu nahrazuje pružná hřbetní struna.
Publikováno: 04.07.2008 10:10 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 10581x   Diskuze: 0

Zcela nový princip výroby vakcín odhalili američtí vědci vedení Eckardem Wimmerem z newyorské Stony Brook University. Jak se zdá, jejich postup dokonale splňuje dva zcela protikladné nároky na očkovací látku. Vakcína se musí co nejvíce podobat původci choroby, aby očkováním navozený stav bojové pohotovosti imunitního systému dokonale chránil proti skutečné nákaze. Na druhé straně ale musí být vakcína zcela bezpečná.
Publikováno: 01.07.2008 13:35 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16127x   Diskuze: 14

Siven a pstruh využívají v Pyrenejích stejná trdliště a vzájemně se kříží.
Publikováno: 30.06.2008 09:31 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15023x   Diskuze: 4

Nárůst epigenetických změn genomu může stát za vznikem náchylnosti k celé řadě nemocí.
Publikováno: 29.06.2008 18:05 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 26870x   Diskuze: 27

Sklon mužů k homosexualitě je výslednicí mnoha faktorů. Mezi nimi sehrávají významnou roli i dědičné vlohy. Vědci sice zatím neodhalili konkrétní geny, jejichž varianty by byly za mužskou homosexualitu zodpovědné, ale na druhé straně existuje dostatek důkazů o tom, že se v příbuzenstvu homosexuálů především na matčině straně vyskytuje homosexualita ve zvýšené míře.
Publikováno: 25.06.2008 10:38 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 31582x   Diskuze: 24

Původní populace volně žijících tygrů čítala asi 100 000 kusů. Dnes žije ve volné přírodě asi 3 000 těchto velkých kočkovitých šelem. Počty tygrů chovaných v zajetí se odhadují na 15 000 až 20 000. Význam těchto zvířat pro záchranu tygra nebyl dlouho jasný, protože jejich genetický status zůstával záhadou.
Publikováno: 01.06.2008 12:17 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 19928x   Diskuze: 16

Genetici pronikají do tajů lidské dědičné informace studiem genů myší. Jak lidská tak i myší dědičná informace je kompletně přečtená a naše DNA se s DNA myší shoduje z plných 85%. Zdálo se, že se nemůžeme dopouštět velkých chyb. Nejnovější studie zveřejněná prestižním vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences však odhalila, že i naprosto totožné geny se mohou v myším a lidském organismu chovat zcela odlišně.
Publikováno: 28.05.2008 22:28 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9672x   Diskuze: 1

Kolik je na světě různých organismů? Odpověď na tuto jednoduchou otázku hledají badatelé celá staletí. Švédský přírodovědec Karl Linné utřídil v 18. století do uceleného systému tisíce rostlin a živočichů. Dnes odhadují vědci počet pozemských forem života v milionech. Tyto odhady lze výrazně zpřesnit studiem tropických rostlin a druhů býložravého hmyzu, který na nich žije.
Publikováno: 23.05.2008 11:54 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 13824x   Diskuze: 5

Genoví inženýři vytvořili genetickou modifikací opičí model pro studium Huntingtonovy choroby.
Publikováno: 20.05.2008 07:37 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 30153x   Diskuze: 40

Lidé, kteří byli v raném dětství zneužíváni, mohou mít na celý zbytek života změněné pracovní nasazení genů v mozku. K tomuto překvapivému závěru dospěli kanadští vědci z montrealské McGill University studiem dědičné informace v mozcích sebevrahů.
Publikováno: 14.05.2008 23:09 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14953x   Diskuze: 9

Zatím se ke genové léčbě přistupovalo jen u lidí na smrt nemocných. Nyní je to poprvé, co se takto léčili pacienti s neletální poruchou. Mezinárodnímu týmu se podařilo zlepšit stav nemocných s amaurózou.
Publikováno: 30.04.2008 03:33 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 16418x   Diskuze: 10

Hloupý Honza se rozdělil s kouzelným dědečkem o uzlík buchet, ale jeho vychytralejší bratři dědečkovi nedali nic. Pohádka se příčinou rozdílu v chování bratří nezabývá. Článek izraelských vědců zveřejněný časopisem Genes, Brain and Development dokazuje, že na tom, zda se chováme nezištně nebo sobecky se podílí varianty genu AVPR1.
Publikováno: 15.04.2008 17:13 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16553x   Diskuze: 2

Jeden z největších skandálů postihl slavný cyklistický závod Tour de France v roce 2006, kdy byl vítěz Floyd Landis dodatečně diskvalifikován za doping mužským pohlavním hormonem testosteronem. Nejnovější výsledky výzkumu švédských vědců dokazují, že někteří sportovci za pozitivní dopingový test na testosteron nemohou. A naopak. Jiní sportovci mohou testosteronem dopovat a odhalení stávajícími testy jim nehrozí.
Publikováno: 11.04.2008 10:31 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 11424x   Diskuze: 1

Pod pojmem evoluce si většina z nás představuje postupné narůstání rozdílů, jež nakonec vede ke vzniku nového druhu. Nyní se ukazuje, že to příroda umí i naopak. Ze dvou druhů dělá jeden. A nijak zvlášť se s tím nepáře – to, s čím se piplala stovku milionů let, umí v mžiku vrátit zpět.
Publikováno: 11.04.2008 08:54 v rubrice: Genetika
Autor: Josef Pazdera Zobrazeno: 21063x   Diskuze: 16

Genetici vědí stále více o našich dědičných sklonech k chronickým onemocněním, jako jsou choroby srdce, cukrovka nebo rakovina. Od nových objevů na tomto poli si slibují zlepšení prevence chorob, jejich spolehlivější diagnostiku a v neposlední řadě i účinnější léčbu.
Publikováno: 28.03.2008 10:35 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 15810x   Diskuze: 5

Studie, která se nedávno objevila v New England Journal of Medicine, potvrzuje, že kombinace genů již dříve spojovaných s hladinou cholesterolu odráží nejen vlastní hladinu cholesterolu u pacientů, ale může poukazovat i na zvýšené riziko srdeční mrtvice, infarktu nebo náhlé srdeční smrti.
Publikováno: 25.03.2008 09:28 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 10991x   Diskuze: 4

Nápad, jak pomoci nastávajícím matkám od vážných zdravotních potíží, dostal Seung Kim ze Stanfordovy university při léčbě nádorových onemocnění. Jeden z jeho pacientů trpěl vzácným typem vrozené rakoviny. Nemoc mu zasáhla slinivku a donutila k zběsilému množení buňky produkující inzulín. Koncentrace hormonu v těle pacienta prudce rostla. Kim si přitom vzpomněl na pacientky, které měly s produkcí inzulínu zcela opačné problémy. Příčinou nebyla rakovina ale těhotenství.
Publikováno: 22.03.2008 05:16 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 9996x   Diskuze: 0

Korejští vědci získali kočku, která ve tmě červeně svítí díky fluoreskujícímu proteinu vypůjčenému od korálovníku Discosoma.
Publikováno: 20.03.2008 01:04 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 46711x   Diskuze: 43

V arabském světě jsou dědičné choroby na denním pořádku. V Tunisku se potvrdilo, že rozsáhlý výskyt dědičných chorob souvisí s vysokým koeficientem příbuznosti vyvolaným sňatky mezi příbuznými.
Publikováno: 05.03.2008 01:44 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 15008x   Diskuze: 3

Psi sdílejí s člověkem mechanismy vzniku některých nádorových onemocnění. Američtí genetici Jaime Modiano z University of Minnesota a Matthew Breen z North Carolina State University o tom referují ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Chromosome Research.
Publikováno: 03.03.2008 12:11 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14838x   Diskuze: 0

Výsledky výzkumu provedeného v USA prokázaly, že zdrojem koronavirů způsobujících SARS nebyly cibetky, ale netopýři.
Publikováno: 21.02.2008 15:56 v rubrice: Genetika
Autor: Ota Beran Zobrazeno: 11054x   Diskuze: 0

V současné době onemocní ve světě každý rok zhoubným nádorem asi 10 milionů lidí. V roce 2020 už můžou tyto nádory postihnout až 15 milionů pacientů. I proto hledají vědci stále nové zbraně proti nádorovému bujení. Hned dva týmy amerických vědců publikovaly v prestižním vědeckém časopise Science objev, který nabízí pro nově vyvíjené protinádorové léky hodně překvapivé cíle.
Publikováno: 15.02.2008 08:26 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 12084x   Diskuze: 0

Islandští vědci vedení Karim Stefanssonem ze společnosti deCODE Genetics zjistili, že rodiče, kteří mají společné prapradědečky, plodí více dětí a těší se z většího počtu vnoučat.
Publikováno: 11.02.2008 12:11 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 18493x   Diskuze: 5

Můra šedavka kukuřičná (Helicoverpa zea) se stala prvním hmyzím škůdcem, který prolomil obranou bariéru delta-endotoxinu geneticky modifikovaných Bt-plodin. Tým vedený americkým entomologem Brucem Tabashnikem z University of Arizona našel housenky odolné varianty můry na desítce různých plodin. K jejímu rozšíření přispělo pěstování geneticky modifikované Bt-bavlny.
Publikováno: 11.02.2008 07:22 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 16731x   Diskuze: 4

Rhinoviry lidem způsobují zhruba tři čtvrtiny všech případů nemocí nachlazení. Ačkoliv jsou rýma a kašel brány jako banalita, jejich následky mohou být fatální. U malých dětí mohou vést k nutnosti léčby v nemocnici, u lidí s oslabeným imunitním systémem často odstartují zápal plic a spouští většinu astmatických záchvatů. Také jsou hlavní příčinou akutních projevů COPD (chronické bronchitidy a rozedmy plic) a přispívají tak k vyšší úmrtnosti na tyto nemoci.
Publikováno: 09.02.2008 17:30 v rubrice: Genetika
Autor: Anna Marcinková Zobrazeno: 10920x   Diskuze: 0

Klasický model, kdy má dítě „jen“ dva rodiče - matku a otce – už vzal dávno za své. Oplození ve zkumavce, dárcovství pohlavních buněk a možnost najmout náhradní matku k donošení embrya splétá kolem některých dětí gordické uzly vztahů. Dárce spermatu pro oplození ve zkumavce je biologickým otcem. Dárkyně vajíčka je biologickou matkou. Pár, který tyto pohlavní buňky dostal, se stane otcem a matkou de iure. V některých zemích může za „matku de iure“ či biologickou matku donosit embryo a porodit dítě „pěstounská matka“ (foster mother). Kolem malého človíčka tak může být hned pět lidí, kteří jsou nějakým způsobem jeho rodičem.
Publikováno: 08.02.2008 17:32 v rubrice: Genetika
Autor: Jaroslav Petr Zobrazeno: 14871x   Diskuze: 6



















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace