Ještě to není tak dávno, co jsme obdivovali každou nově nalezenou planetu a říkali jsme si, jak velice příznivé podmínky pro tvorbu planet asi v dotyčné hvězdné soustavě panují. Postupně se ukazuje, že naše obavy o možnosti vzniku planet byly až směšně pesimistické. Upřímně řečeno, je to mnohem lepší, než kdyby tomu bylo naopak. Teď můžeme ohromeni žasnout, kde všude se planety urodí.
Pěkným příklad z nedávné doby jsou objevy v soustavě GJ 667 (také známé např. jako Gliese 667) v souhvězdí Štíra, které je nesmírně odlišná od nám důvěrně známé Sluneční soustavy. Není tu jenom jedna nudná hvězda, ale hned tři. GJ 667A a GJ 667B jsou oranžoví trpaslíci spektrální třídy K, vzdálení od sebe přibližně 13 AU (čili 13násobek vzdálenosti Země od Slunce). Kolem této vypečené dvojice, ve vzdálenosti cca 50-220 AU, zase obíhá hvězda GJ 667C, červený trpaslík spektrální třídy M, který je z celé trojhvězdy nejmenší hvězdou. Jeho hmotnost činí pouhých 38 procent hmotnosti Slunce. Všechny tři hvězdy této trojhvězdy mají oproti Slunci velmi nízkou metalicitu, čili obsah veškerých chemických prvků těžších než vodík a helium.
Guillem Anglada-Escudé z německé University of Göttingen a také z americké soukromé organizace Carnegie Institute for Science byl se svými kolegy poměrně překvapen, když u hvězdy GJ 667C odhalili planetu přibližně 4,5 hmotnější než Země, čili takzvanou superZemi. Až donedávna se totiž myslelo, že u podobných hvězd jsou planety pozemského typu nepravděpodobné. Tenhle pohled se ale mění. Hvězd, jako je GJ 667C, jsou v naší galaxii spousty a jak se zdá, mohou hostit spousty obyvatelných planet. Jinak bychom ji prý u hvězdy tohoto druhu nenašli tak blízko a tak rychle.
Nově objevená planeta nese označení GJ 667Cc, poněvadž není v této hvězdné soustavě úplně první. Před časem tu objevili planetu GJ 667Cb, podle všeho taktéž superZemi, která je ale tak blízko, že oběhne hvězdu za 7,2 pozemského dne. Musí být poměrně rozžhavená a velmi nevhodná pro život našeho typu. Také nová planeta GJ 667Cc obíhá kolem své hvězdy ve vzdálenosti pouhých 0,12 AU, tedy mnohem blíž, než v našem systému krouží kolem Slunce Merkur, a zvládne to za zhruba 28 dní. Přestože by se mohlo zdát, že se i tahle planeta musí usmažit, v případě soustavy GJ667C to rozhodně neplatí. Trpaslík spektrální třídy M září mnohem slaběji než Slunce a planeta GJ 667Cc vlastně obíhá uvnitř obyvatelné zóny, takže na ní docela dobře mohou panovat teploty velmi podobné těm pozemským. Ani to ale ještě není stoprocentní záruka obyvatelnosti. Anglada-Escudé a spol. například nevědí, jaké jsou rozměry této planety. Aby to byl kamenný svět podobný Zemi, tak by její poloměr měl být 1,7 až 2,2krát větší, než je tomu v případě Země.
Na planetu GJ 667Cc dopadá v porovnání se Zemí jen asi 90 procent záření. Zároveň je ho ale většina v infračervené oblasti spektra, takže planeta absorbuje větší část energie přicházející od hvězdy. Výsledkem toho všeho prý je, že by na GJ 667Cc mohla být kapalná voda a prostředí snad příjemné pro život pozemského typu. Ve hře je ale samozřejmě ještě spousta otazníků, například to, jak vypadá atmosféra dotyčné planety.
Pikantní je, že systém GJ 667C máme skoro za rohem, je od nás vzdálený pouhých 22 světelných let. Anglada-Escudé a spol. použili veřejně dostupná data z měření spektrografu HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile a zkombinovali je s pozorováním Keckovy observatoře na Havaji a také spektrografu Carnegie Planet Finder Spectrograph, nově instalovaného na teleskopu Magellan II chilské observatoře Las Campanas. Kromě planety GJ 667Cc našli badatelé stopy existence dvou dalších planet vzdálenějších od hvězdy – snad plynného obra a další planety typu superZemě. Jejich potvrzení si ale vyžaduje další detailní pozorování. Členem kolektivu autorů je i Steven Vogt z University of Kalifornia v Santa Cruz, pro něhož je objev zajímavé superZemě jistou satisfakcí. Stál totiž u objevu velmi nadějné planety Gliese 581g, která se mohla stát první nalezenou obyvatelnou planetou velmi podobnou Zemi, ale nakonec skončila jako šum v přístrojích.
V tento okamžik víme o celkem čtyřech planetách z cizích systémů v obyvatelné zóně, na nichž by mohl být život našeho typu. Nově objevený svět GJ 667Cc je z nich druhý nejbližší a stane se tudíž lákavým cílem lovců zpráv od mimozemšťanů a také badatelů zkoumajících zajímavé planety alespoň na dálku. Mnohý z nich přitom bude v hloubi duše vztekle přemýšlet, jak se tam dostat a prozkoumat tyhle přitažlivé světy na vlastní kůži.
Prameny:
University of Kalifornia Santa Cruz News 2.2. 2012, Space.com 2.2. 2012, Wikipedia (Gliese 667).
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu
Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?
Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)
Objevené obyvatelné exoplanety neudrží mohutnou biosféru
Autor: Václav Diopan (02.11.2021)
Diskuze:
Hurá do vesmíru!
Milan Závodný,2012-02-15 08:31:38
Ešte sme sa nenaučili osídliť ani polovicu pozemskej súše, a už sa chceme trepať do vesmíru? Nebolo by väčším objavom náhodou zvládnutie explozívneho rastu obyvateľov? Načo hľadať obývateľné zóny vo vesmíre, keď tú našu zónu nevieme rozumne využiť. Nezabúdajme, že pokrok za posledných 50 rokov sa deje iba na poli komerčne zaujímavom: medicína, bio-inžinierstvo a elektronika. Kozmické nosiče sú stále tam, kde v 60-tych rokoch - v plienkach.
korektura
Josef Krob,2012-02-14 20:34:05
"13ti násobek" > 13násobek
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=790&dotaz=12stup%C5%88ov%C3%A9
-
Zdeněk Jindra,2012-02-14 17:44:39
Chtěl bych zmínit něco ohledně kolonizace cizích planet. Kyslík není žádná samozřejmost. Museli bychom tam vypustit sinice a možná za 10 milionů let by tam bylo dýchatelno.
Daniel Konečný,2012-02-14 12:07:03
to je vsechno hezke, ale jak se k tem planetam, sakra, dostaneme?
zijeme v dost frustrujici dobe, objevujeme tolik moznosti v mnoha oborech, ale nikdo z nas se toho nedocka, at uz kvuli nedostatecne technice, nebo (smutnejsi) prilisnemu strachu lidi z novych technologii
to co tady?
Daniel Konečný,2012-02-14 14:02:35
svet by byl 100x lepsi kdyby byl naprojektovan od sameho zacatku se soucasnymi znalostmi. navic, nerad bych vsazel vse jen na jednu kartu
Dožití se nejspíš začne hodně prodlužovat
Pavel Hudecek,2012-02-14 14:29:18
Je spousta věcí, které prý budou za x let a po x/2 letech se dozvídáme, že zas budou za x, nebo dokonce 2x let. Např. fůzní elektrárny. Ale dramatické prodlužování života, které vyústí v neomezené, bylo nejprve ve velmi vzdálené budoucnosti, pak začátkem 22. století, posléze jsem byl jedna z posledních generací, která se toho zaručeně nedožije a nedávno jsem narazil na zprávu, že se to týká každého, komu za 10 let bude pod 60. Zajímavé je, že lidé podobné věci obvykle komentují tak, že to přeci k ničemu není, že by je takový život nebavil, občas někdo si vzpomene na Věc Makropulos, ... Ale skutečnost je taková, že právě to je řešení vesmírného cestování.
Relativita zkracuje cestování z hlediska kosmonautů, ale až se vrátí, na zemi bude o několik století více. Při neomezeném prodlužování života to ale nevadí, neb tu zase potkají své známé.
jedna z veci co jsem myslel
Daniel Konečný,2012-02-14 14:44:11
ale neverim, ze bych se toho dozil, byt jsem jeste "na vrcholu sil":) jak si myslite, ze je mozne toho dosahnout? ja predpokladam, ze bude cloveka (mimo jine) nutne dost pozmenit (a to mozna jeste pred narozenim) a jiste vite jak se k tomu lide stavi, i kdyz se pozmenuje jen par genu v obili. kadopadne, dlouhy, ci neomezeny zivot, by byl obrovskou vyhodou nejen pri cestovani vesmirem, to vite, kazdy chce sklidit co zasel a jeste si toho uzit, predstavte si, ze by najednou lide prestali myslet maximalne par let dopredu...
čo by sme tam robili?
Martin Smatana,2012-02-14 18:08:42
Čo by sme asi tak na týchto planétach robili? Predsa to, čo všade inde a čo nám ide najlepšie - vyvraždili domorodcov a vyrabovali prírodné zdroje.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
