Zvětšit obrázek

Výjev ze soustavy HD 10180. V popředí planeta d, planety c a b tranzitují. Kredit: ESO/L. Calçada, Wikimedia Commons.

Poslední dobou se sice s novými planetami i planetárními systémy roztrhl pytel, jako obyvatelé hvězdného systému Slunce jsme si ale zároveň zvykli na jistý komfort bytostí z největší známé planetární soustavy a to i po zrušení nešťastného Pluta. Teď si musíme přiznat smutnou pravdu, že v uvozovkách „výjimečnost“ Sluneční soustavy tkví jen a pouze ve stále poměrně primitivních a nanicovatých technologiích pozorování okolního vesmíru, které máme momentálně k dispozici. Není samozřejmě vůbec žádný důvod k tomu, aby právě Sluneční soustava, hvězdný systém poměrně tuctové hvězdy v zapadlém koutě Mléčné dráhy, byla i do budoucna tou největší planetární soustavou. Je jenom otázkou času, kdy najdeme početnější soustavu planet, ba co víc, ten čas se možná už naplnil.

Zvětšit obrázek

Hvězda HD 10180, nasnímaná při projektu Digitized Sky Survey. Kredit: ESO, Digitized Sky Survey 2, Wikimedia Commons.

Astronom Mikko Tuomi z Hertfordshirské univerzity si nedávno proklepl data o radiálních rychlostech nasbíraná spektrografem HARPS v chilské observatoři La Silla, v nichž v roce 2010 tým Christopheho Lovise ze Ženevské univerzity odhalil planetární systém hvězdy HD 10180. Tam, kde Lovis a spol. našli nejméně pět a možná až sedm planet, Tuomi s nasazením Bayesovské statistiky podmíněných pravděpodobností vystopoval planet celkem devět. Pokud se Tuomi nespletl, tak jsme právě objevili první planetární systém, který je rozsáhlejší než ten náš. Samozřejmě by to byla jenom špička nezměrného ledovce, podobných systémů bude i v naší bezprostřední blízkosti nepochybně spousta. Tak trochu háček je v tom, že při pohledu od nás planety systému HD 10180 nepřecházejí přes kotouč své hvězdy a nebude tudíž možné ověřit jejich existenci tranzitní fotometrií. Na druhou stranu, pokud Tuomiho statistické planety opravdu existují, tak by podle všeho měly mít stabilní oběžné dráhy, což hraje v jejich prospěch.

Hvězda HD 10180 je žlutý trpaslík spektrálního typu G1 V a pozorujeme ji v souhvězdí Hydry, ve vzdálenosti zhruba 127 světelných let. Přesněji řečeno, pozorují ji lidé na jižní polokouli, vybavení alespoň malým dalekohledem. Dotyčná hvězda je o 6 procent hmotnější než Slunce, v poloměru o 20 procent větší a také o 50 procent zářivější. Ve srovnání se Sluncem má o 20 procent vyšší metalicitu, tedy obsah všech prvků vyjma vodíku s heliem. Vzhledem k povrchové teplotě 5911 K žhne ve velmi podobně žlutém tónu, jako Slunce, jehož povrchová teplota činí 5780 K. Podle odborníků to je příjemně stabilní hvězda, stará 7,3 miliardy let.

Zvětšit obrázek

Mikko Tuomi. Kredit: M. Tuomi, University of Turku.

Ať už má planetární systém HD 10180 devět planet anebo nějaký jiný počet, je každopádně velmi odlišný od toho našeho. Jeho nejbližší známá planeta HD 10180 b je sice hmotností dost blízká Zemi (její 1,4 násobek) ale zároveň oběhne hvězdu za neuvěřitelných 1,2 dne. To z ní dělá naprosté peklo, rozžhavené do běla. Planeta HD 10180 c je horký neptun o hmotnosti srovnatelné s naším Uranem, který oběhne hvězdu za 5,8 dne. Po ní, směrem od hvězdy, následuje první planeta navržená Tuomim, neboli HD 10180 i, údajně horká superZemě (1,9 násobek Země) a pak horký neptun HD 10180 d, s oběžnou dobou 16,3 dne. HD 10180 e je další horký neptun (oběžná doba 50 dní), tentokrát s hmotností dvou našich Neptunů a za ním podle Tuomiho jednou za 68 dní obíhá další horká superZemě HD 10180 j (5,1 násobek Země). Další v pořadí je horký neptun HD 10180 f, obíhají jednou za 128 dní.

Zvětšit obrázek

Náš Neptun, poměrně nudně zmrzlý. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Pro zvědavé průzkumníky bude asi nejzajímavější plynný obr větší než Neptun, HD 10180 g, obíhající jednou za 596 dní, jehož celá oběžná dráha leží pěkně uvnitř obyvatelné zóny místního systému. Ne že by přímo na plynném obru musel být nějaký život anebo prostor vhodný ke kolonizaci, ale jeho případné měsíce, tak to už je jiná … Výčet devíti předpokládaných planet uzavírá plynný obr HD 10180 h, o velikosti našeho Saturnu, který svoji hvězdu oběhne jednou za 2300 dní. Jak je vidět, soustava HD 10180 je přehlídkou žhavých planet a plynných obrů, které mohou doprovázet obyvatelné měsíce. Víte snad o lepším cíli mezihvězdné výpravy?

Prameny:

arXiv online 6.4. 2012, Wikipedia (HD 10180).