Superčerný materiál z uhlíkových nanotrubiček  
Nanomateriál Vantablack od Surrey NanoSystems je temnější než samo peklo. Takřka absolutně černou barvu bude možné využít v řadě zajímavých elektro-optických aplikací.


 

Zvětšit obrázek
Jenom černočerná tma. Kredit: Surrey NanoSystems.

Vědci se rádi honí za rekordy, protože milují dobrodružství. A jedním z nich je i hon za nejtemnějším materiálem světa. Což o to. Černá lahodí oku. Černá je elegantní, smyslná a vstřícná. Jaká je ale potom superčerná?

 

Zvětšit obrázek
Vantablack pod mikroskopem. Kredit: Surrey NanoSystems.


Odpověď nabízí společnost britská společnost Surrey NanoSystems, která se v honbě za nejtemnějším materiálem dostala k superčerné barvě. Svůj nový materiál nazvali Vantablack. Lze s ním potáhnout struktury z lehkých materiálů, jako je třeba hliník a dovede pohltit 99,96 procent přímého i rozptýleného záření. Což se podle Surrey NanoSystems zatím ještě nikomu nepovedlo.

 

Zvětšit obrázek
V Surrey NanoSystems nelení. Kredit: Surrey NanoSystems.


Vantablack je vyrobený z nedozírného množství uhlíkových nanotrubiček, z nichž každá je podle Iana Johnstona ze Surrey NanoSystems desettisíckrát tenčí nežli lidský vlas. Změť nanotrubiček přitom není vidět. Lidské oko ve skutečnosti v materiálu Vantablack nevidí vůbec nic. Je tak nesmírně temný, že náš mozek nechápe, co by měl vidět. Tvary a kontury se v něm pro naše zraková centra ztrácejí a zůstává jenom ta nejtemnější temnota. Pokud by si Temný pán Středozemně Sauron pořizoval pohovku, tak by nepochybně zvolil právě Vantablack.

 

Zvětšit obrázek
Logo. Kredit: Surrey NanoSystems.


Jak se to společnosti Surrey NanoSystems povedlo? Výroba podobných superčerných materiálů z nanotrubiček obvykle vyžaduje vysoké teploty, což brání jejich využití s materiály, které jsou na to citlivé. O elektronice ani nemluvě. V Surrey NanoSystems vyvinuli proces výroby superčerného materiálu za nízké teploty a přitom vznikl právě Vantablack. Kromě své totální temnoty je také velice chemicky stálý a nekontaminuje citlivé přístroje, nevadí mu odpálení s nosnou raketou do vesmíru a vydrží dlouhodobé vibrace.


Odborník na barvy Stephen Westland z Univerzity v Leedsu rozverně přirovnal tenhle materiál k černé díře. Je skoro absolutně černý a neodráží prakticky žádné světlo. Úplně jako černé díry. Co s takovým materiálem? Možných aplikací se prý nabízí celá řada. Lze si ho představit v elektro-optických systémech, jistě by ho ocenili i konstruktéři náročných astronomických zařízení. Podle technického ředitele Surrey NanoSystems Bena Jensena by Vantablack měl významně vylepšit citlivost nejrůznějších přístrojů, na zemi, ve vzduch i ve vesmíru. Uvidíme.

 

 

VantaBlack : Blackest is the new black. Kredit: cHANNEL wAP


Locate East Sussex Success Stories - Surrey NanoSystems.

 

Literatura

PhysOrg 15. 7. 2014, Surrey NanoSystems News 10.7 2014.

Datum: 16.07.2014 06:24
Tisk článku


Diskuze:

Energie

David Literák,2014-07-20 11:46:48

Co se stane s energií záření, které materiál pohltí? Například vystavíme-li jej přímemu slunci? Ten se musí přece extrémně zahřívat ... nebo se pletu?

Odpovědět


Energie

Vojtěch Kocián,2014-07-21 08:07:04

Nejspíš ani moc ne. Pokud by taková "normální" černá pohlcovala 90% dopadajícího záření, tak tato "superčerná" se bude ohřívat jen o nějakých 11% rychleji. Na úrovni tepelného záření to nejspíš bude vyzařovat normálně podle aktuální teploty a předávat teplo okolnímu materiálu určitě také, čímž se zajistí rovnovážný stav. Jako lak na auto v parném létě by to však jistě vhodné nebylo :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz