Likvidace smradu z drůbežáren  
Vysazení pouhých třech řad stromů výrazně sníží obtěžování sousedů emisemi prachu, amoniaku a zápachem.

 

Zvětšit obrázek
Výsadba třech řad stromů okolo drůbežáren může snížit emise prachu, amoniaku o víc než polovinu. (Kredit: George W. Malone, University of Delaware)

George W. Malone, Ph.D., který je známým specialistou na chov drůbeže z University of Delaware, zdůrazňuje, že stromy byly kolem farem používány již v minulosti, ale hlavně jako „estetická bariéra“. Jeho výzkum vedoucí k přiznání nové úlohy stromům v okolí budov drůbežářských velkochovů začal v roce 2000, protože si obyvatelé z okolí farem na poloostrově Delmarva stěžovali na prach a zápach z drůbežáren, které krátce před tím zavedly nový ventilační systém.

 

Ve své zprávě Maloneho tým popsal, že vysazování stromů omezí amoniak a pevné nebo kapalné částice znečisťující okolní ovzduší a vodu. „Jsme si vědomi toho, že sice jde o lokální záležitosti,“ podotkl Malone. „Ale je důležité vědět, co bychom měli udělat, abychom zlepšili kvalitu vzduchu, pokud jde o emise amoniaku z drůbežáren.“ „Některé emise byly sníženy na polovinu,“ řekl George W. Malone na 236. Národním setkání Americké chemické společnosti (ACS). „Stromy také poskytují farmám další výhodu v podobě snížení spotřeby energie. V létě ochlazují prostředí a poskytují stín a v zimě brání studeným větrům nadměrně ochlazovat plášť budovy, a tak dochází k úsporám za vytápění.“

George W. Malone, Ph.D.: „Živoucí filtrační systémy mají také další výhody. Jen ve zkratce: uchovávají energii tvorbou stínu a ochlazováním v létě a fungují jako ochranný pás ke snížení nákladů na vytápění v zimě. Stromy nejen zlepšují kvalitu vzduchu, ale také vody v okolí drůbežáren, protože dovedou filtrovat znečišťující látky z půdy a ochránit spodní vody.“

Jako odpověď na otázku, jak snížit nelibé působení drůbežáren nejen na obyvatele v jejich okolí, vědci navrhli pěstování stromů, které by sloužily  jako vegetační filtr k zadržení emisí z těchto farem, ve kterých může být v průměru chováno 75 tisíc kuřat. V šestileté studii zjistil Malone a jeho tým, že  živý plot tvořený třemi řadami stromů různých druhů a velikostí snižuje celkové emise prachu o 56 procent, amoniaku o 53 procent a zápach o 18 procent.
Pokusy, z kterých pocházejí tyto výsledky, proběhly v okolí Delmarvy a výzkum také prokázal, že ne všechny stromy fungují v této rostlinné bariéře stejně dobře. „Od roku 2001 jsme studovali různý rostlinný materiál vhodný k tomuto použití. Jako typický projekt jsme doporučovali použít do první řady, tedy nejblíže k větrákům, opadavé listnaté stromy nebo stromy s měkkým voskovým povrchem listů, a do dalších dvou řad stálezelené stromy,“ vysvětluje Malone. „Je velmi důležité uvědomit si, že je tu množství kritérií, které musíte zvažovat, při výběru stromů a plánu výsadby. Co lze použít pro typ půdy a podnebí na poloostrově Delmarva nemusí být vhodné pro jiná místa.“ Jednou z počátečních starostí bylo i to, že stromům zabere roky, než vyrostou natolik, aby se staly účinnými při filtrování emisí z drůbežáren, ale zjistilo se, že to nemusí být nutně problémem. „Některé druhy stromů mohou přirůstat o osm až deset stop za rok,“ dodává Malone, „a to umožňuje poměrně rychlé vytvoření ochranného pásu.“
Stromy nejenom snižují emise z drůbežáren zachycováním prachu, amoniaku a zápachu na svých listech, ale pomáhají emise i rozptylovat, což také snižuje jejich dopad na sousedy.

 

Dalším důvodem pro zvyšující se potřebu vývoje a používání technologií příznivých pro okolní životní prostředí byl rychlý nárůst výstavby obytných domů v oblastech s intenzivním chovem drůbeže. „Pěstování stromů dokazuje, že se chovatelé drůbeže snaží aktivně předcházet konfliktům a reagovat na oprávněné zájmy sousedů a dodávají drůbežářským podnikům i krajinotvorný význam, čímž také zvyšují jejich hodnotu. Připojení vegetačních ochranných pásů také pomůže snížit hluk spojený s provozem na farmě.

„V současnosti vysazuje 35 procent z celkových zhruba dvoutisíc farem na poloostrově Delmarva takové stromové ochranné pásy, což v této oblasti znamená první kroky na cestě k obecnému zavedení rozsáhlého komplexního programu rostlinných ochranných pásů,“ řekl Malone.

 

Pramen: American Chemical Society, EurekAlert!

 

 

 

Datum: 25.08.2008 00:34
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz