Hledání mimozemšťanů  
Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Boom způsobil příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt SETI@home potřebuje více osobních počítačů, aby mu pomohly zpracovávat data.

 

 

Zvětšit obrázek
Arecibo, Portoriko (Kredit: NAIC Arecibo Observatory/NSF)

Znovu byl spuštěn program pátrání po mimozemských inteligencí SETI@home. Ti, kteří se chtějí zařadit mezi lovce „ufounků“, nemusí nikde běhat ani létat, ale stačí jim funkční počítač, připojení na internet a ochota stáhnout si jako šetřič obrazovky program a balíček dat, který bude jejich PC automaticky analyzovat.


 

Zvětšit obrázek
Dan Werthimer (Space Systems Lab, UC Berkeley)

Projekt hledání mimozemských inteligencí SETI (Search of Extra-Terrestrial Intelligence) byl spuštěn před 8 lety (květen 1999) a je řízen Kalifornskou universitou v Berkeley (University of California, Berkeley"s Space Sciences Laboratory). Projekt se honosí největší komunitou nadšených uživatelů jakéhokoliv internetového počítačového projektu (přihlásilo se více než 5 miliónů dobrovolníků): 170 000 nadšenců a 320 000 počítačů.

 

Nové a citlivější přijímače na největším radioteleskopu na světě Arecibo (Portoriko) a 40krát větší kmitočtové pásmo umožňuje 500krát více dat pro projekt než dříve. Bylo přidáno 7 nových přijímačů, které nyní dovolují radioteleskopu zaznamenat současně signály ze 7 částí oblohy místo z jediné. Software SETI@home byl aktualizovaný, aby mohl zacházet s těmito novými daty v době, kdy pátrání po mimozemských inteligencích (SETI) vstupuje do nové éry a nabízí novou příležitost těm, kteří chtějí pomoct najít jiné civilizace ve vesmíru.

 

„Další generace SETI@home je 500krát výkonnější než cokoliv, co bylo kýmkoliv předtím vytvořeno,“ řekl hlavní vědecký poradce projektu Dan Werthimer. „To znamená, že je 500krát větší pravděpodobnost, že najdeme E.T., než s původním SETI@home.“
A ještě dodal, že „vícenásobné přijímače nám pomáhají lépe odstranit interferenci a zmenšují sklon k záměně věcí pozemských za mimozemské“.

 

 

Zvětšit obrázek
Šetřič obrazovky - SETI@home. (Kredit: UC Berkeley)

Podle vědce projektu Erica Korpela, množství nových dat dosahuje denně hodnoty 300 gigabytů, tj. asi 100 terabytů (řádově 100 000 gigabytů) ročně - přibližně množství dat uložených v americké Kongresové knihovně (U.S. Library of Congress). „Proto potřebujeme všechny dobrovolníky,“ řekl. „Každý má šanci, stát se součástí největší účasti veřejnosti na vědeckém projektu v historii."

 

Radioteleskop Arecibo o průměru 305 m (1000 stop) leží v Portoriku v údolí Puerto Rico, které vzniklo propadem krasové jeskyně. Byl postaven v roce 1963 a je součástí NAIC (National Astronomy and Ionosphere Center), provozovaný Cornell University (Ithaca, New York) a podporovaný Národní vědeckou nadací NSF (National Science Foundation). Zejména mezi mládeží se proslavil díky bondovce Zlaté oko (GoldenEye), která měla premiéru 4. ledna 1996 (světovou 16. listopadu 1995), v hlavní roli s Piercem Brosnanem.

 

Werthimer a jeho tým použili pozorování od roku 1992, aby zdokonalili „mustr“ pro analyzování přijatých radiových vln z vesmíru a nalezení signálů, které mohly vyslat inteligentní civilizace.

 

Zvětšit obrázek
Dan Werthimer (Space Systems Lab, UC Berkeley)

Když tým nebyl schopen tak velký objem dat analyzovat, vědci přišli s nápadem, že data rozdělí do menších balíčků a využijí „malé“ osobní počítače, které „spojí“ je do jednoho velkého celosvětového superpočítače.

Od doby, kdy byl SETI@home spuštěný, vznikly další související projekty, např. folding@home (předpovídání trojrozměrné spleti proteinů), až po nově spuštěný cosmology@home (modelování možných vesmírů). Platforma, která umožňuje provozovat SETI@Home, je program BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing), který byl vyvinut ředitelem SETI@home Davidem Andersonem tak, aby zdrojová data mohly sdílet různé projekty.

 

Werthimer poznamenal, že navzdory skutečnosti, že UC Berkeley od roku 1978 analyzuje radiové signály z vesmíru zachycené různými dalekohledy, žádné signály od inteligentních civilizací ještě nebyly objevené.

 

„Ale dobrá zpráva je, že vstupujeme do éry, kdy budeme schopni skenovat miliardy frekvenčních kanálů. Arecibo je nyní optimalizované pro tento druh hledání, takže pokud jsou ve vesmíru signály, my nebo naši dobrovolníci je najdou,“ řekl Werthimer.

Návod a další informace: http://setiathome.berkeley.edu/

Zdroj: ScienceDaily, UC Berkeley

 


Pokud by někdo nechtěl hledat E.T. mimozemšťana a je mu bližší matematika, tak se může zapojit do obdobného moravského projektu Wieferich@home  (Miroslav Kureš a Jan Dobeš).  

 

Úkolem je najít třetí tzv. Wieferichovo prvočíslo. Toto číslo s řadou pozoruhodných vlastností poprvé zkoumal německý matematik Arthur J. A. Wieferich (1884-1954) v souvislosti s Fermatovou větou.

 

Dnes se ukazuje, že význam Wieferichových prvočísel je mnohem větší (jsou např. známy aplikace v asymetrických kryptografických systémech) a dosud jsou známa pouze 2 (slovy dvě) tato Wieferichova prvočísla: 1093 (objeveno v roce 1913, W. Meissner) a 3511 (v roce 1922, N. G. W. H. Beeger).

 

Zatím ani nevíme, kolik Wieferichových čísel má být. Někteří autoři uvádějí, že v první biliardě čísel existují pouze tato dvě. A jediný počítač to nezvládne, proto na Západomoravské vysoké škole v Třebíči a Vysokém učení technickém v Brně vznikl projekt Wieferich@home, jehož úkolem je najít třetí tzv. Wieferichovo prvočíslo, a využívají stejného principu jako Američané při hledání mimozemšťanů.

Zdroj:
Sborník: 7. setkání učitelů matematiky všech typů a stupňů škol (25.–27. říjen 2000, Mariánské Lázně), vydala JČMF, pobočka Plzeň 2000 (str. 62)
Wieferich home

Datum: 05.01.2008 09:31
Tisk článku


Diskuze:

Power

SETIJOB,2008-01-08 20:56:46

Bezevseho dam svuj drahy HW k dispozici pro vypocty.

Propocital jsem ze SETI "setric" je mi schopen pri mem stylu pouzivani PC navysit ucet o 3000-4000 Kc/rok.

Komu mam poslat fakturu za elektrinu k proplaceni ?

Odpovědět

co to je to Wieferichovo prvočíslo

mikjs,2008-01-07 22:27:31

moze to niekto jednoducho vysvetlit ?

Odpovědět


napr. na

robert,2008-01-09 08:32:08

www.suma.jcmf.cz/UserFiles/143/7-set.pdf
sú tam aj odkazy na ďalšiu literatúru

Odpovědět

Drakeova rovnica

Robert,2008-01-07 09:48:37

Väčšina komentárov v tomuto príspevku sa zaoberá možnosťou existencie mimozemskej civilizácie a nie možnosťou komunikácie s ňou. Touto otázkou sa dosť obšírne zaoberal už pán Drake (v jednom príspevku spomenutý), ktorý navrhol rovnicu na výpočet pravdepodobného počtu existujúcich vyspelých civilizácii. Pre tých, čo ju ešte nevideli ju uvádzam (z http://www.czechnationalteam.cz/view.php?nazevclanku=drakeova-rovnice&cisloclanku=2004100006):
Drakeova rovnice zní:
N = R * Fp * Ne * Fe * Fl * Fi * Fc * L
N = počet vyspělých civilizácii v Galaxii schopných vzájemné komunikace
R = roční přírůstek nových hvězd v Galaxii
Fp = podíl hvězd s planetárním systémem.
Ne = průměrný počet planet u jedné hvězdy.
Fe = podíl planet s vhodnými podmínkami pro vznik života.
Fl = podíl planet s vhodnými podmínkami, na kterých život skutečně vznikl.
Fi = podíl planet, na kterých se vyvinul inteligentní život.
Fc = podíl planet s inteligentním životem, schopným vyvinout technologie mezihvězdné komunikace.
L = délka trvání technologicky vyspělé civilizace.
Jedinou jej chybou je, že podľa nej nevieme nič vypočítať. Ale nie preto, že by bola zlá, ale preto, že nepoznáme správnu hodnotu žiadnej konštanty, ktorá v nej vystupuje. Skúste dosadzovať podľa Vášho najlepšieho vedomia a svedomia - dostanete výsledok od 1 (len naša) po milióny civilizácii v Galaxii.
Ak však chceme vypočítať pravdepodobnosť komunikácie s mimozemskou civilizáciou pomocou elektromagnetických vĺn (o čo sa snažia v Arecibe) potom musíme do rovnice vložiť ešte člen Ep, ktorý predstavuje podiel času, počas ktorého využíva civilizácia vysielače elektromagnetického vlnenia na komunikáciu ku času existencie danej civilizácie. Ak budeme optimisticky predpokladať, že naša civilizácia trvajúca doteraz cca 30 000 rokov vydrží ešte aspoň 70 000 rokov, potom máme predpokladaný čas existencie civilizácie podobnej našej cca 100 000 rokov. A koľko rokov používame vysielače? Vo väčšom merítku asi 80 rokov a už pomaly prechádzame na káblovú televíziu, satelity, ktoré vysielajú len na vyhradené územie na zemskom povrchu a celulárne systémy (mobily) pracujúce s minimálnymi výkonmi s dosahom rádovo desiatky km. Veď aj načo zbytočne vysielať energiu niekam ku hviezdam, kde naše SMS-ky nikoho nezaujímajú. Ak teda dostaneme pre čas využívania terajších vysokovýkonných vysielačov cca 100 rokov, potom nám Ep dá hodnotu 1/1000, čo zase 1000 x zníži pravdepodobnosť nájdenia civilizácie pomocou SETI. Ak si ešte uvedomíme, že hore uvedená rovnica dáva spomínaný výsledok 1 až milióny pre celú Galaxiu, ale elektromagnetické signály vysielané výkonom najvýkonnejších pozemských vysielačov sú (optimisticky) zachytiteľné do vzdialeností rádovo tisíce svetelných rokov (potom zaniknú v šume), nám pravdepodobný počet mimozemských civilizácii v dosiahnuteľnej vzdialenosti poklesne zase niekoľko 1000 krát. Čiže potom, aj keď pripustíme v Galaxii niekoľko miliónov civilizácii, je pravdepodobné, že naďalej budeme pomocou vysielačov elektromagnetických vĺn komunikovať len s jednou - teda našou.

Odpovědět


Jste optimista s tou

Mulén,2008-01-07 11:33:19

délkou civilizace 100 000 roků. Považovat naši civilizaci za kontinuálně fuhgující 30 000 let je moc. Například drobnost jako je Ludolfovo číslo jsme museli znovu objevit, i když v Gíze ho evidentně znali. Civilizace co dosáhne určité úrovně pak nemá důvod k evoluci (rozvoji) a degeneruje.
Ale jinak naprosto souhlasím a jako provokakaci doplňuji ještě jeden faktor: Pravděpodobnost, že civilizace zkolabuje při globálním eteplení :-)

Odpovědět


Ludolfovo číslo

robert,2008-01-07 16:32:45

Podľa čoho usudzujete, že "v Gize Ludofovo číslo evidentne znali"? Stavitelia pyramíd mali rozličný spôsob merania výšky a vzdialenosti na zemi. Pokial výšku merali palicou ("cólškokom") definovanej dĺžky (královský lakeť) vzdialenosť sa merala počítaním otáčok kolesa o priemere královskéhi lakťa. Potom sa Vám Ludolfovo číslo dostane do podielu výšky pyramídy a dĺžky jej základne bez toho, aby ste o Ludolfovom čísle čo len tušili.
Ináč tých 30 000 rokov považujem za čas, odkedy sa s človekom nášho druhu už dalo prehovoriť zopár zmysluplných viet.

Odpovědět


To Mulén

Loki411v3,2008-01-15 06:02:15

"Civilizace co dosáhne určité úrovně pak nemá důvod k evoluci (rozvoji) a degeneruje"......A na to jste prisel vazeny pane jak? Ci teorie? Obor sociologie, historie ci snad biologie?

Odpovědět


Tak to rozhodne nikoliv a uz vubec ne u VKV

x,2008-02-24 04:05:49

"Vo väčšom merítku asi 80 rokov a už pomaly prechádzame na káblovú televíziu"
Tak to rozhodne nikoliv - a hlavne budou jeste dlouho existovat vysilace rozhlasu a to hlavne VKV - proste proto ze prenosne radio jen tak nezmizi....

Odpovědět

Můj názor

JAX,2008-01-07 06:25:43

Podle mého názoru existuje život přinejmenším v základní formě (bakterie, viry) na každé planetě. Život je všude. Dokonce je otázkou, zda nejsou živé i nerosty - viz starší článek na Oslu o hranici mezi živým a neživým, a zda nejsou živé i planety, planetární soustavy a galaxie jako celek. Zda není živý celý vesmír.
O hrozbě mimozemských civilizací našeho typu jsem psal na svém webzine. Myslím si, že je obrovská, a je značně rizikové o sobě dávat vědět rádiovým vysíláním. Měli bychom svou existenci naopak utajovat a intenzivně zkoumat okolí.

Odpovědět

Mimozemšťanů se nemusíme bát.

Blažej,2008-01-06 20:10:35

Náš vesmír je velmi přesně vyladěný pro udržení života.Jedná se o mimořádné vyvážení základních zákonů a fyzikálních veličin a počátečních podmínek ve vesmíru i na Zemi.Nejméně třicet fyzikálních a kosmologických parametrů je přesně kalibrováno.Kdyby byly jiné,neexistoval by život.I naše planeta-její umístění na oběžné dráze kolem Slunce,její velikost,složení,stavba,atmosféra,teplota,vnitřní dynamika a mnoho složitých cyklů nezbytných pro život(C,O,N,Ca,Na aj) jsou vyjímečné.Vysoce vyladěné geologické procesy umožňují život.Naše místo ve vesmíru,v naší Galaxii,ve sluneční soustavě,rozměry a rotace Země,hmotnost Měsíce a Slunce atd-to vše umožňuje obyvatelnost naší planety.Ani nemluvě o možnosti organických látek-pouze na bázi uhlíku.Pouze umístění Slunce,jeho kruhová oběžná dráha na nejlepším možném a bezpečném místě ve spirální galaxii(jako je naše),umožňuje život.Změna vzdálenosti Země od Slunce o více než 5% by znamenala konec planetárního života.Světlo Slunce tvoří vyvážená směs červeného a modrého světla,protože Slunce má správnou hmotnost.Slunce má vyšší obsah těžších prvků potřebných pro vznik terestrických planet včetně naší Země.Planety naší soustavy a Měsíc tvoří kosmický štít před dopadem kosmických těles na Zemi.Měsíc stabilizující sklon zemské osy,pomáhající řídit příliv a odliv,má správnou velikost a hmotnost.Správná hmotnost Země umožňuje existenci atmosféry a existenci kontinentů vystupujících nad vodní hladinu.Litosférické desky a jejich důležitost pro život.Rozpad radioaktivních izotopů(opět se vyskytujících ve správném složení a množství) zahřívá naši planetu.Umístění Slunce v Galaxii umožňuje astronomická pozorování.Funkce lidského oka umožňující tato pozorování,mozek zpracovávající,zhodnocující a pamatující si všechny informace jsou dalšími fenomény pouze člověka.Nebo si myslíte,že ve vesmíru jsou Země se stejnými podmínkami pro život?Učinit obyvatelnými ostatní planety bude velmi nákladné a stále náleží do oblasti sci-fi.

Odpovědět


Ty už nehul :-)

Ford,2008-01-06 21:56:41

Takhle mluví lidi, kterým chybí představivost. Myslí si, že jediná možná forma života je ta naše. Asi vás zklamu, ale náš život se vyvinul takhle PRÁVĚ kvůli všem podmínkám, které jste jmenoval, nebylo to naopak. Kdyby se tenkrát Země točila rychleji (a vznikl život), vypadal by úplně jinak. A byl by na těch podmínkách závislý. Asi by se také objevili remcalové, kteří by hlásali, jak je to všechno dokonale vyladěno. Snažili by se ostatním nacpat, že kdyby se země točila pomaleji, byl by život nemožný. A vidíte? Jsme tu. Možná trochu jiní, ale jsme. Tak mi prosím nekažte naději na mimozemšťany tak přiblblými žvásty :-). Sorry za takovou reakci, ale prostě nemám rád lidi, co říkají, že to NEJDE. Mám rád ty, co vymýšlejí, jak by to ŠLO. Děkuji.

Odpovědět


Ford

Blažej,2008-01-07 09:40:44

Nevím,co očekáváte od vysněných mimozemšťanů.Odlišná gravitace na jejich planetě by určitě působila na jejich zevnějšek.Na jejich mírumilovnost byste nemohl naivně spoléhat,možná byste byl podoben tvorům,které vyhubili.A tak dále.Rychlejší rotace Země by asi nebyla žádoucí.Jaký by byl pohyb litosférických desek?Možná by měl vliv na život.Coriolisova síla a její účinky.Oprašte si alespoň matematiku,fyziku a chemii z gymnazia.Život je příliš složitý a křehký(citlivý na změnu prostředí),než aby mohl existovat všude.Poskládání správných aminokyselin ve správném pořadí do správného tvaru se zatím nedaří,nikdo neodhalil a hlavně prakticky nezopakoval jednoduchý fígl vzniku Života z neživé hmoty.Vrstva prachu na Měsíci není úměrná miliardám let dopadání kosmického prachu na jeho povrch.Je to vysvětlitelné?Souhlasím,snít je správné a důležité.Důležitější pro mne je,přežít se zdravou kůží zklamání z nesplněného jakéhokoliv nejenom mého snu.V předchozím příspěvku jsem použil reálné výsledky vědeckého bádání zahraničních fyziků.

Odpovědět


Ford

floydik,2008-01-07 15:41:45

staci si precist supr knizku - Pouhych 6 cisel od Martina Reese :) tam vysvetluje, co by se stalo, kdyby byl mensi Mesic, kdyby byla Zeme hmotnejsi apod :)) moc zajimave 8)

Odpovědět


Muze hledat spolupraci

x,2008-02-24 04:24:15

Mozna hledaj civilizaci pro dalsi spolupraci - ikdyz je nektrochu napred jeste to nezmena,z e by jim nasi vedci nemohli byt uzitecni pri spolupraci - uz jen proto, ze vedcu - tech nejlepsich bude i u nich nejspis "nedostatek".

Odpovědět

No nevim

Olin,2008-01-06 16:41:21

Tak jsem myslel ze se toho zucastnim. Ale chtel jsem pouze klasicke SETI a ne nejake BOINC. Jesli chce nekdo vyuzivat muj vypocetni vykon, tak at me nenuti jeste neco nastavovat. Kdyz za to budou nejake penize tak prosim. Takze nejaky BOINC je u mne out.

Odpovědět


...

floydik,2008-01-07 15:31:47

mas to nastavene za 5 minut :) sam se SETI ucastnim a nijak me to neomezuje :))

Odpovědět

skvělé

Vláďa,2008-01-06 15:21:07

Je to perfektní nápad! Blahopřeju. Nejhorší varianta je nedělat nic a složit ruce do klína.

Odpovědět

Uz to tady

martalien,2008-01-06 02:19:17

pozoruju nekolik desitek let, ale stale sem na zadny inteligentni zivot na Zemi nenarazil......

Odpovědět

UFO-nčania k nám neprídu

Martin,2008-01-06 00:29:24

Zachytili naše televízne vysielanie, pozreli si naše televízne seriály a sci-fi filmy a pochopili, že ich vnímame ako nepriateľské bytosti, proti ktorým treba použiť jadrové zbrane. Tak prečo sa tlačili tam, kde nie sú vítaní? Jediný, koho tie negativistické filmové bludy neovplyvnia, budú práve tí zlí UFO-nčania. Tí sa nejakej nukleárnej prskavky len tak nezľaknú.

Odpovědět


One

Only,2008-01-08 21:11:32

Jake civilizace preziji kontakt s agresivnim konkurentem ? Jake civilizace preziji kontakt s vyzbrojenejsim a vybavenejsim konkurentem ? Jake preziji aby jednou nasli nas ?

Co kdyz budem vybaveni agresivni ale narazime na spolecenstvi spolupracujich neagresivnich vybavenych mimozemskych civilizaci co si nas otestuji a pak v zajmu sveho budouciho bezpeci "podaji" ?

Napadaji me desitky variant a nejlepe mi vychazi moznost byt dobre informovany o vesmirnem prostredi vybaveny a maskovany.

Odpovědět

Zbytečnost

Jirka,2008-01-05 20:43:16

Já si myslím, že tento projekt je zbytečný. "I" když se nějaké signály, které pocházejí od inteligentních bytostí, najdou, tak budou miliardy světelných let daleko. Podle mě by jsme se měli zaměřit na problémy tady na zemi, a k tomu je spousta dalších, podle mě užitečnějěích projektů (LHC, Rosseta). Tady je odkaz na nejlepší českej tým, tak se mrkněte a vyberte si ten pravej pro vás, jsou tam všechny projekty krásně popsaný... Díky CNT ;-) http://www.czechnationalteam.cz/

Odpovědět


a

a,2008-01-06 00:22:05

Tak trochu zapusob na svoje kolegy, SETI je u vas na prvnim miste....

Odpovědět


Martin Rees

floydik,2008-01-06 12:24:42

jak sam s oblibou rika, americka vlada nesponzoruje program SETI ani takovou castkou, jakou vybere na danich za jeden vedeckofantasticky film... A i kdyby byly sance sebemensi, myslim, ze je velmi dulezite mit jistotu, ze nejsme sami... Tento projekt je velmi dulezity a mel by se tesit jeste vetsi podpore :)

Odpovědět

čím dál tím víc si myslím...

Ccecil,2008-01-05 20:31:12

Čím dál tím víc si myslím, že vesmír se mimizemšťany nehemží a luxus života je buď jedinečný, nebo natolik vzácný, že souběžná existence civilizací, které by si měly co říci je rovna téměř nule. A pokud ne, pak bychom raději měli držet hubu a dělat, že tady nejsme.

Odpovědět


..a dělat že tu nejsme...

Tropic,2008-01-05 20:49:25

to si taky myslím - což ovšem neznamená, že bychom se o to bedlivěji neměli kolem sebe rozhlížet.

Odpovědět


Čeho se bojíte?

PHOX,2008-01-06 01:20:32

A čeho se bojíte? Že se vtrhnou s kolty proklatě nízko? Proboha, zapomeňte na holywood.
A možnost existence života jinde? Ještě nedávno se věřilo, že i jen existence planet je neuvěřitelně vzácná. A teď? Planety objevujeme jako na běžícím pásu. ;) Ano, život asi opravdu vznikne jenom velmi, VELMI velkou náhodou, ale ve vesmíru máte taky VELMI mnoho pokusů.

Odpovědět


hmm

floydik,2008-01-06 12:30:10

zas si tak říkám, přoč by měli být mimozemšťané krvelačné obludy? Dyť i naše civilizace disponuje takovými prostředky, že stačí pár pomatenců a vyhladíme se... Neměly by být civilizace, co přežili primitivní období, jakým dnes procházíme my, mírumilovnější?

Odpovědět


:-)

One,2008-01-08 21:15:24

A nebo nejsou cizaci tak naivni jako lide a nedavaji o sobe vedet emg hykanim kolem sebe.

Odpovědět

320 000 pocitacu

Jiri,2008-01-05 18:32:19

Pokud kazdy zere v prumeru 100 W, tak to dela 32 MW. Kdyby nebylo SETI@Home, nepotrebovali bychom spoustu vetrniku.

Odpovědět


Větrníky

Stanislav,2008-01-05 20:39:25

Jako bychom je snad kdy vůbec potřebovali ... ;-)

Odpovědět


Samozřejmě, vždycky můžeme

Tropic,2008-01-05 20:48:10

místo větrníků třeba pálit uhlí a nechat vyhynout pár druhů, jejichž cena se vyčíslit nedá, takže "ušetříme". Jenže uhlí nám časem stejně dojde a pak budeme bez uhlí i bez těch vyhynulejch druhů, který v sobě maj třeba klíč k léku na rakovinu (třeba žraloci, co rakovinou netrpí, protože se vyvíjejí milony let), a kterej budeme pracně objevovat znovu.

Odpovědět


Re: 320 000 pocitacu

edison,2008-01-05 21:26:25

Já např. topím elektřinou. Když vypnu počítač, tak topení sežere o stejný kus víc, aby tepelný výkon v místnosti zůstal zachován. Takže si můžu vybrat, zda elektřinu spotřebuji jen na teplo, nebo ji ještě před tím využiji na něco jiného (dá se říci, že v topné sezóně jsou energetické náklady toho počítače 0).

Úsporu energie bych viděl takovou, že co zpočítá můj počítač, to už nemusí počítat jiný, jehož tepelný výkon není využit a dokonce se třeba spotřebovává další energie na jeho chlazení.

Odpovědět


Místo větrníků

PHOX,2008-01-06 01:26:52

Místo větrníků můžeme například používat jadernou energii. Taky mi trochu uniká vztah mezi pálením uhlí a vyhynutím nějakých tvorů.
Aplikace BOIC nespotřebovájí žádnou energii navíc. BOIC běží na pozadí, zatímco Vy na svém počítači normálně pracujete, takže stejně běží. Nebo si myslíte, že si někdo koupí počítač jenom pro SETI, zapne ho do zásuvky a nechá běžet? Jestli chcete opravdu ušetřit nějakou energii, tak spíš vypněte televizory. ;)

Odpovědět


pro PHOXe

Mem,2008-01-06 11:17:17

"BOIC běží na pozadí, zatímco Vy na svém počítači normálně pracujete, takže stejně běží."

Ale no tak, už radu let mají moderní procesory schopnosti podtaktování v reálném čase, takže příkon kolísá podle vytížení. Např. můj Athlon 64 i v tuto chvíli běží podtaktován na 1,0 GHz s napětím jádra 1,1 V, jakmile bych ale spustil něco náročného (jako např. ten \\"šetřič\\" na pozadí), tak to vyskočí na 1,8 GHz a 1,4 V. Stejně tak teplota, v tuto chvíli má moje CPU 31 C, při 100% zátěži 48 C. Už tedy ten vliv vidíte?

Odpovědět


Nepochopení

Tropic,2008-01-07 13:15:41

Spoustu problémů v chápání této věci by přineslo akceptování teorie eterové pěny:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-vyznam-eteru-pro-soucasnou-fyziku-fc7-/p_veda.asp?c=A071226_204822_p_veda_wag

Odpovědět


ne uplne spravne :)

Libor,2008-01-08 20:24:24

TO ano.. ale chyba v uvaze je v tom, ze positac mate pustny tak i tak kdyz na nem delate. Takze to, ze navic pobezi jeden program s nizkou prioritou (cili pocita se, jen ve "volnych chvilich" procesoru - mezi jednotlivymi instrukcemi ostatnich aplikaci s vyssi prioritou - treba Wordem..) a toho si sotva vsimnete. V BOINC klientu se da lehce nastavit jak maximalne ma program vytezovat volny cas procesoru, takze lze pocitat i na nizky vykon tak, aby se CPU nemuselo taktovat samo porad na plny vykon, ale muze jet i v klidu.

Cili zaver je takovy, ze ne, ze zbytecne bereme enrgie, ale ze plnohodnotneji vyuzivame vykon toho, co by betzak bezelo nejvic "naprazdno".
Ano.. malinko to zvysi spotrebu.. radove z 300W na 320W :)

Hezky den :)

Odpovědět

wcg

ads,2008-01-05 14:14:59

Radeji se angazujte ve www.worldcommunitygrid.org
To ma vetsi smysl

Odpovědět

Divná čísla

edison,2008-01-05 11:58:46

"(přihlásilo se více než 5 miliónů dobrovolníků): 170 000 nadšenců a 320 000 počítačů"

Znamená to, že z 5M dobrovokníků vybrali jen 170k (jakému kritériu těch 96,6 % ostatních nevyhovělo)?
Nebo mezi 5M dobrovokníků je 170k nadšenců (jak je takový nadšenec definován:-) )?
Že by mezi 5M dobrovolníků bylo jen 170k majitelů celkem 320k počítačů a ostatní počítač nemají (proč a jak by se do počítačového, internetového projektu hlásili)?
...
Napadá mě asi 10 výkladů, ale žádný nedává smtysl.

Odpovědět


Je to jednoduche

Jirka,2008-01-05 18:28:34

Zdaleka ne vetsina, co to kdy zkusila, stale pocita.

Odpovědět


?

Zdenka,2008-01-07 21:40:39

Projekt se honosí největší komunitou nadšených uživatelů jakéhokoliv internetového počítačového projektu (přihlásilo se více než 5 miliónů dobrovolníků): 170 000 nadšenců a 320 000 počítačů."
= 2 informace.

1. význam věty bez závorky sděluje, že je to projekt s nejširší komunitou, která čitá 170 tis. lidi...(lidé sdílející-komunita)
2. význam "doplňkové" věty v závorce sděluje, že se do Seti zapojilo přes 5 mil. uživatelů (za dobu existence).

Nevím, co na tom není logické.

Odpovědět

Re: Není to zbytečné?

antonin,2008-01-05 11:38:22

Myslíte tento článek?

Odpovědět


Článek není zbytečný,líbí se mi.

Pepa z depa st,2008-01-05 13:09:08

Hledání mimozemských civilizací nesleduji.Sagan a Drake vyslali poselství k hvězdokupě M13,kde se nedají předpoládat podmínky k životu jakéhokoliv druhu.Není tam galaktická obyvatelná zóna.

Odpovědět

Není to zbytečné?

Pepa z depa st,2008-01-05 10:53:50

Myslím tím hledání mimozemšťanů.Neexistují.Stejně,co jim můžeme nabídnout?Nerozumíme si často ani s nejbližšími,neřku-li s bytostmi jiného řádu.Chtěli bychom být jejich otroky-pokud by to byla civilizace vyššího řádu,nebo jim poroučet,aby byli k obrazu našemu?Samovolný vznik života z neživé stále nebyl pokusem prokázán.A to máme k dispozici nejmodernější techniku a nejchytřejší mozky zabývající se touto problematikou- na rozdíl od nemyslící přírody.

Odpovědět


To je možná ten problém

Colombo,2008-01-05 11:21:48

blbec totiž neví, že takhle to nejde a just to tak udělá.

Odpovědět


Pepo

Jirka,2008-01-05 20:29:39

Myslím že naši potomci se za pár set let budou smát, jak někdo mohl být tak naivní a myslet si, že jsme v celém tom nepředstavitelně obrovském vesmíru sami. Trochu mi to připomíná Indiány z Ohňové země, kteří si až do příchodu Evropanů mysleli, že jsou jedinými lidmi na světě.

Odpovědět


Jirka

Pepa z depa st,2008-01-05 22:20:54

Matematicky nepředstavitelně malá pravděpodobnost existence jakékoliv formy života ve vesmíru mne donutila být nevěřit v mimozemšťany.Pouze jsem ochotný připustit možnost cestování do kosmu některou ze starověkých civilizací(?dá-li se věřit třeba Máhabharátě,i když to výslovně neuvádí,zmiňuje se pouze o létajících strojích).Pokud by naši civilizaci postihla zničující katastrofa,za několik století by informace o nás byly odkazovány do říše bajek.Spekulovat o této možnosti je pro mne stejně reálné jako možnost jiných životních forem ve vesmíru.Vyjmenování podmínek nutných pro udržení života na této planetě by zabralo několik desítek řádků v této diskuzi.Tytéž podmínky platí pro všechny galaxie.Možný výskyt stejných podmínek je nulový.

Odpovědět


...

Jirka,2008-01-06 00:41:20

Hm... já moc nevěřím ve výpočet nejaké "pravděpodobnosti" nebo "nepravděpodobnosti" života ve vesmíru, prostě proto že nemáme s čím srovnat. Můžete si hodit třeba tisíckrát mincí a z toho usoudit že pravděpodobnost panna/orel je 1:1.
Jenomže nemáme milion Zeměkoulí, obíhajících po shodných drahách kolem milionu Sluncí. Kdybychom je k dispozici měli, viděli bychom (dejme tomu) že na 10 z těch Zeměkoulí je život a na ostatních ne, a usoudili bychom tedy správně na pravděpodobnost 1: 100 000.
Ale vzhledem k tomu, že tuto možnost nemáme, je jakýkoli výpočet pravděpodobnosti postavený "na vodě", nebo na víře. A to je pro vědce nepřípustné.
Totéř platí pro výpočet pravděpodobnosti vzniku života z neživé hmoty. Prostě vyjdou hausnumera, protože to není z čeho vypočítat.
Jediné, co víme, je, že život ve vesmíru je z principu možný. Důkazem jsme my sami.

A co se týče těch "létajících talířů" - nikdo netvrdí že život jinde ve vesmíru musí nutně oplývat nějakou technologií. I když s tím projekt SETI počítá, může narazit kosa na kámen právě v tomhle. Planeta obývaná jednobuněčnými organismy nebo něčím na způsob rostlin, hub... vám na radiový signál neodpoví.

Odpovědět


pravdebodobnost zivota

floydik,2008-01-06 12:40:38

v nasi galaxii je tolik hvezd kolik mame neuronu v mozku, pocet galaxii v pozorovatelnem vesmiru je asi stejny jako pocet hvezd v nasi galaxii, dale podle teorie inflace - kdybychom namackali cely pozorovatelny vesmir do velikosti subatomarni castice, tak pak zbyly vesmir (nami dnes nepozorovatelny) by byl velky, jako nas pozorovatelny vesmir - to je kurnik hodne, takze i kdyz jsou sance na vyvin zivota a hlavne jeho dalsi evoluci male, velikost vesmiru a obrovske mnozstvi hvezd a jejich planetarnich systemu ze me dela optimistu :))

Odpovědět


nejmodernější techniku?

petr zacek,2008-01-07 09:38:11

Nemysleli si snad lidfé před 100 lety že mají k dispozici nejmodernější techniku?

Odpovědět


Tezko rict jak je to s tim zivotem

eee,2008-01-11 15:33:47

Pro Jirku.
Co je to ono, "zive" ci "nezive" ?
Pro kmitajici elektron je napriklad zivy clovek naprosto mrtvou a nehybnou veci.
Proc ? No jenom proto ze zije o nekolik radu rychlejsim zivotem, rychleji vnima
(emg inteakce) a na jine urovni - uz z pozice sve velikosti, clovek je pro nej
velky jako galaxie a z pozice "to s cim muzu komunikovat" z teto pozice pro
nej slovek proste neni a kdyby meli elektrony sve vedce tito by existenci
cloveka nedokazali potvrdit protoze by jej nedokazali jako v jednote fungujici objekt detekovat. MUHEHE

Odpovědět

;-)

marianske lazne,2008-01-05 09:53:23

najdete tak velke smradlave ;-D

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz