Kmenové buňky z plodové vody  
Kmenové buňky embryonální nebo dospělé? Diskuse na toto téma neustávají. S objevem amerických vědců se dostávají do sedla zastánci dospělých kmenových buněk.

 

Zvětšit obrázek
Anthony Atala, Wake Forest Instute for Regenerative Medicine (foto Wake Forest University)

Co to jsou kmenové buňky?
Jestliže se kmenová buňka rozdělí, osud dvou nových dceřiných buněk není stejný. Jedna zůstává podobná své „matce“ a nahradí ji, zůstává kmenovou buňkou. Druhá se vydává na novou „profesní kariéru“. Záleží na tom, jak široký rejstřík profesí si buňka může zvolit. Některé nemají moc na vybranou (například kmenové buňky ve varleti čeká jediná kariéra – být spermií). Buňky kostní dřeně mají více možností (mohou se měnit na různé typy krvinek). To jsou tzv. dospělé kmenové buňky. Jsou však buňky, které mají neuvěřitelně široký, dalo by se říci komplexní rejstřík kariér. Lidské tělo je složeno z asi 230 typů základních buněk a tyto kmenové buňky se mohou proměnit v kterýkoli z nich… Můžeme je vypěstovat z embryí, proto jim říkáme embryonální kmenové buňky.

Tvorba kosti (černě) v polymerové kostře. Kosti se tvoří z buněk diferencovaných v laboratorních podmínkách z AFS buněk.

Část vědců tvrdí, že kompletní rejstřík možných osudů mají k dispozici i některé  dospělé  kmenové buňky. Hodně se v tomto směru vsází na tzv. mezenchymální kmenové buňky z kostní dřeně.

 


Tým vědců vedených Anthonym Atalou z Wake Forest Instute for Regenerative Medicine zapsal na seznam slibných dospělých kmenových buněk také kmenové buňky získané z amniové tekutiny (zkráceně AFS buňky – čili amniotic fluid-derived stem cells).
Embryo i plod jsou zdrojem četných „dospělých“ kmenových buněk (uvozovky vyjadřují autorovy rozpaky nad označením embrya či plodu za „dospělé“). Tyto buňky se dostávají do placenty a odtud i do amniové tekutiny, která plod obklopuje.


 

 

Tomografický snímek kostry myši, která nesla v těle polymer s nasazenými osteogenními buňkami. „Koule“ označená kosočtverečkem (nad myším kolenem) je masa nově narostlých kostních buněk.  (Foto:  Nature Biotechnology)

Atala se rozhodl prověřit, zda by se mezi těmito buňkami nenašly i buňky s kompletním rejstříkem diferenciací, které by se v tomto ohledu vyrovnaly embryonálním kmenovým buňkám.  Je přesvědčen, že na takové buňky narazil. Tvoří jen jedno procento z buněk přítomných v amniové tekutině. Tyto AFS buňky nesou na svém povrchu molekuly, které jsou typické jak pro embryonální kmenové buňky tak i pro některé dospělé kmenové buňky. Strastiplné ověřovací pokusy ale vedou Atalu k závěru, že AFS buňky se chovají podobně jako embryonální kmenové buňky. Buňky se velice intenzivně množí (jejich počet se zdvojnásobí za 36 hodin a nemusí se pěstovat na podkladu z jiných buněk) bez toho, že by ztrácely své vlastnosti.  V tomto směru se tedy chovají jako kmenové buňky. Spektrum jejich diferenciací je velice široké. Jak říká Atala v universitní tiskové zprávě, vědci byli úspěšní při všech typech diferenciací, o které se pokusili.

 

Zvětšit obrázek
Nervové buňky vzniklé z AFS buněk. (Foto:  Nature Biotechnology)


„Plný rozsah diferenciací AFS buněk ale musíme teprve určit,“ říká Atala.
Důležité je, že se diferencované buňky osvědčily při testech v těle pokusných zvířat. Pokud z nich vznikly osteogenní buňky („kostitvorné“), pak na  polymerovém „lešení“ voperovaném do těla laboratorní myši tvořily kost. Pokud z nich vznikly buňky tvořící nervovou tkáň, pak se této role zhostily i po vnesení do myšího mozku.

 


Vědci využívali  AFS buňky z amniové tekutiny odebrané nastávajícím matkám během těhotenství. Amniová tekutina se odebírá pro řadu testů, takže to není zákrok, který by nově ohrožoval dítě nebo matku. Buňky lze ale odebrat i z amniové tekutiny, která se uvolní při porodu. Atala spočítal, že 100 000 vhodně zvolených vzorků AFS buněk, by vytvořilo dostatečně pestrou rezervu využitelnou pro léčbu 99% současných obyvatel USA.

Nervové buňky vzniklé z AFS buněk (oranžově) v mozku myši. Konkrétně v oblasti hipokampu, kde se ukládají informace do paměti. (Foto:  Nature Biotechnology)

Vzorky by se zřejmě daly nabrat poměrně rychle. Ročně se v USA rodí 4 miliony dětí – to jsou 4 miliony potenciálních dárců AFS buněk.


Jakkoli je objev Atalova týmu významný, neznamená konec dalších výzkumů, včetně výzkumu embryonálních kmenových buněk. Anglické přísloví radí nedávat všechna vejce do jednoho košíku. Stejně tak se nevyplácí upřít veškeré naděje a úsilí jen k jednomu typu kmenových buněk. Už zítra se mohou objevit ještě lepší buňky a při použití AFS buněk se mohou objevit nečekané problémy. To nikdo neví. A kdo říká, že to ví a je mu to jasné, tak buď vědomě lže, nebo neví, o čem hovoří.

 

Pramen: Nature Biotechnology,  Wake Forest Instute for Regenerative Medicine

Datum: 09.01.2007 09:22
Tisk článku


Diskuze:

souhlasím

Jana Č,2011-03-31 10:28:05

Využít kmenové buňky z plodové vody je určitě dobrý nápad. Hlavně proto, že odběr (zejména při porodu) nikomu neublíží, naopak může někomu pomoci.
Stejně jako kmenové buňky z pupečníkové krve, které také nejsou zatíženy žádnými etickými problémy.
Zcela jistě souhlasím s tím, že je lepší mít k dispozici vlastní, geneticky shodné kmenové buňky. Pro ty, kteří nemají odebranou pupečníkovou krev je ještě možnost odběru buněk z kostní dřeně. Doufejme, že výzkum přinese další pozitivní výsledky.

Odpovědět

trochu pozde

Eliška Třesohlavá,2008-09-01 16:08:52

Sice jsem na vas prispevek narazila az po dlouhe dobe od jeho uvedeni, prosla jsem si i diskusi a nepovazujte to prosim za hnidopisstvi, ale neodpustim si par komentaru - myslim, ze v pripade takoveho clanku je rozumne pouzivat terminologii obecne znamou, nerozumim tedy, proc autor pouziva teminu amniova tekutina, kdyz je to odborny nazev pro plodovou vodu. Dale pak si dovolim upozornit, ze jakozto poduprne materialy pro pestovani bunek, resp. tkani se nepouzivaji polymerove kostry, ale polymerni, coz je obecne pridavne jmeno pro material z polymeru. Nechci se autora dotknout a nevim, jake jsou jeho znalosti z teto oblasti, ale mozna by priste stalo za to si dat vice prace s "prezvykanim" textu do prijatelnejsi podoby.
Pak si troufam jenom dodat pro zde diskutujiciho - co se pestovani tkani a organu z vlastnich bunek tyce, uz samotny pristup tzv. tkanoveho inzenysrtvi, ktere tez chce vysledky z vyzkumu kmenovych bunek vyuzivat, neumoznuje, resp. ani neplanuje "seriovou" vyrobu novych organu.

Odpovědět

ps

Bohouš,2007-01-15 06:56:41

Několik desítek zmražených vajíček nebude stačit na tisíce žádostí o náhradní orgán,až bude rozjetá seriová výroba náhradních orgánů- nemluvě o tom, která pojišťovna bude nákladné operace financovat a kdo bude mít přednost.Atd.

Odpovědět

ps

Bohouš,2007-01-13 22:50:25

Každý máme a ponechme si své nezvratné stanovisko k lékařské etice. Desítky milionů potratů ve světě končí stejně nedůstojně a navíc-umírají dlouho. Víno nejraději ochutnávám a rád poslouchám básnické obraty a představy o víně od starých vinařů. K pití mi stačí nealko.

Odpovědět


Mluvil tady někdo o potratech.

ps,2007-01-14 01:01:56

Pokud ano tak já to nebyl. CO mají společného potraty s embryonálními kmenovými buňkami. Já jsem mluvil o zmražených vajíčkách, které budou zničeny pokud nebudou využity. Nevím kolikrát to mám ještě opakovat.

Odpovědět

ps

Bohouš,2007-01-13 19:36:35

Vraťte se,prosím, k mému prvnímu příspěvku, kde byste měl jasně vyrozumět pouze to, že se mi příčí pokusy na embryích a proč a nic víc. Hranice své morálky si stanovujeme každý sám a každý budeme jednou účtovat se svým svědomím, nebot´každý je snad má. Pokud se podaří získávat kmenové buňky jinak, než z oplodněných vajíček, je jasné, že nic nebudete splachovat do výlevky. Doufám,že jste spokojen s tím, že se Vaši rodiče nerozhodli pro Váš potrat, nebo že nejste přebytečným oplodněným vajíčkem v nynější době. Já Vás nepoučuji, ani Vám, ani nikomu jinému nevnucuji svůj názor, pouze jej vyslovuji, ani nikomu nezakazuji jakýkoliv způsob léčení jeho nemoci. Nikdo z nás neví, zda nám někdo nepomůže v rámci léčení omylem, nebo úmyslně- ke smrti. Tak nevím, proč se hádáme a ztrácíte se mnou nervy. Jsou hezčí možnosti trávení našeho volného času-třeba si zajet na Moravu do sklípku, nemyslíte?

Odpovědět


Já jsem na váš první příspěvek nereagoval.

ps,2007-01-13 21:34:59

Jen jsem vyjádřil svůj názor na to, proč je výzkum na embryích nezbytný. To vy jste reagoval na můj příspěvek tak nevím proč bych se měl vracet k vašemu.
Právě naopak ty vajíčka, která nebyla využita k umělému oplodnění, tady jsou a pokud nebudou využita, ke klonování nebo výzkumu tak skončí v kanalizaci.
Víno nepiju.

Odpovědět

ps

Bohouš,2007-01-13 09:54:10

Nějak jsem přehlédl,že by Židé a Muslimové dělali v rámci své víry pokusy na embryích,můžete mne nasměrovat, kde tyto pokusy dělají? Mají povolené potraty? Viděl jsem ten Váš shluk buněk ve filmu Němý výkřik. Uznáváte právo shluku buněk, který se narodí předčasně, nazývat se člověkem?

Odpovědět


Vkládáte mi do úst, co jsem neřekl.

ps,2007-01-13 15:55:37

Embryo se dá stěží považovat za předčasně narozené dítě. Myslím, že tomuhle se říká demagogie.
Pokud arabové nebo židé dělají experimenty na embryích tak to určitě nedělají v "rámci své víry" ale v rámci vědy. Nevím jak v arabských zemích ale v Izraeli se výzkum kmenových buněk určitě provádí.
Jaksi jste opomenul zareagovat (věřím, že neúmyslně) na můj dotaz co s přebytečnými embryi z umělých oplodnění. Tak se ptám znovu. Využít pro klonování nebo spláchnout do výlevky? (doplňující otázka: Jak se tohle slučuje s vaší křesťanskou morálkou?)
A poslední věc: já vám ty embrya nevnucuju, když je nebudete chtít využít je to vaše volba, moje volba je ta, že pokud nastane taková situace, že budu kmenové buňky z embryí potřebovat a budou k dispozici tak je využiju. A vy nemáte právo mi v tom bránit nebo mne jakkoli v tomto směru poučovat. Protože tohle je nemorální zas z mého pohledu.

Odpovědět

ps

Bohouš,2007-01-12 22:21:12

To,co nazýváte křesťanskou pseudomorálkou je závazné i pro jiná náboženství.A ne všichni ateisté s Vámi budou souhlasit.

Odpovědět


O tom bych si dovolil pochybovat.

ps,2007-01-13 00:25:29

Pokud vím tak pro židy a muslimy platí, že člověk se stává člověkem, až okamžikem narození. Tudíž před porodem se jedná pouze o shluk buněk, nemluvě o embryu. Nevím jak jiní ateisti ale dle mého názoru je pořád lepší použít neyužitá embrya ke klonování (a umožnit jim tak další život) než je spláchnout do výlevky.

Odpovědět

Nějak mi nesedí ten údaj na závěr,

ps,2007-01-12 17:43:17

a to, že pomocí 100 000 vzorků by bylo možno léčit 99% populace USA. Nejsem v tomhle oboru nijak vzdělaný ale myslím, že při jakékoli transplantaci (ať už kmenových buněk, nebo čehokoli jiného) by se měla DNA co nejvíc shodovat nebo v ideálním případě být shodná úplně. (Pokud se mýlím tak mně opravte.) Z čehož mi vychází, že tato léčba bude perspektivní jen pro lidi jejichž rodiče byli natolik prozíraví, že nechali zmrazit jejich amionovou tekutinu.
Ale ptám se co já? Když budu chtít nějakou léčbu pomocí kmenových buněk? Nemám zmraženou pupečníkovou krev, natož nějakou amionovu tekutinu. Odkud mám vzít kmenové buňky? Jediné řešení který vidím, je to, že se budu muset spolehnout na získání kmenových buněk z embryí pomocí klonování.
Je to možná sobecké ale proč bych se já ateista měl chovat podle nějaké křesťanské pseudomorálky.

Odpovědět

Pokud to není

Bohouš,2007-01-12 16:20:49

nafouknutá bublina, vřele souhlasím s tímto výzkumem, protože věřím,že AFS buňky z plodové vody bude možné i skladovat na použití pro jejich původce-budou možná kompatibilnější pro příjem a lepší, než klon. Jako věřící katolík jsem proti pokusům na embryích, která mohla být plnohodnotnými lidmi,možná velice přínosnými pro společnost,kdyby jim byl umožněn život. Navíc,rád bych poznal názor žen na pokusy s embryi, hlavně těch, které nemohou mít dítě-třeba po potratu, ke kterému se rozhodly,protože je někdo uvedl v omyl,že je to jejich svaté, nezpochybnitelné právo-rozhodnout o počatém životě, a zda by se nyní rozhodly stejně. Jestli vnitřně netrpí pro potracené dítě.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz