Jiří Havel  16.12.2011 v 23:53

Osobně si myslím, že ten myšlenkový experiment ve videu má jednu kritickou chybu.
Naše morálka je hodně závislá na pocitech, které nefugují čistě vědomě. Naše pocity jsou hodně formované realitou, ve které žijeme, a ani jeden z těch problematických myšlenkových experimentů nebyl ani trochu reálný. V realitě člověk rozjetou šalinu nezastaví, ať je tlustý jak chce a náhodný kolemjdoucí určitě není čirou náhodou vhodný dárce pro 5 konrétních lidí.
Určitě nejsem sám, kdo měl pocit, že by ti dva umřeli pro nic za nic. Může říct desetkrát, ať si přdstavíme, že to bude fungovat, ale podvědomé pocity tím moc nezmění.

Oskar Zemčík  10.12.2011 v 11:15

Podle mne jde o nesmyslné srovnání. Ten člověk který přehodí výhybku přece nikoho nezabije. Zabije ten vlak (případně ten co způsobil poruchu). On jenom má možnost "minimalizovat ztráty"... Naprosto automatické by mělo být rozhodnutí přepnout na jednoho člověka. Jediné dilema by mohlo být pokud by to byl někdo koho znám, dítě, hezká žena atd...

Mojmir Kosco  04.12.2011 v 14:41

Milan Závodný  04.12.2011 v 13:31

Ani experiment nie je originálny, ani 10 božích... "Nezabiješ" sa u Mojžiša myslí ako nezabiješ žida. Ostatných môžeš. Ale to je vari všeobecne známe.
Mám hrôzu vždy z tých davov, čo volali na slávu Hitlerovi. Oni nevedeli, že idú vraždiť? Tiež ich bolo vari 90%.

Mojmir Kosco  04.12.2011 v 12:10

Já si pamatuji 5 - 6 přikazání z řecko katolické církve jako nezabiješ bližního svého ...... Domnívám se že studie tak jak je pojata je k ničemu .Většina lidí je navyklá volit menší zlo a 10% je vždy jinde .Možná by bylo vhodnější vyrovant handicap 1 : 5 volbou vhodné postavy dítě ,dívka těhotná žena stařena a pod...

Ondi Vo  04.12.2011 v 00:23

Běžná je situace, kdy na veřejnosti zaútočí skupinka výtržníků (výrostků) na slabého jedince.
Pomoct, zastat se, vstoupit do konfliktu, zaangažovat se?
Co proběhne asi myslí?
Když se zapletu, riskuji své zdraví a ztrátu času. Riskuji, že se má osoba stane cílem agrese.
Když prudce zaútočím ze zálohy na výtržníky, třeba holí (útok je nejlepší obrana), tak se dostanu rozhodně mimo zákon.
Místo pochvaly budu potrestán. A to i když nedojde k vážnějšímu poranění.
Proto většina lidí volí bezpečnější variantu : "nevidět a neslyšet" , nic nedělat.
Nic nedělání není trestné, naproti chybnému jednání, které bude po zásluze potrestáno.

Jan Kment  04.12.2011 v 00:05

co všechno se ještě dá považovat za vědu! Dyť přece každý účastník ví, že je to jenom hra a jedná s jedinou motivací, aby byl pochválen od zadavatele, bez skutečného strachu, že někomu svým jednáním ublíží. Nemluvě o tom, že nějakou nemorálnost v tom přehození výhybky může vidět jen náboženský fanatik odhodlaný neměnit to, co už nějak rozhodl bůh.
Tenhle test mi svým zpracováním připomněl před časem na Oslu zmíněný pokus, kde měly pokusné osoby hodnotit ženskou atraktivnost na základě velmi amatérských kreseb ženské postavy. Dospěli myslím tenkrát k závěru, že ženy s výraznějším pozadím jsou žádanější. Kýho výra!
Nezlobte se, ale připadá mi, že ty děti Junga, Freuda a Hilmana a taky Kanta a Platóna jsou nějaké retardované. Až natolik, že by se svými tatínky nedokázaly ani promluvit.

Jiří Kocurek  03.12.2011 v 21:57

Lepší příklad by byl... Muž, v policejní uniformě, střílí na neozbrojené lidi. 10 ran, vyměnil zásobník, střílí dál. Vy máte k dispozici loveckou pušku, víte že takový cíl jste za daných okolností schopen zasáhnout. A víte že zásah znamená smrt. Zastřelíte Breivika nebo ho necháte vraždit dál?
V článku neměly pokusné osoby možnost volby nezabít. Což je poněkud jiná situace. Pokud (a tato informace v článku chybí) pokusná osoba sama vědomě poslala vagon bez brzd na trať a předem věděla, že jsou tam lidi, tak by to zabití bylo.

Ondi Vo  04.12.2011 v 00:08

Mnozí si vzpomenou na největší leteckou katastrofu světa na Tenerifě.
Kapitán KLM se netrpělivě rozjel a jeho ko-pilot si netroufal mu po druhé připomenout, že ještě nemají povolení ke startu. Pár minut před tím mu to už jednou připomněl a kapitán zastavil.
Co asi probíhalo v mysli ko-pilota? Zastavit kapitána podruhé? Pak by sice nedošlo k nehodě, ale mladý ko-pilot by asi dostal padáka. A nebo nic neříkat a doufat, že je dráha už volná?
Dráha volná nebyla a ostatek je historie.

Václav Studený  03.12.2011 v 15:13

Malá poznámka: pravoslůavní nemají "oproti katolíkům rozdělené první přikázání na dvě". Katolíci jedno vynechali. Stejně tak je eticky problematické interpretovat počínání účastníků experimentu jako fakt, že někoho zabili. Tak například se mohli domnívat, že se turistovi přeci jen povede vagónu vyhnout, nebo jej nemuseli mít na zřeteli, zabývajíce se přespříliš osudem těch na té druhé koleji, ale konečně ta etická kategorie zabít psychologicky nesplývá s ktegorii: Zachránit jej před tím, by byl zabit. To bychom se museli snažit pochytat všechny predátory a učit je živit se zeleninou.

Zik Urat  03.12.2011 v 12:42

Zajimave by bylo kdyby umistili na bocni kolej misto dospeleho cloveka male dite.

Osobne si myslim, ze by pak experiment dopadl ponekud jinak a testovani by radsi nechali udalost bezet bez zasahu.

Peter Mak  03.12.2011 v 15:04

Zaujímavá je zásada, ktorú uplatňujú pracovníci RZP pri zásahu na mieste hromadnej nehody. Zranených ošetrujú v poradí v závislosti od odhadu ich stavu a to od najlepšieho po najhorší. Čiže ak sú v havarovanom vozidle tri roztomilé deti v bezvedomí a jeden chlpatý nesympatický chlap zranený ale pri vedomí, lekár začne okamžite s ním a urobí úkony aby zabezpečil jeho prežitie. Až potom začne skúmať, ako môže pomôcť deťom.
Takéto jednanie vychádza z predpisov, ktoré boli stanovené pri stole s chladnou hlavou a na základe nemilosrdnej štatistiky. Skoro každý človek by v situácii lekára postupoval na základe vlastných emócii opačne.

Radim Dvořák  04.12.2011 v 03:08

To je naprostý nesmysl, je to přesně opačně. O třídění zraněných mi vyprávěl lékař s vystudovanou vojenskou lékařskou fakultou (kde mají/měli příslušná školení, včetně praktických) a dnešní doporučené a školené postupy si můžete najít sám, např. http://www.ppp.zshk.cz/vyuka/trideni-ranenych.aspx!

Peter Mak  04.12.2011 v 16:32

Nie nie je to naprosty nezmysel, mozno by to ale potrebovalo upresnit. Jedna sa o postup poskytovania pomoci v situacii, ked na mieste hromadnej nehody nie je dostatok personalu aby poskytol pomoc vsetkym, cize MUSI volit poradie.
Dalej, jedna sa o poradie v ramci vasej kategorie c.1, cize vybera len medzi osobami, ktorych zivot je zranenim priamo ohrozeny. Suhlasim, v mojom prispevku nevhodne vtipkovanie zastrelo tento drobny detail. Potom je poradie take, ako som povedal, mensie zranenie s vacsou sancou na prezitie ide skor. Aby som nepisal bachorky, prave som svoje tvrdenie overil u znameho, svedskeho anesteziologa s dostatocnou znalostou tychto postupov. Myslim, ze u nas budu platne rovnako.

Tomáš Brauner  03.12.2011 v 11:17

Taky jsem si vzpomněl na Sandelovy přednášky. Zásadní rozdíl ovšem tkví v tom, že zatímco tento experiment sledoval rozhodování lidí v krizové situaci, Sandel řeší otázku, které rozhodnutí je morálně správné a proč. To má samozřejmě dalekosáhlé dopady na fungování celé společnosti - obětujme jedince ve prospěch celku, asi nemusím zacházet do detailů. Smysl tohoto experimentu mi ale uniká. Že se lidé ve stresu rozhodnou ve většině případů "přehodit výhybku", se dalo čekat. Stejně tak jako to, že ti, kteří neudělali nic, byli v mnohem větším stresu. Asi všichni známe pocit úlevy, když konečně přijmeme nějaké - jakékoli - rozhodnutí. Co tedy bylo cílem tohoto experimentu a co nového přinesl? Nemůžu si pomoct, ale připomíná mi to Feynmanovu "cargo cult science". Autoři pečlivě imitují všechny vnější znaky vědecké práce, ale smysl tomu chybí...

Rudolf Dovičín  03.12.2011 v 15:34

Diskutovať o tom s chladnou hlavou vyjde jednoznačne.

U pokusu nikdy neviete, či ozaj dopadne, ako "sa dá čakať".

Rudolf Dovičín  03.12.2011 v 15:44

Ako by sa menil výsledok pokusu, keby sa menila vernosť postavičiek - len sa obávam, že až po filmový trik so skutočnými hercami by sa nedalo ísť.

Peter Mak  03.12.2011 v 09:26

Na vysvetlenie:
.
To, že 90 procent účastníků výhybku přehodilo znamená, že lidé jsou ochotni porušovat morální pravidla, pokud se volba dotýká minimalizace ztrát. (Kdo by to byl řekl)
.
Človek ktorý napísal túto vetu nemá jasno v niekoľkých základnych veciach: čo je morálne, čo je porušovanie pravidiel, čo je elementárne logické uvažovanie, prečo by mali byť sarkastické poznámky vtipné.

Martin Kovář  03.12.2011 v 09:58

Abych pravdu řekl (napsal), tak mám podobný názor. Co je nemorálního na tom, když lidé upřednostnili život pěti lidí před životem jedinného člověka?

Rudolf Dovičín  03.12.2011 v 10:11

naviac, len plnenie rozkazov(napr. božích) už vôbec nič nemá s morálkou.

"Our character is what we do when we think no one is looking."
-- H. Jackson Brown, Jr.

"There is never a better measure of what a person is than what he does when he is absolutely free to choose."
-- William M. Bulger

"The true test of character is not how much we know how to do, but how we behave when we don't know what to do."
-- John Holt

"Character is what you are in the dark."
-- Dwight L. Moody

"Character is doing the right thing when nobody's looking."
-- Julius C. Watts

Zik Urat  02.12.2011 v 22:48

Zeby chlapci z Michigan State University vykradali myslenky kolegu z Harvardu?

viz
http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/moralni-stranka-vrazdy

stoji to za shlednuti

Josef Pazdera  02.12.2011 v 23:18

Ano, autor získal pětiletý Grant No. BCS-0847237 s rozpočtem půl milionu dolarů a dále je spoluřešitelem projektu od National Science Foundation (NSF) - s názvem: “BEACON: An NSF Center for the Study of Evolution in Action. Ten má rozpočtem na pět let 25 milionů dolarů! Carlos David Navarrete studoval historii na University of California v Santa Barbaře, antropologii v Fullertonu, psychologii na Harvardu, nyní vyučuje na Michigenské státní universitě. Se svým bývalým působištěm spolupracuje. Nakolik jde v tomto případě o vykrádání a kolik z toho je spolupráce, si netroufám odhadnout. Zmiňovaná práce je jedním z výstupů, kterými jeho pracoviště obhajuje svou prestiž. Pro mne bylo zajímavé se dočíst na čem se dá udělat tak zářná kariéra a za co jsou mecenáši ochotni dávat tolik prostředků. Myslím, že i to k celkovému obrazu dnešního stavu vědy a společnosti patří - co považujeme za důležité a co chceme, na co jsme ochotni věnovat své daně, na čem pracují jak vidno ne na jedné, ale několika prestižních univerzitách...

Peter Mak  02.12.2011 v 20:58

Toto bola tak neuveritelne hlupa uvaha, ze to nema cenu ani podrobne komentovat. Ze sa takouto stupiditou zaobera niekto na Michigan State University, budiz, ale tu na oslovi by mali clanky mat aspon aku-taku uroven ...

Jan Špaček  03.12.2011 v 08:28

Nevím, co je na téhle úvaze hloupé.
Studium lidského chování mi přijde jako hodně poučné. Koukněte se na milgram's obedience to authority experiment na youtube, pak si k tomu přidejte Stanford Prison Experiment, Bystander Effect a k tomu všemu si přidejte to co jste se dozvěděl z tady toho článku a máme krásné vysvětlení, jak je možné donutit běžné lidi, aby dobrovolně a pracovali jako dozorci v koncentračním táboře. Je statisticky vysoce pravděpodobné, že i vy byste se dobrovolně chopil obušku, pokud nepochopíte podstatu lidského chování.
...tak proto se to studuje

Pavel Kolar  05.12.2011 v 09:13

že výběr mezi 5 nebo jedním mrtvým nemá nic společného s porušením Nezabiješ. Je to úplně mimoběžné.