Nejstatečnější také rotuje  
Pozorování za pomoci rentgenové družice XMM-Newton přispěla k vyjasnění záhady jedné zvláštní neutronové hvězdy. Ačkoliv je velmi jasná, nikomu se dosud nepodařilo zaznamenat její rotaci. To vedlo k podezření, že se jedná o exotický objekt typu kvarková hvězda.

 

Zvětšit obrázek
Snímek hvězdy RXJ1856 pořízený observatoří Chandra vedl v roce 2002 ke zjištění, že tato hvězda je příliš malá na to, aby byla tvořena neutrony.
Kredit - NASA/SAO/CXC/J.Drake et al.

Sedm statečných (v originále Magnificent Seven) je unikátní skupina mladých neutronových hvězd v souhvězdí Jižní koruny. Ačkoliv astronomové až dosud objevili kolem 1700 neutronových hvězd zářících jako pulsary, tyto jsou mezi nimi poněkud výjimečné. Nebyly totiž detekovány na rádiových frekvencích jako ostatní pulsary, ale jejich povrch je natolik horký, že mohou zářit v oboru rentgenového záření. Nejjasnější z nich, nesoucí označení RXJ1856 ovšem mátla astronomy už před desetiletím, kdy byla objevena. Nebyly totiž u ní zaznamenány žádné pulsace.

 

Zvětšit obrázek
Snímek pozemského dalekohledu VLT ukazuje oblast, ve které se nachází hvězda RXJ1856 (označená šipkou uvnitř žluté kružnice).
Kredit - ESO/VLT

 

 

Před několika lety se na tuto hvězdu zaměřily hned dvě Velké observatoře NASA - Hubbleův kosmický dalekohled (HST) a rentgenová observatoř Chandra. HST přesně určil vzdálenost hvězdy. Tu od nás dělí 500 světelných roků. Rentgenová pozorování pak přinesla další zjištění - hvězda září jako těleso o teplotě 700 tisíc stupňů a jeho průměr činí méně než 10 km. Takové rozměry ale nejsou slučitelné se současnými představami o neutronových hvězdách. RXJ1856 se jednoduše zdála být příliš hustá na to, aby byla neutronovou hvězdou.

 

 

„Kombinace pozorovaných důkazů nás vede k myšlence, že hvězda není složená z neutronů, ale z formy kvarků známých pod označením podivné,“ uvedl v roce 2002 Jeremy Drake (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, USA). Kvarky jsou považovány za fundamentální částice, ze kterých jsou složeny neutrony a protony.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Rentgenové snímky XMM-Newton vedly ke zjištění periody pulsací hvězdy (graf vpravo).
Kredit - ESA/EPIC/Tiengo & Mereghetti

Nyní se na tuto zvláštní hvězdu zaměřili Andrea Tiengo a Sandro Mereghetti (Instituto Nazionale di Astrophisica, Milano) za pomoci rentgenového dalekohledu XMM-Newton Evropské kosmické agentury. Pozorování uskutečněná během 19 hodin v říjnu 2006 odhalila sedmisekundové pulsace hvězdy RXJ1856. Astronomové se posléze podívali do datových archívů. V pěti případech pozorování stejným přístrojem v letech 2002 až 2006 našli další důkazy pro svůj objev.

 

 

 

„Pulsace jsou typickou charakteristikou neutronových hvězd,“ připomíná Andrea Tiengo. Jsou způsobeny rotací dané hvězdy, která tzv. horkou skvrnu na povrchu hvězdy,  z níž záření vychází, v pravidelných intervalech „nastavuje“ do směru k nám. Je to podobné jako v případě majáku, který se otáčí pravidelnou rychlostí a vzdálený pozorovatel vidí jednotlivé záblesky. Důvodem, proč nebyly až doposud u této hvězdy žádné pulsace objeveny, je, že jejich amplituda je příliš nízká.

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Model neutronové hvězdy s magnetickými siločarami. Kredit - ESA

Objev pulsací ukázal, že hvězda RXJ1856 se v některých ohledech nevymyká představám o neutronových hvězdách. Ba právě naopak. Pulsace jsou s nimi v souladu. Nicméně ani teď není možno vyloučit neobvyklé složení této hvězdy. Ostatně jak říká i Andrea Tiengo: „Nemůžeme vyloučit interpretaci kvarkové hvězdy!“

 

 

 

Před astronomy stojí další úkol - zjistit, zda se rotace neutronové hvězdy zpomaluje. To je u těchto objektů obvyklé díky jejich extrémním magnetickým polím. Pokud by se podařilo deceleraci určit, bylo by možné zjistit něco více právě o magnetickém poli hvězdy, které způsobuje vznik horké skvrny zodpovědné za pulsace.

 

 

Zdroje:

ESA press release
Chandra press release


 

 

 

Autor: Pavel Koten
Datum: 13.03.2007 18:14
Tisk článku

Související články:

První pozorování kilonovy při krátkém gama záblesku     Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2013)
Prastará hvězda, která by neměla existovat     Autor: Stanislav Mihulka (02.09.2011)
Pestrá chemie kolem uhlíkové hvězdy     Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2011)
Monstrum s tlustým opaskem     Autor: Miroslava Hromadová (02.06.2008)
Kosmický supermagnet vysílá záhadnou „morseovku“     Autor: Miroslava Hromadová (26.05.2008)



Diskuze:

..krasnej clanecek...

jara cimrman,2007-03-15 17:15:07

...se mi opravdu libil, ale asi je to hodne daleko, mnohe mi ponekud uniklo.....jediny co si trochu dovedu predstavit je ten prumer te hvezdicky, 10 km....diky tomu, ze mam rad Maleho Prince...Vas Jara Cimrman

Odpovědět

horizont udalostí...

sedgar,2007-03-14 07:38:30

By ma zaujímalo aká je hmotnosť a aký veľký je teoretický horizont udalostí kvarkovej hviezdy s priemerom 10km... aj keď ho má hviezda "pod povrchom", zrejme jej k čiernej diere moc nechýba...

Odpovědět


Horizont událostí

ZIP,2007-03-16 18:36:33

Žádný objekt nemůže mít horizont událostí pod povrchem, teda vyjma stavu gravitačního hroucení, pokud vůbec takový stav nastává a i to jen na zlomky sekund max. sekundy.

Odpovědět


jj

sedgar,2007-03-19 10:00:31

to bolo myslené obrazne... Chcel som tým povedať, že každé teleso stlačené do určitého objemu sa "stane čiernou dierou..." (či stabilnou to neviem), ak sa nemýlim u telesa hmotností zeme je to niekoľko decimetrov.
Myslím že tej hviezde už moc nechýba (čo sa týka pomeru hmotnosť/priemer) a bola by čiernou dierou...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz