Začátkem tohoto roku se zastavil urychlovač LHC a začalo jeho vylepšení. Během prvních tří let provozu se podařilo získat obrovské množství velmi zajímavých dat. Zatím všechna excelentně potvrzují platnost Standardního modelu částic a interakcí. Podařilo se najít novou částici, která je s největší pravděpodobností dlouho hledaným Higgsovým bosonem. Ve standardním modelu tak už žádná částice nechybí.
| Autor: Vladimír Wagner | Publikováno: 20.05.2013 v 01:59 | 6554x | Diskuze: 4 |
Jak zobrazit objekt ve 3D a přitom nepoužít kameru? Stačí si pořídit projektor, čtyři jednopixelové detektory a důvtipný software. Za rohem už čekají zajímavé aplikace v zobrazovací technice.
| Autor: Stanislav Mihulka | Publikováno: 17.05.2013 v 15:49 | 6280x | Diskuze: 0 |
Mohou za výboje blesků při bouřce vysokoenergetické částice kosmického záření? Anebo dostačuje poněkud přízemní tření částic ledu v mracích. Jasno stále není, ale debata běží naplno.
| Autor: Stanislav Mihulka | Publikováno: 09.05.2013 v 07:25 | 7918x | Diskuze: 8 |
 | Rafinovaní mikroroboti z Harvardu jsou zatím nejmenším zařízením, které jsme poslali do vzduchu. Budeme časem vídat roje miniaturních špehů, případně robotické opylovače květů? | ||||
| |||||
 | Hlavním hrdinou filmu je bezejmenný hoch oddávající se radostem života. Divák je vtažen do děje jednoduchými výrazovými prostředky – mimikou, tanečními kreacemi, driblováním s míčem a skoky na trampolíně. Režie: Andreas Heinrich a kol. Filmové laboratoře IBM, Kalifornie. Animace: Řádkovací tunelový mikroskop. Filmové efekty: Oxid uhelnatý. | ||||
| |||||
 | Einsteinova obecná teorie relativity přežila další pokus o vyvrácení, tentokrát ve dvojhvězdě extrémně hmotného pulsaru a bílého trpaslíka. Čemu asi bude čelit příště? | ||||
| |||||
 | Už třetí rok funguje největší detektor neutrin, který k jejich zachycování využívá led v Antarktidě. Nedávno pak byla navržena taková varianta tohoto detektorového systému, aby dokázala detekovat i neutrina s mnohem menší energií než doposud. Umožňovalo by to pracovat v oblasti, kde je intenzivní vyzařování neutrin při výbuchu supernovy. Velký objem detektoru a tím i jeho vysoká citlivost by umožnily detekovat neutrina ze supernov až do vzdálenosti 10 Mpc (32,6 milionů světelných let). | ||||
| |||||
 | Zní to neuvěřitelně, ale možná se na obzoru rýsují mikrobaterie, které nastartují auto a zároveň se nabijí za méně než vteřinu. Blahoslavte nanotechnologie! | ||||
| |||||
 | Vakuum vlastně asi není prázdné. Jeho vlastnosti podle všeho ovlivňují rychlost světla, která se možná nepatrně mění. Otřese i v tomhle případě kvantová teorie starou dobrou realitou? | ||||
| |||||
 | Jak se dostat na Mars? Možná by pomohl fúzní motor, se kterým by výprava na Rudou planetu trvala měsíc. Dočkáme se v dohledné době průlomu v technologiích pohonu kosmických lodí? | ||||
| |||||
 | Jestli zařízení AMS-02, nainstalované na ISS, opravdu zachytilo pozitrony vznikající při srážkách částic temné hmoty, ukáže až čas. Prozatím se postaralo o notnou porci vzrušení. Zdá se, že ani během odstávky LHC nebude ve fyzice nuda. | ||||
| |||||
 | Badatelé EFPL vyvinuli pozoruhodný prototyp flash paměti, která kombinuje polovodičový molybdenit a výtečný vodič grafen. Čeká nás molybdenitová elektronika? | ||||
| |||||
 | Spokojenost z dobře vykonané práce a také zármutek nad konzervativní podobou loni objevené částice, která stále více sedí na předpovědi Standardního modelu pro Higgsův boson. Tím teď žije částicová fyzika. Co asi přinese očekávané spuštění vylepšeného urychlovače LHC v roce 2015? | ||||
| |||||
 | Výzkum vesmíru se totiž bez něj neobejde. Tedy ne blízkého vesmíru, ale tam, kde už svit Slunce nestačí, by fotovoltaické panely poskytly zařízení dost energie, nastupují radioizotopové generátory s plutoniem jako palivem. | ||||
| |||||
 | V současné době uběhly dva roky od největšího známého zemětřesení a tsunami v Japonsku, jehož důsledkem byla i havárie v Jaderné elektrárně Fukušima I. Rekonstrukce oblastí postižených havárií jaderné elektrárny je stejně jako u těch zasažených cunami stále ještě na počátku. Stejně je to i v případě likvidace zničených bloků elektrárny. | ||||
| |||||
 | Malý, co nejbezpečnější a s dlouhou výdrží. Takový je Small Modular Fission Reactor teenagera a jaderného fyzika Taylora Wilsona. | ||||
| |||||
 | Vývoj hybridní robotické vzducholodě LEMV podle všeho v tichosti skončil. A s ním prozatím i éra projektů velkých vzducholodí pro americkou armádu. | ||||
| |||||
 | Jedním z nejčastěji využívaných diagnostických radiofarmak jsou ta s radioizotopem technecia 99m, který vzniká rozpadem radioizotopu molybdenu 99. Pro jeho produkci se v současné době využívají výzkumné jaderné reaktory. Těch ovšem ve světě ubývá a tak je výroba tohoto důležitého lékařského radionuklidu ohrožena. Jednou z možností, jak reaktory nahradit, je přímá produkce technecia 99m na urychlovači. Pro tuto možnost je však třeba provést ještě řadu důležitých výzkumných prací. | ||||
| |||||
 | Femtosekundový mág Zewail přichází se 4D mikroskopií na časové škále - femtosekund. Pozoroval s ní chování DNA struktury napnuté přes mikroskopický otvor v uhlíkové folii. | ||||
| |||||
 | Magnetická rezonance (MRI) je dnes běžná diagnostická metoda nejen ve zdravotnictví. Pro svoji funkci využívá interakci spinu protonů s vnějším magnetickým polem, citlivé detektory a výkonný software. Současná rezonance má rozlišení na úrovni mikrometrů, což ale může změnit práce týmu vědců z New Yorku. | ||||
| |||||
 | Podle studentů fyziky University of Leicester posádka lodi vstupující do hyperprostoru uvidí ve směru letu kotouč jasného světla, vykreslený modrým posuvem ze všudypřítomného reliktního záření. | ||||
| |||||
 | Koncem roku 2011 byl na trh uveden první plenoptický fotoaparát "pro masy" - Lytro. Kouzla s fotografií pomocí mikročoček už si našla použití i ve vědě. | ||||
| |||||
 | Převratný počin týmu brněnského Ústavu přístrojové techniky otevírá cestu k mnoha zajímavým aplikacím. Světelným paprskem lze za jistých okolností mikroskopické objekty nejen přitahovat, ale i třídit. | ||||
| |||||
 | Na půdě Helsinské univerzity pomocí ultrazvukového sváření vyrobili kilometr kabelu pro stavbu elektrické vesmírné plachty, která by měla pohánět kosmické lodě silou slunečního větru. | ||||
| |||||
 | Gama záření ze středu Mléčné dráhy možná prozrazuje gravitina, hypotetické superpartnery hypotetických gravitonů. Vysvětlí temnou hmotu vesmíru exotická příšera částicové zoo? | ||||
| |||||
 | Důležitým úkolem sledování stavu životního prostředí je i monitorování výskytu radionuklidů. Mohou být přirozeného i umělého původu. Jedním z jejich umělých zdrojů jsou jaderné elektrárny. Právě ty, které vznikají v reaktorech, je dobré sledovat, zda se nedostávají ven, případně v jakém množství. Odpověď mohou dát i kopřivy. | ||||
| |||||
 | Jaderná energetika byla i v minulém roce velmi silně poznamenaná předloňskou havárií v elektrárně Fukušima I. Postupně se k pravidelným prohlídkám vypínaly reaktory v Japonsku a tak bylo dokonce v minulém roce Japonsko nějakou dobu úplně bez jádra. Nepracovaly i další reaktory. Jiné úplně nové nebo po rekonstrukci se naopak rozběhly. Podívejme se na přehled zajímavostí z minulého roku. | ||||
| |||||
 | Jednou z největších záhad, která leží před soudobou kosmologií a částicovou fyzikou, je vysvětlení vzniku přebytku hmoty nad antihmotou v našem světě. Při vzniku našeho vesmíru v něm totiž bylo díky symetriím platným ve fyzikálních zákonitostech stejné množství hmoty a antihmoty. Pokud by tyto symetrie byly přesné, zůstalo by to i během následného jeho vývoje. Narušením symetrie mezi hmotou a antihmotou však někdy v průběhu jeho vývoje vznikl hmoty přebytek. I když velice malý, způsobil, že náš svět je takový, jak jej známe a můžeme v něm existovat. | ||||
| |||||
 | Firma Reaction Engines Limited se sídlem v Oxfordshire v Anglii ohlásila úspěch ve vývoji technologie, která může být pro letecký průmysl přelomovou. Klíčová komponenta ve vývoji motoru SABRE – úsťový chladič, který je současně výkonným výměníkem tepla - prošla testy ESA. | ||||
| |||||
 | Evropští vývojáři pod vedením Dassault Aviation naskakují do rozjetého vlaku technologií bojových dronů a poprvé zalétli experimentální stealth delta křídlo nEUROn. Můžeme se už těšit na evropské bojové drony? | ||||
| |||||