Gerald Crabtree nabízí v úvodu své stati otištěné ve vědeckém časopise Trends in Genetics sázku, že kdyby mezi nás zavítal obyvatel či obyvatelka Athén z doby kolem roku 1000 př.n.l., patřili by k těm nejchytřejším, intelektuálně nejvýkonnějším, vynikali by dokonalou pamětí, překypovali by skvělými nápady a racionálními náhledy na nejrůznější ožehavá témata. Vedle průměrného Řeka, který se podílel na vypálení Tróje někdy kolem roku 1190 př.n.l., by tedy měli dnešní intelektuálové vypadat jako zanedbaní tupci.
Jak k tomu Crabtree dospěl? Odhaduje, že se na funkcích lidského mozku podílí 2000 až 5000 genů (z celkového počtu asi 23 000 genů). Všechny geny jsou samozřejmě náchylné k chybám a poškození a „intelektuálské geny“ z toho nemají výjimku. Dříve nepřinášely mutace „intelektuálských“ genů lidstvu jako celku vážnější problémy. O to se postaraly nesmlouvané síly přírodního výběru, v němž obstojí jen nejzdatnější. Kdo utrpěl mutaci „intelektuálského“ genu, ten zhloupl a nepřežil. Něco ho sežralo, někdo ho zabil. Přežívali tedy jen ti nejchytřejší.
Téhle vymoženosti jsme se podle Crabtreeho zbavili vynálezem zemědělství. Pěstování plodin a chov zvířat dovolily lidem, by se usadili na jednom místě a žili ve velkých skupinách, kde se nějaký ten pitomec snadno ztratí. Když už pak tupci s narušenou dědičnou informací spáchali nějakou hloupost, ostatní ji napravili a jelo se dál. Hloupost najednou přestala být smrtícím handicapem a mohla se šířit. Dnes si prý každý z nás nese v dědičné informaci v průměru od 2,5 do 6 mutací na „intelektuálských“ genech. Ve srovnání s Mykéňany, starými Egypťany, Mezopotámci, ale i Khungy z Kalahari či Yanomamy z Amazonie máme IQ zmrzlé ryby.
Crabtreeho stati (Crabtree G.R.: Our fragile intellect. Part I. TIGS, http://dx.doi.org/10.1016/j.tig.2012.10.002; Crabtree G.R.: Our fragile intellect. Part II. TIGS http://dx.doi.org/10.1016/j.tig.2012.10.003) vzbudily velkou pozornost. Způsob, jakým o nich informovaly sdělovací prostředky, byl tradičně nešťastný. Zprávy bylo možné shrnout do konstatování, že lidstvo je opravdu v loji. Něco na způsob: Všechno je na houby, jen ty včely jsou na med a ten je také na houby.
Crabtree však není škarohlíd a s lidstvem to nevidí černě. Naopak, jeho text vyznívá velmi optimisticky, protože vyslovuje přesvědčení, že nakonec poznáme „intelektuálské“ geny, odhalíme jejich mutace a naučíme se je opravovat. Lidstvo bude díky napraveným "intelektuálským" genům bezmála stejně inteligentní, jako když ještě sedalo kolem ohniště, štípalo pazourky, ohlodávalo sobí kost a malovalo býky na strop jeskyně Altamiry.
Crabtreeho argumentace vyznívá přesvědčivě. Všem nám je jasné, že se člověk se svou civilizací působení přírodních sil do značné míry vymkl. Naznamená to, že už se nemění. V dědičné informaci subsaharských populací najdeme jasné změny, které si vynutilo soužití se zabijáckými viry Ebola, Marburg nebo Lassa. Dědičná informace Evropanů nese známky přizpůsobení vydatné konzumaci alkoholických nápojů. Etnika, která začala konzumovat mléko hospodářských zvířat, získala evolucí schopnost trávit i v dospělosti mléčný cukr laktózu. Situací, kdy adaptace rozhodují o životě a smrtí, však evidentně ubylo.
Je otázka, zda to byla právě inteligence, co v dobách Vizigotů, Hyksósů či Hunů rozhodovalo o přežití. K dispozici je hromada důkazů o tom, že významnou devizou byla fyzická zdatnost, rychlost, vytrvalost, síla. Výkonný mozek byl možná leckdy na překážku. Cennější byla ruka schopná přesně a rychle seknout mečem nebo oko schopné zacílit šíp na hruď protivníka.
Crabtree nám sice líčí Athéňana z dob před třemi tisíciletími jako Einsteina, Bacha, Shakespeara a Schweitzera v jedné osobě, ale nemá pro to jediný hmatatelný důkaz. O ztrátě fyzické zdatnosti existuje bezpočet důkazů. Když zůstaneme u Athéňanů, pak je například jasné, že při veslování na trierách podávali tehdejší veslaři výkony, za jaké by se nemusel stydět ani český olympionik Ondřej Synek. Athéňané však byli schopni postavit stovky veslařských posádek složených z desítek mužů. Jen samotné Athény disponovaly tisíci muži s výkonností Ondřeje Synka. Takovou populaci zdatných veslařů bychom dneska neposháněli po celé Evropě – a to je náš kontinent ve srovnání s antickými dobami podstatně zalidněnější.
Další předpoklad nezbytný k tomu, aby byla Crabtreeho představa reálná, spočívá ve vysokém podílu genů na intelektu. Crabtree počítá, že geny ovlivňují intelekt zhruba ze 60 % a zbytek připadá na vlivy vnějšího prostředí. Mnohé studie ale dokazují, že podíl genů na intelektu je podstatně nižší – nejvýše 30%. Někdy se proto říká, že geny ovlivňující lidský intelekt jsou demokratické. Dovolují i nepříliš chytrým rodičům zplodit chytré dítě. Bohužel, to funguje i naopak a chytří rodiče nemají jistotu, že jejich dítě nebude natvrdlé. To, že se v rodině hloupých rodičů talent chytrého dítěte snáze promrhá a že chytří rodiče nakonec "dokopou" nepříliš nadané dítě třeba k úspěšnému složení maturitní zkoušky, jen dokládá sílu vnějšího prostředí a omezený vliv genů.
Zcela jistě vždycky neplatí Crabtreeho předpoklad, že i jeden jediný defekt "intelektuálského" genu nutně odsoudí člověka k výraznému poklesu intelektu. Mnoha lidem chybí rozsáhlé úseky DNA včetně na nich umístěných genů a přitom to na jejich organismu nezanechává zjevnou stopu. Myším lze vcelku beztrestně vykuchat z dědičné informace miliony písmen genetického kódu a funkce organismu to nenaruší. Dědičná informace je silně „blbuvzdorná“ a vše důležité je v ní většinou mnohonásobně jištěno. Je vysoce pravděpodobné, že i "intelektuálské" geny mají své "rezervy".
Míchání s dědičnou informací buňkám mozku nejen neškodí, ale jeví se dokonce jako žádoucí. V genomu člověka se nachází celá řada tzv. skákajících genů, které mohou „hopsat“ po dědičné informaci a napasovat se v ní na nejrůznější místa. Často v „místě dopadu“ poškodí původní dědičnou informaci. Proto je „hopsání“ skákajících genů v mnoha typech buněk – především pak v buňkách pohlavních – přísně zakázáno. Volné poskakování je vnitrobuněčnými mechanismy povoleno kupodivu ve vyvíjejícím se mozku. Škody, které přitom vznikají, jsou zřejmě menší než výhody, jež přináší genetické rozrůznění nervových buněk.
Sám Crabtree věnuje zmínku tzv. Flynnovu efektu – tedy pozorovanému zvyšování IQ. Crabtree ho připisuje zlepšeným životním podmínkám. Například úbytku olova v životním prostředí poté, co přestaly být sloučeniny olova přidávány do benzínu. Pokud ale intelekt určují hlavně geny, jak tvrdí Crabtree na jiném místě, pak by neměly mít zlepšené životní podmínky tak významný efekt.
Na rozdíl od Crabtreeho bych se vsadil, že kdyby mezi nás přišel Athéňan z doby kolem roku 1000 př.n.l., zcela jistě by většině z nás utekl nebo by nás přepral. Na to, že by nás přechytračil, bych nevsadil zlámanou grešli. Jenže dneska je v kurzu spíše hořekovat nad tím, jak to jde s člověkem a jeho civilizací s kopce a líčit doby dávno minulé, jako selanku, kdy byla i tráva zelenější, trpaslíci větší a voda sušší. Z historických dokumentů vyplývá, že stejně ohrnovali nos nad přítomností a opěvovali minulost i ti Crabtreem vychvalovaní „moudří“ Athéňané.
Psáno pro: BigBlog a Osel.cz
Lstivá generativní inteligence GPT-4 je mnohem přesvědčivější než lidé
Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2024)
Ghostboti zemřelých by mohli škodit duševnímu zdraví
Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2024)
Lovci civilizací SETI prohledali matematicky podezřelý planetární systém
Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2024)
Kyberútok, jaký tu ještě nebyl: Červ, který využívá generativní inteligenci
Autor: Stanislav Mihulka (06.03.2024)
Čínští geologové ulovili seismického Dračího krále
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2024)
Diskuze:
Pro vysvětlení
Jiří Vyhnalík,2012-11-18 11:01:54
Vypadá to, že někteří nepochopili, co jsem chtěl říci.
1. Inteligence jako schopnost účelně jednat, rozumně myslet a efektivně se vyrovnávat se svým okolím. Dávala jejím nositelům větší šanci zajistit dobré podmínky pro sebe a svou rodinu. Samozřejmě i ti nejinteligentnější mohli zemřít při přírodní katastrofě, mohli je zabít nepřátelé atd. Naopak i hlupák se mohl prosadit třeba kvůli své síle, nebo zdědit majetek. Dlouhodobě ovšem inteligence svým nositelům dávala větší šanci se prosadit a zajistit své potomstvo. Tady se Crabtre tedy naprosto mýlí.
2. Moderní antikoncepce umožňuje lidem mít děti tehdy kdy je sami chtějí. I když samotné vyšší vzdělání nutně neznamená vyšší inteligenci, v PRŮMĚRU je inteligence VŠ vyší než inteligence SŠ a ti zase mají v průměru inteligenci vyšší než lidé s pouze základním vzděláním. Čím déle kdo chodí do školy, tím později začne pracovat a vydělávat. Navíc lidé s vyšším vzděláním potřebují na vybudování profesní kariéry více času. V PRŮMĚRU mají lidé s VŠ vzděláním první dítě později než lidé s nižším vzděláním atd.
Mimochodem časové řady průměrného věku rodiček a prvorodiček jsou opravdu alarmující! Z biologického hlediska je optimální věk pro narození prvního dítěte okolo 18 let. V současnosti se v ČR blíží třicítce.
Podstatné je, že pokud v některých kulturách je průměrný věk rodiček pod 25 let a v naší 30 let, tak i kdyby matky měly v obou v průměru stejně dětí, tak za sto let ta první kultura zvládne zplodit o jednu generaci více.
Výsledkem je, že méně vzdělané vrstvy se množí rychleji, než ty vzdělanější.
Inteligence a IQ
Jiří Vyhnalík,2012-11-18 10:37:47
Je samozřejmě problém, jak měřit inteligenci, když je otázkou i jak ji definovat.
Jednou z definic může být: Inteligence je vnitřně členitá a zároveň globální schopnost individua účelně jednat, rozumně myslet a efektivně se vyrovnávat se svým okolím.
IQ testy měří výkon v normované baterii testů a výsledky porovnávají s výsledky reprezentativního vzorku populace. Takže už tady je jasné, že IQ závisí i na tom, jak definujeme tu základní populaci.
Ovšem IQ nám dává možnost výsledky zpracovávat statistickými metodami a proto se tak často používá. Samozřejmě je potřeba si celou dobu uvědomovat, že jde o pomocné kritérium a nikdo bez důkladné znalosti statistických metod by neměl dělat nějaké závěry.
Četl jsem výsledky studií, které porovnávaly výsledky v testech u dětí, které byly v útlém věku dány k adopci s IQ jejich biologických a adoptivních rodičů.
IQ těchto dětí bylo silně korelované s IQ jejich adoptivních rodičů zhruba do věku 20 let. Po jejich třicítce byla naopak korelace výraznější s IQ jejich biologických rodičů.
Takže IQ v mládí ovliv%nuje prostředí ve kterém vyrůstáme, v pozdějším věku převládne to, co jsme zdědili.
.
Palo Priezvisko,2012-11-18 00:06:32
chytrejsi sa mnozia rovnako ako volakedy, len ti menej chytri sa mnozia viac (resp neumieraju tolko), takze priemer iq je nizsi(to je to hlupnutie civilizacie). inak stimulov na rozvoj intelektualnych schopnosti mame neporovnatelne viac ako volakedy
David L,2012-11-17 19:44:13
Proč by měl dřív přirozený výběr upřednostňovat chytřejší jedince a teď už ne? Asi sotva to bude kvůli antikoncepci, tak kvůli čemu?
IííííQéééé
Jan Kment,2012-11-17 19:07:17
Ono už jenom to samotné "IQ" je vědecké kategorie k pousmání. Donedávna bylo IQ nad 150 neměřitelné, 150 dolní hranice geniality, 200 maximum. Ale genialita se ještě tehdy nedala měřit, protože upřímně, kdo z nás by ji měřil. Dnes ale nejenže leckomu naměříme 170 (asi jsme zmoudřeli), jsou však prý i lidé, kteří mají přes 220! Jenom nám stále nikdo neumí říct čeho, což je ovšem pro konstatování velevážené vědecké pravdy zanedbatelný detail :-).
Nicméně, velmi děkuji panu Petrovi, že si v článku dovolil zpochybnit závěry věhlasného akademika, citovaného prestižními časopisy. Osel přece není žádná ovce!
Přirozený výběr fungoval do rozšíření antikoncepce
Jiří Vyhnalík,2012-11-17 10:49:30
Ti schopnější měli větší šanci se v životě prosadit a zajistit lepší podmínky své manželce a dětem. Pravděpodobnost otěhotnění a donošení zdravého dítěte je silně vázaná na kvalitu výživy, proto měli v historii bohatí a úspěšní větší šanci poslat své geny dál. Chudí mívali hodně dětí, ale děti i jejich matky často umírali a od jisté úrovně podvýživy výrazně klesá pravděpodobnost otěhotnění.
Otázkou je, jaký vliv na propagaci genů inteligence do dalších generací měla předepsaná sexuální zdrženlivost u kněží a mnichů v různých náboženstvích, ale nejspíš ne nijak zásadní.
Až moderní antikoncepce a sociální stát trend obrátily, ti bohatí a úspěšní děti často nemají a pokud ano tak v pozdějším věku, než nevzdělaní. Populační zákonitosti v posledním století působí výrazně v neprospěch prosazení genů těch úspěšnějších a naopak ve prospěch těch, kteří se nedokáží nebo nechtějí sami o sebe postarat.
Ještě bych k rozverným příspěvkům doplnil,
Slaviboj Ošćěpić,2012-11-17 09:23:33
že i ta Craptreeho "optimistická" vsuvka je zcela mimo mísu. Když už bychom měli genetickou manipulaci natolik pokročilou, vymkne se nutně realita možnostem dnešních na rozumnost si hrajících předpovědí. Šťastný a veselý den boje.
Kde jsou lidé chytřejší?
Vojtěch Kocián,2012-11-17 08:42:39
Podle této teorie je Evropa světadílem hlupáků. Právě zde je totiž nejvyšší pravděpodobnost, že hlupák přežije a rozmnoží se. Naopak v rozvojovém světě by mělo být mnohem větší procento těch chytrých, protože se ti hloupější nedožijí dospělosti v takovém počtu. No a ti nejchytřejší se stěhují za snadným životem právě do Evropy a zvyšují tak její celkové IQ. Nebo je to jinak?
V každém případě je třeba si uvědomit, že civilizovaná společnost ty hlupáky potřebuje. Respektive potřebuje rozmanitost, protože je rozmanitá její činnost. Pokud hlupáky odstraníme, bude jednou z nejvýnosnějších činností uklízení záchodů a podobná špinavá práce, protože to nikdo bez královského ohodnocení nebude chtít dělat. Méně inteligentní lidé navíc ve větším počtu mají zásadní výhodu v tom, že jsou levní a na jejich hlavách stojí ti chytřejší, což si spousta propagátorů eugeniky neuvědomuje.
Ale mají i jiné evoluční výhody. Mohou být fyzicky silní, což je pro některou práci nezbytné, mohou být zdroji nositeli rezistencí na různá onemocnění, se kterými se inteligenti ve sterilních laboratořích nesetkají a podobně. Nevěřím, že máme o evoluci (respektive eugenice) dostatečné znalosti na to, abychom mohli selekci udělat rozumným způsobem. Vždyť i námi domestikovaná zvířata a rostliny mají v přírodě mnohem menší šanci na přežití než původní druhy. Navíc s tendencí vracet se k původním formám. Pokud tedy selekci, tak v přirozené formě a tou je v lidském pojetí válka.
Veľmi dobrý článok
Milan Závodný,2012-11-16 22:02:57
včítane toho, že sa pán Crabtree mýli.
Stále viac sa ozýva, že ľudstvo "potrebuje" znížiť početné stavy. Odhady idú od 50 po 80%. I jedna miliarda vraj stále bohate stačí na plnohodnotný civilizačný vývoj. Ak uvážime, že civilizáciu vytvorili výnimoční jedinci, ktorí však museli mať zázemie v početnosti stavov a možnosti študovať, tak tá miliarda by skutočne stačila. Odpadli by aj prakticky všetky problémy ľudstva. Už sa toho len dožiť /a byť vyvolený/.
Inteligencia nemá definíciu. Ale je to isto čosi, čo sa objavuje takmer 100% náhodne. Nadanie sa dedilo iba u Bachovcov, na iný prípad si ani nespomínam. Je pravdepodobné, že ak jeden rodič je matematik, arogantný, ctižiadostivý a druhý rodič skromný, poriadku milovný, poctivý, narodí sa im dieťa min. netuctové. Malo by sa podrobne študovať, akým rodičom sa aké deti rodia.
nezmysly
Marek Fucila,2012-11-17 01:45:32
Zbožňujem, keď niekto operuje s číslami a vycucia si ich z prsta. (Dúfam, že aspoň niektorého na ruke.:-))
Ale OK, ľudstvo by malo znížiť stavy zo 7 miliárd o 50-80% a bolo by to OK. Rozumiem tomu tak, že 1,4 až 3,5 mld ľudí je optimum, ale keď už redukovať, nevadí, keď sa dostaneme na 1 mld. Akosi mi uniká nejaký argument, prečo by malo byť 1 mld lepšie ako 7 mld a 1,4-3,5 mld lepšie ako 1 mld.
Existuje nejaký rozumný argument, prečo a hlavne pre koho je lepšie, ak je 100 miliónov ľudí, 1 miliarda ľudí, alebo 10 miliárd ľudí? Chudobu rovno vylučujem, lebo priemerný pozemšťan sa má oveľa lepšie ako priemerný pozemšťan pred 300 rokmi, a to na Zemi žilo o poznanie menej ľudí.
A.C.Clark zase zastával názor, že 1 milión je tak akurát, keď už bude dostatočne rozvinutá technika. Keď mám tieto úvahy doviesť do absurdna, načo sú nám vlatne iní ľudia? Pri dostatočnej technickej vyspelosti by stačilo, keby som tu bol ja. Alebo teda radšej Vy.:-) Menej egoisticky môžme planétu prenechať iným tvorom.
Zájem o život
Jiří Oto,2012-11-17 02:02:29
na planetě Zemi zdá se být enormní. Otázkou je proč vlastně? Inu nechť přijde člověk s nižším IQ a pokusí se jej nějak zušlechtit, Země je k takovému počínání ideální. A pokud jde o trend snižování tohoto koeficientu, je pravděpodobné že IQ nebude jediný důvod života na Zemi.
IQ
Milan Závodný,2012-11-17 07:37:06
skutočne nie je to pravé orechové pre prežitie, medúzam sa darí 500 mil. rokov, a človek bol pred 70 tis. rokmi v stave takmer nula. Platí to aj teraz, keď ľudí bez ambícii ku vzdelanosti pribúda a zodpovedných s vari vyšším IQ ubúda. Mocní sveta smelo vedú našu loď do jadrovej katastrofy. V boji o ropu ide rozum bokom.
Pán Fucila, je otázkou, čo je to mať sa lepšie. Ja sa v 21. stor. príliš dobre nemám, som fyzicky zodraný, žijem len zázrakom /mnoho prípadov hrozby úrazov/, do dôchodku ďaleko a ubezpečujem Vás, že nie som sám. A v čom je menej ľudí lepšie, než kvantá? V tlaku na zdroje.
riziko vyžratia zdrojov
Martin Smatana,2012-11-17 07:55:14
Kedysi dávno vypustili námorníci na ktoromsi ostrove (myslím, že ostrov Svätej Heleny v južnom Atlantiku) kozy, aby zabezpečili zdroj mäsa pre námorníkov, ktorí sa k ostrovu dostanú v budúcnosti. Keď sa tam o niekoľko desaťročí dostala ďalšia loď, namiesto zelenej oázy našla kozami zdevastovanú polopúšť. Kozám skrátka chýbal predátor, ktorý by redukoval ich stavy a umožnil rastlinstvu ako-tak regenerovať a obnovovať početnosť.
Logicky teda menší počet stravníkov znamená menšie riziko vyžratia zdrojov a hladomoru. Jediným spôsobom zachovania udržateľného stavu ekoystému je zrejme negatívna spätná väzba.
Ak chce niekto redukovať počet obyvateľov, má možnosť začať od seba. Nikto tým, čo volajú po redukcii obyvateľstva, nebráni hodiť si to.
V prípade ľudí je zrejme jediným eticky prijateľným spôsobom regulácie početnosti obyvateľstva plánované rodičovstvo.
-
Zdeněk Jindra,2012-11-16 18:22:10
Nemyslím si, že Athéňané byli chytřejší. Organismus má omezený výkon metabolismu, o horší výživě v minulosti nemluvě. Já si naopak myslím, že síla Athéňanů dokazuje jejich nižší inteligenci.
Kromě toho přisuzuji zásluhy i současnému školství, takže to už je athénský mozek mezi dvěma mlýnskými kameny.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
