Lovec komet Deep Impact zkoumal kometu 103P/Hartley  
NASA získala fantastické snímky a data při blízkém průletu sondy Deep Impact kolem malé komety 103P/Hartley. Zdá se, že při tvorbě ohonu komet hraje významnou roli oxid uhličitý, který byl až doposud v této věci hanebně přehlížen.

 

Zvětšit obrázek
Kometa 103P/Hartley z paluby sondy Deep Impact. Kredit: NASA/JPL-Caltech/University of Maryland, Wikimedia Commons.

Momentálně nejslavnější kometární sonda Deep Impact, která 4. července 2005 jako první lidmi vyrobený stroj bombardovala jádro komety 9P/Tempel, překvapila své tvůrce houževnatostí a stále pokračuje v průzkumu blízkého vesmíru. Zbylo jí totiž spousta paliva pro manévrování, s jehož pomocí plní rozmary svých operátorů. Momentálně je na misi EPOXI, během níž se za spolupráce NASA a University of Maryland věnuje testování platformy počítačového spojení odolného vůči zpožďování (delay-tolerant networking), detailnímu pozorování vybraných cizích hvězdných systémů a také průzkumu vybraných komet, čímž vlastně navazuje na svoji původní misi.

 

Zvětšit obrázek
Deep Impact při bombardování komety 9P/Tempel. Kredit: NASA/JPL, Wikimedia Commons.

4. listopadu 2010 Deep Impact proletěl ve vzdálenosti zhruba 700 kilometrů od komety 103P/Hartley, známé také jako Hartley 2. Je to vcelku malá a svižná kometa o průměru přibližně 1,2 až 1,6 kilometru, která oběhne Slunce za 6,46 let. Podle lidí z vedení mise EPOXI je to tvarem elegantní kříženec mezi kilometrovou kuželkou a okurkou, nebo chcete-li vesmírný burák. Jde o zatím pátou kometu, kterou blízce navštívila pozemská sonda a je ze všech pěti rozhodně nejmenší. Podle odborníků v dnešní době váží kolem 300 megatun a pokud bude i nadále kolem Slunce obíhat ve stejném stylu a nepostihne ji nějaká nenadálá katastrofa, tak by měla přežít ještě asi 100 přiblížení ke Slunci. Za 700 let by s ní tedy měl být konec.

 

Fotky z průletu kolem 103P/Hartley se fantasticky povedly a jsou zatím nejlepší, jaké máme z komet Sluneční soustavy k dispozici. Kometa na nich připomíná steampunkový hvězdolet, který neohroženě řítí proti flotile mrzkých mimozemšťanů. Odborníci jásají, jak jsou krásně detailně vidět místa na povrchu 103P/Hartley, odkud se bouřlivě uvolňuje kometární plyn a prach. Je to vůbec poprvé, kdy se jim povedlo přiřadit výtrysky plynu a prachu ke konkrétním strukturám na povrchu komety. Operátoři sondy Deep Impact, vybavené dvěma teleskopy s barevnými digitálními kamerami a infračerveným spektrometrem zároveň překvapeně zjistili, že podle analýzy spektra z těchto míst tryská kromě zrnek prachu, ledu a vodní páry i významné množství oxidu uhličitého. Tento prostý plyn je na Zemi už asi tak nepopulární, že se tomu nejdřív vědci zdráhali uvěřit.

 

Zvětšit obrázek
103P/Hartley v datech sondy Deep Impact. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UMD.

 

Zvětšit obrázek
Deep Impact fotí kometu 103P/Hartley ze vzdálenosti 2,3 milionu kilometrů. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Ne že by to bylo úplné překvapení, oxid uhličitý se již dlouho považuje za běžnou součást komet a Deep Impact ho podle očekávání nalezl spolu s vodním ledem, prachem a menším množstvím metanolu na povrchu 103P/Hartley. Ale až doposud si všichni mysleli, že se výtrysky z nitra komet pohání především vodní pára. Podle astronomky Jessicy Sunshine z University of Maryland je teď ale jasné, že se na výtryscích z komet významně podílí i sublimovaný oxid uhličitý, který se vlivem ohřívání od Slunce uvolňuje přímo z podpovrchového zmrzlého oxidu uhličitého, na Zemi známého jako suchý led. Mohli jsme se to podle všeho dozvědět jen díky letu ke kometě, protože soudobé pozemní ani vesmírné teleskopy si s oxidem uhličitým ve vesmíru příliš neporadí. Je velmi pravděpodobné, že pozorovaný oxid uhličitý zamrzl dovnitř komet v době vzniku Sluneční soustavy a že je tedy starý jako sama Země.

 

Vědci zatím hodnotí průlet kolem komety 103P/Hartley jako velký úspěch mise EPOXI, která vlastně vznikla docela náhodou. Deep Impact stále posílá a jistě bude i dál posílat záplavu zajímavých dat, která nám ještě nepochybně prozradí leccos zajímavého o kometách i celé naší hvězdné soustavě. Proč jenom takových misí není víc?

 

     
 Nedávné přiblížení komety 103P/Hartley k Zemi. Kredit: NASA/JPL, Wikimedia Commons.
 Suchý led v pozemském prostředí. Kredit: Shawn Henning, Wikimedia Commons.
Porovnání velikosti a snímků komet blízce navštívených našimi sondami. Kredit: NASA/JPL-Caltech/UMD.
 

Prameny:
NASA EPOXI Mission News 10.11. 2010, Wikipedia (EPOXI, Deep Impact, 103P/Hartley).

 

 

Datum: 14.11.2010 19:21
Tisk článku

Související články:

Kometa náhle viditelná i okem     Autor: Pavel Koten (26.10.2007)
Slunce utrhlo kometě ohon     Autor: Pavel Koten (02.10.2007)
Chladná kometa s „horkými“ minerály     Autor: Pavel Koten (15.03.2006)
Překvapivá zjištění Deep Impactu     Autor: Pavel Koten (12.09.2005)
Kvůli výzkumu komety žaluje NASA     Autor: Miroslava Hromadová (04.05.2005)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz