Čísla nejsou tak důležitá, mnohem důležitější je jim rozumět  
U žen, které prožily havárii ve Fukušimě I v nejvíce zasažených oblastech v raném dětském věku, se celoživotní riziko rakoviny štítné žlázy zvýšilo o 70 %. Tato informace se uvádí v nedávné studii Světové zdravotnické organizace. Toto číslo se může zdát velice velké, ale podívejme se, co ve skutečnosti znamená.

V příspěvku do diskuze ke zprávě na Aktualne.cz  se do mého posledního článku o Fukušimě  na Oslovi pustila paní Monika Machová Wittingerová. V mailové diskuzi s ní jsem se zeptal, kde konkrétně v něm našla chyby nebo něco, co odporuje faktům. Její kritika se zaměřila na moje tvrzení, že: "V posledních měsících bylo zveřejněno několik rozsáhlých studií, které ukazují, že dopady radiace z Fukušimy na civilní obyvatelstvo i pracovníky budou zanedbatelné." Paní Machová Wittingerová prohlásila, že to není pravda: „Možná považujete nárůst celoživotního rizika rakoviny štítné žlázy o 70 % u žen, které byly při havárii v nejsilněji zasažených oblastech jako malá děvčátka, za zanedbatelné, ale odborníci by jistě byli jiného názoru“.


 Při korespondenci jsem si znovu uvědomil, jak často pouhá znalost konkrétních čísel může vést k velice zavádějícím představám. Zvláště, když chybí vůle po pochopení kontextu a porozumění danému problému. Čísla je třeba srovnávat, zasadit do rámce jiných hodnot a získaných poznatků. Teprve pak jsou nám užitečná. Pochopitelně, toto platí v případě, že nás zajímá realita. Jiné to je, pokud chceme prosazovat předem daný aktivistický názor. Nebo nám jde čistě o senzaci. Pak porozumění číslům není potřeba a stačí nám ohromovat třeba právě jejich velikostí.


 

Zvětšit obrázek
Personál městské nemocnice v Minami Soma s profesorem Rjugo Hajano, který prováděl studie vnitřní kontaminace zasaženého obyvatelstva (zdroj prezentace pana profesora v laboratoři CERN 4.4.2013)

  Pokusím se tuto nutnost přemýšlení o konkrétním významu čísel dokumentovat právě na hodnotách získaných ve studii pravděpodobných zdravotních rizik radiace z havárie ve Fukušimě I, kterou provedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Než se k nim dostaneme, připomněl bych, které studie jsem měl na mysli při svém konstatování, že několik rozsáhlých studií ukazuje zanedbatelný zdravotní dopad radiace z Fukušimy I. Jedná se o rozsáhlou studii vnitřní kontaminace  lidí ze zasažených oblastí pomocí celotělových počítačů, kterou provedl profesor Rjugo Hajano (anglický přepis Ryugo Ayano). Ta ukázala velmi nízké, většinou neměřitelné, hladiny vnitřní kontaminace. Druhou je studie organizace UNSCEAR, popsaná na serveru Nature

 

Studie Světové zdravotnické organizace

A pochopitelně i studie Světové zdravotnické organizace (WHO), která velice pečlivě analyzovala dávky, které obdrželi jak obyvatele zasažených oblastí, tak i pracovníci v elektrárně. Na základě tohoto rozboru pak odborníci vypracovali odhady zdravotních rizik, která radiace uvolněná při havárii ve Fukušimě I přinesla obyvatelům Fukušimy, Japonska i širšího okolí. A také pracovníkům, kteří v elektrárně zasahovali v době havárie a pracují i nyní. Tyto odhady byly provedeny pro různé skupiny lišící se z hlediska geografického (blízkosti k elektrárně i míry zasažení území), genderového, věku i stravovacími možnostmi.


Je třeba zdůraznit, že odborníci organizace WHO postupovali při odhadech obdržených dávek co nejkonzervativnějším způsobem. Lze tak předpokládat, že jejich odhady dávek a z nich vyplývajících rizik budou spíše i silně nadhodnocené. Zmiňme pro příklad několik těchto konzervativních přístupů. U obyvatel z dodatečně evakuovaných území, kteří byli nejsilněji zasaženi, se počítalo s tím, že na tomto radiací více postiženém území zůstali celé čtyři měsíce až do nařízené evakuace, i když se jich velká část, a hlavně právě děti, evakuovala dobrovolně mnohem dříve. Předpokládalo se, že se obyvatelé zasažených území stravovali čistě místními produkty, i když velká část potravin se dovážela z nezasažených částí Japonska. Předpokládalo se, že rozdělení kontaminace potravin odpovídalo tomu, které se zjistilo při kontrole. I když potraviny, u kterých se zjistila kontaminace překračující zdravotní limity, nebyly na trh připuštěny.


 

Zvětšit obrázek
Jeden z celotělových počítačů používaný při studiu profesora Rjugo Hajano (zdroj prezentace pana profesora v laboratoři CERN 4.4.2013)

Podívejme se tedy na výsledky, které se v této studii získaly. Studie se zaměřuje hlavně na riziko nárůstu pravděpodobnosti rakoviny, což je nemoc, která je nejpravděpodobnějším rizikem radiace. Ukazuje se, že riziko spojené s radioaktivitou z Fukušimy I je v Japonsku a jeho nejbližším okolí nízká a v ostatních částech světa extrémně nízká. Kromě obyvatel z nejsilněji zasažených oblastí se nikde jinde, a to i v prefektuře Fukušima, nedá předpokládat pozorovatelné zvýšení počtu rakovin.

 

 

Odhady zvýšení počtu rakovin v nejsilněji zasažených skupinách

K znatelnému zvýšení rizika dochází právě jen v nejsilněji zasažených oblastech. V nich jsou pochopitelně nejvíce ohrožena malá děvčátka. To je také skupina, která se tak uvádí jako příklad při prezentaci studie a pro ni platí i číslo, kterého si všimla paní Machová Wittingerová. Takže si uveďme právě čísla, která platí pro celoživotní riziko u žen, které zastihla havárie ve Fukušimě v nejsilněji zasažených oblastech ve věku malé holčičky.


U rizika vzniku všech typů nádorů dojde k nárůstu o 4 %, riziko rakoviny prsu se zvýší o 6 %, riziko leukemie se zvýší o 7 % a riziko rakoviny štítné žlázy o 70 %. Právě to poslední číslo svou velikostí zaujalo paní Machovou Wittingerovou. Než se podíváme, jaké jsou opravdu reálné dopady těchto čísel, musíme si připomenout, jaká jsou celoživotní rizika vzniku těchto rakovin u běžné populace žen. Pravděpodobnost vzniku nějakého z typu nádoru během celého života je u běžné ženy 29 %, tato pravděpodobnost se u děvčátek z nejsilněji zasažených oblastí zvýší o 1,16 procentního bodu. Pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu je u běžné populace žen 5,53 % a zvýšení u děvčátek z nejsilněji zasažených oblastí je tedy o 0,33 procentního bodu. Stejná čísla u leukemie jsou 0,60 % a zvýšení u děvčátek z okolí Fukušimy I o 0,04 procentního bodu. U rakoviny štítné žlázy je riziko jejího vzniku během života ženy 0,75 % a v tomto případě je zvýšení u děvčátek v nejsilněji zasažených oblastech 0,53 procentního bodu.


Proto, abychom mohli zhodnotit reálné možné dopady těchto rizik, je třeba vědět, jak velké populace se toto zvýšení týká. V daném případě se uváděný nárůst rizika rakovin týká děvčátek, která měla v době havárie stáří do dvou let (kategorie „infant“), zasažení v tomto věku vede k největšímu riziku. Další kategorií jsou děti do deseti let (kategorie „child“) a poslední jsou lidé starší (kategorie „adult“). Pokud vezmeme japonskou populaci, tak děti do dvou let v ní tvoří jen 1 % a děti do deseti let pak jen 5 %. Je to dáno tím, že Japonsko se už řadu let potýká se silným poklesem porodnosti. Silně zasaženými skupinami obyvatel jsou ty, které zůstaly v dodatečně evakuovaných oblastech. Ty byly relativně silně zasažené, byly však ve vzdálenosti větší než 20 km a jejich evakuace byla přikázána až po čtyřech měsících. Jde hlavně o vesnici Iitate, horskou část správního celku Namie a malou část správního celku Minami Soma a vesnice Katsurao. Dále pak některá obydlí ve městě Date. Vesnice Iitate má necelých 7 000 obyvatel. V dalších částech je populace díky jejich horskému rázu populace také nižší a přispívají tak každý jednotkami tisíc. Když celkovou velikost populace v silně zasažených oblastech vezmeme zhruba 30 000, je to číslo spíše dost nadsazené. Pro dodržení velmi konzervativního přístupu tak vezmeme v dané skupině děti do deseti let (to je pětkrát více než je ve skupině kategorie „infant“, která je nejrizikovější a hodnoty pro ni jsme uvedli výše). Těchto dětí je tak v těch 30 000 zhruba 1500. Z nich děvčat je zhruba 750.


Podívejme se tedy, co znamená to uváděné 70 % navýšení celoživotního rizika rakoviny štítné žlázy. Pravděpodobnost vzniku rakoviny štítné žlázy u běžné ženy je zmíněných 0,75 %. Z počtu 750 žen tak během celého života bude mít rakovinu štítné žlázy zhruba 6 žen. Pochopitelně jde o velmi malý počet a je velká statistická nejistota tohoto odhadu. U žen, které byly v dětském věku v nejsilněji zasažených oblastech v okolí Fukušima I dojde k nárůstu rizika o 0,53 procentního bodu a u nich ze skupiny 750 žen je odhad celoživotního onemocnění rakovinou štítné žlázy zhruba 10 žen. Tedy odhad počtu onemocnění vlivem radiace je zhruba 4. Pochopitelně jde zase o velmi nízké číslo a statistický rozptyl bude příslušně velký. Je třeba zdůraznit, že jde o počet onemocnění a rakovina štítné žlázy je velmi dobře léčitelná. Například v případě černobylských onemocnění se nepodařilo vyléčit a vedla k úmrtí pouze 0,2 % z nich (podrobný rozbor nejen zdravotních dopadů černobylské havárie je zde).  Takže v našem případě žen zasažených v dětském věku radiací z Fukušimy I je odhad počtu úmrtí na rakovinu štítné žlázy 0,008 tedy 0 případů. Obrovské hrozivé číslo 70 % tak nakonec vede ke čtyřem onemocněním a nula úmrtím za zhruba 70 let po havárii. A to je ještě počet nejspíše hodně nadsazený vzhledem k velmi konzervativnímu přístupu při jeho určování. Nasvědčují tomu i výsledky, ke kterým se došlo při srovnávání odhadu dávek, kterým byla vystavena štítná žláza, s naměřenou hodnotou v případech, kdy se toto měření podařilo uskutečnit. Experimentální byla vždy značně nižší. To, jestli riziko čtyř případů onemocnění rakovinou štítné žlázy během celého života v zasažené skupině a nula případů úmrtí lze nebo nelze označit za zanedbatelné, už nechám na čtenáři.


Podívejme se ještě, jak to bude vypadat s ostatními typy rakovin v dané skupině. U všech typů nádorů, kterých se v dané skupině 750 žen objeví během jejich života zhruba 218 případů, dojde vlivem radiace ke zvýšení počtu o zhruba 9 případů. K 42 přirozeně vzniklým případům rakoviny prsu přibydou zhruba 3 případy vlivem radiace. A u leukemie by u stejně početné skupiny běžné populace žen bylo zhruba 5 případů a jejich počet se vlivem radiace u dívek v nejsilněji zasažené skupiny v okolí Fukušimy I nezvedne ani o jeden případ. Zase je třeba připomenout, že odhady jsou nejspíše i značně nadsazené a jde o počet onemocnění. V současné době se daří v řadě případů rakovinu léčit a tak počet úmrtí bude značně nižší.


 

Zvětšit obrázek
Dvě studie Světové zdravotnické organizace, které studovaly dávky u obyvatel způsobené havárií ve Fukušimě I a zdravotní rizika, která z těchto dávek plynou.

Počet lidí v jiných věkových vrstvách bylo více, ale odhady jejich rizika zase vychází i radikálně nižší. Větší počet obyvatel byl i v méně zasažených oblastech Fukušimy I, tam už se to týkalo několika stovek tisíc obyvatel. Ale u nich byly dávky i odpovídající zdravotní rizika značně i radikálně nižší. I to je důvod, proč se ve studii organizace WHO píše, že kromě silně zasažených oblastí se nikde jinde zvýšení rizika onemocnění rakovinou neobjeví. Vzhledem k velmi nízké dávce, které byla populace vystavena, se neobjeví vlivem radiace ani případy poškození plodů u žen, které byly, jsou nebo budou v dané oblasti těhotné. Pracovníci elektrárny, kteří obdrželi vyšší dávky překračující 100 mSv, jsou vystaveni zvýšenému riziku rakoviny. Jde však o zvýšení velmi malé a srovnatelné s jinými profesními riziky. Srovnatelným dávkám jsou vystaveni třeba kosmonauté.

 

Závěr

Je tedy vidět, že hrozivé číslo 70 %, které je uvedeno ve studii Světové zdravotnické organizace a tak fascinovalo paní Machovou Wittingerovou, reálně znamená pouze zhruba čtyři onemocnění rakovinou štítné žlázy v následujících zhruba 70 letech a žádné úmrtí na toto onemocnění navíc. Alespoň podle mého názoru jde opravdu o zanedbatelný dopad radiace, který zaniká v řadě dalších daleko silnějších vlivů, jako jsou třeba stravovací návyky, opalování, jiné druhy znečištění a to už vůbec nemluvím o kouření. A, jak už bylo několikrát zdůrazněno, jde navíc o odhad velmi konzervativní a pravděpodobně i velmi silně nadsazený. Rizika radiace z Fukušimy, která mohou vést v nejhorším případě v následujících zhruba 70 letech k jednotkám až desítkám onemocnění rakovinou, lze tak opravdu označit za zanedbatelná.


Je pochopitelné, že i při tak nízké míře rizika Světová zdravotnická organizace doporučuje dlouhodobé zdravotní sledování zasažené populace, aby bylo možné i tato nízká rizika a hlavně jejich následky včasnou diagnostikou a dalšími opatřením ještě snížit. Dále také správně konstatuje, že o zdravotních rizicích z radiace lze říci, že jsou zanedbatelné, ovšem psychologické a sociální dopady havárie zanedbatelné nejsou. A právě do těchto oblastí je třeba napřít co nejvíce úsilí na zmírnění dopadu havárie na lidi.


V předchozí poměrně hodně detailní a asi nepříliš záživné a atraktivní analýze jsem se pokusil ukázat, že podstatná není ani velikost čísla, ale nejdůležitější je jeho zasazení do kontextu a pochopení, co reálně znamená. Je třeba jej srovnat s jinými čísly a zjistit, co opravdu vypovídá. Bohužel v řadě případů se hlavně různé aktivistické skupiny o to ani nesnaží a ohánějí se čísly, která znamenají úplně něco jiného, než se jimi snaží doložit. Bez pochopení statistických metod, dat a toho, co z nich je možno dedukovat a co ne, opravdu nelze seriózně pochopit žádnou problematiku. A vždy je třeba provádět racionální srovnávání a hodnocení. Několik případů prohřešků proti těmto postupům jsem již ukázal zde,   zde  a zde.


Celkem mě nepřekvapuje, že příslušných 70 % ze studie Světové zdravotnické organizace udělá dojem na běžného čtenáře, který se se statistikou a čísly běžně nesetkává. U něho vyvolává podvědomý dojem, že 70 % procent žen, které byly v dětském věku v nejvíce zasažených oblastech, musí umřít na rakovinu štítné žlázy a musí jich tak být hrozně moc. Ovšem paní Monika Machová Wittingerová se honosí inženýrským titulem, takže by alespoň základní představy o číslech a statistice měla mít. Navíc nabízí profesionální ekologické a environmentální poradenství a to by opravdu měla mít poměrně slušné znalosti o tom, jaká je metodika epidemiologických studií a hledání zdrojů a velikosti zdravotních rizik. A jako předsedkyně Jihočeských matek se věnuje i jaderné energetice a jejím ekologickém dopadu hodně dlouhou dobu. Proto mě velice překvapuje, že zůstala fascinovaně stát u čísla 70 % a podrobněji výsledky studie Světové zdravotnické organizace neprostudovala. Alespoň tak, aby pochopila to, co vlastně říkají. Takže jsem si dovolil díky její inspiraci napsat tento rozbor, který snad alespoň některým čtenářům může být užitečný a přivede je k přemýšlení.

Datum: 23.06.2013 00:42
Tisk článku

Související články:

Fukušima I na prahu roku 2024     Autor: Vladimír Wagner (11.02.2024)
Oficiální povolení pro budování zařízení pro vypouštění tritiové vody ve Fukušimě I.     Autor: Vladimír Wagner (15.08.2022)
Černobyl po 35 letech     Autor: Vladimír Wagner (25.04.2021)
Tritiová voda z Fukušimy I skončí v oceánu     Autor: Vladimír Wagner (14.04.2021)
Fukušima I deset let poté     Autor: Vladimír Wagner (06.03.2021)



Diskuze:

Úroveň znalostí matematiky

Petr Tesař,2013-06-28 11:53:53

V úvodu musím pana Wagnera pochválit za osvětu, kterou neúnavně provozuje i v mimofyzikálních oblastech. Úroveň znalostí matematiky, a potažmo tedy i statistiky, u absolventů všech VŠ (snad s vyjímkou MFF UK) po "sametu" klesla. Podle mne je jedním z hlavních důvodů to, že matematika není povinným maturitním předmětem na středních školách. Vrcholnou ukázkou, "početních" znalostí absolventů některých humanitních fakult, bylo "statistické" vyhodnocování kandidatury na účast ve volbě prezidenta ČR. Co se týče argumentace různých aktivistek, tak spíše než-li neznalost, může jít i o vědomé spoléhání na to, že čtenáři matematice (statistice) nerozumí. A v těchto případech je dobře, že máme pana Wagnera.

Odpovědět

Dovolím si oponovat

René Matýšek,2013-06-27 10:07:43

Primární je problém chápání textu - záměna významu "o" a "na". Obecná tupost v matematice tomu pak nasazuje korunu.

Odpovědět

Tomáš Tvrdík,2013-06-24 19:42:02

Myslím si, že pokles z 25 na 20 je 20 %. Pokles z 0,025 % na 0,020 % je pokles o 0,005 percentuálneho bodu. Percento a percentuálny bod nie je to isté.

Odpovědět

Názorná ukázka nepochopení

Jiří Vyhnalík,2013-06-24 15:45:35

Nerozlišujete procenta a procentní body.
Riziko úmrtí na chřipku kleslo o 20 %! Nicméně, vzhledem k relativně nízké úmrtnosti na chřipku, která byla 0,025 % a nyní je 0,02 %, jedná se pouze o 0,005 procentního bodu.

Odpovědět

Antonín Hvízdal,2013-06-24 15:00:58

Tomu říkám kvalitní a srozumitelný článek.
Taktéž by mě zajímala podobná statistika pro populaci žijící v blízkosti uhelných elektráren řekněme na Mostecku versus populace např. v jižních čechách.

Osobně bych si třeba tipnul že nahrazení jaderných elektráren uhelnými v Německu může vést ke statisticky vyššímu počtu ochoření či úmrtí právě v důsledku spalování většího množství uhlí.
(To pomíjím např. zvýšené množství nehod spojených s těžbou uhlí, či neekonomičnost tohoto kroku který může vést k nižším množství financí jdoucím do zdravotnictví což se zase může projevit na zdravotním stavu populace, a tak podobně)

Odpovědět

Pokud se pani aktivistce těch 70% tak líbí

Jenda Krynický,2013-06-24 12:58:45

tak by jí měl někdo říct, že tím, že si koupí dva losy místo jednoho zvýší pravděpodobnost své výhry o 100%. A 100% to je přece jistota ne? :-P

Odpovědět

Problém je v matematice

Zdeněk Votava,2013-06-24 12:34:36

Po přečtení článku i diskuze mám dojem, že problém je hlavně v elementární matematice, vyšší znalosti ze statistiky nejsou potřeba. Základem tedy je pochopení, že 70% nárůst k pravděpodobnosti 0,75 % je 0,7*0,75=0,525, tedy nárůst o zaokrouhleně 0,53 procentního bodu. Ale práce s procenty začíná být problém i na gymnáziích, čehož jsem jako učitel fyziky smutným svědkem...

Odpovědět

Re: Ticháček

Petr Ka,2013-06-23 12:47:01

Trochu odtažité ("nesrovnatelné") přirovnání.

Odpovědět


Tak zkusme jiné přirovnání

Pavel Brož,2013-06-23 19:57:58

V okamžiku, kdy vyjdete ze svého domu na ulici, tak se nejméně tisícinásobně, spíše mnohem více, zvýší riziko, že zahynete následkem dopravní nehody. To je ovšem samozřejmě naprosto nehorázné navýšení (byť parciálního) rizika, a mělo by se s tím něco dělat, když dle Vašich slov je přehlížení 70% nárůstu rizika u té rakoviny štítné žlázy tak nezodpovědné.

Jedno řešení je že nebudete vycházet z domu. Jiné řešení je zakázat automobilovou dopravu. Vyberte si.

Odpovědět


Dobré přirovnání pane Broži,

Ota Beran,2013-06-24 09:51:17

i když si dovedu představit aktivistu, který dle metody tuplovaného prezervativu doporučí obojí, nevycházet z domu a zakázat automobilovou dopravu (a raději i tu leteckou), Protože on sám přece žije na své farmě, živí se tím, co si vypěstuje a cestovat nikam nepotřebuje.

Odpovědět

Srovnejme z jiného soudku, co třeba chřipka?

Jiří Kocurek,2013-06-23 12:04:42

Četnost úmrtí na chřipku byla v roce 2000 asi 20 případů ročně na 100.000 obyvatel. Tedy 0,020 %. Při 10 milionech obyvatel ČR to dělá 2.000 mrtvých ročně.
V roce 1982 byla četnost asi 25 úmrtí na 100.000 obyvatel - 0,025 %, za celou ČR 2500 lidí.
Mohli bychom také napsat: "Riziko úmrtí na chřipku kleslo o 0,005 %"

Odečteno z grafu na str. 11 http://www.pmfhk.cz/WWW/HVD_2006/6_Kyncl.pdf

Odpovědět

trochu nerozumné

Petr Ka,2013-06-23 11:13:28

Pan Wagner se musel obhájit. Ale je to tak? Hypoteticky (a následující čísla berte s rezervou) v ČR, kde by se nekouřilo by, zemřelo 0,75% lidí na rakovinu plic (stejně jako u žen v uvedeném případě štítné žlázy). Teď by najednou byl boom kouření a umíralo by 7% (téměř 10x nárůst, když se dnes u karcinomu pilc odhaduje podíl vlivu kouření na 90% z oněch případů). A je to marginální? Není netřeba bojovat s kuřáctvím? Tady se dávají milióny (ne-li miliardy) na výzkum (jehož zástupcem z jiného oboru pan Wagner je) léků a 10% účinnost látky je považována za skvělý úspěch vědy (i u vzácných nepocí, které má 1 z miliónu), ale 70% prý není tak katastrofické ...

Odpovědět


Pane Ká, přesně potvrzujete to,

Vladimír Wagner,2013-06-23 11:42:54

Odpovědět


Re

Petr Ka,2013-06-23 11:56:23

Nevím, co je to "to" (přesnější vyjadřování by se hodilo). Nic nepotvrzuji. Jenom ukazuji, že zlepšení či zhoršení např. o 10% (v nemocnosti, v platu, ...) je dnes "výhrou" či "katastrofou", tak je divné, že se divíte těm 70%, které onu paní zarazily.

Odpovědět


co říká nadpis toho mého článku.

Vladimír Wagner,2013-06-23 12:08:55

Víte, u toho Vašeho příkladu s kouřením ono není 90 % jako 90 %. Jestliže je u případů rakoviny plic 90 % dáno kouřením, tak jde o nárůst oproti normální incidenci rakoviny plic o 900 %. V tom případě rakoviny štítné žlázy u malých děvčat z nejvíce zasažených míst ve Fukušimě I by ty případy z radiace tvořily pouze 40 % celkových případů. Ale hlavně, kuřáků není jen 750, ale jsou jich miliony a pokud uvážíme celá léta, po která kouření existuje a ještě bude existovat, tak to jsou miliardy. Odhad počtu rakovin z kouření tak není čtyři případy jako u rakoviny štítné žlázy v našem případě, ale mnoho milionů.
Možná jste si všiml, že největší finance se dávají na spíše běžné nemoci než ty vzácné. A u nich pochopitelně i relativně velmi malé zlepšení účinnosti léčby či diagnostiky může zachránit statisíce a miliony lidí. Ale i u vzácnějších chorob. Třeba u těch, které má jen jeden člověk z milionu jde při počtu obyvatel 9 miliard o 9000 lidí a pokud budeme předpokládat, že se lidé neustále rodí, tak jich pochopitelně pořád přibývá. Ale jak už jsem zdůraznil, tak na velmi vzácné nemoci se dávají nesrovnatelně menší prostředky než na nemoci častější.
Prostě, přesně podle toho, co jsem chtěl vyjádřit v nadpisu a článku, nad čísly je třeba přemýšlet a je třeba rozumět kontextu a souvislostem.

Odpovědět


Petře Ka

Jaromír Ticháček,2013-06-23 12:19:08

Ono je to trochu složitější. TA procenta jsou čísla relativní. A jde o kontext, ve kterém je potřeba je vnímat. Také se můžete setkat se situací, kdy jednoprocentní nárůst jednoho parametru v tisícičlenné skupině bude znamenat v absolutních číslech třeba 100 vzorků, zatímco sedmdesátiprocentní nárůst jiného parametru bude v absolutních číslech znamenat 0,001 vzorku.

Odpovědět


A ještě maličkost pro Petra Ka

Jaromír Ticháček,2013-06-23 12:29:09

Odesílám dříve, nežli dopíšu, jsem zbrklý.
Chtěl jsem dodat, že musíte brát v úvahu opravdu vše. Jako příklad: Jako kajakář budu velice přemýšlet ve chvíli, kdy se pravděpodobnost, že se utopím v peřeji, zvýší o 50%. Ale zcela chladným mne nechá 1000% nárůst pravděpodobnosti, že v té peřeji zahynu díky havárii čínského satelitu. Chápete?

Odpovědět


Re: Wagner

Petr Ka,2013-06-23 12:45:44

Jiný příklad (analogie): Firma se bude rozšiřovat, v jistých odděleních (profesích) se bude nabírat třeba 5% pracovníků, ale v právním přibude 70%. Lidem (většině) z firmy to bude připadat nehorázné, lidem mimo firmu to bude celkem lhostejné (národní hospodářství - milióny lidí - to neovlivní). Asi se nedovedete vžít do firmy/Fukušimy. Takhle se to běžně chápe ...

Odpovědět


Tady si asi nerozumíme.

Vladimír Wagner,2013-06-23 13:16:53

Já jsem nikde netrvrdil, že na čtenáře (člena frmy, obyvatele Fukušimy) velké číslo neudělá dojem. Připomínám, co jsem napsal:
"Celkem mě nepřekvapuje, že příslušných 70 % ze studie Světové zdravotnické organizace udělá dojem na běžného čtenáře, který se se statistikou a čísly běžně nesetkává. U něho vyvolává podvědomý dojem, že 70 % procent žen, které byly v dětském věku v nejvíce zasažených oblastech, musí umřít na rakovinu štítné žlázy a musí jich tak být hrozně moc."
Jen tvrdím, že to u něj vede k absolutně mylným závěrům, které nemají žádnou souvislost s realitou.
Stejně tak, pokud vezmu Váš příklad s firmou. Vezměme situaci, kdy má firma přes tisíc zaměstnanců. Na právním oddělení má tři zaměstnance. Chce se rozvíjet. Na právní oddělení přijme dva nové pracovníky. V ostatních odděleních dohromady 50 zaměstnanců. Já se nedivím, že pokud někdo napíše ve firemním časopise, že právní oddělení posílilo téměř o 70 % a ostatní část firmy pouze o 5 %, tak to běžného čtenáře, který se nepodívá, kolik byl reálný počet přijatých lidí, nasere. Jen konstatuji, že jeho dojem a důvod nasrání nemá nic společného s realitou a jsou hodně nesmyslné. Jak Vám připomínal pan Ticháček. Použití procent může být zrádné a bez kontextu získaná čísla nemusí mít moc smysl. A často velká hodnota v procentech může mít neskonale menší reálný dopad než velmi malinká hodnota v jiném kontextu.

Odpovědět


reakce

Jaromír Eybl,2013-06-23 13:19:06

Pane Ka, četl jste vůbec ten článek? Mám takové neblahé tušení, že ne. S procenty si lze hrát různě. Když mi půjčíte jednu korunu s úrokem 70 % na rok, myslíte, že budete boháč? Zřejmě nikoliv. Stejně tak se toto zvýšené riziko týká velmi vzácného onemocnění u velmi malého vzorku obyvatelstva, navíc u nemoci, která je léčitelná. Tím nechci zlehčovat celou havárii, která se stala, ale pokud srovnáme v průměru 4 možná onemocnění rakovinou štítné žlázy a pravděpodobně žádné předčasné úmrtí v důsledku radiace s celkovým počtem mrtvých v důsledku tsunami, který činí necelých 16 tisíc, tak vidíme, že tento podíl je vyjádřeno v procentech 0. Když si vezmeme, že jaderná energetika s výkonem 47,5 GW dodávala 30 % elektrické energie do sítě v Japonsku a že tento výkon by pokryl spotřebu České republiky přibližně 8 x v situaci, kdy Japonsko 80 % energetických zdrojů dováží, tak rozhodnutí o nevyužívaní jaderné energetiky se jeví jako velmi nerozumné. Je pochopitelné, že vzhledem k této události se budou muset přijmout nová ochranná opatření a věřím, že pro tak vyspělý národ to nebude žádný problém. Spíše se hrozím vzniklé hysterie, kdy naprosto nelogicky Německo rozhodlo o odstavení jaderných elektráren, které přitom naprosto bezpečně fungovaly celé dekády a které mají ještě dlouhé roky života před sebou.

Odpovědět

Jaromír Ticháček,2013-06-23 10:28:53

Je ovšem otázkou, na jaké úrovni ta výuka statistiky probíhá. Dokážu si živě představit, že na ČZU bude ten semestr statistiky skutečně strašákem, a studenti se naučí několik základních pojmů, zatímco na elektrofakultě ČVUT, kde jedním z předpokladů studia je slušná znalost matematiky stačí bohatě ten půlsemestr k tomu, aby si studenti osvojili daleko náročnější oblasti statistiky.

Odpovědět


Měl jsem možnost porovnat obojí

Vojtěch Kocián,2013-06-24 08:29:30

Na ekologických oborech ČZÚ se za ten semestr probere statistika hlouběji než za půl semestru na FEL. Rozdíl není velký a kdyby se na FEL statistice věnoval semestr celý, probralo by se tam podstatně více. Hlavní rozdíl je však v tom, že na ČZÚ se té statistice nevyhnete a na FEL ji můžete v klidu vypustit, soustředit se na látku druhé poloviny semestru (v případě mého oboru to byla teorie grafů) a zkouškou projít s odřenýma ušima. Tím spíš že profesorka Demlová na FEL statistice moc neholdovala, kdežto pro vyučujícího na ČZÚ to byl dost možná středobod života (přeháním, ale studenti to tak vnímali). Pravdou ovšem je, že studenti FEL před statistikou absolvovali sedm čistě matematických předmětů a studenti ČZÚ tuším jen jeden. To se samozřejmě podepíše na tom, zda je další matematický předmět vnímán jako strašák nebo nikoliv.

Odpovědět

Upozornění

Jan Jaroš,2013-06-23 09:44:39

Zdravím, jenom upozorňuji na překlep v perexu, má tam být "Fukušima" a je tam "Fulušima".
Co se týče tohoto komentáře, po použití možno zahodit... :-)

Odpovědět

Výuka statistiky

Vojtěch Kocián,2013-06-23 06:49:09

Paní Monika Machová Wittingerová se prezentuje jako ekoložka. Z vlastní rodinné zkušenosti mohu potvrdit, že na fakultách, kde se ekologie vyučuje (konkrétně na ČZU), je statistika jedním z důležitých předmětů a také "strašákem" studentů. Vyučuje se celý semestr a nejde se jí vyhnout. Oproti tomu třeba na elektrotechnické fakultě ČVUT to může být jen půl semestru a projít lze s minimálními znalostmi doplněnými látkou druhé poloviny semestru. Tedy paní Machová Wittingerová by měla mít poměrně slušné povědomí o statistice a ne pouze "základní představy".

Odpovědět

Aktivistický přístup

Leopold Kyslinger,2013-06-23 06:23:46

pokládám, alespoň v ČR, za obecně prospěšný, viz postoj občanů k politice. V hodnocení jednotlivých případů jde spíše o motivaci aktivistů a následně i o jejich odbornou úroveň. Zase obecně platí, že nejhorším případem je fanatismu i když jde o dobrou věc. Nemenší škody způsobuje motivace osobním prospěchem. Hned na dalším místě jsou pak aktivisté, kterým z toho či onoho důvodu uniká ona složitá mnohotvárnost, komplementarita a mnohoznačnost problému, s kterým se potýkají. Obvykle pak to, co z problému v jejich očích zbývá, rozdělují na celkem jednoduché, většinou protipólné elementy. A výsledkem je potom černobílé myšlení.

Odpovědět


Aktivismus

Vladimír Wagner,2013-06-23 09:05:23

Ani já nepovažuji aktivismus a aktivistický přístup za negativní jev, ba, stejně jako Vy, právě naopak za velice pozitivní. Průšvih ovšem nastane, jak píšete i Vy, jestliže je tento aktivismus založen na ideologickém fanatismu a nezajímá ho reálný stav věci a poznání skutečné situace. Pak se stane, že aktivistická organizace, která se považuje za ekologickou, se bije za totálně neekologická řešení. Pokud není aktivismus založen na znalostech, snaze o jejich rozšiřování a není schopen v případě změny situace a znalostí změnit názor, pak to dopadá katastrofálně. Základní je, pokud chci být aktivistou, tak musím mít o dané problematice co nejhlubší znalosti a musím mít úctu k realitě. Nejen papouškovat něco, čemu nerozumím a nic o tom nevím.

Odpovědět


Motivace

Karel Palecek,2013-06-23 09:51:51

W. Wagner: Jenze siroka znalost nejake problematiky imho oslabuje motivaci konat.
Kdyz je napr. potreba vykacet les kvuli napadeni kurovcem, kdy pujdete protestovat? Kdyz vam probodne srdce pomysleni na vsechny ty padle stromy, kdyz zjistite, ze si zase chce nekdo namastit kapsu, nebo kdyz po reserzi a racionalnim zvazeni pro a proti nekolika reseni dojdete k zaveru, ze nejvyhodnejsi by pravdepodobne byl jiny zpusob vyporadani se s parazitem?
Nemam tedy na tuto vec tak vyhraneny nazor, protoze si castecne myslim, ze v ramci popularizace a zviditelneni vetsiny problemu jsou zaujati fanaticti aktiviste potreba. Nakonec ani tento clanek by pravdepodobne nebyt pani Moniky nevznikl...

Odpovědět


Aktivismus a motivace

Jaromír Ticháček,2013-06-23 10:50:47

Osobně jsem začal odlišovat mezi občanskou angažovaností a občanským aktivismem. Tuším, že požadavky pana Wagnera se kryjí s mým pojetím angažovanosti, akce lidí, kteří problematice nerozumějí označuji jako aktivismus.
Za sebe tvrdím, že aktivismus je vysoce škodlivý, právě díky tomu, že do obecného povědomí implantuje zjednodušená, černobílá řešení, která často nemají hlavu ani patu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz