Zvětšit obrázek

Blešivec Niphargus glenniei. Žije v úplné tmě, je slepý a nemá téměř žádný pigment a proto je průsvitný. Většinou jde o tvory něco přes půl centimetru dlouhé, kteří vzhledem k nedostatku potravních zdrojů, který v podzemních vodách panuje, se živí rostlinným a živočišným detritem. (Kredit: Andy Lewington, University of Hull)

Nejstaršími známými obyvateli Británie a Irska jsou korýši. Ti dvounozí  po nich šlapali, aniž by to tušili, žijí totiž v dutinách naplněných vodou. Už 19 000 000 let. 

Za posledních 60 miliónů let Evropa protrpěla drastické změny klimatu. Dokonce i její ostrovní část zažívala střídání tepla a vlhka s obdobím sucha vylepšovaná kilometry vysokým ledovým krunýřem. Dosud se mělo za to, že takový klimatický tobogán nemohl žádný živočišný druh (fauna), přežít.  Nyní Dr. Bernd Hänfling z univerzity v Hullu přichází s jiným názorem. Publikoval ho v časopise Molecular Ecology. Ze dvou druhů členovců  z třídy rakovců, řádu různonožci, udělal hrdiny. Jsou jimi titěrní blešivci s tělíčky podobnými krevetám. Mají to být skuteční nejstarší obyvatelé Britských ostrovů a Irska. Blešivce většinou známe jako obyvatele přílivové zóny oceánů. Najít se dají pod kameny nebo přímo jen tak v písku na pobřeží. Ve dne jsou ale schovaní a aktivní jsou jen noci. Jsou mezi nimi i takoví, kteří skočí do dálky až 30 cm. Odborníci se dohadují kolik jich na světě vlastně je. Někteří tvrdí, že jich je 3600 druhů, jiní hovoří o dvojnásobku.  I když je považujeme za mořské tvory, existují i sladkovodní. V česku se daří  dokonce 8 druhům těchto různonožců, přičemž ten nejznámější je blešivec studniční.

Dr. Bernd Hänfling, biolog, Univerzity of Hull, vedoucí týmu pátračů po nejstarších obyvatelích Británie a Severního Irska.

Poslední zalednění s veškerým živočišstvem na severu Evropy mělo udělat krátký proces. Soudilo se, že tamní ostrovy musely být znovu osídlovány živočišstvem z kontinentální Evropy. Ve vztahu k nejstarším osídlencům se často argumentuje irským zajícem, ale jeho pozůstatky jsou vzácné a navíc jde v jeho případě jen o několik desítek tisíc let. Nyní je ale řeč o milionech let, respektive dvou desítkách milionů let.

Za objevem nejstaršího živočišného ostrovního druhu se skrývá získání  679 vzorků blešivců, které Dr. Hänfling  spolu se svými kolegy z Britské geologické služby, University of Ulster a University of Roehampton získávali ze vzorků vody z vrtů, pramenů a studní na území Británie a Irska. I když všichni vypadají téměř stejně, sekvenční analýza DNA ukázala něco jiného. Objev vyplynul ale až tehdy, když genom „britských“ tvorečků porovnali s genomem těch, které se vyskytují v Belgii, Nizozemsku, Německu a Francii. Podobnost genomů těch dvou prapůvodních pro Británii vypovídá o tom, že jejich společný předek jedinečných severských druhů žil v jihozápadní Anglii před 19 miliony let, tedy již v době, kdy britská a irská pevnina byly spojeny.
Kromě odhalení dvou domácích britských druhů, genetika na blešivce také práskla, že v průběhu posledních pěti miliónů let se na zablešování Británie třemi druhy podílely i naše končiny. Protože podzemní ekosystémy zatím byly studovány jen opatrně, mohou skrývat i další překvapení. 

Závěr
Blešivci přeživší krutosti glaciálu jsou skutečnou raritou. Podařilo se jim to nejspíš proto, že v podzemí jsou změny pomalejší než na povrchu, čímž měli na přizpůsobení nějaký čas k dobru. Jestli jsou ale opravdu takoví borci, že se jim podaří přežít i nás, se teprve ukáže.

Literatura:  Mcinerney, C. E., Maurice, L., Robertson, A. L., Knight, L. R., Arnscheidt, J., Venditti, C., Dooley, J. S., Mathers, T., Matthijs, S., Erikkson, K., Proudlove, G. S., Hänfling, B., 2014. The Ancient Britons: Groundwater fauna survived extreme climate changes over tens of millions of years across NW Europe. Molecular Ecolog
University of Hull