I rostliny mají svou domácí „wifinu“  
Že si rostliny vzájemně postěžují, když je něco žere, je už obehraná písnička. Japonci ale nyní zjistili, že pakety vzduchem zasílaných molekul, předají příjemkyni, kromě sdělované informace, ještě jakýsi bonus.

 

 
cis-3-Hexenol. Alkoholu, který rostlinám slouží k „pokecu“, rajče recykluje na jedovatý glykosid.

Rajče je svým způsobem estetická rostlina a navíc i praktická, možná proto je mezi rostlináři stále oblíbenějším modelovým organismem. Pěstovat se je rozhodlo i patnáct vědců ze tří japonských institucí a jali se zkoumat domlouvání rostlin při jejich napadení škůdcem, zvláště se zajímali o to, jak informaci adresáti čtou.


 

Vzduchem poslanou informaci přetvoří na chemickou zbraň proti housenkám. Ani „včerejší zprávy“ tak nepřijdou na zmar.

Napadená nešťastnice začne vysílat poplašnou zprávu formou molekulárních paketů látky ( Z )-3-hexenol. Chemicky to jsou alkoholové výpary. Jakmile je svými listy sousední rostliny nasají, spustí poplach a syntézu jedovatých koktejlů. Až sem jsme to znali. Japonce ale zaskočilo, co se dál událo s původní informací, která to všechno spustila?  Ani zdaleka nepřišla v vniveč. Ve srovnání s námi, kteří  dopisy a noviny po přečtení házíme do koše, pálíme, nebo vozíme na skládku, rostliny mají lepší vychování. Důsledně zprávu recyklují.

 

Zvětšit obrázek
Z informace od sousedky vyrobit pořádně jedovatou slinu dovedou i trvalky charakteru bylinného. Kredit: David Besa from Sonoma, USA

Nejprve chemického posla rostlina přetvoří na jiný alkohol, aby z něj nakonec syntetizovala (Z)-3-hexenylvicianosid. To už je molekula glykosidu. Z vůně sousedky si tedy připravují klacek na housenky. Vědci si vše ověřili na řízeně ofukovaných květináčích s rajčaty a  extrahované látky pak testovali na housenkách chovaných na standardizované dietě. Tak se jim podařilo dokázat, že získaná chemická zbraň spolehlivě funguje. A to, že u jedovatého glykosidu nejde o zcela nově  tvořenou substanci v listech rajčete prokázali  tím, že molekuly alkoholových výparů, kterými se rostliny domlouvaly, měli označené deuteriem, stabilním izotopem vodíku, který nepodléhá radioaktivní přeměně a tak se s ním snadno pracuje.

Protože izotop prokázali v molekulách glykosidu, bylo jasné, odkud vítr vane a že rostliny přijímané informace skutečně transformují do svého obranného systému.  Zda stejným způsobem vybavují svou domobranu i jiné rostliny, jako například čirok a rýže, se zatím neví, ale vědci připouštějí, že to možné je.

 

Literatura
Koichi Sugimoto et al., Intake and transformation to a glycoside of (Z)-3-hexenol from infested neighbors reveals a mode of plant odor reception and defense,  Proceedings of the National Academy of Sciences

Datum: 02.05.2014 17:18
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz