Mladý hnědý trpaslík se zvláštním společníkem  
Nepřekonatelný Hubbleho vesmírný dalekohled odhalil netradiční dvojhvězdu a možná i čtyřhvězdu v nedaleké hvězdné porodnici na pomezí souhvězdí Býka a Vozky. Je průvodcem trpaslíka 2M J044144 divná planeta nebo zakrslý hnědý trpaslík?

 

Zvětšit obrázek
Oslavenec Hubble na oběžné dráze. Kredit: NASA

Ač to zní dost fantasticky, koncept orbitálních dalekohledů pozorujících vesmír bez rušivého vlivu pozemské atmosféry poprvé navrhl už v roce 1923 Hermann Oberth, jeden ze zakladatelů raketové vědy, který se během bouřlivého 20. století podílel jak na vývoji německých raketových zbraní v Peenemünde, tak i na raketovém programu NASA. Odvážné představy raketových snílků se nakonec přetavily ve flotilu orbitálních dalekohledů, mezi nimiž dodnes kraluje kultovní Hubbleho vesmírný dalekohled (Hubble Space Telescope, čili HST), nesoucí jméno po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi.


Hubble prošel intenzivními porodními bolestmi, kdy byl jeho původní start v roce 1983 mnohokrát odložen kvůli technickým problémům, rozpočtovým zádrhelům i katastrofě raketoplánu Challenger. Nakonec odstartoval přesně před 20 lety a po nezbytném servisu na oběžné dráze, který odstranil nepříjemnou výrobní vadu hlavního zrcadla, začal Hubble z orbitální dráhy přes trvající dílčí obtíže posílat podivuhodné obrazy z hlubokého vesmíru. Po páté servisní misi SM4 raketoplánu Atlantis, se v roce 2009 z Hubbleho konečně stala plnohodnotná orbitální observatoř se schopnostmi naplňujícími původní očekávání. Od té chvíle už neposílá fotografie, ale spíše umělecká díla okouzlující prakticky každého diváka.

Zvětšit obrázek
Umělecká vize 2M J044144. Kredit: NASA, ESA, K. Todorov, K. Luhman a L. Cook

 

Mezi nejnovější úlovky Hubbleho vesmírného dalekohledu nelze přehlédnout podivný systém mladičkého hnědého trpaslíka 2M J044144. Objevil ho Kamen Todorov z Penn State University spolu s dalšími specialisty, když analyzovali snímky z Hubbleho a pozemní observatoře Gemini, pořízené v rámci průzkumu 32 mladých hnědých trpaslíků ze známé hvězdné porodnice v souhvězdí Býka a Vozky (Taurus-Auriga star forming region). Není to žádný vzdálený vesmír, ale naopak jedno z nejbližších míst, kde se dnes rodí hvězdy – necelých 500 světelných let od nás.

Zvětšit obrázek
Systém 2M J044144 pohledem Hubbleho vesmírného dalekohledu. Kredit: NASA, ESA, K. Todorov, K. Luhman

 

Hnědého trpaslíka 2M J044144 obíhá objekt o velikosti pěti až deseti Jupiterů. To by samo o sobě nebylo až tak zvláštní, dnes už známe stovky hnědých trpaslíků a u některých z nich už i jejich planety, jako v případě trpaslíka 2M1207 v souhvězdí Kentaura. Dotyčný trpaslík 2M J044144 je ale velmi mladý, vznikl pravděpodobně před méně než jedním miliónem let. To by znamenalo, že jeho planeta musela vzniknout mnohem rychleji, než jak podle obvyklých představ takové planety vznikají. Tento záhadný objekt obíhá kolem trpaslíka ve vzdálenosti, která by v našem hvězdném systému ležela mezi oběžnou dráhou Saturnu a Uranu. Je to vůbec planeta nebo spíš zakrslý hnědý trpaslík, takže by 2M J044144 byla vlastně dvojhvězda trpaslíků?

Zvětšit obrázek
Malý hnědý trpaslík TWA 5B o hmotnosti 15-40 Jupiterů v porovnání se Sluncem a Jupiterem. Kredit: NASA

 

Objev podivné soustavy 2M J044144 znovu rozvířil debaty o povaze hnědých trpaslíků. Jak malý může být hnědý trpaslík, aby to ještě nebyla planeta? Největší známé planety sice dosahují velikosti až 15 Jupiterů, ale právě překvapivé stáří hnědého trpaslíka a jeho nově objeveného společníka do klasických teorií příliš nezapadá. Odpověď na tuto záhadu podle všeho ukrývá mechanismus vzniku této netradiční soustavy. Podle odborníků jsou ve hře tři možné scénáře.


V protoplanetárním disku se mohla vytvořit velká kamenná planeta, která si nachytala velkou atmosféru, nebo se chuchvalec v protoplanetárním disku rychle zhroutil do objektu velikosti obří plynné planety. První scénář je ale dost nepravděpodobný vzhledem ke stáří soustavy, zatímco k uskutečnění druhého scénáře zase nejspíš v protoplanetárním disku kolem hnědého trpaslíka nebylo dost použitelného hmoty. Nejzajímavější je asi třetí možnost, kdy mohl průvodce trpaslíka 2M J044144 vzniknout současně s tímto trpaslíkem a 2M J044144 je ve skutečnosti vlastně velmi netradiční dvojhvězda. To by znamenalo, že ve stylu zrození hvězd mohou přijít na svět i objekty velikosti planet. Tuto hypotézu podporuje i sousední dvojhvězda tvořená malým červeným trpaslíkem a hnědým trpaslíkem. Dokonce se zdá, že by tyto dva velmi blízké systémy mohly fungovat jako čtyřhvězda.


Hnědý trpaslík 2M1207 se svoji planetou. Kredit: ESO

Hnědý trpaslík 2M1207 se svoji planetou. Kredit: ESO



Zdroje: Science Daily 9. 4. 2010; Wikipedia (Hubble Space Telescope); preprint verze článku (pro Astrophysical Journal Letters)

Datum: 26.04.2010 07:24
Tisk článku



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz