 | Jako předehra ke špionážnímu thrilleru „Den pampelišky“ britského spisovatele Petera Pringla vypadá vědecká stať týmu francouzských vědců vedených Raphaëlem Mercierem zveřejněná v prestižním vědeckým časopisem PLoS Biology. | ||||
| |||||
 | Patentů, které zajišťují svým majitelům výhradní práva na využívání znalostí o nejrůznějších genech, jsou tisíce. Ve Spojených státech, jež jsou světovou baštou genetických patentů, se teď možná schyluje k zásadnímu obratu. Patentování genů tu čelí právnímu ataku. Skupina pacientů, lékařů a vědců podala 12. května 2009 v New Yorku žalobu proti udělení zřejmě nejslavnějších patentů lidských genů. Týkají se genu BRCA1 a BRCA2, jejichž poškození zvyšuje riziko rakoviny prsu a vaječníků. Podle žalobců jsou geny BRCA1 a BRCA2 „dílem přírody“ a jako takové nemohou být patentovány. | ||||
| |||||
 | Rozmnožování se nám jeví jako celkem harmonická aktivita, ve které se obě pohlaví shodnou na společných cílech. Neplatí to zcela a do detailů. Jak pro živočišnou, tak i pro rostlinnou říši. | ||||
| |||||
 | Nech považujeme súčasné zmeny klímy a s nimi súvisiace dôsledky, ako napríklad stúpanie hladiny svetového oceánu, za viac, či menej extrémne, pre samotnú Zem nie sú ničím dramatickým. Staré koralové útesy svedčia o dávnych zmenách väčších, než chystajú najkatastrofickejšie scenáre pre našu budúcnosť. | ||||
| |||||
 | ...a proč to není (zase až tak) důležité. | ||||
| |||||
 | Bethovenova Óda na radost nás naladí optimisticky, Verdiho Requiem nás rozesmutní a při poslechu hudby z filmového hororu nám naskočí husí kůže i bez toho, že bychom viděli hrůzostrašné záběry. Nakolik je tenhle účinek hudby poplatný kultuře, v které jsme vyrostli? A nakolik je nám vrozený? | ||||
| |||||
 | Zdánlivě nevinná otázka porovnávající produkty běžného křížení s nenáviděnými geneticky modifikovanými organismy může mít nečekanou odpověď a závažné důsledky pro evropskou legislativu.ˇ | ||||
| |||||
 | Výsledky experimentov na urýchľovači Tevatron vo Fermilabe zamestnávajú viac ako tisíc fyzikov z celého sveta. Po rokoch pátrania sa dvom medzinárodným tímom podarilo zo signáloch detektorov vydolovať ten hľadaný, ktorý experimentálne potvrdzuje existenciu samostatného top kvarku. | ||||
| |||||
 | Sledováním izotopů uhlíku a dusíku v silném magnetickém poli lze určit tvar i osud bílkovin v buňce. | ||||
| |||||
 | Najnovšie genetické výskumy zástupcov rodu Volvox (váľače) posunuli počiatok spolupráce jednobunkových zelených rias o asi 150 miliónov rokov do minulosti. Guľovité kolónie váľačov predstavujú zaujímavý vývojový stupeň medzi jednobunkovou a mnohobunkovou formou života. | ||||
| |||||
 | International Service for the Acquisition of AgriBiotech Applications (ISAAA) vydala zprávu o pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě v roce 2008. | ||||
| |||||
 | Experiment AEGIS: Jakým zrychlením působí Země na hmotu a antihmotu a jaký je rozdíl mezi setrvačnou hmotností částic a antičástic?ˇ | ||||
| |||||
 | Deset let komerčního pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin je příležitostí k bilanci jejich ekologických dopadů i přínosů. Švýcarští vědci Olivier Sanvido, Jörg Romeis a Franz Bigler se pokusili shrnout stávající poznatky z této oblasti na stránkách vědeckého časopisu Advances in Biochemical Engineering/Biotechnology. Z jejich studie vybíráme fakta důležitá pro posouzení ekologických vlivů druhé velké skupiny GM plodin, jež jsou odolné vůči herbicidům. | ||||
| |||||
 | Výhrady proti pěstování GM plodin často vyvěrají z obav, že dojde ke škodám na životním prostředí. Nakolik jsou oprávněné? | ||||
| |||||
 | Bez smrti není života, a apoptóza je toho zářným příkladem. Je totiž jedním z typů programované buněčné smrti, která má klíčovou roli ve vývoji živočišného embrya. | ||||
| |||||
 | Klonování reprodukční a terapeutické. Kdo chce klony? Klonování a léčba neplodnosti,... Poznámka: Články v rubrice "Kabinet" Jsou určeny především pro pedagogy a proto jsou doplněny obrazovou presentací v ppt. | ||||
| |||||
 | Biologie a medicína nabízejí lidem zdokonalení vlastního těla. Máme po této nabídce sáhnout a nebo je lepší je odmítnout? | ||||
| |||||
 | Člověk má o třetinu méně genů, než se vědci domnívali. Tato drastická korekce náhledu na lidskou dědičnou informaci zaskočila nejen genetiky. Zmatena je laická veřejnost a ta se ptá: Copak už jsme lidský genom dávno celý nepřečetli? A kdy to tedy bude hotové? Poznámka: Články v rubrice "Kabinet" Jsou určeny pro kantory a jsou doplněny presentací vppt. | ||||
| |||||
 | Presentace pro potřeby pedagogů. Obsahuje snímky: BSE, Stanley Prusiner, prion, konformace proteinu, Carlton Gajdusek,kuru, Chronic wasting disease,Nová varianta CJD, genetické dispozice, rizika nákazy, léky, pentosany,BSE u ovcí,nový kmen BSE,testy na priony,genetický knokaut genu pro PrP, odolnost ke konformační změně, snaha o výjimku. | ||||
| |||||
 | V nakladatelství Paseka právě vyšel unikátní kousek - kniha Jak se dělá evoluce. Nezapírám fascinaci tímto dílem, proto bude možná následující text připomínat hybrida oslavné ódy a (bohužel neplacené) reklamy. | ||||
| |||||
 | Když jeden vědec řekne, že něco nejde, jiný vědec to vzápětí uskuteční. Před necelým rokem došel americký biolog Gerald Schatten k závěru, že opice ani člověka stávajícími technikami nelze klonovat. Poslední zprávy z Národní university v jihokorejském Soulu ho usvědčily z omylu. | ||||
| |||||
 | Předposlední díl z šestidílného seriálu přednášek pro učitele biologie jsme věnovali buněčným terapiím, tkáňovému inženýrství a oboru „brain-machine (computer) interface“. | ||||
| |||||
 | Donedávna byla přímá komunikace mozku s počítačem jen námětem pro vědeckofantastické romány a filmy. Rakouský neurolog Gert Pfurtscheller vybavil pacienta ochrnutého na celém těle robotickou protézou a ten po pěti měsících tréninku dokázal prostřednictvím BCI snímajícím elektroencefalografické vlny z jeho hlavy donutit robotickou paži k tomu, aby uchopila jablko a donesla mu je k ústům. Zcela bezvládný pacient se tak mohl zakousnout do jablka, které si sám podal…. | ||||
| |||||
 | Zajímavou akci spouští americká NASA. Hodlá zapojit školáky z celého světa do programu výzkumu Marsu. | ||||
| |||||
 | Otázku, jež nám posloužila jako titulek kapitoly, si kladou budoucí matky, které chtějí vědět, jestli mají háčkovat modrý, nebo růžový kabátek, nebo budoucí otcové, kteří zase přemýšlejí o tom, jestli bude jejich ratolest hrát závodně fotbal, nebo cvičit moderní gymnastiku. Je to otázka stará jako lidstvo samo. Zřejmě i pravěké lovce zajímalo, jestli se narodí chlapec, který jednou uchopí oštěp a vydá se na lov, nebo děvče, které vyroste v matku rodící další děti. Osudy celých dynastií a říší stály a padaly s tím, jestli se narodí nový dědic a vladař. Příkladem může být reformátorský faraón Achnaton, který měl se svou manželkou Nefertiijti šest dcer. Legitimního syna se nedočkal a to předznamenalo konec celé jedné dynastie. | ||||
| |||||
 | V roce 2002 dosáhla celková plocha, na které jsou pěstovány geneticky modifikované plodiny, téměř 60 milionů hektarů a zaznamenala tak oproti předchozímu roku nárůst o 12%. GM plodiny se ve světě nezadržitelně prosazují. | ||||
| |||||
 | Rozvoj molekulární genetiky v posledních desetiletích umožnil prorazit mezidruhovou bariéru pro využití genů. Výsledkem této snahy jsou transgenní organismy. Jejich tvorbu lze proto chápat jako logické pokračování snah člověka o zefektivnění chovu hospodářských zvířat, které započaly před desítkami tisíc let. | ||||
| |||||
 | Klonování, xenotransplantace. Přednášky + ppt presentace | ||||
| |||||
 | Vše živé je z vejce. Přednáška + ppt presentace. | ||||
| |||||
 | V lednu 2003 vychází v nakladatelství Paseka kniha Jaroslava Petra „Klonování – hrozba nebo naděje?“. Zmíněná kniha patří do žánru populárně vědecká literatury a je určená všem, kdo se zajímají o využití biotechnologií ve výzkumu, medicíně, při záchraně ohrožených druhů živočichů nebo v zemědělství. Navzdory svému titulu není věnována jen problematice klonování, ale zabývá se zevrubně i asistovanou reprodukcí (tzv. oplozením ve zkumavce řadou dalších technik) a genovými modifikacemi u živočichů (včetně člověka). Kniha není určena profesionálním biologům, ale široké veřejnosti, která se v přívalu informací o nových objevech (často neúplných nebo notně zkreslených sdělovacími prostředky) jen s obtížemi orientuje. Petrovu knihu lze považovat za „přátelského průvodce podivuhodným světem biotechnologií“. Rozhodně se nesoustředí jen na biologickou stránku celé problematiky. Zevrubně se věnuje i problémům etickým (najdete tu například rozsáhlou pasáž o názorech jednotlivých náboženství na klonování člověka) a složitost věcí dokládá na názorných příkladech. | ||||
| |||||
Starší články - strany: 1 2