Jak to bylo s lithiem po Velkém třesku?  
Nové analýzy atmosféry starodávných hvězd odhalily, že proces Nukleosyntézy Velkého třesku vlastně nemá s lithiem problém. Letitá záhada je zřejmě sprovozena ze světa.


 

Zvětšit obrázek
Stopování lithia-6. Kredit: Karin Lind, Davide De Martin.


Když se rozžehnul náš vesmír ve Velkém třesku, tak v jeho prvních okamžicích proběhla primordiální nukleosyntéza, známá též jako Nukleosyntéza Velkého třesku. Astrofyzici předpokládají, že během tohoto procesu vznikla atomová jádra mohutnější, než nejlehčí izotop vodíku: těžší izotop vodíku H-2 čili deuterium, izotopy helia He-3 a He-4, izotopy lithia Li-6 a Li-7. Spolu s nimi vznikala i méně stabilní či radioaktivní jádra, po nichž se pak časem slehla zem: těžký vodík tritium H-3, berylium Be-7 a Be-8.

 

Zvětšit obrázek
Karin Lind. Kredit: Max Planck Institute for Astrophysics.

Teorie Nukleosyntézy Velkého třesku poskytuje velmi precizní předpovědi množství deuteria, helia-3, helia-4, lithia-6 a lithia-7, tak jak měly být uvařeny při Velkém třesku. Potíž je v tom, že předpovědi pro lithium nesedí na pozorování. Ve skutečnosti je to letitý tíživý problém astrofyziky. Dlouho se ukazovalo, že v nejstarších hvězdách Mléčné dráhy je asi dvěstěkrát víc lithia Li-6 a zároveň tři až pětkrát méně Li-7, než kolik předpovídají rovnice kolem Nukleosyntézy Velkého třesku. Zainteresované odborníky to nesmírně dráždí a utápějí žal v hledání exotické fyziky a zvláštních mechanismů, které by zacelily ránu způsobenou lithiem. Teď se ale situace změnila.

 

 

Zvětšit obrázek
Keckova observatoř. Kredit: SiOwl, Wikimedia Commons.

Karin Lind z University v Cambridge a její kolegové přišli s tím, že desítky let staré představy o lithiu stojí na nepříliš spolehlivých datech a také na nevhodně zjednodušujících analýzách, což prý dohromady zkreslilo pozorování a odhady množství izotopů lithia. Použili k tomu pozorování prastarých hvězd desetimetrovým teleskopem Observatoře W.M. Kecka na havajské hoře Mauna Kea a také nejnovější modely atmosféry takových hvězd. Nakonec dospěli k závěru, že mezi předpovědí a skutečným množstvím lithia-6 a lithia-7 vlastně není žádný rozpor, který by stál za řeč. Pokud se vše potvrdí, tak byl pořádek ve Velkém třesku opět obnoven, alespoň v této záležitosti.

 

 

Pavel Bakala. Kredit: Ústav fyziky, SLU.

Podle všeho to byl opravdu husarský kousek. Přesné měřené obsahu izotopů lithia Li-6 a Li-7 na starobylých hvězdách je po všech stránkách extrémně náročné. Platí to zejména pro lithium-6, kterého bývá méně a jeho signál v datech je obvykle jen slabý. Jeho měření zvládnou jen ty největší pozemské teleskopy, jako právě desetimetrový teleskop Keckovy observatoře, který spolupracoval se zařízením HIRES (High Resolution Echelle Spectrometer). I s tímto vybavením ale nezbytná pozorování jediné ze sledovaných hvězd trvala několik hodin. Lindová a spol. prohnali získaná data superpočítačovými 3D modely atmosféry sledovaných hvězd a nakonec nejspíš mohou slavit obnovení rovnováhy Síly ve věci lithia.

 

Podle Pavla Bakaly z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě je největší výzvou pro současnou teoretickou fyziku hledání nové, exotické fyziky za hranicemi standardního modelu, která snad propojí kvantový model mikrosvěta a obecnou relativitu,. Předpovědi parametrů nukleosyntézy v ranných stádiích vývoje vesmíru jsou dle Bakaly klíčovou součástí standardního kosmologického modelu Velkého třesku a přesná měření lithia-6 a lithia-7 tento model významně potvrzují. Opět se ukazuje, obdobně jako v částicové fyzice při nalézání Higgsova bosonu, že velká část našich současných představ o vesmíru je i kvalitativně správná. Bakala tudíž očekává,že hledání nového, sjednocujícího rámce fyziky bude přinejmenším experimentálně či observačně velmi obtížné.


 


 


Literatura

W.M. Keck Observatory News 5.6. 2013, Astronomy & Astrophysics 554: A96, Wikipedia (Big Bang nucleosynthesis).

 

Datum: 30.06.2013 23:52
Tisk článku

Související články:

Webb pozoroval dávnou, záhadnou a zcela nemožnou galaxii     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2024)
Ani elipsy, ani spirály: Rané galaxie připomínaly housenky     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2024)
Přerostlá galaxie v mladém vesmíru je něčím jiným, než se zdálo     Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2024)
Temná hmota může mít vlastní „temnou periodickou tabulku“     Autor: Stanislav Mihulka (12.11.2023)
Za exotických podmínek by gravitace mohla vyždímat z časoprostoru záření     Autor: Stanislav Mihulka (10.04.2023)



Diskuze:

Karin by se neměla tak smát

Johanka Zparku,2013-07-01 22:46:29

Karin ty odhalené dásně vysloveně nesluší.

Odpovědět

když se chce ...

Petr Ka,2013-07-01 08:15:06

Jde o to, že ve hvězdách s malým obsahem kovů, je i málo 6Li. (ostatní je interpretace)
http://www.aanda.org/articles/aa/abs/2013/06/aa21406-13/aa21406-13.html
Fitování dat je kouzlení - co chceme, to dostaneme (původně 5%, loni 2 až 5% (podle hvězdy - už nový model a test, co se snese), nyní 0%).
http://www.iap.fr/lithiuminthecosmos2012/slides/steffen_LiC2012.pdf
(str. 8)
Kdyby tito "skvělí fyzici" alespoň nepřejímaly data ("přesná měření") od takových (byť peer-reviewed), kteří elementárně nepoužívají nejistoty měření (to by teda ten fit dával rozsah poměru Li třeba od 0% do 5% s pravděpodobností pokrytí 95%), tak je klid. Není to tedy otázka nového modelu (kdo modeluje FEM atp., tak ví, jak záleží co se zadá, tak vyjde něco jiného), ale nového fitovacího pokusu (a když vím, co chci dostat, tak ...).
A na tom je postaven celý Big Bang (Big Science). K pláči pro ty, co ví, jak to chodí ...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz