Zvětšit obrázek

S neandrtálci se naši předci nekřížili.

Evoluce člověka je plná mesaliancí.  Výzkum vší naznačuje, že se naši předci možná křížili s přežívajícími zástupci primitivnějšího Homo erectus. Nejnovější analýzy DNA neandrtálce dokazují, že s těmito robustními chlapíky se lidé druhu Homo sapiens  zřejmě nezapletli.  Ani ženy (dle analýz neandrtálské mitochondriální DNA) ani muži (dle analýz chromozomu Y).

Zvětšit obrázek

Se zástupci Homo erectus možná ano.

 Na počátku lidské evoluční větve ale naši předci zřejmě tak vybíraví nebyli a sem tam si odskočili k příbuzným, kteří měli našlápnuto k vývoji v šimpanze.
 Z dosavadních genetických analýz vyplývalo, že lidé a šimpanzi evolučně rozešli před 6 až 7 miliony roků. Ve prospěch tohoto názoru svědčily i nálezy, jakým byl Sahelanthropus tchadensis, který žil před 6,5 až 7,4  miliony roků a vědci jej považovali za tvora, který stál na počátku evoluční větve, jež vede až k nám.

Nejnovější genetické analýzy vypovídají o něčem jiném. Rozdíly v lidské a šimpanzí DNA naznačují, že náš společný předek nemohl žít před více než 6,3 milionů roků. Za nejpozdější hranici  oddělení předků člověka a šimpanze považují vědci období, od něhož nás dělí  5,4 milionů let.

Zvětšit obrázek

Se šimpanzi zcela jistě.

A co sahelantropem, který proslul pod přezdívkou Tumaj?
„Nelze vyloučit, že Sahelanthropus tchadensis je mnohem mladší, než jsme si mysleli,“ říká Nick Patterson, který vědecký tým vedl. „Pokud je ale datování jeho ostatků správné, pak je to tvor, který žil ještě před oddělením lidské a šimpanzí vývojové větve.

Výsledky analýz zveřejněné v časopisu Nature přinesly ještě jedno pozoruhodné zjištění. Některé části lidské a šimpanzí dědičné informace se osamostatnily dříve, jiné naopak mnohem později. Rozdíl mezi nejstaršími a nejmladšími částmi lidské a šimpanzí DNA činí neuvěřitelné 4 miliony roků. Jako jeden z posledních se osamostatnil pohlavní chromozom X.
Vědci z toho usuzují, že oddělení šimpanzí a lidské evoluční linie nebylo definitivní a jejich zástupci se opakovaně křížili. Pohlavní chromozom X nese řadu genů důležitých pro udržení plodnosti a pro vzájemné křížení byla proto podobnost chromozomu X klíčová. Podle Davida  Reicha z Harvard Medical School v Bostonu, který je jedním z autorů průlomové studie,  z paleoantropologických nálezů vyplývá, že pokračovateli hybridní populace byli především předci dnešních lidí. Šimpanzi zůstali „čistokrevní“.

Pramen: Nature