Prášky na spaní by mohla nahradit krásně rozkvetlá gardénie (Gardenia jasminoides). Zní to příliš esotericky, než aby to mohla být pravda? Ale do takto slibné informace přetransformovala nedávno světová média výsledky výzkumu tuctu německých vědců ze dvou universit - Heinrich-Heine Universität a Ruhr Universität. Nejde ale o úplnou novinářskou kachnu, články o sedativních účincích pronikavé vůně krásných bílých jasmínových květů mají celkem reálný základ - tiskovou zprávu z Ruhr Universität. V ní se uvádí, že přírodní vonná látka Vetracetal-coeur, extrahovaná z gardénie, a podobná, uměle připravená chemická sloučenina, označovaná jako PI24513 (2,4,6-trimethyl-4-(4´-methylfenyl)-[1,3]-dioxan), mají „stejný molekulární mechanizmus působení se stejně silným ůčinkem jako často předepisované barbituráty nebo Propofol (lék podobný Diazepamu). Uklidňují, potlačují pocit strachu a podporují spánek.“ Vědci si svůj objev nechali patentovat.
GABA tlumí mozkovou aktivitu
Pro ty, kteří chtějí mít alespoň matnou představu o mechanismu působení vůně gardenie na náš mozek, je určená tato odbočka:
Pod zkratkou GABA se ukrývá kyselina gama-aminomáselná (γ-AminoButyric Acid). Pro centrální nervový systém savců je nesmírně důležitá, protože reguluje míru aktivity neuronů – je hlavním tlumícím neurotransmiterem. Hyperpolarizuje membránu neuronu tím, že otevírá kanály pro přísun negativně nabitých iontů Cl- (u GABAA receptorů), nebo kladně nabitých iontů K+ (u GABAB receptorů). Tím komplikuje průchod elektrochemického signálu neuronem, tedy blokuje akční potenciál.
Aby tento utlumující neurotransmiter mohl působit, musí mít neurony v povrchové měmbráně, zejména v koncových synapsích, dobře fungující příslušné receptory, z nichž „chlorový“ typ – GABAAR - je nejčastější a další text se týká již pouze jich.
Funkčnost receptorů může být ovlivněna nejen genetickou mutací (dysfunkce je úzce spjatá například s epilepsií a Huntingtonovou nemocí), ale i různými neuroaktivními látkami, které účinky neurotransmiteru GABA zvyšují, nebo naopak snižují. Patří mezi ně například některé steroidy, barbituráty, nebo benzodiazepiny, jejichž deriváty jsou hlavními účinnými substancemi „oblbováků“ – uklidňujících a uspávacích prášků typu diazepam, oxazepam, alprazolam (Neurol, Xanax...), bromazepam, nitrazepam. Tajemství působení léků pak tkví v podpoře účinků GABA a tedy v útlumu neuronové aktivity. Chloridové kanály uzavírá, čili proti vlivu barbiturátů a benzodiazepinů působí například pikrotoxin – vyvolává úzkost a křeče, protože mezi hlavní úkoly GABA patří regulace svalového tonusu (napětí).
To co vdechujeme, může ovlivnit náš mozek. Důkazem jsou fetovací drogy, například toluen, éter, trichlorethylen, nebo oxid dusný, známý jako rajský plyn. Na ovlivňování receptorů GABAA přes dýchací cesty je založená i inhalační anestéze. Není proto divu, že si někdo zvídavý položil otázku, jestli by se nenašlo něco prchavého, bezpečného, netoxického, co se vdechuje, neškodí, ale uklidňuje a uspává tím, že podporuje vliv neurotransmiteru tlumícího příliš excitovaný mozek.
Co vlastně výzkum prokázal?
Mohla by nějaká příjemná vůně být natolik uklidňující až by nahradila prášky? Faktem je, že odedávna měli lidé rádi provoněné ložní prádlo. Dávno před aviváží parfémovali výrobci například škrob. Voňavé pytlíčky s levandulí, nebo voňavá mýdla se nedávala do skříňí jenom kvůli molům, kterým to až tak nevadilo. Když si při nejbližší příležitosti nějakou tu gardenii koupíte, můžete mít z toho celkem příjemné a uklidňující pocity. Jen když se budete spoléhat, že vám nahradí prášky, bez kterých již léta máte problém usnout, pak budete asi zklamáni. Skutečnost málokdy bývá tak úžasná, nebo tak katastrofická, jak ji média líčí. Němečtí vědci svůj výzkum zatím na lidech neprováděli. Za oběť jim padly žabí vajíčka a dospělé myši.
Nejdříve na žabích vaječných buňkách (oocytech), které měly díky cíleným genetickým mutacím vyvinuté v povrchové membráně GABA receptory, testovali dlouhou řadu různých látek. Míru aktivace, tedy zvýšenou polarizaci membrán, určovali měřením slabých elektrických proudů vyvolaných přesunem chlorových iontů přes GABAA receptory. Ze všech zkoušených látek nejsilnější odezvu – podobně intenzivní jako u barbiturátů a benzodiazepinů – zjistili u zmíněných dvou látek: PI24513 a Vertacetal-coeur, tedy té, co produkuje gardenie.
Pak přímo na myších mozcích vědci zkoumali, kde tyto látky nejvíce působí a dospěli k zadní oblasti hypothalamu, kde je centrum řídící bdělost.
V samotném odborném článku samozřejmě nikdo explicitně netvrdí, že vůně gardenie nahradí prášky na uklidnění a spánek. Universitní mediální správa je v tomhle ohledu již mnohem odvážnější. Opírá se o studii chování živých myší, která není v publikaci zahrnuta a která pravděpodobně ještě zveřejněna nebyla.
Studii provedli na Katedře fyziologie zvířat Ruhr-Universität Bochum. Laboratorním hlodavcům vnucovali obě perspektivní látky buď injekčně, nebo inhalačně ve vysoké koncentraci v plastikových klecích s řízenou cirkulací vzduchu a sledovali jejich reakci. Myšky si prý zalezly tiše do kouta, přestaly pobíhát a věnovat se běžným aktivitám.
I když výsledky výzkumu vypadají slibně, jistá míra zdravého skepticizmu bude asi na místě. Gardenie jsou sice velmi hezké keřovité rostliny s omamnou vůní, není ale jasné, jestli ta na člověka působí a v jakých koncentracích. Ve vyšších by toto intensivní aroma mohlo být nepříjemné a možná i škodlivé. Ve výhodě jsou ti, kteří důvěřují v léčebné účinky esoterické aromaterapie – mají šanci na podpůrné působení placebo efektu. A v tom číhá největší riziko následků medializace zkreslených informací o výsledcích studie - v argumentaci „alternativních“ léčitelů se objeví jako „vědecky potvrzený fakt“. Vynořuje se zcela zlomyslná, ale vtíravá otázka, co přesně si dal tým, který vede Olga A Sergejeva, patentovat a jestli někteří nesledují podobný „podnikatelský“ cíl. Zpráva, kterou univerzita nabízí médiím k této myšlence tak trochu svádí.
Video, které přibližuje mechanismus působení GABA neurotransmiteru. Tím, že otevře iontové kanály pro Cl-, silně polarizuje membránu neuronu, přes který se pak nepřenáší signál. Barbituráty a benzodiazepiny účinky GABA znásobují, protože membránové kanály ještě více otevírají.
Zdroje: Ruhr-Universität (angl.), Mc Gill University, Wikipedia
Diskuze:
