Maso a mléko z klonovaných zvířat je vládní institucí uznáno jako bezpečné. Rozhodla tak nejvyšší americká autorita FDA (Úřad pro bezpečnost potravin a léčiv). Ve vydaném sdělení se praví, že „Klonovaný skot, prasata a kozy produkují potraviny stejně bezpečné, jako zvířata, z nichž potraviny běžně každodenně konzumujeme“.

Milníky savčího klonování
1894 první klony připravené technikou dělení embrya
1996: první klon z dospělého jedince - ovce Dolly (veřejnost byla informována až v roce 1997)
1998: myš, skot
1999: koza
2000: prase, muflon, u myši jsou udělány klony z klonů
2001 kočka, gaur
2002: králík
2003: mula (neplodný kříženec osla), kůń (klisna Prometea), potkan, banteg
2004: klonován dospělý člověk aby ze vzniklých embryí byly získány kmenové buňky
2005: pes, dzeren, komerčně byl klonován vykastrovaný hřebec, světový šampión ve vytrvalostních závodech - Pieraz
2006: fretka

V USA je ale zvykem, že než vstoupí konečné rozhodnutí v citlivých oblastech v platnost, je stanovena doba pro možnost veřejné diskuse. V daném případě je to úlitba silnému veřejnému tlaku. Zhruba polovina populace Američanů klonování z principu odmítá.
Rozhodnutí o tom, že jíst klony neznamená pro člověka nějaké nebezpečí, veřejná diskuse zvrátit nemůže. Může ale ovlivnit formulaci vládního nařízení v tom směru, zda bude povinnost potraviny z klonů označovat či ne.

Pokud se někdy na stránkách Osla zamýšlíme nad účelností vydaných prostředků na ten či onen výzkum, tak deset let trvající zkoumání, zda klony jsou nebo nejsou jako potravina nebezpečné, by toho mohlo být příkladem.
Od počátku bylo  zřejmé, že klony v tělech matky občas vznikají spontánně. Výjimkou nejsou ani jednovaječná dvojčata u člověka. Označovat tyto produkty přírody jako něco nebezpečného byl od samého počátku nesmysl. Vědci sice poukazovali na zbytečně vynaložené prostředky na pokusy s ověřováním nezávadnosti klonů, jenže jak praví klasik „Vox populi - Vox Dei“. Ze stejného důvodu je nyní těžké odhadnout, jestli se nakonec zdravotně nezávadným potravinám budou přidělovat nějaké nálepky, nebo nebudou. Pokud ano, bude to dobrý „job“ pro celou armádu úředníků. Vznikne potřeba dohlížet na dodržování zákonné normy. Možná situace vyústí šalamounským řešením a aby se vlk nažral a koza zůstala celá, stanoví se pro tyto potraviny limity. Z pseudo problému by tím ale vznikly skutečné problémy. Muselo by se legislativně ošetřit jaký podíl v potravinách by měl být tolerován a jaký již bude povinností deklarovat. Všechny tyto limity by byly stanovovány na základě konsensu, nebylo by možno se opřít o nějaké racionální podklady. Vzniklo by handrkování o to, zda tomá být jedno procento? Půl procenta? deset procent?...).
A co teprve problémy právní – jaký trest zaslouží provinilec, který zákon poruší, ale nikoho tím vlastně neohrozí?

V Americe lobbismus vždycky hodně znamenal. A právě teď pro něj nastávají zlaté časy. Na této kauze půjde vytřískat kapitál protože se případně bude jednat o oddělování výroby. Zhruba polovina Američanů nemá ve věci klonování jasno a politici větří možnost získat politické body. Carol Foremanová, představitelka Federace amerických spotřebitelů, se krátce po verdiktu FDA nechala slyšet, že nehodlá vzít výsledky zdravotních testů na vědomí a označila rozhodnutí FDA za „špatné rozhodnutí“. Začala s kampaní a vyzývá veřejnost k apelacím na členy kongresu.
Jasno v tom, na kterou stranu se přiklonit, nemají ani mnozí z těch, kterých se to týká nejvíce – organizace chovatelů hospodářských zvířat. Času na přípravu a zaujmutí nějakého postoje přitom bylo habaděj (výsledky předběžných testů byly průběžně několik let zveřejňovány). Mnohé z institucí jsou přesto zaskočeny jako naši silničáři. Buďto nezaujímají žádné stanovisko a nebo je takové, že si z něj dělají žerty i komentátoři na CNN. Příkladem takového prohlášení je vyjádření Mezinárodní mlékařské asociace. Praví se v něm: „Klonování zvířat je relativně nová technologie a je důležité o ní vést náležitou diskusi.“  
Chovatelé prasat v tom mají větší jasno. S klony již obchodují. Cena klonu prasečího plemeníka se dnes pohybuje okolo 6 000 dolarů za kus. To je zlomek ceny, za kterou lze šampiona obdobných kvalit koupit na aukci.
I když počet klonů na amerických farmách dnes není velký, sami chovatelé prohlašují, že jakmile FDA dala svým rozhodnutím o nezávadnosti klonům „zelenou“, budou se na amerických farmách během 18 až 20 měsíců chovat stovky tisíc klonů.
Odhadovat jakým směrem se "nálepkování potravin" bude ubírat by v tuto chvíli bylo věštěním z křišťálové koule. Chod věcí se dostal pod vliv mnoha zájmů, z nichž mnohé nemají racionální základ. Jasno by mělo být až v dubnu. Poslední termín pro vznesení připomínek v rámci veřejné diskuse je 2. dubna 2007.