Czechia




















 GM myšky, co netloustnou
Vyřazení jednoho genu u laboratorních myšek způsobilo, že neztloustly ani po měsících přejídání se tučnou stravou. Vede tudy správná cesta k léčbě obezity, jež obchází západní část lidské populace?

 

Zvětšit obrázek
Alan Saltiel, biolog a endokrinolog, šéf Katedry přírodních věd na Michiganské Universitě v Ann Arbor

V průběhu posledních asi 15 let mnohé výzkumy prokázaly úzkou souvislost mezi dvěma důležitými systémy – metabolickým a imunitním. Dnes je jednoznačně potvrzené a všeobecně známé, že obezita vyvolává stav slabého, ale chronického zánětu a sníženou odezvu na inzulín. Tak se výrazně zvyšuje riziko cukrovky 2. typu. A to nejen u lidí obézních, ale i u těch, co trpí na chronický zánět, například chronickou hepatitidu C, revmatoidní artritidu, nebo chronický zánět plic.


Zdá se, že zánět spouští samotné tukové buňky - adipocyty. Jsou obezitou postižené jako první a situace je pro ně doslova stresová. Zjednodušeně se dá říci, že jsou přepracované a vysílají tělu SOS v podobě chemikálií, jež chronické záněty navozují. Zvyšují produkci různých kináz – enzymů, které transportují fosfátovou skupinu z vysokoenergetické donorové molekuly (např. adenozíntrifosfátu) k cílové molekule. Mezi aktivovanými enzymy je i čtyřčlenný komplex IKK kináz (I kappa B kináza), který k zánětovým procesům přispívá.

 

Zvětšit obrázek
Tyto dvě myšky byly dlouhodobě překrmované tučným jídlem. Ta vlevo nemá funkční gen pro IKKε kinázu a její tělo přeměňuje nadbytečný tuk na teplo a neukládá ho. Myška vpravo je zdravá, ale nezdravo obézní. Evoluce ji nutí ukládat v těle zásoby v podobě tuku na horší časy. V přírodě tento mechanizmus pomáhá přežít. V lidské civilizaci pomáhá nepřežít.
Kredit: Scott Galvin, University of Michigan

4. září uveřejnil odborný časopis Cell článek o výsledcích zajímavého výzkumu na myších, které vědci několik měsíců překrmovali potravou s vysokým obsahem tuků, a navzdory tomu neztloustly. Místo toho, aby si tuk ukládaly jako zásobu energie na horší časy, jejich těla ho spalovala. A tak nepřibývaly na hmotnosti. Pro Evropany i Američany nadějná správa. Kdyby… kdyby ty myši nebyly geneticky „zmanipulované“ a neměly vyřazený z činnosti gen pro jednu ze zmíněných IKK kináz, pro I kappa B kinázu epsilon, nebo v zkratce IKKε.


"Čekal jsem, že když knokautujeme (vyřadíme z činnosti) tento gen, odstraníme jen souvislost mezi obezitou a cukrovkou tím, že zablokujeme vznik zánětu,“ přiznává Alan Saltiel, biolog a endokrinolog na Michiganské Universitě v Ann Arbor, šéf výzkumného týmu. Nikdo netušil, že následky genetické změny se projeví i dál v řetězu biochemických procesů a zabrání myškám ztloustnout. Zablokování genu pro IKKε vedlo k změnám v tvorbě jistých regulačních proteinů a enzymů, které jsou součástí buněčného metabolizmu glukózy a tuků. Tělíčka takto geneticky pozměněných hlodavců tuk neukládaly do zásoby, ale zvýšily jeho spalování, tedy proměnu na teplo.

 

Zvětšit obrázek
Model navzájem se ovlivňujících signálních drah metabolického systému tukové buňky a zánětlivého procesu.
Převzato ze stránky: Journal of Clinical Investigation

Dosavadní léky inhibují (potlačují aktivitu) celého komplexu IKK kináz a tím zmírňují problémy se záněty, tedy i projevy cukrovky. Stále nebylo jasné, která konkrétní kináza spojuje obezitu s onemocněním. Teď vědci začínají lépe chápat rozdíly v pravomocech jednotlivých typů kináz IKK a která z nich má na svědomí, že tukové buňky spouštějí lavinu reakcí, jež vedou k chronickému zánětu.


Gen pro tvorbu IKKε kinázy máme s hlodavci společný, jeho funkci pravděpodobně také a tak vědci slibují, že by z jejich výzkumu mohl vzejít nový lék proti obezitě. Ten nejúčinnější, nejbezpečnější a nejlevnější lék však známe celé desetiletí. Kupování drahých a často nesmyslných přípravků na hubnutí je jen daní za nedostatek sebekontroly a nadbytek příliš lehce dostupných potravinových zdrojů. A s tím evoluce člověka nepočítala. Po většinu doby naší historie byli naši předci konfrontováni se střídajícími se obdobími relativní hojnosti a pro nás již nepředstavitelného nedostatku. Evoluční mechanizmy neměly proč a jak vyvinout varovný signální systém proti přejídání se, vzniku nadváhy až obezity. Na závěr známé varující opakování: obezita vyvolává v těle stresovou reakci, která ústi v chronické záněty a ke snížené odezvě na inzulin. Cukrovka, artritida, záněty plic, astma, nemocná játra a žlučník, kardiovaskulární problémy - to vše jsou souputníci epidemie obezity.


Rozhovor s Alanom Saltierom z Michiganské university 



Zdroje: Journal of Clinical Investigation , Science News , Cell , Wikipedia


Autor: Dagmar Gregorová
Datum:08.09.2009 v 18:43

Vytisknout článek               Poslat článek emailem

Související články:

Narodila se myš s cizími mitochondriemi     Autor: Jaroslav Petr

Geneticky modifikovaná myš žije o pětinu déle     Autor: Jaroslav Petr

První nachlazená myš a léčba astmatu     Autor: Anna Marcinková

Myším bez „junk DNA“ se daří dobře     Autor: Josef Pazdera

Myš s lidským mozkem     Autor: Jaroslav Petr

Myši nakažené prionovou chorobou se podařilo vyléčit     Autor: Josef Pazdera

Myši bez cholesterolu     Autor: Josef Pazdera

Myšáci jako pěstouni lidských spermií     Autor: Jaroslav Petr


Diskuze:

Obezita - Vojtěch Zdeněk
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 135 Kč
Obezita
Vojtěch Zdeněk
Oto Otépka
sponzor








Vypsat celou diskuzi
Nejsou žádné příspěvky
Pro vstup do diskuse je třeba být přihlášen
Email: Heslo:
Nový účet nebo zaslání zapomenutého hesla je možno vyřídit zde