Czechia













 Čeká tisíce Britů prionová smrt?
Nejnovější testy naznačují, že 140 lidí, kteří se už v Británii prokazatelně nakazili novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby, je jen špičkou ledovce: Celkový počet nakažených by se mohl pohybovat kolem 4000.

Britové prověřili na přítomnost prionů celkem 12 674 vzorků mandlí a slepých střev, odebraných při rutinních operacích britským pacientům ve věku od 10 do 30 let v létech 1995 až 1999. Ve třech případech odhalili ve skladovaném vzorku  priony, jež jsou původcem smrtící a nevyléčitelné nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby (vCJD). Tato choroba se poprvé objevila ve Velké Británii v roce 1995 a její vznik je vyvolán konzumací některých tkání (především mozku a míchy) ze skotu nakaženého „nemocí šílených krav“.

Matematickým postupem nápadně připomínajícím trojčlenku z toho vedoucí vědeckého týmu David Hilton z Derriford Hospital v Plymouthu spočítal, že v celé Britské populaci žije 3 808 lidí nakažených vCJD, u nichž se choroba ještě neprojevila. Hilton ale dodává, že jen jeden ze tří pozitivních vzorků byl „typický pro vCJD“, ostatní dva mohou být prý jen „plané poplachy“. V tom případě by se celkový počet odhadovaných případů lidí nakažených vCJD „dělil třemi“. 

Už předběžné výsledky studie zveřejněné v loňském roce vyvolaly v Británii dost velké obavy a na základě toho bylo rozhodnuto prověřit 100 000 čerstvě získaných vzorků mandlí. Je otázka, nakolik má tento „zátah na priony“ vůbec smysl, protože mandle se odebírají většinou malým dětem. V dnešních dnech bude většina z nich jistě negativní, protože Britové přijali velmi účinná opatření na ochranu spotřebitelů před priony z hovězího masa. Mnohem jasnější by bylo vyšetření populace, která baštila hovězí v letech 1985 až 1995. A ta už na „trhání mandlí“ většinou moc nechodí.


Choroboplodný zabijácký prion (vpravo) vzniká  změnou prostorového uspořádání neškodného prionového proteinu (vlevo). V roce 1995 se ukázalo, že k nastartování této přeměny v těle člověka může dojít i pod vlivem hovězích prionů přijatých s potravou (nervové tkáně „šílených krav“).


Priony vyvolávají typickou „houbovitou“ degeneraci nervové tkáně – tzv. spongiformní encefalopatii. Po nákaze člověka hovězími priony se vyvíjí tzv. nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Ta má mnoho zvláštností. Často postihuje mladší lidí kolem dvacítky (ale byl popsán i případ pacienta ve věku přes 70 let). Dalším typickým znakem je přítomnost prionů v mandlích. U jiných lidských prionových chorob se priony v mandlích obvykle nenacházejí.


Tak tohle Britové hledají v naději, že to nenajdou – priony (obarveny oranžově) v mandlích (jádra buněk modře). K dosažení uspokojivého výsledku (tj. zjištění, že žádné priony nehrozí) si zvolili velice vhodný systém. Tak trochu připomíná opilce pátrajícího po ztracených klíčích  pod lampou pouličního osvětlení  navzdory tomu, že je ztratil v tmavém zákoutí parku. Odůvodnění je v obou případech stejné: „Ale tady se líp hledá!“ Pátrání ve vzorcích mandlí malých dětí je sice fajn, protože vzorky jsou čerstvé a dobře se zpracovávají, ale právě tahle populace bude zřejmě nakažena priony jen s mizivou pravděpodobností.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:22.05.2004 v 00:00

Vytisknout článek               Poslat článek emailem

Související články:

Papuánci mají „gen rezistence“ k onemocnění mozku     Autor: Josef Pazdera

CWD děsí Ameriku     Autor: Josef Pazdera

Příliš hlučné „tiché“ mutace     Autor: Jaroslav Petr

Prionový gen má mnoho variant     Autor: Josef Pazdera

CDI test na priony     Autor: Josef Pazdera


Diskuze:

Sára Kniha první - Hicks Esther, Hicks Jerry
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 173 Kč
Sára Kniha první
Hicks Esther, Hicks Jerry
Oto Otépka
sponzor








Vypsat celou diskuzi
Zpět

od:Pavel Brož

To Pavel Horák - nejde jen o počty úmrtí

jde taky o to, JAK člověk umírá. Jelikož mám otce stiženého roztroušenou mozkomíšní sklerozou, tak bych o tom tady mohl velice dlouze vyprávět. Když už bych si měl vybrat, tak si vyberu tisíckrát větší riziko infekce, u níž zatřepu bačkorama v rozumném konečném čase, než nemoci, při níž se můj mozek postupně mění v houbu.
Strach z infekcí nemám, jako akvarista se denně ve dnech akvárií přehrabuju v takových s prominutím sračkách (a kolikrát si u toho i pořežu prsty o kus skla nebo ostrého šutru ve dně)), že něco takového hážu za hlavu, jinak bych s tímto koníčkem musel už dávno švihnout. Člověk na něco nakonec stejně umřít musí. Může si ale svým chováním vybrat, na co to s větší či menší pravděpodobností bude, a třeba já osobně bych na to houbovatění mozku zacházel velice nerad. Nicméně proti gustu žádný dišputát.


Zobrazení reakcí:
Pro vstup do diskuse je třeba být přihlášen
Email: Heslo:
Nový účet nebo zaslání zapomenutého hesla je možno vyřídit zde