Zvětšit obrázek

LCROSS připojený k raketovému stupni Centaur. Kredit: NASA.

Robotická sonda LCROSS, čili Lunar CRator Observing and Sensing Satellite, odstartovala 18. června 2009 ze slavného Cape Canaveral. Ze startovací rampy Space Launch Complex 41 ji do vesmíru vynesla nosná raketa Atlas V 401.

Zvětšit obrázek

Start robotů z Lunar Precursor Robotic Program. Kredit Pat Corkery, United Launch Alliance.

Při startu ji dělala společnost další robotická sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Společně tvoří Lunar Precursor Robotic Program, který má odstartovat přípravy NASA k obnovené premiéře letu lidských posádek na Měsíc. Jejich hlavním cílem je ve spolupráci s dosluhující legendou Hubble Space Telescope vytvořit trojrozměrnou mapu povrchu Měsíce a pátrat po zdrojích vody.

Jak se to už bohužel stalo v kosmickém programu pravidlem, start zmíněných sond Lunárního robotického programu byl oproti původním plánům ve skutečnosti téměř o rok opožděn. Samotný nízkorozpočtový LCROSS byl vlastně zařazen až jako sekundární náklad, když ho NASA vybrala z celkem 19 dodatečných projektů. Při přípravě startu LRO totiž došlo ke změně nosné rakety na silnější model a ukázalo se, že při startu samotného LRO by v nosné raketě zůstal nevyužitý prostor.

Úkolem LCROSSu je vší silou vrazit do Měsíce v oblasti některého kráteru na jižním měsíčním pólu. 9. října 2009 by nejprve měl Měsíc nejprve zasáhnout raketový stupeň Centaur o hmotnosti přibližně 1 tuny. Svým nárazem by podle odborníků měl vymrštit zhruba 350 tun měsíčních hornin do výšky 10 kilometrů. Samotný LCROSS by měl vymrštěný prach asi 10 minut pozorovat a pak podle plánu do Měsíce vrazí taky. Důsledky srážek by měly být patrné i v malém dalekohledu.

Zvětšit obrázek

Je 9. 10. 2009. LCROSS ve fantazii ilustrátora zahajuje poslední fázi srážky s Měsícem. Kredit: Northrop Grumman Corporation.

Obě sebevražedné sondy by se měly o Měsíc roztříštit rychlostí přes 9000 kilometrů za hodinu. LCROSS je na hledání vody vybaven jednou kamerou a jedním spektrometrem pro snímání v oblasti viditelného světla, dvěmi kamerami a dvěmi spektrometry pro oblast blízce infračerveného světla, dvěmi kamerami pro oblast středně infračerveného světla a také jedním fotometrem.

Zvětšit obrázek

Pozemní testy LCROSSu. Kredit: Northrop Grumman Corporation.

V sobotu 1. srpna 2009 si LCROSS ze vzdálenosti 360 000 kilometrů úspěšně zaměřil Zemi a jejím proměřením si vyzkoušel a nastavil dosud zahálející přístroje. Z takové vzdálenosti je Země vidět jako malý kotouček o zdánlivém průměru 2,2 úhlové stupně. Byla to rutinní záležitost, v NASA se ale přesto radují. Podle vědce z projektu LCROSS Tonyho Colapreteho se všechno povedlo na jedničku. Přístroje fungují přesně tak, jak se od nich očekává. Badatelům se dokonce povedlo nasbírat další data přesahující původní záměry této zastávky projektu LCROSS.

Jako by to nestačilo, sonda LCROSS svými spektrometry pro kontrolu spolehlivě vyčenichala pozemský život. Povedlo se jí nalézt stopy vody, ozónu, metanu, kyslíku, oxidu uhličitého a možná i rostlin. Snad bude LCROSS i nadále stejně úspěšný.Plánovači výletů na Měsíc se jen třesou na jakékoliv zprávy o měsíčním ledu, který by poskytl tolik žádanou vodu.

Zvětšit obrázek

LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter zaujatě sledující Měsíc. Kredit: NASA.

Prameny: ScienceDaily 10.8. 2009, Wikipedia (LCROSS)