Mise Cassini byla původně naplánována do konce července 2008. Oznámené dvouleté prodloužení zahrnuje 60 dodatečných oběhů Saturnu a další nízké přelety nad jeho exotickými měsíci. To zahrnuje 26 nízkých průletů kolem Titanu, 7 kolem Enceladu a po jednom kolem měsíců Dione, Rhea a Helene. Prodloužení bude také zahrnovat výzkum Saturnových prstenců, jeho magnetosféry a samotné planeta.
"Toto prodloužení je vzrušující nejen pro vědce, ale i pro celý svět, protože má odhalit další tajemství Saturnu,“ řekl Jim Green (Lunar and Planetary Institute, NASA Headquarters, Washington), ředitel Planetary Science Division. „Nové objevy jsou známkou úspěchů sondy spolu s úchvatnými snímky vysílanými zpět na Zem, které jsou prostě fascinující.“
„Sonda funguje výjimečně dobře, čímž velmi motivovala tým mise. Proto jsme vzrušeni vyhlídkou na další dva roky,“ řekl Bob Mitchell (JPL, Pasadena, Kalifornii), programový manažer mise.
Na základě objevů pomocí sondy Cassini jsou vědci přesvědčení o možnosti existence kapalné vody pod povrchem Enceladu. Proto i přes svou malou velikost (1/10 Titanu a 1/7 pozemského Měsíce) je jedním z cílů prodloužené mise s nejvyšší prioritou.
Sonda Cassini objevila gejzíry vodního ledu, které z Enceladu tryskají až do vzdálenosti třech průměrů měsíce a „krmí“ částicemi nejrozsáhlejší Saturnův prstenec E. Při prodloužené misi by se sonda měla k povrchu tohoto měsíce přiblížit na méně než 25 km.
Pozorování Saturnova největšího měsíce Titanu poskytlo vědcům ukázku toho, jak Země mohla vypadat ještě před vznikem rozvinutého života. Nyní jsou vědci přesvědčeni, že Titan má mnoho společného se Zemí, včetně jezer, řek, kanálů, dun, deště, sněhu, mraků, hor a možná i sopek.
Ale na rozdíl od Země jsou jezera, řeky a déšť na Titanu tvořeny metanem a etanem a teplota dosahuje hodnoty -180 °C. Ačkoliv hustá atmosféra kolem Titanu omezuje prohlížení povrchu, radar a infračervený spektrometr na palubě Cassini umožňují lepší pohled na povrch měsíce.
„Když jsme plánovali původní cestu, vůbec jsme nevěděli, co bychom mohli najít, zejména na Enceladu a Titanu,“ řekl Dennis Mason (JPL, Pasadena, Kalifornii). „Toto prodloužení mise je odpovědí na nové objevy a dává nám šanci objevit ještě něco víc.“
Další aktivity sondy Cassini zahrnují monitorování sezónních změn na Titanu a na Saturnu, pozorování unikátních prstenců (zejména v roce 2009, kdy bude sonda přelétat nad osvětlenými prstenci) a zkoumání nových míst uvnitř Saturnovy magnetosféry.
Po dobu téměř čtyř let zasílala sonda Cassini denně na Zem data ze Saturnova systému. „Cestovní“ obrázkové album obsahuje téměř 140 000 snímků a velké množství informací shromážděných během 62 obletů kolem Saturnu, 43 nízkých přeletů nad Titanem a 12 těsných přiblížení k ledovým měsícům.
Víc než 10 let od startu a téměř 4 roky po navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu je Cassini „zdravá a silná“. Tři z jejích vědeckých přístrojů mají menší problémy, ale dopad na shromáždování vědeckých dat je minimální. Sonda bude mít dostatek pohonných hmot i pro prodloužení mise pro případnou třetí fázi činnosti. Data z prodloužené mise by mohla položit základ pro možné nové mise k Titanu a Enceladu.
Na sedmiletou pouť k planetě Saturn se sonda Cassini vydala 15. října 1997 z mysu Cape Canaveral (Florida). Musela překonat vzdálenost 3,5 miliardy km a na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena v červnu 2004 a ihned začala posílat data na Zem. Na orbiteru je 12 přístrojů, dalších 6 bylo na modulu Huygens (ESA). Elektrickou energii na Cassini vyrábějí 3 radioizotopové termoelektrické generátory z tepla uvolněného při radioaktivním rozpadu plutonia.
Další informace: NASA – Cassini a NASA - JPL.
Zdroj: NAASA
Diskuze:
