Jak praví příručky, biopotraviny, neboli produkty ekologického zemědělství, jsou vypěstované postupy takzvaného ekologického, případně biologického nebo organického zemědělství. Všechny tři uvedené pojmy jsou vlastně zavádějící, ve skutečnosti jde o konzervativní hospodaření, které odmítá většinu zásadních vynálezů moderního zemědělství. Biozemědělci mohou zapomenout na umělá hnojiva, chemické postřiky a nově také na geneticky modifikované organismy.
Zvláště odmítání GMO se v tomto případě jeví jako demagogická póza, která nemá z odborného hlediska smysl. Celý průmysl biopotravin pochopitelně funguje jenom proto, že biopotraviny jsou výrazně dražší, než běžné produkty.
Někteří zákazníci si je přesto kupují, protože od nich očekávají lepší kvalitu a vyšší výživnou hodnotu. Není jich málo, v roce 2007 se na planetě za biopotraviny utratilo skoro 50 miliard dolarů, což podle momentálního kurzu v korunách dělá 910 miliard. Jejich očekávání podporují i některé starší souhrnné studie, podle nichž biopotraviny opravdu poskytují lepší výživu. Až doteď ovšem scházela systematická studie, která by vyčerpávajícím způsobem analyzovala publikovanou literaturu v této oblasti.
Nedávno se do tohoto nelehkého úkolu pustil Alan Dangour z London School of Hygiene & Tropical Medicine s týmem kolegů. Nebyl to čistě jejich nápad, tuhle komplikovanou metaanalýzu zadala a financovala britská UK Food Standards Agency. Jak ale autoři prohlašují, investor neměl žádný vliv na uspořádání výzkumu, sběr a statistickou analýzu dat ani na jejich interpretaci.
Badatelé se zajímali výhradně o obsah živin a záměrně zcela vynechali problematiku obsahu „škodlivých“ chemických látek. Jistě se tím nesnažili mlžit a ke srovnání škodlivin u biopotravin a běžných potravin se nevyjadřují. Je to prostě jiná pohádka, která se takto vyčerpávajícím způsobem bude řešit někdy jindy, nejspíš někým jiným a možná taky překvapí.
Dangour a spol. prošli přes 50 000 odborných publikací za posledních padesát let a našli v nich celkem 162 relevantních prací, které srovnávaly obsah živin u bio a nebio potravin. U každé z nich ohodnotili kvalitu použité metodiky výzkumu a zpracování dat. Nakonec vybrali 55 publikací dostatečné kvality a ty souhrnně analyzovali ve 13 kategoriích obvykle používaných pro hodnocení obsahu živin.
Výsledek byl poměrně šokující. V 10 sledovaných kategoriích ze 13 nebyl mezi biopotravinami a běžnými potravinami žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve zbylých třech případech byly rozdíly nepatrné a zjevně způsobené odlišným způsobem hnojení (obsah dusíku, obsah fosforu) a zralostí v době sklizně (kyselost). Podle autorů je navíc vzhledem k reálnému obsahu látek vysoce nepravděpodobné, že by tyto tři rozdíly měly měřitelný vliv na zdraví konzumentů.
Podle Dangoura tedy neexistuje důvod, proč by si zákazníci měli nakupovat drahé biopotraviny kvůli lepší výživě. Kdo to dělá právě kvůli výživě, tak vyhazuje peníze. Zatím nejde říct, že by biopotraviny vysloveně byly podvod. Srovnatelná aktuální globální analýza obsahu „škodlivých“ látek zatím není k dispozici a lze jenom těžko odhadnout, jak dopadne.
V případě biopotravin také jistě nelze opominou čarovnou moc placebo-efektu. Když se nám podaří vlastní tělo přesvědčit, že mu dodáváme extrémně zdravé palivo, tak mu to může i prospět. Biozemědělcům se musí nechat i to, že se většinou starají vcelku rozumným způsobem o krajinu. Zákazník vášnivě nakupující biopotraviny by ale měl vědět, na čem je. Lživá reklama je vážná věc. Když se to tak vezme, tak by se na biobramborách a biořízcích docela pěkně vyjímal nápis v černém rámečku: „Ministerstvo životního prostředí varuje – Biopotraviny neposkytují kvalitnější výživu.“
Prameny:
ScienceDaily 30.7. 2009, The American Journal of Clinical Nutrition Online.
Klony jsou jako potravina zcela bezpečné Autor: Josef Pazdera
Mýtus „krize opylení“ Autor: Josef Pazdera
Ztichly bubny v Siamungale Autor: Jaroslav Petr
Biovepřové? Děkuji, ještě si to rozmyslím. Autor: Ota Beran
Vypsat celou diskuzi
