Zvětšit obrázek

WISE Team, květen 2009. Kredit: NASA

V pondělí 14. prosince 2009, v 15.09 středoevropského času zahřměla na Vandenberg Air Force Base v Kalifornii nosná raketa Delta II, která posléze úspěšně vynesla do výšky 525 kilometrů na polární oběžnou dráhu - čili na dráhu nad zemskými póly - orbitální teleskop Wide-field Infrared Survey Explorer, zkráceně WISE. To je v angličtině „moudrý“, „vzdělaný“, ale slangově taky „rozpustilý“ nebo „drzý“.

WISE je dlouho očekávaným dítětem NASA, která tento projekt financuje už od roku 1999 pod vedením Edwarda L. Wrighta z University of California v Los Angeles. K realizaci projektu a k výrobě sondy WISE přesto došlo až v roce 2006.

Zvětšit obrázek

Hlavní 40 cm teleskop WISE. Kredit: NASA

V té době NASA odhadovala náklady na celý projekt WISE 300 milionů dolarů. Bezprostředně po startu šlo všechno podle očekávání. WISE zaparkoval na plánované dráze, roztáhl sluneční panely, provedl všechny další nezbytné úkony a teď ho bude řídící středisko v Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně po dobu jednoho měsíce pečlivě testovat a kalibrovat.

Co vlastně WISE umí? Má k dispozici teleskop o průměru 40 centimetrů, který pracuje v infračervené části spektra. Až se rozjede na plný výkon, tak by měl prozkoumat celou oblohu pomocí snímků v oblasti vlnových délek 3 až 25 mikrometrů. Detektory WISE jsou podle odborníků tak citlivé, že by snímky WISE měly být nejméně tisíckrát citlivější, než snímky pořízené dosavadními významnými infrateleskopy, jako Infrared Astronomical Satellite (IRAS), AKARI a COBE. Během své profesní dráhy by WISE měl minimálně osmkrát nafotit prakticky každý kousek oblohy - celkem by to mělo být asi 1,5 milionu snímků.

Zvětšit obrázek

WISE se chystá na svůj velký den. Kredit: NASA/JPL-Caltech/Ball

Kořistí WISE by se měly stát jednak vzdálené galaxie nápadné v infračervené části spektra, protoplanetární disky nebo chladné hvězdy a pak také naopak objekty blízké Zemi, které pro nás byly až doposud neviditelné. WISE nejspíš neuvidí kamení z takzvaného Kuiperova pásu za dráhou Neptunu, které je většinou příliš chladné. Měl by objevovat tělesa, která mají alespoň nějaké vlastní teplo. Objekt o velikosti Neptunu by viděl do vzdálenosti 700 AU, čili 700 násobku střední vzdálenosti Země od Slunce, hroudu velkou jako Jupiter by našel až do vzdálenosti jednoho světelného roku, což se rovná 63 000 AU a malého hnědého trpaslíka o hmotnosti 2 až 3 Jupiterů WISE objeví do vzdálenosti 3 parseků, tedy přes 9 světelných let.

Zvětšit obrázek

WISE startuje na nosné raketě Delta II. Kredit: NASA, Bill Hartenstein

Jednou ze specialit WISE mají být blízkozemské asteroidy (NEOs, čili Near-Earth Objects), které pochopitelně zajímají spoustu lidí. Odborníci předpokládají, že jich WISE za jeden rok provozu vyčmuchá kolem 400.

WISE je infrateleskopem snímajícím tepelné záření. Proto musí být chladnější, než tělesa, která mu padnou do oka. Citlivé prvky WISE jsou tudíž chlazené kryostatem, který na nich s využitím pevného vodíku udržuje stálou, ale skutečně proklatě nízkou teplotu. Nejchladnější detektory pracují při teplotě kolem 7 kelvinů, čili mínus 266 stupňů Celsia. WISE podle všeho čeká kupa práce, proto mu přejme úspěšné testy a bezproblémový ostrý start infračerveného průzkumu vesmíru.

Zdroje:  ScienceDaily 14.12. 2009. Wikipedia (Wide-field Infrared Survey Explorer)