Kosmické záření významným hráčem v cyklu ledových dob  
Zahřívání a chlazení Země v posledních milionech let skoro jistě neřídí oxid uhličitý. A nejspíš ani slavné Milankovičovy cykly. Budeme v budoucnu nadávat na mizerné kosmické počasí?

 

Zvětšit obrázek
Kosmické záření – černý kůň pozemského klimatu. Kredit: Pierre Auger Observatory.

Stačí letmý pohled na vývoj klimatu během posledních milionů let a není sebemenších pochyb o tom, že minimálně 2,5 miliónu let žijeme v době ledové. Planetu sužuje mráz a sucho, které jenom občas na krátko přeruší optimistická teplá epizoda – doba meziledová, čili interglaciál. My dnes v jedné takové vzácné mezihře žijeme a přijde nám to jako normální stav věcí. To je ale velmi pravděpodobně smutný omyl. Na téhle planetě je poslední dobou normální led a pokud se nám s tím nepovede něco zásadního provést, tak led opět přijde a není vyloučeno že to bude velmi brzo, bavíme-li se v geologickém měřítku vnímání času. Je tristní, že přes nepopíratelnou popularitu klimatických témat dosud jen velmi mlhavě chápeme příčiny a mechanismy střídání dob ledových a meziledových. Pro naši civilizaci to přitom v relativně dohledné době může být nepříjemný problém.

 

Zvětšit obrázek
Šílení klimatu během posledních 5 miliónů let. Čárkovaná linie odpovídá dnešku. Kredit: R. A. Rohde, Global Warming Art.

Odborníci většinou nad cyklem ledových dob upřímně krčí rameny. Obvykle lze slyšet nepříliš sebevědomý názor, že příchod meziledových dob spouštějí Milankovičovy cykly, čili projevy změn různých pohybů planety Země v kontextu Sluneční soustavy, které podporuje nárůst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Dobu ledovou by v takovém případě ukončilo vystavení Země intenzivnějšímu slunečnímu záření. Oxid uhličitý by pak měl udržovat teplo během celé doby meziledové, až do příchodu dalšího ledového období. Pozoruhodné je, že ani v tomto konceptu není vzestup hladiny oxidu uhličitého příčinou, ale důsledkem vzestupu globální teploty. Odhaduje se, že oxid uhličitý obvykle stoupne 800 až 1000 let po konci každé doby ledové a asi už nepřekvapí, že zatím není příliš jasné proč.

 

Ale i představa Milankovičových cyklů jako klíčového hráče ve střídání ledových a meziledových dob obsahuje spoustu slabých míst. Nedávno na toto téma publikoval ve slavné databázi matematických a fyzikálních článků arXiv velmi zajímavou studii Gerald E. Marsh, vysloužilý fyzik z americké Argonne National Laboratory. Jeho argumentace se odvíjí od toho, že nejen kolísání atmosférického oxidu uhličitého, ale ani Milankovičovy cykly dobře nevysvětlují konec ledových dob a příchod teplých období. Na příkladu konce zatím předposlední doby ledové před cca 140 tisíci lety – odborně Termination II, který je vlastně začátkem minulé doby meziledové – eemianu, Marsh dokládá, že i nárůst slunečního ozáření daný Milankovičovými cykly vlastně přišel až po nástupu teplého období. Podle Marshe vcelku logicky nemohl být jeho spouštěcím mechanismem. Kdo je ale tedy viníkem teplých období?

 

Zvětšit obrázek
Horní 4 křivky - Milankovičovy cykly, 5. (černá) křivka výpočet ozáření Země. Kredit: Incredio.

Co třeba kosmické záření? Studeným nevlídným vesmírem k nám po celé věky nepřetržitě teče proud vysokoenergetických částic z různých zdrojů – ze Slunce i z dalekého okolí. 90 procent částic kosmického záření představují protony, 9 procent jádra hélia, čili slavné alfa částice a kolem jednoho procenta dělají elektrony. Poslední dobou se ukazuje, že kosmické záření významně ovlivňuje pozemskou oblačnost, čímž vstupuje do spletité hry globálního zemského klimatu. Intenzitu kosmického záření dopadajícího na Zemi zase ovládají momentální poměry v galaxii, magnetické pole Země a hlavně magnetické pole Slunce. Vše nasvědčuje tomu, že pokles intenzity kosmického záření sníží oblačnost na Zemi, tím pádem i její odrazivost, čili albedo a to znamená oteplení pozemského klimatu.

 

Zvětšit obrázek
Pohnutá historie oxidu uhličitého od počátku prvohor. Kredit: R. A. Rohde, Global Warming Art.

Stejně jako po sobě zanechává detektivní stopy minulé klima, tak lze s jistou snahou vyčíst i historii toku kosmického záření. Pomocnou ruku nám v tomto případě podávají radionuklidy berylium 10Be a uhlík 14C z hlubokomořských sedimentů, které vznikají právě v důsledku srážek s částicemi kosmického záření. Rekonstrukce historie kosmického záření ukazují velmi překvapivou shodu změn toku kosmických částic a kolísání pozemského klimatu. Platí to i v případě výše zmíněného konce předposlední doby ledové – Termination II. Zdá se, že ho ukončil pokles pozemského albeda.

 

Robert Ehrlich z George Mason University, Fairfax v roce 2007 navrhl, že by chování Slunce, které řídí tok kosmického záření, mohl ovlivňovat zajímavý mechanismus takzvaných rezonantních termálních difúzních vln. Je pozoruhodné, že by jím způsobené kolísání kosmického záření mohlo vysvětlit i očividně teplejší doby meziledové, které předcházely té naší a také dodnes záhadný náhlý přechod cyklu ledových a meziledových dob z intervalu 41 tisíc let na 100 tisíc let. Marsh zároveň podotýká, že kosmické záření zřejmě vstoupilo do hry ve chvíli, kdy globální hladina oxidu uhličitého klesla do blízkosti dnešních hodnot. Je to jistě hluboká ironie, ale během posledních 65 miliónů let, od vymření neptačích dinosaurů, koncentrace oxidu uhličitého prakticky vytrvale klesá. Že bychom přece jenom dokázali ukončit šílení ledových dob tak, že napumpujeme uhlík zpátky do atmosféry? Bohužel to asi nebude tak jednoduché …

 

Kolem Marshovy studie se ihned rozhořela vášnivá debata, která protéká blogosférou jako lávový proud. Pokud Marsh, Ehrlich, Svensmark a mnozí další trefili hřebík na hlavičku, tak oxid uhličitý hraje ve formování klimatu teplých období jen velice druhořadou roli. A to by byl pěkný důvod k oslavě.

 

Pramen:

arXiv 11.2. 2010.

Datum: 21.02.2010 08:22
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo     Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování     Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)



Diskuze:

shoda pouze před 130 000 roky

Stanislav Jirovec,2010-02-22 18:19:55

Pane Mihulko, kdybyste mohl uvést konkrétně, kde jste nevěrohodnost uvedených grafů v odkazech zpracovaných podle knih klimatologa Houghtona, prof. Kutíkla ( světově uznávaný pedolog), klimatologa Barrose, k Milankovičiovým cyklům je čerpáno z hvezdarna.cz, grafy teplot ze zdrojů je IPCC. Vy jste klimatolog a tvoříte věrohodnější grafy?
Kdybyste uvedený http://gnosis9.net/pdf/globalni-otepleni-1-dil.pdf
článek početl celý, zjistil byste, že naopak osel.cz je nevěrohodný a zpracování grafu článku v Je oteplování realitou, nebo podvodem století?
(http://www.osel.cz/index.php?clanek=4269) lze vyvrátit pouhým vložením dat do trendu Excelu, tedy zpracováním dat, která si autor sám vybral pro důkaz limitujícího vlivu CO2.
Graf o kosmickém záření a vlivu na teploty má na http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005030014
regulérně vyjmenované vědecké zdroje, které se shodují s Vaším závěrem, že kosmické záření má vliv na klima. Dlouhodobě v řádu 62 milionů let. Milionů let. Kdežto graf převzatý z
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2005_06/graf2.gif
ukazuje bídnou korelaci kosmického záření za 250 000 let s teplotami. Třeba i barevně
http://www.stavebnictvi3000.cz/obr/clanky/2005-11-66-1.jpg
Vám se jeví korelace teplot a CO2 nevýznamná?
Křivka teplot má široké maximum asi před 130-110 tisíci roky, a pak až dnes. Lokální maxima teplot jsou hluboko pod dnešními hodnotami zhruba před 80 000 roky, tři úzká maxima někdy asi před 60 000 roky, 50 000 roky, 40 000 roky a pak nejhlubší propad před 20 000 roky.
Kosmické záření má od doby před 130 000 roky včetně celkem 4 výrazná a srovnatelně velká maxima- dnes, před 50 000 roky, před 80 000 roky a před 130 000 roky. Čili poloha maxim snad souhlasí nikoli hodnoty a průběh křivek nesouhlasí vůbec -třeba v největší minimum grafu kosmické záření je před 60 000 roky. Prostě korelace mezi 100 000 roky až do doby 20 000 je minimální. Proto také Váš článek mluví jen o shodě v době před 130 000 roky.

Odpovědět

Hypotéza, spekulace, model, teorie, odkaz na zdroj

Vladimír Wagner,2010-02-22 18:03:31

Podle mého názoru by se vždy mělo odlišovat, co je zatím spekulace, hypotéza a co už model či dokonce teorie. Pokud jsem skeptický k nějaké hypotéze či teorii, měl bych s podobnou mírou skepse přistupovat i k hypotézám a teoriím variantním. Vždy by měla být také uváděna míra nejistoty jak měření, tak i modelů či teorií. K popisovanému tématu si dovoluji uvést odkaz na příslušný článek Geralda E. Marshe, aby si jej každý čtenář mohl rozebrat a posoudit sám: http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1002/1002.0597.pdf

Odpovědět

Tak tohle je opravdu moc

Václav Hrdonka,2010-02-22 09:55:16

Pane Mihulko, já opravdu vážně pochybuji o Vašem zravém rozumu. V článku s názvem "Kosmické záření významným hráčem v cyklu ledových dob" bych očekával alespoň nějaký graf, či tabulku s hodnotami kosmického záření, která by naznačila nějakou korelaci. Namísto toto, vidím grafy, které snad každý důvěrně zná z wikipedie, a které celkem pěkně dokládají korelaci zemských cyklů s dobami ledovými. Vůbec nevím, co si mám o tomhle prapodivném článku myslet. Proto jsem hledal zdroje Vámi opsaných informací (které překvapivě neuvádíte). Hned první je odkaz na googlu je z www.junkscience.com - není co dodat. Toho odpadu je tady na oslovi poslední dobou nějak moc ...

Odpovědět


Tak pro v ás možná ...

Stanislav Mihulka,2010-02-22 12:55:27

O můj "zravý" rozum se raději nestarejte, co kde očekáváte je vaše věc a že neumíte hledat papery na arXivu (který jako pramen překvapivě uvádím) taky. Pokud vám Osel nevoní, hledejte si vybití jinde :) Kosmické počasí zajímavá inspirace, i když se s ní bohužel nedá nikoho vydírat, že ...

Odpovědět


Barak Obava,2010-02-22 13:02:31

Máte pravdu, tohle je opravdu moc pěkný článek.

Odpovědět

Je zde řada problémů

Vladimír Wagner,2010-02-21 22:21:54

Protože mezi množstvím galaktické kosmického záření v atmosféře a sluneční aktivitou panuje antikorelace, dost těžko se dá rozhodnout, jestli byl pokles teplot na Zemi dán poklesem sluneční aktivity nebo zvýšením oblačnosti vlivem zvýšeného množství galektického kosmického záření. Mechanismus případného vlivu kosmického záření na množství oblačnosti není znám a není zatím ani prokázán (zatím se jedná o hypotézu), viz http://www.osel.cz/index.php?clanek=4721. Takže úvahy o galaktickém kosmickém záření jako motoru klimatických změn jsou velmi spekulativní.

Odpovědět


...

Stanislav Mihulka,2010-02-22 13:20:45

Možná, ale úvahy o CO2 jako o univerzálním motoru vývoje klimatu jsou evidentně zcela mylné.

Odpovědět


ještě ...

Stanislav Mihulka,2010-02-22 13:26:31

Ještě bych si dovolil šibalsky připomenout, že věda nic neprokazuje, ale toliko vyvrací hypotézy, to jen na okraj. Osobně jsem zcela spokojen, že vliv kosmického záření na klima umožňuje formulovat konzistentní a (byť obtížně) testovatelnou hypotézu, která má zajímavý potenciál...

Odpovědět


Pouze vyvrací?

Jakub Šenkýř,2010-02-22 13:37:22

Obávám se, že to je již poněkud zastaralý (jinak řečeno vyvrácený) názor. Čtěte:

http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1184908895

Odpovědět


jo?

Stanislav Mihulka,2010-02-22 14:13:30

nesmysl :)

Odpovědět


vyvracet filozofii, no teda?

Stanislav Mihulka,2010-02-22 14:25:53

Tvrdit o filozofii vědy, že je vyvrácená - to je poněkud úsměvné, nemyslíte? :)

Odpovědět


Jakub Šenkýř je filosof. S vědou nemá nic společn

Borek Vaněk,2010-02-22 15:12:24

Kolegu Šenkýře - jak si lze všimnout u diskuse o Dawkinsovi, nelze z hlediska věcnosti brát až tak příliš vážně. Věda je mu jako filosofovi bytostně vzdálená...

Odpovědět


Jakub Šenkýř,2010-02-22 15:48:50

Pane Mihulko, nemluvím o vyvracení filosofie vědy (ačkoli vám se to tak může zdát - to konečně pozitivistům před pár dekádami taky). Mluvím o tom, že při kritickém pohledu se popperovská falsifikace (ve vašem podání "věda = toliko vyvracení hypotéz") ukazuje jako nedostatečná definice metodologie vědy. Argumenty, proč tomu tak je, shrnuje profesor Heřt v článku, na který jsem odkazoval. Četl jste ho? Spočívá vaše argumentace proti němu v onom jediném slově "nesmysl"?

Pane Vaňku, vaše nálepkářství začíná nabývat netušených rozměrů. Je validita myšlenky určena nálepkou toho, kdo s ní přichází? Myslet je odteď dovoleno pouze prověřeným kádrům? Až si tohle promyslíte, všimněte si ještě, že jsem se v argumentaci odvolal na článek profesora Heřta. I on je předem zdiskreditován tím, že jsem odkaz na jeho skeptický článek vložil do diskuse já?

Vzmapatujte se, oba.

Odpovědět

Grafy Vostok a další

Stanislav Jirovec,2010-02-21 19:45:07

1. Článek je údajném nevlivu CO2. Proč není pro srovnání graf třeba Vostok i teplotami a konc. CO2.Je to první ránu mezi obrázky, které najde Google pod heslem Vostok. Korelace teplot a CO2 je jasná, ale zjevně se do článku nehodí.
2. Vliv Milankovičových cyklů je třeba na
http://hledani.gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2009040016
graf- 4- doba ledová nastává, když všechny Milankovičovy cykly jsou dole a to v období asi 200 000 let funguje. Rozpětí mezi velkými dobami ledovými je zhruba 100 000 let, což odpovídá cyklu excentricity.
3.Vysokou korelaci teplot a CO2 za 175 000 let za viz v témže článku graf-6
4. Vliv kosmického záření a dopad na teploty viz graf-12,
5. na http://gnosis9.net/pdf/globalni-otepleni-1-dil.pdf je graf-16 a průběh teplot za 542 milionů let. Dále zde graf-16 jsou teploty a konc. CO2 od kambria ( 542 mil. let), graf 25 je korelace mezi CO2 a teplotou za 40 000 let. Graf 28 je zalednění a Milankovičovy cykly za 1 milion let, kde souvislosti s cyklem excentricity je patrný. Graf -30 je odhad dob ledových i dopředu ( -200 000 let až + 50 000 let), graf.31- oslunění a teploty a CO23 za 175 000 let.Graf 34 - letní oslunění a objem ledu - dobrá korelace. Graf 41- sluneční aktivita a teploty ( -2500 let až +2000 let), Graf 55- kosmické záření za 250 000 let.
Dotaz pro autora článku: Vám připadá vliv kosmickéého záření z toho všeho jasný a vliv CO2 nevýznamný?

Odpovědět


jak to vidím já

Petr G,2010-02-22 08:47:59

Mně z článku nevyplývá nic o nevlivu CO2 a naopak o jasném vlivu kosmického záření.
Článek prostě informuje o tom, že existuje další hypotéza, kterou je nutno vzít v potaz a následně prozkoumat.
Jak je to doopravdy, se ukáže časem.

Odpovědět


takže ...

Stanislav Mihulka,2010-02-22 13:17:46

1. Většinová klimatologie přiznává, že Milankovičovy cykly plně NEVYSVĚTLUJÍ kolísání klimatu. Otázka je, do jaké míry.

2. Namísto grafů z gnosis9 diskutabilní kvality doporučuji například Kirkby et al. 2004 - rovněž na arXiv. je samozřejmě problém s přesnou datací, ale existuje silné podezření, že nástupy meziledových dob přesně NESEDÍ na Milankoviče.

3. Z toho co o této záležitosti vím, považuji vliv CO2 na klima nepochopený, přeháněný a zneužívaný. Je potřeba velmi silné ideologické zátěže, aby někdo viděl CO2 jako zcela jasného řidiče planetárního klimatu po celou historii Země. To je podle mě zjevná blbost. Kosmické záření je pro mě černým koněm klimatu, který by mohl leccos vysvětlit.

4. Můj komentář je snad dostatečně opatrný - díky pro Petra G.

Odpovědět

Mlžná komora

Oldřich Medvědovič,2010-02-21 11:40:54

Znamená to tedy že horní vrstvy atmosfery se chovají jako Wilsonova mlžná komora? Při přehřátí troposfery se zvýší množství páry ve stratosfeře a kosmické záření vytvoří vysokou oblačnost a zvýší albedo? Jak dlouho trvá než se pára dostane zpět do troposfery?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz