Psychologové vědí, jak žít na plno. Jejich veselé experimenty na často nic netušících lidech jim svorně závidí celá akademická obec. A co hůř, velmi často se jim povede odhalit něco zajímavého z lidské přirozenosti. Jako třeba hrozbu „neviditelné gorily“, která má v dnešním rychlém světě na svědomí mnoho lidských životů.
Psychologové Daniel Simons z University of Illinois a Christopher Chabris z Harvardu na sklonku bezstarostných 90. let uskutečnili sérii rozverných pokusů s fenoménem slepoty z nepozornosti (inattentional blindness). Jejich výzkum vstoupil do dějin psychologie a stal se slavným pod přezdívkou Test neviditelné gorily. Simons s Chabrisem pro jeho účely natočili několik videí, například se skupinou studentů ve hře s basketbalovým míčem. Hráči byli rozděleni do dvou týmů podle černých a bílých triček a míč si různě přihrávali. Úkolem účastníků experimentu bylo sledovat dotyčné video a podle zadání počítat přihrávky, například sčítat přihrávky určitého týmu. Klíčovým okamžikem videa je slavná scéna, během níž mezi hráče rozvážně vstoupí experimentátor převlečený za gorilu, několikrát se uhodí v prsa a pak zase důstojně odkráčí.
Simons a Chabris se pak nenápadně dotazovali dobrovolníků, zda si počítání nevšimli něčeho zvláštního a užasle zjistili, že přes 40 procent z nich si gorily vůbec nezaregistrovalo, což je při pohledu na fotografie šklebící se „neviditelné gorily“ skoro k neuvěření.
Přes deset let stará videa s neviditelnou gorilou teď znovu využila studentka psychologie Janelle Seegmiller z University of Utah. Její tým nejprve musel čelit významné komplikaci podobných výzkumů lidské psychologie, které nefungují, pokud testované osoby tuší, o co jde. Z původně přihlášených 306 studentů psychologie ve věku 18-35 let jich o neviditelné gorile nikdy neslyšelo pouze 197, což ale na druhou stranu u slavné psychologické studie není zase tak šokující. S těmito neznalými dobrovolníky badatelé nejprve provedli standardní test kapacity pracovní paměti, tedy té paměti, kterou využíváme například k řešení matematických problémů nebo při nákupu v supermarketu.
Test spočíval v řešení celkem 75 matematických úloh typu: „Když 8 dělíme 4 a pak přičteme 3, dostaneme 4? A“ s tím, že na konci každého zadání bylo jedno tiskací písmeno (v tomto případě A). Dobrovolníci museli vždy po 3-7 co nejlépe vyřešených úlohách sepsat příslušná tiskací písmena. Dalšího výzkumu se přitom zúčastnili jen ti, kteří správně vyřešili více než 80 procent matematických úloh. Seegmiller a spol. jim pustili 24 vteřin původního videa s neviditelnou gorilou a dobrovolníci počítali přihrávky o zem a přihrávky vzduchem černého týmu. Do vyhodnocení experimentu pak vědci zahrnuli jenom ty, kteří v počítání přihrávek dosáhli alespoň 80 procentní přesnosti.
Ukázalo se, že studenti v Utahu odhalili neviditelnou gorilu zhruba stejně dobře, jako dobrovolníci Simonse a Chabrise v roce 1999 a to v 58 procentech případů. To ale nebylo všechno. Seegmiller s kolegy zjistila, že neviditelné gorily si všimlo 67 procent studentů s velkou kapacitou pracovní paměti a pouze 36 procent studentů, jejichž pracovní paměť nebyla nic moc. Jinak řečeno, neviditelnou gorilu odhalí spíše lidé dobří v multitaskingu, čili v souběžném zpracování různých úloh, kteří jsou schopní pružně měnit zacílení své mysli.
Není to zase tak neočekávané, ale vždy je lepší mít po ruce tvrdá data a ne jenom „pocity“ či „dojmy“. Neviditelná gorila bohužel není jenom akademickým žertíkem, ale ve skutečnosti dramaticky zasahuje do každodenního života. Když řidič jedoucího auta, který je slabý v multitaskingu, zvedne mobil anebo se začte do reklamy u dálnice, ocitne se jeho okolí v bezprostřední blízkosti smrti a podobné je to i u mnoha dalších profesí. Efektu neviditelné gorily také rádi využívají kouzelníci nebo podvodníci. Na neviditelné gorily si rozhodně dávejte pozor!
Video s gorilou můžete otestovat na svých blízkých. S trochou snahy můžete i srovnat výkon pohlaví anebo věkových skupin. Je ovšem důležité, aby pokusné osoby předtím nečetly tento článek a neznaly fenomén neviditelné gorily. S každým člověkem lze tedy test neviditelné gorily smysluplně uskutečnit jenom jednou. Při zadávání také rozhodně nemluvte o gorilách ani jiných velkých primátech a naopak zdůrazněte světodějný význam správného sečtení přihrávek.
Video 1: Test neviditelné gorily. Kredit: Chabris & Simons
Video 2: Nestojí za vámi gorila? Kredit: Chabris & Simons
Video 3: Psychologové vědí, jak žít. Kredit: Chabris & Simons
Zdroje: ScienceNews 22.4. 2011, Wikipedia (Inattentional blindness)
Diskuze:
Jenže, není vysvětlení mnohem jednodušší?
Petr Hatina,2011-05-30 10:58:59
Právě v USA v kolektivních sportech je existence maskotů ve zvířecích kůžích velmi rozšířená, oblíbená, a jejich vstup na hřiště nikterak zvláštní či šokující,spíše naopak. Tudíž,i to nejjednodušší vysvětlení mohlo být, že na otázku "zda nevšimli něčeho zvláštního " zněla přirozeně odpověď že nic... A teprve po upozornění na gorilu povzdech "jo Vy jste myslel toho maskota"
Ta druhá složitější odpověď (aby tedy měli psychologové radost), že skutečně mozek, i když toho maskota oči vnímali,tak tu informaci do paměti nezařadil protože (z výše uvedených důvodů) nebyla ničím důležitá-prostě maskot na hřišti ,když byl mozek zaměstnán něčím důležitějším. Zkuste si třeba vzpomenout, kolikrát byl během nějakého zápasu v záběru nějaký maskot...
S čerty nejsou žerty...
Ondřej Lenz,2011-05-09 12:18:35
Tak schválně, kdo z vás viděl letící světelnou kouli v pohádce "S čerty nejsou žerty" (pro připomenutí, co to je za pohádku http://www.csfd.cz/film/821-s-certy-nejsou-zerty/) - schválně neříkám kde, ale pokud jste ji viděli, tak určitě víte, co myslím. To je opravdu velmi povedená legrácka od filmařů... ;-)
Ale jinak jasně že záleží i na momentálním rozpoložení, a způsobu, jestli vnímáme aktivně nebo pasivně - viz sledování dokumentu. Ostatně, to 3 video je krásný důkaz...
trochu podobne :-)
Martin Stehno,2011-05-09 11:46:03
osobne jsem zapomel na barvu paklu karet :-)
http://www.loupak.cz/video/umeni-a-respekt/1424-zajimavy-karetni-trik
Naprosto nevhodne napsany clanek :)
Martin Tůma,2011-05-09 08:20:48
Opravdu je mi lito, ale musim to rici. Jak mam na sobe zkusit test s gorilou, kdyz se to hned v uvodu prozradi, v cem je pointa. Radeji se to melo jmenovat trosku jinak a hned v uvodu dat ukol s pocitanim prihravek a pak se mohlo posoudit, nakolik jsem slepy nebo ne. Jaxi ted muzu byt jisty, jestli zvladam mutlitasking :)
Ale jinak palec nahoru, je to fakt zajimava latka, ale potreboval bych najit podobny test, ktery jeste neznam, abych to mohl overit.
Re:
Vít Výmola,2011-05-09 12:15:09
No ale fakt. Taky bych si test rád zkusil, ale když mi článek prozradí už na začátku pointu, tak je to celé k ničemu. :(
Karel Š,2011-05-09 15:58:53
S timhle jsem zrovna problem nemel - ano, koukal jsem na video s tim ze pocitam prihravky a cekam gorilu, ale soucasne mi na konci bylo jasne ze kdybych gorilu necekal tak bych si ji nevsiml. Zvlast kdyz se mely pocitat prihravky tech bilych - kdybych pocital cerne, mozna bych si ji vsiml.
Gorila v televizi
Vojtěch Kocián,2011-05-08 21:20:26
Kdysi jsem v televizi viděl několikadílný dokument o lidských smyslech. V části o zraku měli gorilí test také (video bylo trochu jiné, ale princip stejný). Na začátku části o zraku poradili divákům, ať si díl nahrají na video, aby si pak mohli prohlédnout detaily, které jim unikly. Gorilí test zařadili až na závěr a divák se při něm nesnažil počítat přihrávky jako testované osoby (bral to jako dokument ne jako test), takže gorilu nemohl přehlédnout. Pak ukázali výsledky a hodně jsem se divil. No a úplně na konec řekli, aby si diváci zkusili gorilu najít na tom videu, které si nahráli (a pustili krátký sestřih). Byla tam asi desetkrát během půl hodiny a ani jednou jsem si ji nevšiml (nebyla sice tak nápadná jako při testu, ale vidět byla dobře), protože jsem zrovna sledoval chlápka se zrcadlovými brýlemi nebo cokoliv, co bylo zrovna na programu. Docela jsem zíral. Byl to dobrý dokument, ale už jsem zapomněl název.
Efekt vysvětlovali tak, že oko má poměrně malou část zorného pole plně zaostřenou a mozek navíc vybírá důležité objekty z obrazu a "nedůležité" nepředává dál.
Zajímalo by mě, jak by na podobný test reagovali lidé, kteří musí mít přehled (třeba hráči týmových sportů) oproti lidem, kteří se učí soustředit na jednu věc (třeba sportovní střelci). Do jaké míry je to ovlivněno tím, jak se člověk chová v životě.
Je to skutečně důkaz nepozornosti?
Karlik Gallik,2011-05-08 13:36:25
Když srovnávám podle sebe, tak mi nedělá problém vnímat více věcí najednou a vyhodnocovat je. Prošel jsem si takovým tím testíkem kdy jsem musel počítat jednoduché úlohy, reagovat na zvuky a zobrazené jednoduché obrazce stisknutím příslušných několika kláves.
Ovšem pokud se mně někdo po skončení testu zeptá, zda mezi obrazci byla fotka gorily, tak si to na 99.9% nebudu pamatovat.
To ovšem neznamená, že jsem gorilu nezaznamenal a nevyhodnostil jako nezajímavý rušivý element.
Celkem by mě zajímal názor odborníků.
ale tady nejde o serii nejakych obrazku
Ondřej Zeman,2011-05-08 14:09:52
V tomto clanku je zminen kratky film, kde je sest lidi rozdelenych do dvou tymu, jehoz clenove si mezi sebou prihravaji mic a ukolem testovaneho je prihravky konkretniho tymu pocitat. Po skonceni tohoto videa se testovaneho zeptaji na pocet prihravek a jestli si nevsimli neceho zvlastniho. Zkratka je to uplne neco jineho, nez o cem jste ve svem prispevku psal. Tady neslo vubec o to, jestli si tu prochazejici gorilu pamatuji, nebo ne, ale zda ji vubec zaregistrovali, zda neceho dalsiho, krom zmeti tech sesti lidi a dvou balonu, zaznamenali.
Princip je přeci stejný :-)
Karlik Gallik,2011-05-08 19:37:14
Předpokládám, že testvací video trvalo mnohem déle než linkované video a tudíž že mozek měl - zaměstnán důležitější činností (počítání přihlávek) - čas nedůležitou informaci zapomenut. Pokud však byl celý pokus krátký jako přiložené video, tak je to skutečně "hustý".
Původně mě však přiměla napsat komentář spíše aplikace výsledku na provoz na silnici. Mám opačný názor - ten kdo "neviděl" opici je podle mého názoru méně ohrožen havárií, protože se nenechá rozptylovat od primárního úkolu - sledovat provoz a mačkat brzdu či točit volantem v případě hrozící kolize.
Je to myslím jasně vidět na příkladu řidiče a spolujezdce. Spolujezdec viděl cestou pást se jeleny či pěknou cyklistku, zatímco řidič si pamatuje jen šedivý asfalt a náklaďák který mu málem nedal přednost.
Tedy alespoň tak funguje můj mozek. Jsem přesvědčen že nejsem jediný a proto výsledek testu nevidím jako jednoznažný důkaz "neviditelnosti" opice :-)
Delka testovaciho videa
Ondřej Zeman,2011-05-08 20:34:03
Delka toho videa je skutecne tak kratka...
Co se tyka pozornosti ridice, tak mate pravdu, ale pokud pozornost venuje opravdu tomu, cemu pozornost venovat ma - tomu, co se okolo nej na silnici deje a rizeni. Ostatne primo v clanku stoji - "Když řidič jedoucího auta, který je slabý v multitaskingu, zvedne mobil anebo se začte do reklamy u dálnice" - cili, kdyz presune svou pozornost, jeji cast jinam, nez na provoz okolo sebe a rizeni, napriklad na ty jeleny ci peknou cyklistku, tak si nemusi vsimnout v doprani situaci neceho, ceho by si normalne vsiml.
A jeste jednou, neni to o to si to pamatovat - ulozit si do dlouhodobe pameti, ale v te chvili to vnimat - mit to v kratkodobe pameti. Takze pokud se ten spolujezdec chvili po tom, co minou krasnou cyklistku, zepta ridice, co na ni rika a ten vubec nevi ze pred chvili nekoho na kole minul, tak to je sesakra spatne...
jeleny či pěknou cyklistku
Stanislav Bandur,2011-10-07 23:47:48
Presne tak. S vodičom čo nevidí jelene a cyklistky radšej do auta nesadajte. 1. Nesleduje dianie v cestnej premávke a prípadné nebezpečenstvá v okolí, 2. Vždy si musí vodič všímať viac ako spolujazdec (ak to má rovnako "na háku" ako podriemujúci spolujazdec, tak si rovno píšte závet)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
