Opportunity má před sebou okraj kráteru Endeavour  
Před Marsovským vozítkem, které se po rudé planetě toulá již sedmým rokem, se objevilo kamenité pole a na obzoru je vidět dva krátery.


 

Zvětšit obrázek
Kousek před koly vozítka se objevila plocha odkryté horniny. Vedle něj a za ním, kam až „oko dohlédne“, se táhnou jen pískové duny.

Už od ledna roku 2004 pracuje na Marsu 174 kilogramové vozítko Opportunity. Za příznivých podmínek získává elektřinu pomocí slunečních baterií, ale v "dobách temna" musí pro udržení tepelného režimu využít malý radioizotopový zdroj. Toto řešení má své výhody, ale zároveň do značné míry omezuje dostupný výkon a mobilitu. Rover musí pracovat blíže rovníku, v oblasti s dostatečným slunečním svitem.

Zvětšit obrázek
Nejbližší pískové duny jsou vysoké okolo 20 cm (Kredit: NASA/JPL-Caltech/Cornell University)

Výkon slunečních baterií se snižuje i v době prachových bouří. Právě proto jako doplňkový zdroj pro udržení tepelného režimu má Opportunity zmíněné malé radioizotopové zdroje. Ty zajišťují teplo když je Slunce stíněno prachem nebo v zimním období (rok na Marsu trvá 687 pozemských dní). Toto řešení chrání vozítko před zamrznutím a poškozením elektroniky. Při nedostatku elektrické energie ze solárních baterií se vozítko „ukládá ke spánku“ a po zlepšení podmínek se opět „probouzí“. Díky tomu původně plánovaná tříměsíční mise již byla mnohonásobně překonána. 


Nyní Opportunity poslala z Marsu nové obrázky. Již dohlédne na cíl své další cesty - vyvýšený okraj kráteru Endeavour. Místo kam směřuje je 13 km daleko a na obrázku ho představuje vyvýšenina vlevo. Vpravo jsou obrysy dalšího z kráterů - kráteru Iazu. K němu by to měla sonda ještě dál. Bližší Endeavour má průměr 21 km a je 25 krát širší, než sondou navštívený kráter Victoria. Ten zkoumala dva roky a na svou nynější misi se vydala v září 2008. 

     
Jeho výsost Opportunity.   Victoria kráter, snímek je z roku 2006  Pohled do kráteru Endurance pořízený sondou v červnu 2008


Daší krátery navštívené Oportunity: Argo, Beagle, Emma Dean, Erebus, Fram, Vostok

Pramen: NASA

Datum: 04.05.2010 09:29
Tisk článku

Související články:

Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?     Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)     Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)     Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu     Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série     Autor: Jan Špaček (19.01.2023)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz