Další tyranosaurův strýček  
…aneb Lythronax se představuje světu


Tyranosauridi byli skupinou velkých až obřích teropodních dinosaurů, žijících v období svrchní křídy na území Severní Ameriky a Asie. Po dlouhá desetiletí bylo známo jen několik málo rodů, spadajících do této čeledi – zejména asijský Tarbosaurus a severoamerické rody Albertosaurus, Gorgosaurus, Daspletosaurus a sám „král“ Tyrannosaurus. Právě populární T. rex je posledním a zároveň největším zástupcem celé skupiny. Odkud se ale tento sedmitunový přízrak, žijící před 68 až 66 miliony let vzal? Kde leží jeho vývojové kořeny? Donedávna se předpokládalo, že v podstatě na stejném místě, odkud pochází – tedy ze severozápadu Spojených států a jihozápadu Kanady. Právě nově objevený tyranosaurid však otáčí směr hledání poněkud jižněji. 80 milionů let starý Lythronax argestes žil v oblasti dnešního Utahu na území, které tehdy bývalo břehem dávno zaniklého subkontinentu Laramidie. Právě tento asi 8 metrů dlouhý a 2,5 tuny těžký dravec byl o 12 milionů let mladšímu tyranosaurovi velmi podobný. Jeho lebka neměla při pohledu shora rovný profil, nýbrž byla ve své poslední třetině výrazně rozšířená. Přesně jako u tyranosaura měl tedy i lytronax oči namířené z velké části dopředu, což mu umožňovalo stereoskopické (binokulární) vidění. Díky tomu mohl dobře odhadovat vzdálenosti a měl také velmi silný stisk – rozšířená báze lebky umožňuje umístění masivních žvýkacích svalů. Nově popsaný dravec by vás tedy mohl dobře vidět při čelním pohledu a navíc by si z vás snadno ukousl i hodně velká sousta.

 

Zvětšit obrázek
Fosílie a kosterní diagramy rodů Lythronax (A – v pozadí) a Teratophoneus (B – v popředí). Kredit: PLoS One; Wikimedia Commons


Lythronax argestes (doslova „král násilí“) byl vědecky popsán v periodiku PLoS One paleontologem Markem Loewenem a jeho kolegy. Zkameněliny lebky a fosilní fragmenty postkraniální kostry objevili paleontologové v roce 2009 na území dnes již proslulého národního památníku Grand Staircase-Escalante na jihu státu Utah. Jejich přesné stáří bylo pomocí datace vulkanických hornin určeno na 80,6 až 79,9 milionu let. Většina médií přijala obraz tohoto teropoda jako přímého předchůdce mocného T. rexe. To by byl ovšem omyl – Lythronax a Tyrannosaurus jsou spíše strýčkem a synovcem, než dědem a vnukem. Oba rody totiž mají stejného předka, který žil v ještě dávnější minulosti. Zvláštní je, že Lythronax – ačkoliv je o celých dvanáct milionů let starší – vypadá tak „moderně“ – má množství odvozených vývojových znaků, které jsme zatím znali jen u mnohem mladších tyranosauridů. Přitom jde o nejstaršího známého zástupce čeledi vůbec. Podle nového pohledu na systematiku tyranosauridů existovaly na území svrchnokřídové Severní Ameriky dvě hlavní vývojové linie. Na jihu (Utah) to byl právě Lythronax a další dva nedávno popsané rody Bistahieversor a Teratophoneus – jejich společným znakem je relativně krátká a robustní lebka, čímž se podobají druhu T. rex. Na severu (Montana, Wyoming, Alberta) pak v době před asi 80 až 74 miliony let dominovaly formy s úzkým rostrem, zástupcem je například Gorgosaurus. Je tedy jasné, že obě hlavní skupiny tyranosauridů se musely oddělit před více než 80 miliony let, snad 90 až 82 miliony let. Zbývá tedy najít jejich zkameněliny.


 

Zvětšit obrázek
Dochované části lebky lytronaxe, naznačující příbuznost tohoto bazálního tyranosaurida a druhu T. rex. Kredit: PLoS One; Wikimedia Commons

Změny ve výšce hladiny moří způsobily na samotném přelomu spodní a svrchní křídy (asi před 100 až 95 miliony let) rozdělení severoamerického kontinentu na západní Laramidii a východní Appalačii. Na obou subkontinentech se pak fauna vyvíjela jinak, objevily se tam tedy odlišné formy dinosaurů. Tím ale nebyl bariérám geografického šíření konec: zhruba ve stejné době se vyvrásnila pohoří také mezi přibližně severní a jižní částí Laramidie. Tím se vytvořily izolované populační ostrovy, jakési kapsy, ve kterých se evoluce dinosaurů ubírala vlastním směrem. Proto se také setkáváme na různých lokalitách amerického západu se zcela unikátní faunou rohatých, kachnozobých a nově tedy i teropodních – například tyranosauridních – dinosaurů. Když potom hladina moří opět poklesla, rozšířili se někteří dinosauři také do východní Asie. Budoucí paleontologický výzkum bude zaměřen z velké části právě na odkrývání dalších vývojových trendů a spojitostí mezi různými skupinami dinosaurů v rámci Laramidie i celé Severní Ameriky a Asie. Co se týče nového dinosaura, známe bohužel jen malou část jeho kostry – to souvisí s obvykle velmi vzácným výskytem tyranosauridů v jimi obývaných ekosystémech (a tím i malou početností jejich fosílií) a zároveň s malou frekvencí výskytu dinosauřích fosílií v souvrství Wahweap, chudšího než nadložní sedimenty mladšího souvrství Kaiparowits. Pustiny Přírodního památníku Grand Staircase-Escalante však dosud nevydaly ani desetinu svého fosilního bohatství. O další fascinující objevy tak v budoucnu rozhodně nemusí být nouze.

 

Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Lythronax
http://www.huffingtonpost.com/2013/11/06/new-tyrannosaur-discovered-utah_n_4227171.html
http://apnews.excite.com/article/20131107/DA9TEASO0.html
http://www.theguardian.com/science/2013/nov/06/lythronax-argestes-tyrannosaurs
Loewen, M. A.; Irmis, R. B.; Sertich, J. J. W.; Currie, P. J.; Sampson, S. D. (2013). “Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans”. In Evans, David C. PLoS ONE 8 (11): e79420. doi:10.1371/journal.pone.0079420
Psáno pro DinosaurusBlog a osel.cz

Datum: 11.11.2013 10:58
Tisk článku

Související články:

Připravili nás o "nesmrtelnost" druhohorní dinosauři?     Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2023)
Nález germánské spony z élektra u Příbora     Autor: Aleš Uhlíř (31.03.2023)
První japonský tyranosaur     Autor: Vladimír Socha (10.10.2017)
Ve stopách posledních gigantů     Autor: Vladimír Socha (25.09.2017)
Objeven další opeřený zabiják     Autor: Vladimír Socha (28.07.2017)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz