Mastitida se u krav projevuje jako traumatizující, bolestivé a občas i život ohrožující onemocnění, které každoročně zatěžuje ekonomiku chovu skotu zvýšenými náklady, například u britských chovatelů se jedná o částku 200 miliónů liber, které zahrnují ztrátu produkce a léčbu nemocných zvířat.

 

Odhaduje se, že v samotné Velké Británii je každým rokem použito asi 12 miliónů dávek antibiotik k zamezení anebo léčbě mastitidy skotu.

Nyní se na University of Nottingham, s podporou 2,2 miliónů liber, uskutečňuje rozsáhlá studie věnovaná jednomu z nejčastějších původců mastitidy skotu – bakterii s vědeckým názvem Streptococcus uberis. S financováním od Biotechnology and Biological Sciences Research Council (BBSRC) založila School of Veterinary Medicine and Science výzkumné laboratoře na Institute for Animal Health (IAH). Projekt je veden ve spolupráci se skupinou Bovine Genomics Dr. Tracey Coffey, založené na IAH a dalšími skupinami na Royal Veterinary College, US Department of Agriculture ve Velké Británii a University of Oxford.

Zvětšit obrázek

Streptococcus uberis je jednou z nejčastějších příčin mastitid. Jeho dokonalé poznání může vědce přivést až k vývoji vakcíny proti zánětům mléčné žlázy.

Pokud výzkumníci dokáží přesně určit, která část bakterie spouští imunitní reakci organismu, mohly by výsledky jejich práce vést k produkci účinné vakcíny. Profesor molekulární bakteriologie James Leigh, který nedávno začal spolupracovat se School of Veterinary Medicine and Science, řekl: „Doufáme, že se nám podaří odhalit antigeny pro možné využití při vývoji a výrobě vakcíny zaměřené na prevenci mastitidy skotu a dokážeme lépe porozumět tomu, jakým způsobem mohou zvířata čelit této chorobě.“

Mastitida skotu je nejběžnějším bakteriálním onemocněním mléčné žlázy dojnic. S. uberis je na celém světě zodpovědná za významný podíl klinických mastitid krav, ale na rozdíl od jiných baktérií, způsobujících onemocnění, se S. uberis nachází i v přirozeném prostředí – je nalézána na pastvině i v podestýlce a může se dokonce zabydlet v těle krav i na jiných místech, než v mléčné žláze, a to bez vyvolání onemocnění. Proto je tak  obtížné se jí zbavit.

Zvětšit obrázek

V Česku postihne mastitida okolo 15 % krav. V Evropě se ztráty způsobené mastitidou odhadují mezi 200 a 300 € na krávu a rok.

Profesor Leigh řekl: „Použijeme nejmodernějších metod molekulární biologie k určení rozdílů mezi kmeny bakterie S. uberis a k jejich rozlišení na ty, které mohou nebo nemohou způsobit onemocnění. Proteiny, které jsou přítomné pouze u kmenů způsobujících onemocnění, jsou klíčové k určení složek nezbytných k infekci. Zjistíme, které z těchto proteinů jsou nejpravděpodobnějšími kandidáty pro výrobu účinné vakcíny prostřednictvím kmenů, kterým schází schopnost produkovat některý z těchto proteinů – jestliže nějaký kmen postrádající specifický protein je méně schopný způsobit nemoc, pak tento protein je důležitý pro chorobný proces a stává se kandidátem na vývoj vakcíny.“

Nicméně, netřeba být přehnanými optimisty, protože ani případné objevení vakcíny na streptokokové mastitidy celou problematiku prevence a léčby tohoto onemocnění neřeší, protože pomůže jen proti jednomu z původců zánětů mléčné žlázy. Záněty mohou totiž způsobovat i stafylokoky a dokonce i téměř všudypřítomná „modelová“ bakterie Escherichia coli.

Jisté je, že od více než dvou miliónů investovaných liber se očekává nějaký výsledek, ať už v podobě významného snížení ekonomických ztrát chovatelů způsobených mastitidou u jejich dojnic, nebo významného zvýšení zisků farmaceutických firem vyrábějících případnou vakcínu. To závisí jen na úhlu pohledu.ˇ

Zdroj: University of Nottingham