Lososí samice a lososí samec nemusí plodit lososí děti.

Kontroverzní americký genetik Craig Venter se stal prvním člověkem, kterému byl přečten a následně i zveřejněn kompletní genom.

Tým vědců pracujících pro americkou společnost Pioneer Hi-Bred International získal metodami genového inženýrství sóju a kukuřici, jejichž semena mají zvýšený obsah snadno stravitelného fosforu. Výsledky jejich práce zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology.

Veselé myšky s vypnutými ultrakonzervativními elementy zásadně převracejí náš názor na tyto tajemné zamrzlé úseky DNA.

Srovnávací studie kopytníků ukazuje, jak se evoluce chová macešsky ke stárnoucím samcům druhů s velkými harémy.

Fragilní X chromozom je vyvolán tzv. dynamickou mutací.

Australané přišli náhodou na gen, který funguje jako pohlavní přepínač. Jeho aktivací udělají z myšek, které měly být myškami, myšáky.

Nenápadné rostlinné pararetroviry se velmi podobají lidským retrovirům a mohou stát klíčovými hráči v našem souboji s HIV.

Neodbytné svědění pronásleduje pacienty s mnoha kožními chorobami, např. při ekzémech. Tento nepříjemný pocit provází i další nemoci. Někdy se projevuje při selhání ledvin, jindy při vážných onemocněních jater. Úporné svědění patří k vedlejším nežádoucím účinkům některých léků proti rakovině. Trpí jim i pacienti, jimž lékaři tlumí bolesti morfinem.

Nově objevený gen hydra není příbuzný žádnému jinému známému genu.

Zaměstnanec University Thomase Jeffersona se svým kolegou z University Johna Hopkinse si nechali patentovat techniku, která z nich udělá boháče. Jde o vylepšení laboratorní metody, kterou používají vědci, lékaři, zemědělci i policisté.

Rafinovaná transplantace genomu z jedné mykoplazmy do druhé představuje další krok na cestě k vytvoření umělého organismu v laboratoři.

Vědcům se poprvé podařilo zvrátit příznaky retardace způsobené fragilním chromozómem X.

Čím hlouběji nahlížíme do vlastní dědičné informace, tím zmatenější pohled se nám nabízí. První zveřejněné výsledky projektu ENCODE zpochybnily dogmata, na které přísahaly generace genetiků. Pokud bychom měli shrnout výsledky zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Nature a v monotematickém čísle časopisu Genome Research do jediné věty, pak bychom museli říct: „Všechno je jinak!“

Alespoň v případě samců kozorožců horských. Nová studie u nich odhaluje souvislost mezi mohutností rohů a genetickou diverzitou.

Richard Roberts z University of Southern California dokázal, že pouhý jeden inhibitor (malá proteinová molekula), dokáže výrazně ovlivnit tak komplexní vlastnost, jakou je délka života. Teda, zatím jen u mušek, ale i tak je to převratný poznatek.

Hned tři týmy biologů oznámily zásadní průlom v oblasti „převýchovy“ buněk. Z kůže vypěstovali v laboratoři embryonální kmenové buňky. Zatím jenom u myší, ale na modifikaci metod pro výchovu embryonálních kmenových buněk člověka se už usilovně pracuje.

Zatímco v současnosti používaná cytostatika ničí všechny dělící se buňky, a tedy především buňky nádorů, nově vyvíjené protinádorové léky budou vypínat jen pár genů, které způsobují proměnu zdravé buňky v nádorovou.

Mutace, která je výhodná pro výkony na závodní dráze, ukázala anglickým chrtům odvrácenou tvář. U skotu se nám stejná mutace hodí a u lidí je předplatným na olympijské medaile a světové rekordy.

Kde jsou ty doby, kdy se slušný odhad počtu lidských genů pohyboval kolem sto tisíc. Konečníé číslo by mohlo být 20 500 a nějaké ty drobné.

Před čtyřmi roky zveřejnili genetici kompletní dědičnou informaci komára Anopheles gambiae. Teď k ní přidali kompletně přečtený genom komára tropického (Aedes aegypti). Zprávu o tom přináší vědecký týdeník Science. Na první pohled se může zdát komár jako komár, ale oba písklavé trapiče dělí plných sto padesát milionů let samostatného vývoje.

V prvním přečteném genomu vačnatce čekala na genetiky řada překvapení.

Podle nových odhadů mají podmořští stavitelé korálových útesů nejen podobný počet genů jako my, ale zároveň s nimi máme poměrně hodně genů společných.

Dědičné sklony k nejrůznějším onemocněním mají na svědomí krajně neobvyklé geny, o jejichž existenci a úloze vedli genetici ještě před deseti lety bouřlivé diskuse. Jsou uloženy na krátkých úsecích DNA a vytváří se podle nich jednoduché šroubovice označované jako mikroRNA. Vědci je usvědčili z podílu na poruchách činnosti srdce nebo imunitní obrany.

Z ještěrek se vyvinuli beznozí hadi a jeskynní ryby zase nemají oči. Během evoluce se toho ztrácí poměrně hodně. Jednou ztracené komplikované struktury ale již organismy nemohou znovu nabýt a „přivést k životu“. Tak to prostě je. Od roku 1890 uznáváme, že evoluční proces je ireverzibilní. Skupina plžů ale tento zákon nečetla a tak jej nectí.

Přelomové osekvenování kompletního genomu makaka rhesuse, třetího primáta po šimpanzovi a člověku, přináší cenné informace a nové pohledy na nás samotné.

Dvojčata jsme ještě nedávno mívali jednovaječná a dvojvaječná. Ta první mají zcela totožnou dědičnou informaci, ta druhá jsou si geneticky podobná jako jacíkoli jiní vlastní sourozenci a sdílejí 50% genů. Teď tu máme třetí typ dvojčat. Jednovaječná, která se liší dědičnou informací. Sdílejí 75% genů.

Oblast v našem genomu, která rozhoduje o naší náchylnosti k svalovému třesu a hloupnutí následkem alzheimerovy choroby, rozhoduje také o neukojitelné touze se povznést alkoholem.

Geneticky modifikované danio pruhované.

Donedávna znali lékaři asi 350 genů, jejichž poškození může u pacienta vyvolat rakovinu. Tušili, že zdaleka nejsou na konci pátrání pro genetických příčinách nádorových onemocnění. Přesto je zaskočilo, když tým vedený Michaelem Strattonem ze Sangerova Institutu v britské Cambridge připsal na seznam „genů pro rakovinu“ víc než stovku nových položek.

Stejně úspěšně jako letadla vybavená technologií stealth, pohybující se neviditelně bojištěm, se v lidské populaci šíří kapavka, kterou mutace v genu PIP udělala pro běžné testy neviditelnou.

Tým Marca Vermulsta z University of Washington v Seattlu zpochybnil teorii, podle které je stárnutí vyvoláno hromadícími se bodovými mutacemi mitochondriální DNA. Výsledky experimentů na myších, které bourají tradiční dogma, zveřejnil prestižní vědecký měsíčník Nature Genetics.

Sladké a voňavé lahůdky nechávají naše kočky chladnými. Teda alespoň ty čtyřnohé. Na rozdíl od jiných savců jim totiž chybí schopnost sladkosti vnímat.

Vhodné vodící psy pro nevidomé budeme hledat pomocí genetických testů.

Genetické analýzy odhalily, že naši předci měli ke gorilám skutečně blízko.

Gen určený původně pro produkci vajíček řídí chování včel.

Sklony k pravorukosti a levorukosti jsou dědičné. A co takhle sklony k pravicovým levicovým politickým názorům?

Rybí samci požírají své potomstvo jen tehdy, když jim partnerka „zahýbala“ a oni si nejsou jisti svým otcovstvím.

Nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) podléhá velmi přísné regulaci. Hlavním motivem pro kontrolu nad jejich šířením a využíváním jsou obavy z jejich nežádoucího dopadu na životní prostředí a lidské či zvířecí zdraví. V poslední době někteří odborníci poukazují na fakt, že v případě geneticky modifikovaných vyšších rostlin spadají do pytle s označením GMO dvě odlišné kategorie – rostliny transgenní a cisgenní. Obě skupiny rostlin podléhají stejné regulaci, i když se ve své podstatě zásadně liší. Nizozemští vědci by byli rádi, kdyby byly cisgenní rostliny z přísné regulace vyňaty.

Existují zapovězené kombinace dědičné informace? Americký genetik Greg Hampikian z Boise State University je přesvědčen, že takové úseky DNA vzniknout mohou. Jsou podle něj pro organismy životně nebezpečné a v dědičné informaci proto chybějí.

Asiatům jedou některé geny jinou rychlostí než Evropanům.

Změny DNA, které by neměly nic dělat, mají za následek celkem nečekané kousky.

Superkolonie invazních mravenců argentinských válčí v bitvách nesmírných rozměrů a právě jejich sklon k agresi by mohl být klíčem k otupení invaze.

Více než stovka amerických a německých vědců strávila tři roky mapováním myšího mozku. Výsledkem jejich práce je atlas, jaký nemá ve vědě obdoby. Na 85 milionech obrázků jsou uložena data o tom, jaké geny v jednotlivých částech mozku pracují. „Měřítko“ Allenova atlasu mozku, jak je soubor dat oficiálně označen, dovoluje sledovat činnost více než jednadvacet tisíc genů v jednotlivých buňkách.

Po krátké době už zase píšeme o věcech z Massachusettského technologického institutu. Dnešní příspěvek se týká dilema, do kterého tamní vědci přivedli odpůrce GMO. Upravili totiž kvasinku, která je teď na nejlepší cestě stát se ekonomicky výhodnou producentkou ekologického paliva.

Molekulární mágové v pozoruhodném experimentu přinutili myší zuby stále dokola dorůstat. První krůček na toužebně očekávané cestě za trvalými zuby.

Pohled na počty a uspořádání kopií jednotlivých genů ukázal, že genom druhu Homo sapiens není tak neměnný, jak se až dosud tvrdilo.

Když pruhované akvarijní rybičce uříznete kus srdce, tak ji zase bez potíží doroste, stejně jako noha mlokovi. Tak začínal článek kolegy Mihulky, který dopsal předevčírem. To ještě nikdo z nás netušil, že vědci ze Salkova ústavu jej vzápětí doplní slovy: „ Když uříznete kuřeti křídlo, zajistíme, že mu doroste“.

Genová terapie může pomoci chránit savce proti ionizačnímu záření. Pro někoho vyhánění čerta ďáblem, pro někoho naděje na úspěšnou ochranu proti smrtící radioaktivitě.

Ježovka Strongylocentrotus purpuratus má tu čest být prvním osekvenovaným ostnokožcem a jako taková přináší zajímavé postřehy i o genomech našich.