


Laická představa o fylogenezi určité linie organismů, dejme tomu savců, předpokládá, že ve fosilním záznamu budeme nacházet zvířata krásně a postupně se měnící v savce – až najednou savci vzniknou a je to. Podle všeho, co o fylogenezi různých linií organismů zatím víme, to tak zřejmě vůbec nikdy není. Naivkové jsou zklamáni a kreacionisté v bláhové víře, že zase jednou přistihli vědce při lži, vyskakují jako čertíci z krabičky.
Ve skutečnosti to nejspíš vždy vypadalo tak, že v období kolem vzniku každé vývojové linie, tedy i savců, žila spousta tvorů s různě namíchanými starobylými i novými znaky. V případě savců, někdy v permu žila pestrá sebranka „savcovitých plazů“ a „plazovitých savců“ a čert ví čeho ještě. Je velmi obtížné říci, kdy vlastně došlo ke vzniku savců, a která z četných fosilií je tím prvním správným a pravým savcem. Vtip spočívá v tom, že fylogenetické linie nějaký ostře ohraničený počátek nemají, záleží jen na nás, kde formálně určíme začátek dejme tomu savců.
Neobyčejnou pestrost savcovitých tvorů kolem báze savčí linie dokládá i nový nález zatím nejstaršího známého ptakořitního savce.
Tým paleontologů pod vedením Tima Riche z Museum Victoria v Melbourne během vykopávek na jižním pobřeží australského státu Victoria objevil ve vrstvách z období křídy 115 miliónů let starou spodní čelist malého ptakořitního savce velikosti rejska a vědecky ji pojmenoval Teinolophos trusleri. Samotný nález se změnil ve velké překvapení, když se ukázalo, že Teinolophos měl tzv. sluchové kůstky připojené ke spodní čelisti, což je původní starobylý stav. Dnešní ptakořitní savci, ptakopysk a ježura, vačnatci a všichni placentální savci mají sluchové kůstky způsobně od spodní čelisti oddělené a ve středním uchu.
Předci savců mají jen jednu sluchovou kůstku, třmínek (stapes). U savců přenášejí zvuk ve středním uchu celkem tři. Kde se vzaly ty dvě další? Sluchové kůstky savců se vší pravděpodobností pocházejí z drobných kostí, které původně vytvářely kloub spodní čelisti. Čelistní kloub savců dnes tvoří kosti squamosum a jediná kost spodní čelisti, dentale. Z původní plazí kosti quadratum vznikla kovadlinka (incus) a splynutím kostí articulare a praearticulare kladívko (malleus).
Až dosud se přepokládalo, že ke komplexní změně morfologie ucha a ke vzniku řetězu sluchových kůstek od bubínku ke vnitřnímu uchu došlo jen jednou, na počátku linie vedoucí ke všem dnešním savcům. Nově objevený Teinolophus tuhle představu smetl ze stolu. Podle všeho vzniklo nové uspořádání středního ucha minimálně dvakrát nezávisle. Jednou u linie vačnatců a placentálních savců a podruhé u linie ptakořitných, přičemž tyto linie se pravděpodobně rozešly někdy na konci triasu před zhruba 200 milióny let. Ten kdo si vsadí, že se ve skutečnosti kůstky středního ucha u ptakořitných a ostatních savců ve svém uspořádání a ontogenetickém vývoji v detailech liší, má slušnou šanci na výhru.
Jak je možné, že k tomu mohlo dojít? Zase takový zázrak to není. Kost angulare, ze které je u nás tympanicum, kostěný prstenec v němž je napnut bubínek, byla u primitivnějších savcovitých plazů podle všeho spojená s bubínkem a zároveň stále i se spodní čelistí. Když se vytvářel savčí čelistní kloub z kostí squamosum a dentale (přičemž se zdá, že někteří savcoplazi měli vlastně čelistní klouby dvojité), tak se postupně kloubní a podpůrné čelistní kůstky uvolnily ze své původní role a nabídly se tak do služeb evoluce. Vzhledem k jejich příhodné poloze není nakonec zase tak divné, že byly nejméně dvakrát využity ke stejnému účelu.
Celá záležitost hezky ukazuje, jak se dnešní savci postupně vynořili z mnoha pestrých podivně poskládaných forem a evoluce se zase jednou představuje jako ušmudlaný kutil v montérkách, na koleně pracující s tím, co je po ruce.
Pramen: Science 307(5711): 910-914.
Jak se dělá evoluce a co na to žirafí krk Autor: Pavel Houser
Příštítná tělíska vznikla z žaber – evoluce dopadena přímo při činu Autor: Stanislav Mihulka
Vypsat celou diskuzi
velmi pěkné ptakopysk 14.11.2007 v 13:47 |
||
|
díky. Moc se mi to líbilo. | ||
Odpovedět |
||
reply dinos SM 25.04.2005 v 11:01 |
||
|
No a co? To byl jako jedinej, kterej splňoval tuhle kombinaci znaků?? A šlo tehdy říct, že právě tohle jsou ty nutný vlasnosti?? :) Trvám na tom, že to poznat nešlo, a to jsem tím chtěl říct. A teda nevím jak jinak přirovnat unikátnost historickýho vývoje, než k nějakýmu příkladu z historie. A toho směšnýho pána s knírkem si lidi snad ještě ze školy pamatujou :)) | ||
Odpovedět |
||
| To já si ze školy pamatuji ještě jednoho směšného milchama 18.08.2007 v 23:00 |
||
|
pána s šedivým plnovousem, který po plavbě na jedné lodi oprášil starověké mýty o metamorfozách a kterého dodnes následují pánové ještě směšnější, kteří si z jeho pomatených představ vytvořili zdánlivě moderní krédo, za které marně urputně bojují... :)) |
||
ale ale dinosaurus 24.04.2005 v 18:13 |
||
|
Prosím nepoužívat přirovnání z historie. Unsuccesful or not, s obrovským zapálením pro věc, chorobným mozkem a železným křížem za statečnost druhé třídy ;o( | ||
Odpovedět |
||
2 michal SM 22.04.2005 v 16:32 |
||
|
Upřímě, Vy se ptáte tak, jako by bylo možný mezi miliónama vojáků první světový války v roce 1918 odhalit budoucího vůdce Německa. Koho by napadlo, že to bude neúspěšnej malíř pokojů? | ||
Odpovedět |
||
| Clovek je jeden druh Yokotashi 13.06.2005 v 09:29 |
||
|
Druh je definovan prez krizitelnost a plodnost potomstva do janevimkolikate generace (tusim, ze 10). Nikdo zatim nedokazal, ze misenci ruznych lidskych ras jsou neplodni a vzhledem k tomu, kolik misencu cernych a bilych zije (bez problemu s plodnosti) v USA asi taky nikdo nedokaze. Nejvyssi potencialita na nalezeni druhove nekompatibility je mezi nejvzdalenejsimi rasami, coz jsou IMHO zluti, cerni a bili (indiani a eskymaci jsou zluti, australsti krovaci tusim snad cerni) a tam se nic takoveho neprojevuje, coz znamena, ze clovek bez problemu splnuje definici jednoho druhu a dokud nedojde k nejake globalni katastrofem nebo osidleni kosmickeho prostoru, tak IMHO splnovat bude. |
||
2 SM Michal 22.04.2005 v 15:10 |
||
|
Aha, takže, pokud se druh diverzifikuje (třeba i izoluje na ostrově od zbytku populace?) a je "mladý", potom je pravděpodobnost vzniku nových druhů větší. | ||
Odpovedět |
||
těžká věc ... SM 21.04.2005 v 17:22 |
||
|
2 Michal ... Obecně řečeno, existuje celá řada přímých i nepřímých dokladů, že evoluce probíhá. Je ovšem nutný se domluvit, co si vlastně pod slovem evoluce představujete. Vypadá to, že míníte spíš fylogenezi velkejch linií. | ||
Odpovedět |
||
Jak to vypada s evoluci dnes? Michal 21.04.2005 v 13:14 |
||
|
Ahoj, zajimalo by mne, zdali lze predlozit ze soucastnosti nejaky priklad, ktery by ukazoval, ze "probiha" evoluce nebo, ze se "neco chysta". Neco, co se vysktytlo v permu, viz clanek:... | ||
Odpovedět |
||
fakt psina :))) SM 20.04.2005 v 12:45 |
||
|
Milý Tinny, takže úplně polopaticky a bez ironie. Vaše otázka, které myšlenkové proudy se vyjadřují k evoluci, je s prominutím blbost. Jaké myšlenkové proudy se vyjadřují ke gravitaci? Jaké k termodynamickým zákonům? A jaké k počasí? Co je tím proboha myšleno? A nikoliv já, ale vy cítíte potřebu stále něco říkat, o čemž svědčí Váš rozbor mého stylu psaní :))) | ||
Odpovedět |
||
| ok Tinny 20.04.2005 v 14:03 |
||
|
co jsem těmi proudy myslel víte dobře (netvrdím, že to byla úplně přesně položená otázka; mimoto jsem uvedl názornou sbírku "...istů"); Dobata ale nikam nevede, takže už zde nebudu psát žádné další "pitvy" vašich textů a nechám vám opět poslední slovo ;-) |
||
dobrá... Tinny 20.04.2005 v 09:04 |
||
|
SM: | ||
Odpovedět |
||
| Protentokrát ti odpouštím Oleg 20.04.2005 v 09:39 |
||
|
tvé trestuhodné opomenutí. Příště to už nikdy nedělej! |
||
Jak kde dinosaurus 19.04.2005 v 18:29 |
||
|
O kreacionistech toho vím docela dost. Je pravda že v USA maj o to docela živej zájem (viz ICQ, kde spousta kreciků píše do svých zálib "paleontology"). Ale u nás to je podle mě naopak. Bohužel i vědci z jiných biologických oborů (osobní zkušenost) na paleontologii dost kašlou. Takže co se týče českých kreciků, moc váhy tomu nedávám. Your's sincerely, respectfully | ||
Odpovedět |
||
hihi SM 19.04.2005 v 14:58 |
||
|
tinny ... 1. ok, upřímně, byla to ironie, jak už u tohoto autora bývá zvykem, ale myslel jsem, že psát to k tomu polopaticky není povinné :)) | ||
Odpovedět |
||
huhu... :o) Tinny 19.04.2005 v 13:21 |
||
|
to SM: | ||
Odpovedět |
||
Tak mě napadlo... dinosaurus 18.04.2005 v 16:18 |
||
|
že paleontologické články stejně nejsou vhodné pro antikreacionistické poznámky, as the true creationists just don't seem to read them at all. °o) A pamatujte....malí maniraptoridní theropodi jsou tu stále s námi a je jich víc než nás. Taxonomie jich zná už kolem 9600 druhů ;o) | ||
Odpovedět |
||
čirá zlomyslnost ... SM 18.04.2005 v 15:01 |
||
|
Ad dino ... Nic víc. Prostě si rád kopnu do mršiny. Baví mě to a považuju to za dobrou relaxaci. A slabomyslná obrana mě nijak neurazí, naopak, rád se upřímně zasměju. Proti Americe je u nás v těchhle záležitostech až moc nuda. Berte to jako můj skromnej příspěvek k probíhající zombifikaci společnosti. Uctívání mrtvol se mi fakt hnusí :))) | ||
Odpovedět |
||
ehm, poznámečičička Tinny 18.04.2005 v 11:35 |
||
|
jaké jsou dnes vlastně myšlenkové proudy, které se vyjadřují k evoluci (i mimo tenhle web :o))? | ||
Odpovedět |
||
| Zapomněl jsi oleg 19.04.2005 v 14:02 |
||
|
na nás Lysenkovce. |
||
Poznámečička xxx 18.04.2005 v 09:48 |
||
|
Tu jednu větičku od Standy Mihulky jsem téměř přehlédl, ale dinosaurův evolucionistický fundamentalismus se překouknout nedá! | ||
Odpovedět |
||
poznámečka Tinny 18.04.2005 v 09:07 |
||
|
ahoj Dino. Ofenzivní poznámky ke kreacionistům jsou u tohoto autora jednou z hlavních náplní práce. Dnes to odbyl jen jednou větou, takže jsem to skoro přehlédl ;-) | ||
Odpovedět |
||
Malá poznámka dinosaurus 17.04.2005 v 18:20 |
||
|
Velmi fundovaný a zajímavý článek, jak je u tohoto autora zvykem. Jen popravdě - ač sám zapřísáhlý evolucionista - trochu nechápu, proč autor zbytečně píše značně ofenzivní poznámky vůči kreacionistům. Osobně mi nedělá potíže pousmát se nad představou vyskakujících svědků Písma z krabičky, ale myslím, že zbytečně dochází k jejich dráždění, což zpětně povede k jejich další slabomyslné obraně. Nechme je, za pár generací už to budou muset pochopit. Jinak zajímavý nález. | ||
Odpovedět |
||


