Hrozí nám vodní invaze?  
Nejnovější výsledky výzkumů naznačují, že člověkem vytvořené vodní nádrže usnadňují šíření invazivních druhů živočichů a rostlin.ˇ

 

 

Studie poukazuje na to, že člověkem vybudované vodní nádrže jsou až třistakrát pravděpodobněji domovem invazivních druhů, než přirozená jezera, tak jako je tomu například u Crampton Lake v severním Wisconsinu. (Foto: Paroma Basu)

Podle studie publikované v časopise Frontiers in Ecology and the Environment bylo při porovnání druhové skladby přirozených jezer a umělých vodních nádrží – vytvořených přehrazením řek – zjištěno, že tyto umělé vodní nádrže jsou až třistakrát pravděpodobněji domovem invazivních vodních druhů živočichů a rostlin, než přírodní jezera.

 

Jake Vander Zanden


Jake Vander Zanden z University of Wisconsin-Madison, Pieter Johnson z University of Colorado-Boulder a Julian Olden z University of Washington sledovali pět stále častějších vodních invazivních druhů – stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), korýše Bythotrephes cederstroemi, slávičku mnohotvárnou (Dreissena polymorpha), raka Orconectes rusticus a korušku americkou (Osmerus mordax) – v 1 081 jezerech a umělých vodních nádržích ve Wisconsinu a na Michiganském poloostrově.
 

Umělé vodní nádrže jsou mnohem více ohroženy invazí kteréhokoliv z těchto pěti druhů, a to od těch „pouze“ dvakrát ohroženějších nárůstem výskytu stolístku klasnatého (Myriophyllum spicatum) nebo raka Orconectes rusticus až po třistanásobné ohrožení výskytem korýše Bythotrephes cederstroemi. Umělé vodní nádrže byly také pravděpodobněji hostiteli rozmanitého spektra dalších invazivních druhů, než přírodní jezera.

 

     
Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) je značně agresivní vodní rostlina, která v oblastech bez přirozených nepřátel dokáže porůst vodní plochy zelenými koberci.  Rak Orconectes rusticus je nepříjemným potravním konkurentem původním druhům raků
Drobný korýš Bythotrephes cederstroemi, jen něco málo přes jeden centimetr dlouhý, se dostal z Evropy do Ameriky jako černý pasažér v lodních nádržích na vodní balast. Dnes představuje problém nejen v oblasti Velkých kanadských jezer.
     
Slávička mnohotvárná Dreissena polymorpha se chová v novém prostředí jako utržená ze řetězu. Takto dokáže tato drobná škeblička porůst například raka…
 …nebo golfový míček co zapadl do vody

Koruška americká (Osmerus mordax) je velmi životaschopná rybka, která je připravena obsazovat stále nová prostředí…

 


 

 
Pieter Johnson

 

Julian Olden

Rozšíření invazivních druhů může mít vážné ekologické a ekonomické důsledky, včetně změny kvality vody, znečištění a poškození lodí a průmyslových zařízení a vytváření konkurence původním druhům nebo dokonce jejich lovem. „Invaze nepůvodních rostlinných a živočišných druhů jsou jedním z hnacích kol globálních změn – jsou jedním z hlavních způsobů, jakým měníme povrch naší planety,“ říká profesor Vander Zanden z madisonského limnologického centra.

 

 
„Tato nová analýza spojuje vysoké riziko invaze nepůvodních druhů vodních rostlin a živočichů s vysokou intenzitou využívání přírodního prostředí člověkem, zejména jde o jízdu na lodích a podmínky životního prostředí, jakými je například velikost vodní nádrže a chemické vlastnosti vody. Krom toho jsou vodní nádrže vybudované člověkem typické obsahem mladých a ekologicky méně stabilních společenství, která mohou dovolit invazivním druhům snadněji dobýt tato území,“ vysvětluje ekolog Pieter Johnson, který dříve působil na University of Wisconsin-Madison a v současnosti je na University of Colorado-Boulder.

 

Umělé vodní nádrže také vykazují vliv na zvyšování rizika invaze pro přírodní jezera prostřednictvím toho, co by se dalo nazvat efektem „nášlapných kamenů“ – příznivé podmínky v umělých vodních nádržích poskytují invazivním druhům velmi dobrou startovní pozici, ze které se mohou snadněji rozšiřovat do sousedních jezer.

Mnoho z údajů použitých v této studii pochází ze zdrojů agentur jako jsou Wisconsin Department of Natural Resources a Great Lakes Indian Fish and Wildlife Commission. Výzkumníci doufají, že dokonalejší porozumění invazivním rizikům pomůže řídit veškerá správní opatření k omezení negativních zásahů invazivních druhů do přirozených prostředí.

 

 „Úsilí vhodně zaměřené na ochranu a kontrolu může poskytnout větší užitek,“ říká Johnson, „a umělé vodní nádrže by mohly být tím správným cílem, kam toto úsilí nasměrovat.“ˇ

 

Zdroj: University of Wisconsin-Madison

 

 

 
 

 

Autor: Ota Beran
Datum: 21.10.2008 03:07
Tisk článku


Diskuze:

Ono je to celé asi složitější...

Robert Svoboda,2008-10-21 12:59:43

Člověk, ať už úmyslně, či nevědomky odněkud někam přesunuje různé druhy rostlin a zvířat. Některé druhy vymírají. Naproti tomu jsou vytvářeni kříženci, odrůdy, plemena, variety, které by bez člověka neměly šanci vzniknout nebo přežít. Některé z nich se dostanou do přírody, jiné ne. Některé jsou v přírodě úspěšné a rozmnožují se a jiné ne. Některé druhy člověk už ani nevnímá jako nepůvodní. Možná některé úspěšně obohatí biodiverzitu v přírodě, aniž by nějak škodily. Je nutné velmi pečlivě zvažovat, co je dobré pro přírodu, zvířata i rostliny a co nikoliv.

Rozhodně si myslím, že je dobré, když tyto názory tříbí lidé, kteří jsou v patřičných oborech vzděláni. Bohužel tomu tak ne vždy a ve všech případech je. Zvláště někteří bojovníci za práva zvířátek mi občas připadají, že nevědí, za co nebo proti čemu bojují.

Odpovědět


Martin Smatana,2008-10-21 16:16:40

"Možná některé úspěšně obohatí biodiverzitu v přírodě, aniž by nějak škodily."

Ale toto sa nedá dopredu vykalkulovať, to sa vždy ukáže až dodatočne, v tom je ten problém.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz