Velmi nenažraná černá díra ze souhvězdí Sochaře  
V krásné spirální galaxii NGC 7793 sedí černá díra, která žere hvězdného veleobra neuvěřitelnou rychlostí. Desetkrát rychleji, než jsme si mysleli, že je vůbec možné.


 

Zvětšit obrázek
Černá díra P13. Kredit: Tom Russell/ ICRAR.

Ponecháme-li stranou znepokojivou variantu, že černé díry vlastně neexistují, tak jsme v docela blízkém vesmíru objevili jednu černou díru, která se cpe hmotou sousední hvězdy jako o život. Je to dokonce takový otesánek, že se krmí desetkrát intenzivněji, než jsme až do teď považovali za možné. Jde o černou díru P13, která sedí na periferii elegantní spirální galaxie NGC 7793 ze Skupiny galaxií v Sochaři, vzdálené od nás 12,7 milionu světelných let. Jak pohotově spočítal někdo s úžasným smyslem pro drama, tahle neuvěřitelná černá díra sežere každou minutu hmotu odpovídající 100 miliardám miliard hot dogů.

 

Zvětšit obrázek
Roberto Soria. Kredit: ICRAR.

Vědci si objektu P13 všimli už dřív kvůli tomu, že je mnohem jasnější než jiné černé díry hvězdných velikostí. Původně se ale mělo za to, že P13 je prostě masivnější než ostatní. Podle Roberta Soria z ICRAR International Centre for Radio Astronomy Research a jeho kolegů to dávalo smysl. Odborníci totiž předpokládali, že rychlost krmení černé díry hmotou a tím pádem i její zářivost těsně souvisejí s velikostí dotyčné černé díry. Jenže když Soria a spol. odhadli hmotu černé díry P13, tak zjistili, že je ve skutečnosti docela malá. Navzdory tomu, že září jako milion Sluncí.

 

Zvětšit obrázek
P13 na periferii galaxie NGC 7793. Kredit: X-ray (NASA/CXC/Univ of Strasbourg/M. Pakull et al); Optical (ESO/VLT/Univ of Strasbourg/M. Pakull et al); H-alpha (NOAO/AURA/NSF/CTIO 1.5m); Insert Image credit: created by Tom Russell/ ICRAR.

Podle Sorii a jeho kolegů P13 tak extrémně září proto, že se nezřízeně přejídá hmotou a nebere ohled na naše představy o fungování vesmíru. Zdá se, že černá díra P13 obíhá v těsné blízkosti kolem ohromné hvězdy, veleobra s hmotou asi 20 Sluncí. Změny jasnosti veleobra vyvolané působením rentgenového záření z bezprostředního okolí černé díry umožnily badatelům odhadnout, že se veleobr a černá díra oběhnou za 64 dní. Z toho zase odvodili, že místní černá díra musí vážit méně než 15 Sluncí.

 

Zvětšit obrázek
Galaxie NGC 7793 ve Spitzerově teleskopu. Kredit: NASA/ JPL-Caltech/ R. Kennicutt (University of Arizona) & SINGS Team.

Soria přirovnává tuhle černou díru k neuvěřitelnému japonskému jedlíkovi jménem Takeru Kobayashi, který je držitelem celé řady žroutských světových rekordů. Zvládl například 15 a půl celých pizz za 12 minut, 130 tacos za 10 minut, 93 hamburgerů za 8 minut a také 110 hot dogů za 10 minut na New York State Fair roku 2012. Kobayashi se sice černé díře ještě nevyrovná, na jeho příkladu je ale podle Sorii je zjevné, že u rekordních jedlíků velikost nehraje roli. Relativně malá černá díra může hltat hmotu rekordní rychlostí.

Zvětšit obrázek
Takeru Kobayashi (2009). Kredit: 20090928-kobayashi, Wikimedia Commons.

 Černá díra P13 je také jedním z ultrazářivých zdrojů rentgenového záření (ULX). V průměru pozorujeme jeden takový objekt na galaxii, ale kupříkladu Mléčná dráha naštěstí) nevlastní (žádný a některé jiné galaxie jich mají zase spoustu. Černé díry jako je P13 jsou skutečně impozantními jedlíky vesmíru, i když jejich sláva je velice pomíjivá. Při své žravosti zhltnou hvězdného veleobra za méně než milion let.

 

 

Literatura

ICRAR News 8. 10. 2014, Nature 514: 198-201, Wikipedia (Takeru Kobayashi, Ultraluminous X-ray source).

Datum: 10.10.2014 13:35
Tisk článku

Související články:

Hubble ulovil mrtvý disk masivní galaxie, co změní teorie o evoluci galaxií     Autor: Stanislav Mihulka (23.06.2017)
Záhadné rentgenové objekty ve vesmíru se rozzáří a zhasnou během hodiny     Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2016)



Diskuze:

Moc o tom nevím,

Jan Kment,2014-10-10 14:25:30

ale myslel jsem si, že hvězdní veleobři mají podstatně větší hmotu než dvacet sluncí? Není tam někde chybka?

Odpovědět


Xavier Vomáčka,2014-10-10 15:10:47

Veleobr je spíše "rozžhavené vzduchoprázdno" než super hmotný objekt. Pokud by byla hvězda moc hmotná, nevyvinula by dostatečný tlak záření a nebyla by velká.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz