O lékařské péči, úmrtnosti a jiných věcech  
V současné hysterii kolem poplatku u lékaře, rovnajícímu se ceně poloviny krabičky cigaret zcela zaniká otázka významu lékařské péče, o jejím vlivu na zdraví a úmrtnost člověka. Tady se těžko měří a těžko odhaduje, lékaři si samozřejmě fandí a my jim věříme. Přece tu však jeden možný pramen je. Lékařské stávky a jejich vliv na úmrtnost obyvatel.

 

 V roce 1973 byla v Izraeli stávka lékařů, trvající 29 dní. Stížnosti pohřebních služeb odstartovaly podrobnější šetření a ukázalo se, že po dobu stávky poklesla úmrtnost obyvatel –o celých 50 %. V roce 1976 vyvolala stávka v Bogotě trvající 52 dní pokles úmrtnosti o 35 %.

Zvětšit obrázek
Kresba na řecké váze z doby 480-470 před Kristem - doktor (iatros) puští pacientovi žilou. (Louvre Museum)

Protestní omezení práce v Los Angeles v roce 1976 vyvolalo pokles úmrtnosti o 18%. Za stávky  ve Velké Británii v roce 1978 se rovněž udává pokles úmrtnosti. Po těchto zkušenostech znovu stávkovali lékaři v Izraeli v roce 1983, ale během stávky zachovali urgentní péči a navíc  zřídili „alternativní centra péče“.

 

Zdá se že existuje jakási bazální, základní úmrtnost, které by teoreticky bylo dosahováno bez lékařské péče a k ní se přičítá příspěvek lékařské péče, který může být kladný – úmrtnost zvětšuje, či záporný – úmrtnost zmenšuje. A této bazální, základní úrovně je dosahováno po dobu stávky, kdy je poskytování lékařské péče zablokováno. Podle výše uvedených údajů je tedy příspěvek lékařské péče k úmrtnosti kladný a v některých případech  (stávka v Izraeli 1973 )  je stejně velký, jako ona bazální, základní úmrtnost.


Jde tedy o iatrogenní (lékařem způsobené) poškození. Ivan Ilyich ve své knize Limits to medicine – Medical Nemesis: The expropriation of health iatrogenitu rozdělil do tří hlavních oblastí - klinickou iatrogenezi, sociální iatrogenezi a kulturní iatrogenesi.


 U klinické iatrogeneze může jít buď o: 
- Poškození pacienta přímo lékařem, buď postupem non lege artis nebo postupy s jistým rizikem pro pacientovo zdraví.
- Zvýšené riziko při pobytu v nemocnici u důsledku nosokomiální infekce, stresujícím prostředím či psychickou traumatizací omezením svobody, bolestí, stresující rolí pacienta, obavami o budoucnost a pod.
- Poškození pacienta léky v důsledku vedlejších účinků, neznámých interakcí, individuální reaktivitou, alergickými a toxickými reakcemi, nesprávným dávkováním apod.
 Tento typ iatrogenese měl patrně hlavní vliv na snížení úmrtnosti během stávky.

 

 

Po dobu měsíc trvající stávky lékařů v Izraeli (1973) klesla úmrtnost obyvatel o 50 %.

 Sociální iatrogeneze dle Ivana Ilyicha zahrnuje poškození zdraví působením medicínsko – průmyslového komplexu – v lidech se otevřenou či skrytou reklamou pěstuje představa, že zdraví je majetek, který si lze za peníze koupit. Nejlépe nákupem těch a těch léků, diet, přístrojů, kosmetických přípravků atd. Různými formami se získávají ke spolupráci lékaři aby tak i oni předepisovali ty správné léky, vyšetření, doporučovali ty správné  přístroje a pomůcky.
Tento typ iatrogenese byl během stávky zřejmě omezen pouze částečně.

 

Kulturní iatrogenese podle jmenovaného autora značí důsledky vytržení člověka z přirozeného prostředí, z něhož vzešel. I když se sociálně a kulturně přizpůsobil, geneticky a biologicky k přizpůsobení nedošlo. Civilizace odstranila selekční tlaky, kterými se genofond udržoval na určité „zdravé“ úrovni, kulturní návyky odstraňují tlaky infekcí zvenčí a tak zřejmě umožňují rozvoj alergických a autoimunních nemocí v populaci.
Tento typ iatrogeneze zřejmě sehrál v poklesu úmrtnosti během stávek minimální roli.

 

Popsané údaje jsou ze sedmdesátých let minulého století, dnes jsme, doufejme, trochu dále. A mapují situaci v době zastavení lékařské péče na relativně krátkou dobu. Je otázkou, jak by to vypadalo za rok, za deset…..Nicméně analýzy z Velké Británie a USA se shodují v tom, že vliv lékařské péče na prodloužení střední délky života je velmi malý, hlavní prospěch přinesla zlepšená výživa a hygiena.


Zpracováno podle diplomové práce Jana Petráčka, v době zveřejnění studenta 3. LF UK.

 


 

 

 

Komentář Osla:

Lékaři, protestujte proti poplatkům, ale ve svém vlastním zájmu nestávkujte.

 

 

 

 

 

 

 


 

 


 

Datum: 21.01.2008 02:18
Tisk článku


Diskuze:

osel je pro osly?

Jiří Jílek,2010-12-28 15:37:56

až to na vás přijde, přečtěte si zase něco sci-fi.....snad si nemyslíte, že v případě roční stávky by byla úmrtnost na úrovni té bazální... :-)))) to za prvé
za druhé:
Př. V roce 2003 zemřelo v ČR 111 288 mužů a žen , počet obyvatel (k 1.7.2003 ) činil 10 201 651 osob. Hrubá míra úmrtnosti v roce 2003 byla 10,9 zemřelých na 1000 obyvatel. To je 1100 osob na 100.000 lidí za rok a 92 zemřelých na 100.000 lidí za měsíc....Úmrtnost USA: 8,27 úmrtí na 1000 obyvatel (2008) tj. 827 úmrtí na 100.000 obyvatel za rok, tj. 69 úmrtí na 100.000 obyvatel za měsíc
není vám na těch číslech něco divného, myslivno?

Odpovědět

Velke zjednoduseni a zneuziti me prace

Jan Petracek,2008-02-20 22:19:35

Dovolte mi také reagovat na článek Ladislava Šimečka, který zjevně čerpá z mé dávné diplomové práce, staré téměř deset let. Jejím cílem bylo poukázat na rizika, kterými se v ČR nikdo v té době systematicky nezabýval, nikoliv jakkoliv znevažovat naše lákarské povolání. A už vůbec považuji za drzost zneužívat výsledky mé práce k argumentaci k platům, které jsou v ČR pro mladé lékaře na úrovni hraničící s vykořisťováním, o směšných regulačních poplatcích ani nemluvě.
Od té doby již věda v oblasti patient safety pokročila mnohem dále, a existuje obrovské množství studií a důkazů které mnohem lépe charakterizují rizika plynoucí ze zdravotní péče. Iatrogenní poškození jsou jednoznačně ve vyspělých zemích na předních místech příčin úmrtnosti, o tom již nemůže být vědeckého sporu (možná ještě politického ano). Otázkou dneška již není jestli medicína škodí či ne, ale jak moc, jaké jsou příčiny a mechanismy, a co s tím dělat. I proto považuji tuto nezralou diplomovou práci z dob mých pregraduálních studií za dávno překonanou.
K některým bias zmiňovaným v diskusi - samozřejmě otázka úmrtních listů byla odfiltrována, to by byla opravdu směšná chyba. Navíc by to vyvolalo mnohem vyšší "administrativní" pokles úmrtnosti.
K otázce dlouhodbých problémů a odkladu jejich řešení - ano, to bylo v práci diskutováno. Bohužel, neměl jsem k dispozici dost údajů k analýze post-stávkového efektu - čili zda tyto odklady byly dohnány, kdy a s jakým výsledkem. Ani analýza údajů o morbiditě nebyla možná, protože 1) zdrojem těchto dat jsou lékaři :) 2) neměl jsem k takovým datům přístup. V této souvislosti by bylo zajímavé studovat existující dramatické rozdíly ve waiting listech mezi zeměmi EU, a zda tyto odklady mají nějaký vliv na celkovou mortalitu či závažnou morbiditu v populaci.
Děkuji Tomovi z 28.1. Zdá se, že mou práci četl, její částí bylo srovnání s tehdejšími metodami lékařské péče a metodami dnešními (v devadesátých letech). Důležitým závěrem bylo také to, že podobný jev se při stávce lékařů již nikdy po roce 1983 ve vyspělích zemích neobjevil.
Také souhlasím s tím, že české zdravotnictví je stále jedním z nejlepších na světě, a to především díky obrovské obětavosti zdravotníků, lékařů a sester, kteří za mizerný plat zajišťují dostupnou a kvalitní péči, o které se může většině lidí ve vyspělích zemích jenom zdát (a nebo za kterou musí silně připlatit). Pevně věším, že v souvislosti s akreditací nemocnic v ČR, se založením české společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví, a s aktivitami EU a WHO v oblasti patient safety se i v ČR rozpoutá vážná diskuse o nežádoucích účincích léčiv, rizicích lékařskýc zákroků, nozokomiálních infekcích, lékařských chybách (v diagnostice a léčbě), chybách při vydávání a administraci léčiv, nevhodných dávkováních, interakcích, a také o příčinách (především systémových, v čele s přepracovaností lékařů, jejich stresu, frustraci a depresi, v kombinaci se silně podfinancovaným a nesystémovým postgraduálním vzděláváním). Pro čeké politiky a šéfy zdravotnictví je to horké téma, o kterém se mluví jen v kuloárech, ale v USA, Evropská komise a některé země EU o tom již mluví otevřeně, díky čemuž se již podařilo prokazatelně zachránit statisíce životů, které by byly jinak zbytečně ztraceny (100 000 Lives Campaign, see www.ihi.org). Doufejme, že nová 5 Million Lives Campaign bude stejně úspěšná.

Odpovědět

Ad : Jednoduché závěry ze složitých dějů

Tom,2008-01-28 00:06:40

Aneb - vo tom to je.
Hynku (zřejmě - kolego), nedokázal bych to asi formulovat lépe. Problém vidím tam kde říkáš, jen to trochu rozvinu: kdy už si lidi konečně uvědomí, že medicína není ani vševědoucí, ani všemocná. Kdy ji začnou laskavě brát takovou jaká je v reálu a nikoli v Chicago Hope. Pak nám ubude nepříjemností a nedorozumění, a snad bude možné smysluplně pomáhat tam, kde to možné je.
Je si nutné ale uvědomit, že léčené onemocnění má většinou lepší předpověď než neléčené. Nebyl bych tak skeptický, jako ty v posledním odstavci. Myslím, že ta léčitelnost je větší než zlomková a neházel bych flintu do žita.
Pár údajů, proč si myslím, že s lékařem je na tom pacient lépe, než bez lékaře. Jeden příklad za všechny:
Infarkt myokardu - smrtnost:
neléčený (nebo léčený klidem na lůžku jako před 30 lety) - smrtnost 30-40%
zavedení záchranky a JIP (70-80.léta) - pokles smrtnosti pod 20%,
zavedení trombolýzy (rozpouštění sraženin ve věnčitých tepnách) - kolem 12%,
zavedení direktní angioplastiky (rozšíření tepenného uzávěru balonkem) - cca 6-8%
(poslední údaj se může mírně lišit podle pracoviště, mezi klinickými a periferními pracovišti bude trochu rozdíl. Faktem ovšem je, že k angioplastice všechna, i ta periferní pracoviště pošlou:
v ČR 98% pacientů (= 1.místo na světě)
v Dánsku kolme 80% pacientů (= čestné 2.místo)
v USA kolem 50% pacientů,
ve Velké Británii asi 5% pacientů (údaje staré asi 2-3 roky, co si vzpomínám; ať někdo řekne, že to čeští lékaři dělají blbě).
Někteří lidi to chápou, např. Honza z 21.1., který střízlivě vypočítává důsledky zrušení lékařské péče. Ano, zapomeňtě na jednu z nejnižších novorozeneckých úmrtností na světě. (Mimochodem, novorozenecká úmrtnost je výjimečný statistický údaj. I když hodnotí jenom porodníky, pak jako pars-pro-toto má významnou výpovědní hodnotu o celém zdravotním systému; i když to nejde statisticky jednoduše vysvětlit).
Některým jiným nevysvětlíte (beech, 21.8.), že děda od manželky měl větší šanci s by-passem než bez něho. (Smrtnost kolem kardiochirurgické operativy je obecně kolem 5%; jistě by to toho nešli, kdyby nebyli upřímně přesvědčeni, že bez by-passu bude riziko smrti na infarkt zřejmě vyšší. I tady je to statistika. Poradili mu, s čistým svědomím, co vycházelo lépe.) Je hodně statistik, které beech nečetl, musel by je vyvrátit, (což je mimo síly nejen jeho, ale kohokoliv) než by byl oprávněn by-pass označit za zbytečný. Ten druhý děd měl své infarkty před více než 20 lety - možnosti diagnostiky i léčby byly tehdy dost odlišné od dnešních - viz výše, to prostě nejde srovnávat).
Avšak obávám se, že např. u beecha, či Jiřího Polívky není potenciál tyhle skutečnosti přijmout ... na jiných serverech je však diskutujících s takovými názory více, takže díky Oslovi.

Odpovědět

Jednoduché závěry plynoucí ze složitých dějů?

Hynek,2008-01-23 00:07:48

Bombastické téma i závěr, který se nevyhnul nejstarší statistické chybě: dělám přesné závěry z nepřesných čísel. Měřit aktuální úmrtnost při lékařské stávce je nesmysl, nikdy není úplně zrušena (nejspíš ani omezena) neodkladná lékařská péče - tedy se stávka nemůže projevit nárůstem okamžité úmrtnosti, spíš jen plíživě "rozpuštěně" v následujících měsících a letech. Zvolený endpoint studie - nárůst mortality je prostě špatný. Měla by sledovat spíš nárůst morbidity a počet komplikací u vybraných chorob, pak by mohla říci více.
Vysvětlení pozorování poklesu úmrtnosti poklesem počtu nemocných poškozených (úplně přesně řečeno zabitých - jedná se o sledování úmrtnosti) jejich lékaři není daleko od pravdy. Všichni by si měli uvědomit, že žádný lékařský výkon, byť by se tvářil jakkoliv banálně, není zcela bez rizika. A toto riziko se právě ve studii zahrnující velký počet případů projeví, i když jeho pravděpodobnost je nízká.
A závěr: opravdu si musíme přiznat, že ze známých onemocnění dokáže moderní medicína vyléčit jen zlomek, část může léčit (zmírňovat příznaky, prodloužit život, zlepšit komfort,...), ale nikdy je nevyléčí. A nemalou část není schopna ovlivnit vůbec. Je prostě stále v plenkách.
Kdy už konečně přestaneme věřit pohádkám z nejen amerických seriálů, kde policajti jsou nadlidi a lékaři všeznalí, neomylní bohové.

Odpovědět


Re: Jednoduché závěry plynoucí ze složitých dějů?

Josef Čáp,2016-08-24 20:11:35

Páni doktoři, nechci se s vámi dohadovat o správnosti statistických pohledů, možných zdrojích pochybení a podobných již neprokazatelných či stěží dnes doložitelných údajů a vyhodnoceních. Vážím si mnohých z vás a bez vás bych asi neměl lehký život a možná již nežil.

Za svůj věk (*1934) v pohodě, při dobrém zdraví fyzickém, a doufám i duševním, však už nikomu z vás nevděčím a nevděčím ani genům. Můj dědeček by v 60ti schýleným kmetem s hůlčičkou a chodil (cupital) mi 2 roky naproti ke škole od 1. třídy, abych vpořádku došel domů.

Čemu vděčím poslední roky za své zdraví je má smířenost s osudem a nelpění na výsledku, o který přesto usiluji. Neznám stres, vyvolávač mnohých těžkých onemocnění a překážku trvalého vyléčení zejména u rakoviny. Zajímám se stále o všemožné záhady a z pochopitelných důvodů i o různé aspekty udržování či dosahování zdraví. Dobře vím, že zdraví je relativnější než Einsteinův čas a vím i čím je čas, když už jsem ho zmínil.

Vím i jak zdraví dosáhnout a co nejdéle si ho udržet a vím i to, že mnohé vaše definice nevyléčitelných chorob jsou zcela mimo mísu. Neznáte často příčinu a léčíte jen následky. Sám jsem se například vyléčil z těžké revmatické artritidy (ramena) a artrózy (kolena a kyčle). Můj ortopéd mi léčil především velmi bolestivá ramena (placené injekce do chrupavek), elektroléčba 10x a asi stejně lekcí rozhýbání. Nezvedl původně paže ani vodorovně, choť mi roky navlékala rukávy a přetahovala košili přes hlavu. Když napíšu, za jak dlouho jsem dosáhl zbavení potíží, už nebudete dál číst.

S nohama byla větší potíž, uvažoval jsem o berlích, ale díky kalísii jsem do roka začal trochu běhat, dnes uběhnu 200m za cca 30" a běhám rád i do schodů v metru pro kondici. Tohle jsem nedávno našel, zná to spíše z ruských zdrojů. http://www.honzazkrkonos.cz/?page_id=518

Organizuji přednášky lékařů, kteří se umí podívat i jinam, než jen do učebnic ze školy a příruček vydávaných farmaceutickými firmami. Zvu i některé "šarlatány", kteří umí vyléčit RS (znám několik již poměrně dávno vyléčených a opět pracujících, kterým se prakticky obnovil myelinový obal). 2 uzdravené ženy byly na mých přednáškách aby se podělily o svoje poznatky a pochopitelnou radost.

Před týdnem se vrátila má kamarádka - psychoterapeutka z Floridy, kde na pozvání Čecha golfisty zkusila vyléčit rakovinu slinivky po ukončené chemoterapii jeho ženy. Musela ji trochu přemlouvat, ale díky manželovi se podařilo. Žena měla silně nateklé nohy a břišní dutinu stále se plnící "vodou" s hadičkou pro její plynulé odtékání. Jsem laik (chemik) a tak se omlouvám za termíny. Ale co je důležité, a pro vás stěží pochopitelné, hned toto pondělí mne kamarádka po návratu informovala, že pacienta je prakticky bez potíží, nohy i břicho v normě, hadičku pryč. Manželé se právě chystali se souhlasem onkoložky, která nic nechápala, ani nechtěla vědět, na oslavu vyrazit na společnou dovolenou. Od počátku léčení do jejich odjezdu, sedněte si laskavě, stěží byste to ustáli, to trvalo tuším 15 dnů.

Stačí nebudu tu psát romány, ale dalo by se. Mám mnohé podobné případy podrobně popsány a jen chci na vysvětlenou zdůraznit, že jsem třeba nabízel paní Prof. Havrdové (neurologové znají), ale i jiným podat důkazy o vyléčených RS pacientech. Házet hrách na stěnu a ztrácet čas mne nebaví, baví mne šířit osvětu a pomáhat lidem, kteří marně běhají od lékaře k lékaři. Neskrývám se a někdy také léčím pomocí LÉČIVÝCH bylinek, klidně mne můžete udat. Sám umím, ale neléčím, i jinak. Mám dost přátel, kteří dokáží vyplnit mezery po nespokojených lékařích, kteří zamířili na západ.

Alternativa k mainstreamu má velké 3 výhody. Není symptomatická, vždy nastupuje až po stanovení skutečné diagnózy, je tím pádem vysoce efektivní a rychlá. Obvykle má minimální vedlejší účinky, podobně jako homeopatie, ale tu vám nechci vnucovat, učili vás pochopitelně něco jiného. Konečně další výhodou je, že to státní rozpočet a zdravotní pojišťovny nic nestojí.

Nevýhody - pacient si platí celý život povinné pojištění, které mohu považovat spíše za povinnou daň státu, který se o mne v mnoha případech nedokáže adekvátně postarat. Ve Švýcarsku je proplácena skoro polovina výkonů na bázi alternativních přístupů k léčbě. Český model je výsměchem lidským právům a dehonestací občana, který by si často při určité osvětě uměl sám zvolit správnou cestu.

Pro vás lékaře, kteří se často bláhově domníváte, že školní medicína, formovaná na cca 90% zájmy farmaceutů, je tím pravým ořechovým i pro pacienta, mám jedno tajné sdělení. Mnozí z vás se v kritických okamžicích obracíte na zmíněné Němečkovy šarlatány. Ten pán však neví o čem mluví a jelikož tyto schopné lidi pronásleduje, nemám pro něho jiné pojmenování než Největší Šarlatán. Můžete mu žalovat, on už to ode mne ale stejně dávno ví.

Pro vás, kteří byste náhodou potřebovali pomoci třeba s vaší rakovinou, nebo onkologickým onemocněním osoby blízké, mám už na závěr sdělení kontakt na toho, který ví i díky trpké zkušenosti se svojí maminkou, kterou sice vyléčil (potvrzeno onkology), ale žel, jen dočasně (známe se osobně) http://www.michalshark.cz/2016/06/jak-ne-vylecit-rakovinu-4dil-kam-nas.html. Můžete mne poznat i vy, lékař, nebo pacient. Nikoho sám neléčím a poradím zdarma. Za kalísii, pokud mám v květináči, požaduji jen do 100Kč v závislosti na velikosti květináče, tedy náklady. Koupit se dá v mnoha zahradnictvích, já ji nijak nemnožím. Léčí prý(!) i rakovinu. S přáním dobrého zdraví josefcap@hotmail.cz

Odpovědět

Lekari prokazatelne ohrozuji zivot

Jiri Polivka,2008-01-21 20:16:47

Dekuji panu Petrackovi za prinosny clanek!
Pokladam za prokazane, ze lekari ohrozuji zivot.
Proto se jim vyhybam, jak mohu. A tedy, ergo, dosud ziju!

Odpovědět

nemel kdo KONSTATOVAT SMRT

jara cimrman,2008-01-21 18:58:14

...asi konstatovali smrt uredne az po stavce ne?...mezitim zrizenci ulozili mrtvolky k ledu a do statistiky se to dostalo az kdyz zase lapidusi zacali uradovat....
...pozor na statistiku...zjistil jsem tez, ze presne 100 procent vsech pacientu posleze bez vyjimky zemrelo...Vas Jara Cimrman

Odpovědět

střední délka života

Honza,2008-01-21 16:29:18

Bohužel střední délka života je do značné míry genově podmíněná - bez zásahu do genomu se prostě 300 let nikdo nedožije protože ... stáří - existují organismy bez projevů stárnutí, ale lidé to nejsou

Odpovědět

su pro zrušení

Honza,2008-01-21 16:26:12

Su pro zrušení lékařské péče - ročně se ušetří možná ke stovce miliard - ale - 30% úmrtnost novorozenců - 5% úmrtnost matek při porodu, úmrtí při zánětech slepého střeva a žlučníku, nehledě na ukončení prevence polio, varicely, tuberkulosy, atd... - krásný svět bez lékařů - opravdu bych byl proto aby se ČR jako prví přihlásila a zrušila lékařské povolání - stejně se o to politici snaží již několik desetiletí - držím jim palce

Odpovědět


jen tak ze zivota

beech,2008-01-21 17:07:56

Taky se to da interpretovat jinak. Moje babicka zemrela na nasledky zcela pitome operace zlucniku v 60 letech. Deda zeny zemrel na nasledky v podstate zbytecneho bypassu a nikdy nevidel sve prvotridni vnuky. Muj deda, ktery mel to stesti, ze ho s tim bypassem nekolikrat vyhodili se dozil v obstojne telesne kondici 91 let. Na sklonku zivota ho spise trapilo koleno, takze na nefunkcni srdce mohl zapomenout. O 20 let prezil doktora, ktery rodine kdysi po jednom z jeho infarktu oznamoval smutnou prognozu na nanejvys pul roku jeho zivota ...

Odpovědět


Nějak moc, ne?

vosel,2008-01-22 15:53:49

Tím chcete říct, že každý třetí novorozenec je smrtelně nemocný???

Odpovědět

Podobná situace je i na ministerstvu

Jirka K,2008-01-21 14:27:37

pro místní rozvoj. Sice nikdo nestávkuje, ale ministerstvo pracuje efektivněji než když má ministra. Nestojí to za úvahu i u ostatních ministerstev?

Odpovědět

Už dříve mě zaujal článek na toto téma ve Vesmíru

otazník,2008-01-21 10:23:36

Zde:
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5921
a reakce zde:
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6643

Odpovědět

Přesně tak

Tomáš,2008-01-21 07:39:17

Říkával Winston Churchill:
"Znám tři druhy lží: lež prostou, lež žalovatelnou, a statistiku."
Přesně o tom, myslím, tenhle článek je. V dobách protilékařské hysterie v duchu TV Nova, si myslím, že Osel.cz je seriozní médium. Takže tady si můžeme říci na rovinu, že tahle krátkodobá statistika prostě nemusí mít vypovídací hodnotu. Přesně tak, nutno zahrnout PN, trvalou invaliditu. Dopad krátké stávky nelze extrapolovat na situaci dlouhodobějšího výpadku (což vysvětlíte na Oslu ale ne na Nově :) I relativní stáří údajů o něčem je. Mimo jiné, speciálně pohřebním službám mohl kšeft poklesnout nejen proto, že se neumíralo, ale také, že v době stávky neměl kdo podepsat ohledací listy (bez kterých nelze pohřbívat, tedy aspoň v ČR, Izraelskou právní úpravu v tomto bodě neznám...)
Příspěvek zdravotní péče k celkovému zdravotnímu stavu populace se obecně hodnotí velmi obtížně. Chce to nezatíženou mysl. Odfiltrovat vliv reklamy a konzumu je dosti těžké (dnes se obávám až nemožné).
Faktem je, že když do zdravotního systému přidáváte peníze, pak křivka o kolik tyto peníze zlepší stav obyvatelstva, na začátku utěšeně stoupá, ale pak se neutěšeně oplošťuje. Jinak řečeno, na začátku, když dáte populaci základní hygienu, antibiotika, očkování a základní péči tam, kde ji dříve neměli, to pomůže hodně. Ve vyspělých zemích jsme už ovšem v té stagnující části, kdy narážíme na limity možností dnešní medicíny, a za další peníze už se více zdraví příliš nepořídí. Leč tuto objektivně změřenou pravdu, vykládají někteří například tak, že lékařům se nemá přidávat peněz, tedy české specifikum nadále pracují pod cenou (to je jen na okraj a nebyl to hlavní bod mého příspěvku).
Takže, statistiku nutno interpretovat velmi rozumně, a nemůže to dělat každej. Nic proti panu Petráčkovi. (Soudím, že študuje nikoli medicínu, ale něco jiného na LF, např. management či podobně, a něco do tý diplomky napsat musel ... - i to má vliv na "úmrtnost" ! :)

Odpovědět


bulvar ne tak docela

beech,2008-01-21 13:18:12

Ne tak bulvar. Kriticke pro pokles umrtnosti behem stavky je pozastaveni tezsich operaci. Umrtnost dejme 1/50. U lidi nad 75 let je to ale jako ruska ruleta se sedmirannym bubinkacem. Prave rozumna redukce operaci nad 75 let by mohla vest k prodlouzeni delky zivota. Kdyby tem lidem na rovinu rekli, at se streli, ze jen jedna komora je naplnena a potom jim uz bude dobre, nikdy by to neudelali. Casto nevedomky podstupuji neumerne riziko kvuli banalnim obtizim...

Odpovědět

pfrmchrchlf

CC,2008-01-21 05:39:34

a není možný, že tenkrát byli lidi obecně opatrnější, když věděli, že je nikdo neošetří?

Odpovědět


-

Pampúch,2008-01-21 09:18:37

tiež ma to napadlo. že asi v tom aj dosť zohrala ulohu psychika a ludia boli menej drzí k svojmu zdraviu.

Odpovědět

Příliš krátké období k posouzení

P_V,2008-01-21 04:26:54

Nesouhlasím s malým vlivem lékařské péče na zlepšení zdraví. Při delším trvání stávky by úmrtnost postupně narostla hodně nad normální stav. Neprováděly se rizikové zákroky, ale kdyby stávka trvala déle, mnozí čekající pacienti by bez zákroku umřeli - i ti, u nichž by léčba uspěla. Úmrtnost také není vše, bylo by též vhodné zhodnotit změnu trvání pracovní neschopnosti, nárůst trvalé invalidity...

Odpovědět


Vždyť

vosel,2008-01-21 15:10:58

Vždyť přesně to se v článku píše. (Pokud to tam tedy nebylo dopsáno až potom)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz