Léčba poruchy sluchu konexinem 26  
Bez genové terapie by se mohl vrátit sluch lidem, kteří neslyší kvůli mutaci genu pro konexin 30.

 

 

Obecné schéma konexinu

Dědičné poruchy sluchu mají široké spektrum příčin. Patří k nim i mutace genů pro konexiny. Tým vědců z americké Emory University vedený Xi Linem publikoval v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences studii, která prokázala překvapivou zástupnost dvou typů konexinu a otevírá tak možnost  léčby u neslyšících postižených mutací genu pro konexin 30.

Xi Lin, Emory University

 


Konexin 26 a konexin 30 se podílejí významnou měrou na tvorbě mezibuněčných spojů mezi vláskovými buňkami hlemýždě ve vnitřním uchu. Pokud jeden či druhý protein chybí, mezibuněčné spoje jsou nefunkční a vláskové buňky odumírají. Ve vnitřním uchu pak není možné proměnit zachycené vibrace zvuku na nervové vzruchy. Úloha jednotlivých konexinů na tvorbě mezibuněčných spojů není zcela jasná.

 

 

Prozatím se vědci a lékaři soustředili na možnosti genové terapie, při které by byl do buněk vnitřního ucha vpraven nenarušený gen pro příslušný konexin. Nyní se ukazuje, že léčba by mohla spočívat ve zvýšení produkce proteinu syntetizovaného podle pacientova nenarušeného konexinového genu. 

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Vláskové buňky vnitřního ucha.

Pokusy na myších s narušeným genem pro konexin 30 prokázaly, že vznik nefunkčních mezibuněčných spojů má na svědomí celkově nízká produkce konexinů a nikoli specifická absence konexinu 30. Myši, které postrádaly konexin 30 a měly zvýšenou produkci konexinu 26, poruchou sluchu netrpěly.

Zvětšit obrázek
Neslyšící mají v našem „zvukovém“ světě hodně ztížené postavení.

Mezibuněčné spoje v jejich vnitřním uchu byly normální. Konexin 30 je tedy nahraditelný konexinem 26.

 

Lin počítá s tím, že se mu podaří vyvinout lék, který by u neslyšících lidí s mutací genu pro konexin 30 zvýšil produkci konexinu 26.
„Z našich experimentů vyplývá, že takový lék by dokázal vyléčit poruchy sluchu vyvolané mutací genu pro konexin 30,“ konstatuje Xi Lin.

 

Pramen:
Proceedings of the National Academy of Sciences

 

 

 

 

 

Datum: 26.02.2007 19:02
Tisk článku

Související články:

Plášť neslyšitelnosti     Autor: Josef Pazdera (25.06.2023)
Od složeného oka pestřenky k lepší detekci nebezpečných dronů     Autor: Dagmar Gregorová (24.03.2022)
Když si v restauraci přestáváme s kamarády rozumět     Autor: Josef Pazdera (22.02.2017)
Němý jako ryba     Autor: Josef Pazdera (02.05.2016)
Vyhrazeno uším samečků     Autor: Dagmar Gregorová (25.07.2011)



Diskuze:

jak se dělá genová terapie?

Cary,2007-02-27 10:01:16

Ahoj
Jak se taková genová terapie dělá? To spolknu pilulku a mam jiné DNA? :-)))
Nebo se to dopraví do každé buňky zvlášť (jak)? To pak mám v různých částech těla různé DNA?
Předem díky za jednoduchou odpověď. :-)

Odpovědět


no jednoduse

DRK,2007-02-28 10:09:11

No to co tu popisuji zadna genova terapie neni, proste najdou latku ktera bude mit za nasledek ze se ti v tele bude tvorit vetsi mnozstvi nejake jine latky, diky cemuz zacne fungovat spojeni v uchu, ktere dote doby nefungovalo. Obecne genova terapie muze vypadat tak, ze se vezmou zarodecne bunky zdraveho jedince a ty nahradi ty nefunkcni nebo modifikujes sve vlastni bunky tak ze nahradis, resp pridas nejakou cast... V uvahu pripada i vneseni informace do bunek pomoci neskodneho viru atd. Kdyz se to veme kolem a kolem tak bunky v tele sice na zacatku vychazi ze stejneho zakladu ale nakonec totozne prece nejsou...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz