Bakterie lidské pokožky  
Reklamy nás přesvědčují, abychom s bakteriemi rázně zatočili. Asi by to nebylo tak jednoduché, protože jsme jimi doslova obaleni. A svědčí nám to.

 

 

Zvětšit obrázek
Odběr vzorků bakterií z pokožky. Místo odběru bylo zvoleno s ohledem na fakt, že toto místo není zasaženo při běžném mytí rukou. Navíc se při odběru z této části těla nemusí dobrovolník svlékat. (PNAS)

Tým amerických mikrobiologů vedený Martinem Blaserem  z New York University School of Medicine využil metod molekulární genetiky k výzkumu diverzity bakterií žijících na lidské pokožce. Výsledky jejich průkopnické studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

 


Lidské buňky jsou našem těle v menšině. Bakterie je svým počtem přečíslí desetkrát. Kůže, největší orgán lidského těla, zůstával z tohoto hlediska dlouho „terra inkognita“. Blaserův tým prozkoumal mikrobiální populaci z pokožky předloktí šesti dobrovolníků. U čtyřech z nich vědci analýzy zopakovali s odstupem zhruba 9 měsíců, aby zjistili, nakolik je mikrobiální druhové spektrum lidské pokožky stálé. K identifikaci bakterií využili vědci analýzy DNA pro syntézu ribosomální DNA označovanou jako 16S rDNA.

Zvětšit obrázek
Martin Blaser, New York University

 

Celkem se podařilo na lidské kůži identifikovat 182 druhů bakterií, z toho osm procent jsou bakterie pro vědu dosud neznámé. Pětadevadesát procent odhalených kožních bakterií bylo možné zařadit do jedné ze tří velkých skupin – Actinobacteria, Firmicutes a Proteobacteria. Zástupci těchto skupin bakterií převažují i v mikroflóře hltanu a žaludku. Pokud jde o druhové složení, je však mikroflóra žaludku a kůže dramaticky odlišná. 

 

 

Zvětšit obrázek
Individuální rozdíly v zastoupení bakterií u šesti dobrovolníků bijí do očí. (PNAS)

Zhruba polovinu odhaleného druhového spektra bakterií tvořili zástupci rodů Propionibacteria, Corynebacteria, Staphylococcus a Streptococcus, kteří jsou již dlouho považováni za permanentní  obyvatele lidské pokožky. Překvapivá byly individuální variabilita mezi jednotlivými dobrovolníky. U všech byly nalezeny jen čtyři druhy bakterií – Propionibacterium acnes, Corynebacterium tuberculostearicum, Streptococcus mitos a Finegoldia AB109769. Vědci jsou přesvědčeni, že tato proměnlivost padá z části na vrub rozdílných vnějších podmínek, např. tomu, jak je kůže vystavena slunečnímu záření nebo kosmetice, kterou daný člověk používá. Skoro tři čtvrtiny identifikovaných bakterií se vyskytovaly jen na jednom z dobrovolníků. Tři druhy bakterií byly nalezeny jen na kůži mužů, konkrétně šlo o Propionibacterium granulosum, Corynebacterium singulare a Corynebacterium appendixes. I když byla skupina dobrovolníků  příliš malá, vědci jsou přesvědčeni, že se muži a ženy druhovým složením kožních bakterií liší. Výzkum také ukázal, že druhové spektrum kožních bakterií není stálé. Některé bakterie sídlí na kůži daného člověka trvale, jiné se tam vyskytují pouze přechodně. 

 

V následujícím výzkumu se Blaserův tým chce zaměřit na sledování druhového spektra bakterií na pokožce zdravých lidí a pacientů postižených kožními chorobami. Některé choroby by mohly být vyvolány narušením přirozené kožní mikroflóry, jež by otevřelo cestu patogenním mikroorganismům.

