Azim F. Shariff, profesor psychologie a vedoucí laboratoře kultury a morálky na University of Oregon, je spoluautorem studie, kterou otisklo květnové číslo časopisu PLoS ONE. Její výsledky by se daly shrnout následovně - zatímco silné přesvědčení v existenci pekla je indikátorem nižší kriminality, silná víra v nebe vede k opaku. Z toho plyne, že přesvědčení o existenci nadpřirozeného trestu, ale stejně tak i v nadpřirozenou shovívavost, jsou mocnými faktory v chování lidí. Dokládají to jak výsledky experimentů, tak i dění v reálném světě. Oba tyto faktory mají co do činění s bezpečím v komunitě. Nejde o ojedinělý poznatek. V loňském roce v Mezinárodním věstníku pro psychologii náboženství vyšla práce, z níž kromě jiného vyplývá, že častěji podvádějí vysokoškolští studenti, kteří věří v odpouštějícího Boha, než ti se silnou představou Boha trestajícího.
Shariff, jako ostatně mnoho psychologů před ním, původně vnímal náboženskou víru jako monolitickou konstrukci. Teprve až po rozškaltulkování věřících podle jejich odpovědí, mezi nimiž byly i otázky, na něž se dalo odpovědět jen "ano" nebo "ne" - věříte v Boha, věříte v nebe, věříte v peklo,... vypluly na povrch výrazné rozdíly mezi skupinami věřících. Odlišné postoje k některým otázkám vytvářejí ve společnosti „tlaky“ působící opačným směrem, a proto v komunitě věřících jako celku jejich vliv zůstává skrytý.
Pro tisk se Shariff vyjádřil: „Stále větší množství poznatků zapadá do představy, že nadpřirozený trest byl velmi účinnou kulturní inovací, která v komunitě tlačila na to, aby se lidé k sobě chovali eticky. Tuto představu podporují i starší pozorování Roberta J. Barroa a Rachel M. McClearyové z Harvardovy University. V roce 2003 poukázali dokonce na souvislost mezi hrubým domácím produktem v rozvinutých zemích a tím, nakolik v nich lidé věří v nebe a peklo.
Detaily očekávané hrůzy ZDE
Obava z nadpřirozeného trestu „funguje napříč všemi národy“. Práce vědců z Oregonu a Kansasu doplňuje mozaiku našich poznatků o tom, jak forma víry ovlivňuje kriminalitu. Autoři to vysvětlují sílou obav z trestu v posmrtném životě. Podle nich víra v méně krutého Boha pocit možného úniku před trestem posiluje, a proto si tito lidé dovolují dělat více lumpáren. Shovívavý Bůh vychází ze statistik jako méně odstrašující prostředek. Shariff spolu se svým kolegou Mijkem Rhemtullaou z Kansasu se snaží pro pozorovaný jev najít i nějaké alternativní vysvětlení. Zatím se jim to příliš nedaří, a tak budou ve výzkumu ještě pokračovat.
Prameny:
University of Oregon,
PLoS ONE
Diskuze:
No, co je na tom tak divneho ?
Josef Straka,2012-06-28 17:32:24
to snad da rozum, kdyz mi vsechno odpusti, tak co bych se namahal, kdyz budu mit vyhlidku, ze mi namydli zadek nebo hubu, tak si dam vetsi pozor. Dotycni "vedci" asi nemaji deti.
Americký výskum
Milan Závodný,2012-06-28 06:08:57
Ten výskum je taký, ako jeho autori. Mám pocit, že bol dokonca robený na objednávku - hádajte koho. Už dávno hovorím: Viera v boha /v bohov/ nemá žiadny vplyv na morálku ľudstva. Človek je živočích ako každý iný, motívmi jeho konania sa zaoberá etológia, tá má prakticky úplný úspech vo vystopovaní podnetov konania - človeka či psa, na tom nezáleží. Táto veda by sa mala povinne vyučovať na zákl. školách, spôsobila by revolúciu v myslení. A koniec temnej epochy náboženstva.
Zeptejte se kováře, nedejte na kovaříčka.
Josef Hrncirik,2012-06-27 22:44:11
Co si o tom myslejí Jejich Excelence Papež a Kardinál?
...
Jan Kment,2012-06-27 01:32:05
Ono to zní velmi logicky: kdo se bojí, nehřeší. Ale psyché není biliár. Tvrdě trestané děti se nechovají lépe, spíš se naučí, že mají li pravdu, smějí uhodit a většinou také, když mám vztek tak mám pravdu.
Středověk je příkladem doby, kdy se velmi strašilo peklem, dokonce se z bible jakýmsi způsobem propočítávalo, že spasen bude jen jeden z desetitisíců. Je zajímavé, kolik z té doby známe "spravedlivých" zločinů - křížové výpravy, upalování čarodějnic a odpůrců církve... (vše ale nebyla vůle církve, leccos si vynutilo veřejné mínění)
Velmi bych se divil, kdyby silný pocit strachu dělal člověka lepším.
Arnošt Matoušek,2012-06-26 09:53:19
Jestli to není opačně. Tam kde je populace obecně bázlivější, je náchylná věřit víc v peklo a tam kde jsou lidé víc "free a happy" věří víc v odpuštění. Takže stupeň kriminality a míra víry v trest by měly společný základ a odpovídaly by společně stupni "bázlivosti" společnosti.
Ano...
Jan Kment,2012-06-27 01:39:26
a tam kde je více kriminality lidé žádají přísnější tresty, od státních i nebeských zástupců.
Víra v peklo a pokrok
Marcel Borna,2012-06-26 07:31:41
"Stále větší množství poznatků zapadá do představy, že nadpřirozený trest byl velmi účinnou kulturní inovací, která v komunitě tlačila na to, aby se lidé k sobě chovali eticky."
Ano, BYL. Ale dnes mnoho lidí ukazuje v praxi, že PEKLO je relativní pojem odvislý od geopolitického názoru jedince nebo celého společenství. Např. zobrazení muslim - západní civilizace (záměrně nepíši muslim-křesťan): bude stejné vnímání pekla pro zobrazení muslim - muslim jako muslim-západ? Určitě ne u fundamentalistů a dost možná že také ne u velkého procenta běžných muslimů. Těch faktorů je tolik, že by si nikdo neměl dělat úsudek z nerelevantních a nepočitatelných dat - odpovědí respondentů. Vždycky mne fascinoval obor psychologie: ze subjektivního nahlížení situace udělá obecně platný soud během pár minut.
paradox
Julius Vanko,2012-06-26 06:20:14
Z výskumu vyplýva priamočiary dôsledok - ateisti sú najväčší grázli, lebo nemajú rešpekt pred ničím.
ako si na to prisiel?
K-ninetynine Ja,2012-06-26 10:07:11
No neviem, mozno mas pravdu, ale ja tam taku implikaciu nevidim ;)
graf
Jiří Novák,2012-06-26 11:54:02
Z grafu vyplývá přímočarý důsledek - chvála pánubohu za ateisty, jinak bychom tu měli kriminalitu jako u katolíků.
paradox 2
Juraj Chovan,2012-06-26 22:13:19
Z výskumu vyplýva že kriminalita vo Švédsku alebo Nórsku je podstatne vyššia ako kriminalita v Rumunsku alebo na Ukrajine. Nechcem týmto spochybňovať celý predmetný výskum, ale y-ová os evidentne zahŕňa nielen kriminalitu ako takú ale aj dôveru obyvateľstva v políciu a súdnictvo. Prezentovanú vyššiu kriminalitu v Nórsku ako v Rumunsku si proste neviem vysvetliť inak ako tak že v Nórsku ľudia ohlásia aj také delikty nad ktorými by v Rumunsku len mávli rukou že to nemá cenu ohlasovať.
Btw. ak si Julo Vanko z KJF ozvi sa prosim ;)
Co nás asi čeká?
Filip Filip,2012-06-25 22:59:15
Myslím, že v tomto článku jde o něco jiného. Zkuste se zamyslet nad tím, co hlásají naši církevní hodnostáři – že je třeba vyvést naší zemi z morálního marasmu. Pokud ale mají pravdu ve svých závěrech ti chlapci američtí, tak cesta k omezení kriminality nevede skrze víru v nebe, ale ze strachu z pekla. Z toho mi vychází, že pokud má církev ve svém snažení o pokles kriminality uspět, musí nás dostat na dráhu bohabojnosti. Bude tedy muset přitvrdit a mnohem více tlačit například na to, aby se při výuce náboženství pěstoval strach z posledního soudu a pekla.
Pokud se nemýlím, tak platy farářů jdou z našich daní, takže se vše už děje. A co teprve, až nás politici na třicet let zadluží, aby nás to měla církev za co učit.... No, pomoz nám z toho Bůh!
Ladislav Lang,2012-06-25 17:03:45
Problém všech podobných výzkumů je ten, že je přímo drastická korelace mezi náboženstvím a jednotlivými regiony (daná čistě hisoricky).
To, že prokázali i souvislost s výší HDP patří do stejné kategorie a mohli jít ještě dál mohli prokázat souvislost s výší IQ, se vzděláním, s počtem zubů, s průměrnou výškou člověka, s kvalitou zdravotní péče nebo s průměrnou délkou života ... zkrátka cokoli si budou přát.
Něco jiného by bylo, kdyby zkoumali jednotlivé lidi ve stejném prostředí se stejným náboženským zázemím (jen s odlišným subjektivním vnímáním Boha), pak bych snad nad tím výzkumem i přemýšlel, ale takto byl výsledek dán dříve než začal samotný výzkum.
pravda
Marek Fucila,2012-06-25 22:15:41
Presne tak, kauzalita nedokázaná ale korelácia vyzerá zaujímavo aj keď nepresvedčivo.:)
Osobne sa dosť aj divím, že sa dajú veriaci rozškatuľkovať do štyroch kategórií:
- tí, čo veria v peklo,
- tí, čo veria v nebo,
- tí čo neveria v posledný súd a
- tí, čo čítali bibliu.
Možno by sa dali rovno rozdeliť do kategórií podľa súhlasu s vládou, autoritami, režimom, pohľadom na spravodlivosť trestu a podobne.
Potom ostáva otázkou, ako súvisí kriminalita so zákonmi tej ktorej krajiny. Vôla ukradnúť bycikel niekde, kde je to len priestupok a niekde kde za to odrežú ruku bude asi rôzna aj u človeka, ktorý neverí v posmrtný súd. Takže by sa patrilo ten graf normalizovať mierou aký strach pociťuje respondent z toho pozemského trestu.
Vojtěch Kocián,2012-06-25 22:26:18
No, on ten graf vypadá dost nepřesvědčivě sám o sobě. Kdyby se na něj aplikovala shluková analýza, vyjde jedna hustá bublina s mixem všech náboženství na začátku a druhá řidší křesťanská. Zbytek by byl vyhozen jako outlayery, kde mají jiné efekty nejspíš mnohem větší vliv než nebe a peklo. Korelační křivka by dost poklesla. S tím bych rozhodně nedělal nějaké závěry. Mimochodem, také by z toho šlo odvodit (se stejně mizernou vypovídací hodnotou), že křesťané jsou většími zločinci než vyznavači jiných náboženství. Autor možná chtěl, aby si toho lidé z grafu všimli, ale nechtěl to v práci říct nahlas :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