 
Pramen: PNAS

Datum: 06.02.2007 20:17
Tisk článku

Související články:

Studené počasí rozpoutávalo pandemie v Římské říši     Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2024)
Ifegenia je důmyslná „populační bomba“ proti komárům     Autor: Stanislav Mihulka (06.07.2023)
Když léčiva chybí     Autor: Milan Krajíček (20.12.2022)
Onemocnění covidem zvyšuje riziko cukrovky     Autor: Dagmar Gregorová (04.04.2022)
Antibakteriální elektrická náplast     Autor: Dagmar Gregorová (31.01.2022)



Diskuze:

ok, díky

Yuri,2007-02-07 22:57:33

děkuji všem za objasnění

Odpovědět

Studovat!

Dramenbejs,2007-02-07 15:06:03

Pořiďte si nové učebnice ;-)

http://en.wikipedia.org/wiki/RDNA

Odpovědět


To měla být odpověď na pana Yuri

Dramenbejs,2007-02-07 15:07:22

To měla být odpověď na pana Yuri

Odpovědět

10x?

ja,2007-02-07 00:45:29

"Lidské buňky jsou našem těle v menšině. Bakterie je svým počtem přečíslí desetkrát." - jako pocet kusu bakterii vuci poctu bunek? Prilis se v problematice nevyznam, ale predpokladam, ze bakterie jsou v prumeru vetsi nez lidske bunky, takze by pres 90% hmotnosti cloveka byly bakterie?

Odpovědět


Trocha matematiky

jarda petr,2007-02-07 05:20:06

Váš předpoklad by platil, pokud by byly bakterie stejně hmotné jako naše buňky. Ale tak tomu není. Bakterie jsou mnohem menší. Drtivou většinu našich bakterií tvoří mikroflóra trávicího traktu, a ta dohromady váží asi kilo a půl. Je to asi jako když na člověka sedne deset blech. Po stoupnutí na váhu to člověk nepozná. Ale stačí, aby si nám za krk sedl jediný slon a nárůst celkové hmotnosti je rázem těžko k přehlédnutí - tedy pro člověka. Slon je na tom trochu jinak. Ten by to mohl celkem snadno přehlédnout.

Odpovědět


A kolikrat tedy?

Standa17,2007-02-07 10:39:53

A kolikrat je tedy "prumerna" bakterie lehci nez "prumerna" lidska bunka? Kolik hmotnosti cloveka tedy bakterie tvori? 2%, 10% nebo 50%? Dokazete to nekdo odhadnout?

Odpovědět


Velikosti

Dramenbejs,2007-02-07 15:04:21

Streptokok má tak 2 hmotnostní promile červené krvinky.

http://www.cellsalive.com/howbig.htm

Odpovědět


...

Martin,2007-02-07 21:17:20

Naše bunky sú eukaryotické, bakteriálne bunky sú prokaryotické. Myslím, že to na vysvetlenie stačí.

Odpovědět


Jednoduchý výpočet:

Jan Šimůnek,2007-02-07 22:36:48

Bakterie a buňky těla mají přibližně stejnou hustotu. Bakterie dosahující 1/10 lineárních rozměrů tělesné buňky a podobného tvaru (mnohé jsou podstatně menší) má cca 1/1000 její hmotnosti.
Nepřesnost až problém do toho vnese jiné vymezení tělesné a bakteriální buňky. Zatímco tělesné buňky jsou dost jednoznačně ohraničeny cytoplasmatickou membránou, mají kolem sebe bakteriální buňky pravidelně buněčnou stěnu (může zvýšit jejich objem až o desítky procent) a pouzdro (může mít objem i stonásobný v porovnání s útvarem ohraničeným buněčnou stěnou).

Odpovědět

Je to vpořádku

josef,2007-02-06 22:00:55

Jde o druhově specifickou oblast v bakteriálním genomu označovanou 16S ribosomal DNA nebo zkráceně jako rDNA. Jde o vysoce konzervovaný gen. Označení je tedy v článku vpořádku, nejedná se o překlep.

Odpovědět

ribozomální DNA?

Yuri,2007-02-06 21:01:01

Není snad náhodou ribozomální RNA? O rDNA jsem nikde neslyšel, dokonce se o tom žádná učebnice biochemie nezmiňuje...

Odpovědět


rDNA

Tom,2007-02-07 23:53:09

jde o usek DNA podle ktere se syntetizuje ribosomalni 16S RNA

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz