Globální oteplování: boj, smrt nebo něco jiného?  
Stále sílí hlasy, že je moudřejší nejen bojovat proti skleníkovým plynům, ale i snažit se proměnlivému klimatu přizpůsobovat.

 

 

Zvětšit obrázek
V některých případech se již dnes snažení míjí účinkem.

Panika kolem globálního oteplování krásně bobtná. Média a učenci propadlí laciné popularitě si navzájem přitápějí a rýsují obraz naprosté zkázy. Pokud si někdo dovolí zapochybovat, je v tom lepším případě označen za extrémistu, jak se to nedávno přihodilo Václavu Klausovi, nebo může dotyčný zažít hutnou šikanu, případně ztrátu místa. Svět klimatologie je už dnes naprosto virtuální, bulvár ví líp, než odborníci, jak vše funguje a pro rozpačité vědce je snazší útrpně mlčet, než se nějak nesouhlasně ozývat. Média pak metají silácká prohlášení ve stylu, že žádný klimatolog/vědec/či snad rozumný člověk nepochybuje o globální ničemnosti člověka a nikdo se pak nebrání, i když je to úsměvná hloupost.

 

Zvětšit obrázek
Nenávistné kampaně odpůrců GMO likvidují jednu z nejlepších možností, jak srovnat se změnami klimatu budoucí zemědělství.


Ale tohle všechno jsou jen taškařice, na nichž si pisálci brousí klávesnice. Do tuhého začíná jít ve chvíli, kdy dojde na předběžnou opatrnost. Ochránci planety tvrdí, že i kdyby náhodou bylo celé člověkem řízené globální oteplování pustý výmysl, má smysl být opatrný. Pod opatrností si lze představit cokoliv, poměrně hodně lidí v tom spatřuje nelítostný boj proti teplotě, přesněji řečeno proti skleníkovým plynům. To ale pochopitelně znamená drastické omezování ekonomiky a brždění technologického rozvoje. Velmi dobrým střelivem pro takové úvahy je takzvaná Sternova zpráva, která vypočítává relativně menší náklady protioteplovacího boje dnes a ohromné úspory, které to přinese v budoucnu. Je až komické, jak Sternovu zprávu cituje úplně každý, kdo hrozí oteplováním. Kdyby Sternova zpráva nebyla, museli by si ji vymyslet.

 

Potíž je v tom, že sir Stern psal svoji zprávu na jednoznačnou zakázku britského premiéra, který dostal přesně to, co potřeboval a očekával. Většina ekonomů má ze Sterna legraci a hovoří o tom, že ze všech možných scénářů budoucího vývoje si Stern šikovným použitím ekonomických ukazatelů vytvořil přesně ten, který předem chtěl. Ne, že by to nebyla možná budoucnost, jen je hodně nepravděpodobná.

Zvětšit obrázek
Lidé na Maledivách se budou muset smířit s tím, že fosilní záznam v minulosti jednoznačně potvrzuje velké kolísaní mořské hladiny. Boj proti oxidu je pro ně ztráta času.

Tvrzení, že kdyby Sternova zpráva neexistovala, tak by si ji zelení aktivisté museli vymyslet, pak v této souvislosti nutí k zamyšlení.

 

Asi málokdo ví, že Sternovu zprávu ve Velké Británii o zhruba rok předcházel dokument na stejné téma, tj. o ekonomice klimatických změn, sestavený britskou Sněmovnou Lordů. Zpráva Sněmovny Lordů vycházela ze slyšení řady osobností zahrnující celé názorové spektrum klimatické změny od názorů vařících až po ledově klidné. Mnozí odborníci se shodnou na tom, že jde o vyvážený a zasvěcený dokument, který rozumným způsobem hodnotí situaci. Ve skutečnosti se nepřiklání ani k jednomu extrému, ale dnešní situaci dohadů kolem globálního počasí hezky ilustruje fakt, že alarmisté ji zběsile odsoudili jako extrémního škůdce světové revoluce, zatímco ti, kteří nemají tak jasno, ji vcelku uvítali jako podklad k dalším debatám. Nakonec to dopadlo to tak, že Sterna zná úplně každý, zatímco o Zprávě Sněmovny Lordů ví jen nemnozí.

 

Podstatným sdělením Sněmovny Lordů je, že ač jsou globální změny klimatu nepochybně rizikem, tak dnešní věda, média i celá veřejnost věnují patologicky upjatou pozornost boji proti změnám (mitigation). Globální oteplování je zlé a nebezpečné a proto ho musíme zničit. Jako bychom mohli volit pouze mezi bojem a smrtí v důsledku zhroucení klimatu. Existuje ale ještě jedna cesta, jak se vyrovnat klimatem, totiž přizpůsobení se klimatickým změnám (adaptation).

 

Začátkem února oslovil čtenáře prestižního vědeckého časopisu Nature tým expertů na vztahy mezi vědou a politikou. Dotyční pánové velmi apelují na to, aby koncept přizpůsobování se klimatu přestal být striktním tabu. Podle nich je žádoucí přizpůsobovat se klimatu minimálně stejně tak horlivě, jako proti němu bojovat. V dlouhodobé perspektivě je moudřejší vybudovat civilizaci odolnou vůči klimatickým změnám, která jistě i s využitím moderních šetrných technologií, dokáže zajistit udržitelnou budoucnost přesvědčivěji, než vypouštět na svět hysterické superkjótské protokoly, za cenu obrovitých nákladů bezhlavě bušící do hladiny oxidu uhličitého v ovzduší.

 

 

Zvětšit obrázek
I lední medvědi mají řadu možností, jak se připravit na případné budoucí problémy.

Asi by nebylo dobře se spolehnout jenom na adaptaci a úplně se vykašlat na atmosféru. Ale dnešní situace je přesně opačný extrém, z něhož ekonomové dostávají kopřivku a který skýtá, pan Stern promine, poměrně černé vyhlídky. Adaptace na klima je vnímána jako něco prašivého, často je vysloveně odsuzována jako málo burcující k záchraně planety.
V porovnání s bojem proti oteplování má přitom adaptace mnohé výhody. Na rozdíl od boje proti oxidu uhličitému vyloženě stimuluje technologický rozvoj, volá po nových objevech a inovacích. Není umrtvující, ale podporuje kreativitu. Paradoxně část adaptačních změn může ve svém důsledku omezovat emise skleníkových plynů.

 

Když budeme proti klimatu bojovat, tak v případě, že skutečně klima měníme my, dosáhneme dílčích cílů za cenu velkých ztrát. Ale budoucí spontánní vývoj klimatu stejně budeme muset řešit jinak. Pokud se globální oteplovači mýlí, tak nic nezmůžeme a tvrdě to odskáčeme.
S přizpůsobováním se klimatickým změnám nemůžeme prohrát. Klima se měnilo, mění a měnit se bude. Pokud si někdo myslí, že likvidací průmyslu nastane klimatický ráj na Zemi, hluboce se mýlí. Když si uděláme technologicky vyspělou civilizaci odolnou proti změnám, zvládneme oteplování lidské i oteplování přírodní a třeba i další dobu ledovou, která tiše číhá za dvěřmi. Předběžně opatrné je se přizpůsobovat.

 

Prameny:
Nature 445: 597-598.
Zpráva Sněmovny Lordů

Datum: 23.03.2007 18:07
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Elektromobily – vlci v rouše beránčím?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2021)
Stoupající hladina moře korálovým ostrovům prospěje     Autor: Josef Pazdera (14.11.2018)
Koloběh uhlíku (2)     Autor: Tomáš Pilař (11.02.2009)
Plot, pila, sirky a popílek     Autor: Pavel Houser (22.07.2007)



Diskuze:

Brak

Fikus,2007-03-28 11:00:58

První článek na osel.cz, který mě vyprovokoval ke komentáři a zkazil mi náladu. Jsem zklamán formou, je to brak, jak z blesku. Emoce a prošpikovávání superlativy do objektivního článku nepatří. Subjektivní snaha šokovat, bez věrohodné vyváženosti mě vytrhla z až oddaného fandění tomuto serveru.

Odpovědět

pozn.

css94381672,2007-03-27 20:23:36

připomínám jen, že člověk pravděpodobně dokáže dlouhodobě bez následků na zdraví přežívat v prostředí s koncentrací CO2 280-426ppm, dnešní koncentrace je 380ppm a roste 1ppm rok (http://www.ias.ac.in/currsci/jun252006/1607.pdf)

dále připomínám, že se předpokládá, že globálními změnami klimatu budou postiženy nejvíce chudé státy Afriky, Asie a Latinské Ameriky (http://www.ipcc.ch/pub/online.htm)

Odpovědět


Dobrý

Magor,2007-03-28 21:11:59

To s tou toxicitou CO2 je celkem síla, to by měl vzít v úvahu i pan všeználek Klaus, kdyby toho byl schopen.
Nebo možná se v rámci adaptace budou v budovách instalovat "čističky" vzduchu?

Odpovědět

Brždění technologického rozvoje?

Magor,2007-03-25 15:27:50

Že on si dělá srandu? Třeba tohle je dost dobrá hláška:
"... nelítostný boj proti teplotě, přesněji řečeno proti skleníkovým plynům. To ale pochopitelně znamená drastické omezování ekonomiky a brždění technologického rozvoje."
Zpoplatnění emisí znamená brždění technologického rozvoje? Kde si myslí, že by technologie byly, kdyby byla třeba ropa zadarmo? Proč se podle vás za posledních pár desetiletí podařilo snížit žravost aut na polovinu? Proč v tomhle USA zaostávají? Nemůže to náhodou souviset s cenou benzínu u nás a u nich?

Odpovědět


brzdi to rozvoj

hnědka,2007-03-25 17:50:23

Ano, brzdi to rozvoj, protoze a) firmy budou muset investovat ohromne prostredky do veci, ktere budou mit ve vztahu k oteplovani jen minimalni prinos b) v pripade dani z CO2 apod. dostane stat penize, ktere by mohly zustat jinak firmam. A stat je pak nasledne neefektivne prerozdeli.

Takze v pripade (a) i (b) to znamena brzdeni rozvoje.

Odpovědět


Ale

Magor,2007-03-25 18:06:41

přesně to samé se dá říct třeba o spotřební dani na ropné produkty. To taky brzdí rozvoj? Vyvíjely by se např. letecké motory stejně, kdyby ropa stála tolik co před ropnýma krizema?

Odpovědět


daně

hnědka,2007-03-25 20:22:22

Magor: Jakakoli dan brzdi rozvoj. Bez rozdilu. Uz proto, ze ty penize dostane stat a stat jak znamo je ten nejhorsi hospodar (tedy rozdeli ty penize bez ohledu na to, co lidi chteji).

Odpovědět


Rozvoj

Rejpal,2007-03-25 21:37:28

A co takhle zdanit vice co cmoudi moc a mene co cmoudi malo. Nejde o zvyseni dane, ale o zmenu dani a stat na tom bude stejne. V tom bych brzdu rozvoje nevidel, to se da resit. Zacatky byli u vseho tezke a jedina rozumna vec jak podporit nove veci je zmena dani, tak aby se podporilo to o co nam jde a pritom nedoslo k zastaveni vyvoje.

Odpovědět


Nutno technologické brždění rozdělit

Colombo,2007-03-25 21:37:48

na krátkodobé a dlouhodobé. Ono to totiž není to samé. V desetiletém horizontu je to jistě podstatné brždění, ale v dlouhodobém? Neřekl bych. Každopádně dlouhodobé je mnohem důležitější a pro nás jako druh výhodnější.

Odpovědět


Není daň jako daň

lelouch,2007-03-25 22:43:48

To je hodně český pohled. Jsou země, kde si alespoň částečně mohu říct, na co své daně chci anebo nechci dávat (nejblíže v Rakousku). Navíc, ne každý stát realokuje všechny daně podle momentální libovůle zákonodárců jako zde. Co se vybere na důchody jde na důchody a ne na stadion v Horních Kotěhůlkách. Nic ale nebrání konkrétně tuto daň doplnit příslušnými rozpočtovými pravidly.

Takže já bych s těmi generalizacemi přibrzdil. Část těch adaptačních procesů bude přeci třeba také financovat z veřejných rozpočtů, že?

A mimochodem, přímé daňové dopady se týkají MENŠINY odvětví. Ve většině vyspělých zemí již dávno průmysl tvoří MENŠINU tvorby HDP. Navíc, i toho se to přímo dotkne jenom malé části, která sama ještě stále emituje CO2 (hutě atd.) - ostatní si většinou již vystačí s elektřinou, takže se jich to doktne pouze zprostředkovaně - pokud dodavatelé energie nepřijdou s lacinější (nezdaněnou - ergo levnější) verzí výroby elektrické energie. Protože si ale ve vyspělých zemích mohou konkurovat je jasné, že se na to jen tak nevykašlou. Mimochodem, zemědělství je ve svém podílu ještě hloubějí - mezi 2-5% HDP.

Když podraží silniční doprava, stát bude radši investovat třebas do železnic dosud nevídané částky, protože to bude ještě stále levnější, než dokoupení emisních limitů. A až to bude z Prahy do Brna trvat štrekou 45 minut (ekvivalent TGV), i ti zákazníci se najdou...

Zkrátka, jde o systém, kde i při vší snaze nejde dosáhnout kataklyzmat, jakými nás pořád straší. Když pomineme, že kupu daní již dnes platíme kvůli úplným krávovinám (a celkem vysoká spotřební daň z paliv končí kdovíkde)...

A teď je zde vážné podezření (OK, není to nabeton), že si zaděláváme na těžko zvladatelný průšvih v blízké budoucnousti. Nehledě na to, že je to s těmi fosilními palivy (dostupnost, politické poměry, zásoby atd.) tak jako tak na levačku, takže průšvih s nima nás čeká v každém případě.

Urychlení tlaků na konverzi pak spíše může prospět než uškodit, protože tohle jsou procesy vyžadující si i v ekonomice a technologiích desítky let. A nijak demokratičtěji než finančním znevýhodněním to dneska zařídit nejde. Emisní limity a byrokratická nařízení - to by ještě jen byla cesta do pekel.

V tomto kontextu - ať se na mne p. Mihulka nezlobí - mě připadá když ne extrémní, pak přinejmenším úsměvné, když jako jediná hlava státu z celé planety jde strašit daněmi americké kongresmany člověk, který na socialistické daňové zatížení a přerozdělování nesáhl po celá ta dlouhá léta, kdy byl za ně odpovědný. Průmysl v té době potřeboval daňovou liberalizaci jako sůl, protože se restrukturoval. Tehdy by liberalizace pomohla, protože šlo o pouhý nákup a aplikaci existujících technologií - ne o vyvolání tlaku na jejich vývoj, jako v tomto případě.

A mezi námi děvčaty, usmíval bych se, i kdy je tam jel strašit sociálním pojištěním - globální oteplování je v této kauze už jenom půvabný detail...

Odpovědět


Nekde jsem cetl:

mirek,2007-03-26 00:07:49

Cim vic slov tim vetsi hlupak.

Odpovědět


Mirku,

Magor,2007-03-26 07:28:46

tímto věcným komentářem jsi prokázal, že jsi tady největší inteligent. Má to málo slov a je to úderné, takže hlupák nebudeš. Klobouk dolů.

Odpovědět


Hnědko,

Magor,2007-03-26 07:37:17

vysvětli mi, prosím, jakým způsobem brzdí rozvoj třeba spotřební daň z cigaret.

Odpovědět

dezertifikácia

Martin,2007-03-25 11:10:10

Nechcem byť protivný, ale zdá sa mi, že v rozruchu okolo údajného vplyvu nami vypúšťaných skleníkových plynov na svetovú klímu sa dostáva do úzadia rozširovanie púští a celkové vysušovanie kontinentov.
Píše sa o tom, koľko ľudí vyženie z ich domovov vzostup hladiny oceánov. Ale malo by sa jasne napísať, koľko ľudí rozširovanie púští UŽ VYHNALO.

Ešte v časoch starého Ríma boli v Stredomorí normálne lesy, ale čo začali Rimania, to dokončila Benátska republika a teraz sú napríklad v Dalmácii vlastne len holé skaly. Aj v severnej Afrike boli v minulosti normálne stredomorské dubové lesy a tiež sú väčšinou zlikvidované.
Sahara sa viac-menej rozšírila už aj na územie Španielska, rozširuje sa smerom na juh.
Dobre vieme, že voda v krajine môže výrazne upraviť - ochladiť klímu, preto treba dosiahnuť, aby namiesto rýchleho odvádzania zostala čo najdlhšie tam, kde spadla a najlepším riešením je v tomto prípade zalesnenie. Takže zrejme by bolo účinnejšie pokúsiť sa zastaviť alebo aspoň spomaliť rozširovanie púští a miesta, kde dokázateľne rástli lesy, sa pokúsiť zalesniť tvrdolistými druhmi s malým výparom, ktoré tam rástli v blízkej minulosti a nepozerať sa pritom len na produkciu dreva. A kto mi bude tvrdiť, že sa to nedá, toho začarujem na smradľavú zelenú rôsolovú kocku, s ktorou sa nikto nebude chcieť rozprávať :)

Odpovědět


AD sucho

Bikkhu,2007-03-26 12:43:09

Po skončení poslední doby ledové bylo podstatně tepleji a na sahaře se váleli hroši v jezerech vody. A není to ani tak dávno, nějakých 8,5 tisíce let. Ono to sucho nesouvisí až tak s teplotou.
Za dinosaurů bylo taky mnohem tepleji, ale taky vlhčeji a počasí bylo stabilní (moc bouří by lítací dinosauři nepřežili). A CO2 bylo až 1000x víc. I na pólech mrzlo jen v zimě.

Odpovědět


Sucho atd.

lelouch,2007-03-26 14:50:11

No, s teplotou to prý souvisí, ale pozitivně: čím teplejší globální klima, tím více vody padá na kontinenty díky zvýšenému odpařování. Pokud vím, v dobách ledových byla i celková hladina moří až o 150 metrů níže (značná část vody byla vázána v kontinentálních ledovcích) a bylo v atmosféře výrazně více prachu (zřejmě z pouští a polopouští).

Mimochodem, tisícinásobek CO2 to za dinosaurů nebyl. I podle těch nejvyšších odhadů tak 5-7minásobek. I když celkem nechápu v čem jako spočívá útěcha, že hladiny CO2 i teploty byly před desítkami milionů let vyšší...

Odpovědět


...

Martin,2007-03-26 16:05:23

Ja som nepísal o súvislostiach medzi (údajným) otepľovaním klímy a dezertifikáciou, ale o dezertifikácii spôsobenej odlesňovaním. A tiež prípadne nadmernou pastvou.
A je p.. platné, že pod vplyvom otepľovania a väčšieho výparu viac prší, keď tá voda hneď zbehne do riek a do mora miesto toho, aby čo najdlhšie zostala tam, kde spadne. To je podstata. Delta Dunaja je do veľkej miery tvorená práve ornicou splavenou z našich polí.

Odpovědět

co

pavelm,2007-03-24 16:08:46

co s tim mají společnýho GMO? Pro jakékoli známé klimatické podmínky kromě arktických a zcela suchých (a tam ani žádnej GMO neporoste) známe plodin dostatek. mihulkovi opravdu hrabe.

Odpovědět


Hrabe?

Hl22,2007-03-24 16:15:44

Moc škol nemám, ale chápu, že tím myslel možnost vyšších výnosů na nižších výměrách obdělatelné půdy, ne pěstování zemědělských plodin v poušti nebo na ledovci.

Odpovědět


ale co

pavelm,2007-03-24 17:33:56

Ale co to má tedy společnýho se změnou klimatu?

Odpovědět


to je jednoduché

jarda petr,2007-03-25 03:29:02

To je celekm jednoduché. Příkladů se nebízí celá hromada. Například pěstování rýže na zavodněných rýžovištích je jedním z největších producentů skleníkového plynu metanu. Rýžem, které lze pěstovat na sucho, zase nemají výnosy. Takže rýže pěstované na sucho s vysokými výnosy omezí plochy zavodněných rýžovišť a produkci metanu, který je co do skleníkového efektu čtyřikrát účinnější než oxid uhličitý. takové rýže lze získat napříkald genetickými modifikacemi. Ale bacha, podle některých klimatologů jsme právě díky pěstování ryže "za mokra" a produkci metanu před pár tisíciletími utekli ledové době, která už už měla začít. Takže panu Mihulkovi rozhodně nehrabe. Omluvíte se mu? Byla by to slušnost. Díky předem.

Odpovědět


nononononoooo....

lelouch,2007-03-25 10:27:52

...já bych s tou omluvou tak nepospíchal. Apelujete na slušnost na základě DEzinterpretace napsaného. Již základní premisa je špatně: že by snad p. Mihulka připustil jakýkoli vliv člověka na klima. A za druhé, v podobrázku se jasně píše, že jde o "možnost, jak srovnat se změnami klimatu budoucí zemědělství". A ne o "možnost, jak eliminovat vliv zemědělství na budoucí klima", jak naznačujete Vy. Takže Pavlovi jste správně vysvětlil něco, co ovšem p. Mihulka nenapsal a obávám se, že na svém svatém tažení napsat ani nemůže.

Odpovědět


prisposobenie

laoce,2007-03-25 17:38:48

No ked vynecham detaily tak sami clanok pacil.. aj ja si myslim ze prisposobovanie je istejsia cesta ako len boj proti zmenam ...(tym nechcem povedat ze ten boj je zbytocny ale myslim si ze by to nemala byt jedina cesta potom mi to pripomina hop alebo trop ...ked to budeme skusat viecerimi cestami je aj sanca ze niektora alebo kombinacia niektorich uspeje vyssia ako tvrdohlavo razit len jednu) btw.. suhlasim s autorom clanku ze akonahle niekto co i len okrajova namietne nieco proti ortodoxnim "oteplovacom" tak cca 300 rokov dozadu a bol by rozstvrteny a upaleny ak s celou rodinou :o)))

Odpovědět


anoanoanoano

Ocean,2007-03-27 15:45:52

Je to tak i onak. Skutečně jsou genetickou modifikací připravovány rostliny, které budou schopné růst v sušším klimatu anebo třeba tolerující mírné zasolení půdy, které se také leckde objeví s vysycháním.

Odpovědět

Ano, klima se mění a měnit bude

Colombo,2007-03-24 14:41:05

1. přirozeně, to je neoddiskovatelné. Nemůžem se k tomu stavět tím, že vytáhnem jednu starou fotku, kde je ledovec a porovnáme to s dnešní s tím "co všechno zapříčinil člověk"
2. Lidský vliv na prostředí(ne jen klima) je neoddiskovatelný, problém je, že nevíme kolik toho udělal člověk a kolik je to přirozené(myslíme si, že sme páni tvorstva, což je kravina. Jakmile jedna sopka vychrlí při jednom výbuchu více splodin, než my za 10 let, sme jen mouchy, otravné, ale nic víc). Ale nesmíme zapomínat, že KAŽDÝ ORGANIZMUS MÁ NEODDISKOVATELNÝ VLIV NA PROSTŘEDÍ. Tak to prostě je, od bakterii, po velryby. Snaha zachovat prostředí v jakém sme se narodili je pochybná. Organizmy se přizpůsobí nám, námi vytvořeným biotopům, tak to prostě je, tohle se vždycky dělo a dít bude. Nic neobhajuju, jen se snažím ukázat další pohled. Jsme taky součást přírody.

Odpovědět


Podívejme se na to filozoficky

Colombo,2007-03-24 14:43:54

Jsme produktem evoluce, třeba to tak má být, jestli ne, vymřem. No a? Žijme dokud žijeme. Jsem determinista, všechno souvisí se vším. Vyhubili jsme bezpočet druhů, nutno podotknout, že značně specialozovaných druhů, křehkých. Ale po každém vymírání přichází vývojový boom. No není to pozitivní?:)

Odpovědět

nějak sem to ani nečet

CC,2007-03-24 12:25:26

ale když bych měl z toho mála, co sem v článku prolítnul něco vypíchnout, s touhle částí musí souhlasit každá rozumně uvažující bytost:

"Když budeme proti klimatu bojovat, tak v případě, že skutečně klima měníme my, dosáhneme dílčích cílů za cenu velkých ztrát. Ale budoucí spontánní vývoj klimatu stejně budeme muset řešit jinak. Pokud se globální oteplovači mýlí, tak nic nezmůžeme a tvrdě to odskáčeme.
S přizpůsobováním se klimatickým změnám nemůžeme prohrát. Klima se měnilo, mění a měnit se bude. Pokud si někdo myslí, že likvidací průmyslu nastane klimatický ráj na Zemi, hluboce se mýlí."

Za to se stavím a to vám klidně podepíšu.

Odpovědět


Problém je,

duke,2007-03-24 14:25:21

že těch rozumně uvažujících bytostí se tady v "diskusi" příliš mnoho nevyskytuje. Všichni buďto vidí červeně už po přečtení jména autora, nebo si snahu o udržitelné životní prostředí pletou s lesy větrných elektráren.

Odpovědět


presne tak

Martin,2007-03-24 14:32:20

Len si predstavte, že riaditeľ fabriky, v ktorej pracuje 5000 ľudí, by zvolal schôdzu a tam zahlásil - "tak, moji milí, na budúci týždeň hlásia bezvetrie, nebude elektrina, každý si povinne vezme neplatené voľno".
Priemysel potrebuje permanentné stabilné dodávky elektriny a vrtule sa stožiaroch sú v tom prípade len na "ozdobu".

Odpovědět


Kdo jsou alarmisté?

lelouch,2007-03-24 15:16:44

Mě naopak tohle připadá jako alarmismus a strašení. Co si odskáčeme? Kdo si na své zaostalosti nakonec dneska odskákává fakt, že mohl ropné krize ignorovat? Stačí se podívat na slavný americký automobilový průmysl, kterému dávají technologicky na frak Japonci a zčásti i Evropané. Jenomže ani jedni ropu nemají a dávno kupují litr za cenu, za kterou se v USA donedávna prodával galon...

Země RVHP rády a mnoho mluvili o vědě a technice, akorát jim ten vlak ujel, protože díky levné sovětské ropě rovněž jaksi nemusely restrukturalizovat... A kdopak dneska úpí nedostakem protože nestíhá ve výrobě oceli a těžbě uhlí? To technologická zaostalost je jiná...

Věřím, že za stejnou stupiditu jako dnešní varovný prst na CO2 by někdo považoval tlak na vývoj mikroprocesorů anebo high-tech inovací spalovacích motorů, kdyby to někdo navrhoval v padesátých letech - třebas na zasedání Evropského sdružení uhlí a oceli...

Paradoxně, tito "liberálové" jaksi zapomínají na adaptační schopnosti společnosti - prostě jde o urychlení KVALITATIVNÍ změny nasazením umélých nákladových pák, protože pakliže si zatápíme, zdražujeme si tím i tu budoucí adaptaci... Nic na tom nemění fakt, že nás adaptace čeká tak jako tak. Zde ovšem není přirozený ekonomický mechanismus, který by nám prostě stoupající CO2 spoplatnil tak, jako OPEC stoupající spotřebu ropy anebo válku kolem ropných polí.

Suma-sumárum - kdo je na tom dneska lépe? To energeticky podvázané Japonsko, nebo Rusko, ještě stále energeticky za vodou? Tak čím nás to straší? Luddisté se báli strojů, Marx produktivity, komunisté "nedialektické" vnější vlivy v plánování a teď se budeme strašit nemožností nahradit energii z fosilních paliv. Stejně to s tragickými důsledky na průmysl, chladírenství a cojavímkohoještě nešlo ani bez freonů - a kdo si na ně dneska vzpomene, že?

Mimochodem, autora bych si nevšiml, kdyby nešlo o propagandistu. Tenhle druh mi vadí zelený i skeptický. Anebo - spíš je mě ukradený. Ale ať alespoň svou ideologii neoznačuje za vědu. A to platí pro obě strany - Mihulku i Greenpeace. I když vím, že vědecká patina k ideologiím patří (neexistoval vědecký komunismus?).

Odpovědět


...a mimochodem.

lelouch,2007-03-24 15:58:48

Zjednodušování a personifikace nepřítele je rovněž z ideologického arzenálu. Ať jde o čarodejnice, kulaky anebo větrné elektrárny...

Stejně jako snižování spotřeby ropy v reálu nevedlo k nahrazení čtyřválců jednoválci a přesednutí z aut na mopedy, stejně se snižování emisí CO2 nemusí rovnat vrtulím a solárním panelům. To je úplně jiná diskuse...

Jenomže toto směšování je propagandisticky výhodné. Když někoho netrápí podstata (anebo jí nerozumí), poskytnu mu hmatatelného malého nepřítele, aby poznal, že já jsem přítel.

Nechápali dost dobře zemědělci důvody proč bránit socialismus? Kdepak, jít na ně se svobodou slova, seberealizací anebo morálkou. Zato otázce "Chcete vrátit půdu vrátit sedlákovi a zase na něj robotovat?" rozuměli dokonale.

Podobně se zde zaměňuje věda (klimatologie není virtuální) za otázku: "Chcete tmu a vrtule?" A z druhé strany třebas: "Chcete být radioaktivní?"

Jak říkám, vše zde již v propagandě bylo... V té církevní (propaganda jako výraz je katolický vynález), rudé, černé, zelené to vypadalo přesně jako v této. Žádné téma to neomlouvá.

Odpovědět

Naprosto s vámi souhlasím

Al,2007-03-24 10:33:21

Jestliže větrná elektrárna má náklady (a tím spotřebu enegie - všechny peníze se v životě změní postupně na spotřebu energie)na 1 kWh 4x až 5x vyšší, než JE nebo jiné klasické zdroje - tak je to neuvěřitelné ŠÍLENSTVÍ!

Jenže "odborní ekologové" to zdůvodní tzv. externalitami. Dokážou prý "všechno spočítat".
Zatímco externality pro větrnou a jadernou elektrárnu "spočítali" ve výši 0,05 Kč na 1 kWh,
u uhelné došli k číslům 0,60 - 2 Kč! Už z toho čiší nevědeckost a zkreslení. Nechápu, jak mohou mít uehelné moderní elektrárny s minimální produkcí prachu a SOx také externality....
Zatímco elektrárna větrná má externality = 0 -
jen zapomněli spočítat zabité obratlovce, kontaminaci okolí, ale hlavně zapomněli "ocenit" zničenou krajinu na čaských horách - Jeseníky, Vysočinu, Krkonoše, Krušné hory, Beskydy...

Odpovědět


Poznámka

Al,2007-03-24 10:39:20

Osobně OZE naopak vítám - pokud jsou efektivní a vyrobí energie více než se do nich vloží.

Doma mám tepelné čerpadlo, jehož náklady se mi vrátily asi za 4 roky, přitápím krbem se dřevem, které jsem si vlastnoručně zpracoval v blízkém lese...

Jsem ale proti hrůzám a nesmyslům, kdy se vyrábí tzv. biomasa (bionafta, biolíh...) za několikanásobné náklady na polích plných chemie a jedů, ničí se krajina apod., jsem proti větrným elektrárnám na jejichž výrobu a údržbu se spotřebuje několikanásobně více energie, než vyrobí - a zničí se přitom krajina...

Jsem proti takovému "zelenému komunizmu"!!!

Odpovědět


Vetrne elektrarny

Rejpal,2007-03-25 21:50:27

Vetrne elektrarny nemaji s tim jestli se meni klima kvuli nam nebo ne nic spolecneho. Michate vetrne elektrarny s uplne jinym tematem.
Bud pripustime, ze se na zmene klimatu podilime a potom je reseni nasnade. Rozvoj jaderne energetiky, snizovani spotreby automobiloveho prumyslu a dalo by se mluvit a dalsich opatrenich a nebo to nechame jak to je a budem si prikurovat stale stejne. Aspon nam dojde nafta a uhli o neco drive.
Ja osobne nemam vetrne elektrarny rad, ale pokud vyvoj pujde dal a cena poklesne tak i s vetrnymi elektrarnami nemam problem.

Odpovědět

nesmysl

Mirek,2007-03-24 09:27:36

Ani jsem článek nedočetl. Je to nesmysl. Vždyť už dnes plánují naše ministerstva stavbu 200 vodních nádrží, abychom se prý mohli přizpůsobit očekávaným změnám klimatu. Ale prevence skoro žádná. Úředně povolené množství emisí skleníkových plynů se rok od roku zvětšuje. Plánují se stovky kilometrů nových dálnic. Železniční doprava pro nezájem státu upadá.

Odpovědět


Vždyť jo...

lelouch,2007-03-24 11:20:47

...ono virtuální nepřátelé (třídní, pavědečtí, virtuálně-klimatologičtí) k propagandě totiž patří. Takže například nemá smysl hledat kořeny Mihulkových tvrzení typu "adaptace na klima je vnímána jako něco prašivého". Kde, kým, jak? Ještě i ten alarmistický panel IPCC pouze zatím nezvěřejnil druhou část zprávy (bude 7. dubna) - která má v titulu ono prašivé slovo "Adaptation". Neví o tom p. Mihulka? Pochybuji - jenom se mu to jaksi nehodí do teorií o ďábelském spiknutí. A vím, co bude následovat, až to vyjde najevo: p. Mihulka nám to zjevíjako důkaz, jak jsou nepřátelé fikaní... Od dob antické rétoriky se toho v těchto metodách holt změnilo pramálo.

Podobné je to s polarizacemi typu snižování emisí=zpátky do jeskyní versus adaptace=pokrok. Přitom jestliže něco v reálu v posledních desetiletích nakoplo vědeckotechnický pokrok, byly to dvě ropné krize ze začátku a konce 70tých let - a tedy omezení "klasiky" vysokými náklady - ne malování nějakých adaptačních světlých zítřků v budoucnosti. Nemluvě o možnosti (kacířsky, levičácky, oportunisticky, revizionisticky...) nečistého přístupu: SOUČASNË redukce emisí a adaptace.

Suma-sumárum, téma je sice jiné, přístup a slovník nachlup stejný jako... Ono je těch analogií hodně.

Odpovědět


Souhlas

Magor,2007-03-24 13:02:31

Přesně. Možná z tohohle pramení i ten rozpor: že mihulkovci vnímají problém CO2 a klimatických změn odděleně, zatímco "pavědci" aspoň intuitivně tuší, že ty úspory je potřeba prosazovat i z jiných důvodů. Třeba proto, že kdyby si všichni Číňani vozili zadky tak jak dnes Amíci, spotřebují veškerou světovou produkci ropy. A víme moc dobře, že velmoci nemají problém kvůli těmhle zdrojům i válčit.
Čili snížení emisí CO2 neprospěje jenom klimatu, ale má plno "vedlejších" (asi i důležitějších) přínosů.
Čímž se samozřejmě nezastávám větrného a fotovoltaického šílenství.
Já jenom že taková menší (i uměle vyvolaná) ropná krize by nebyla na škodu a uškodila by míň než nějaký globální ropný průser za 20 let.

Odpovědět


?

JV,2007-03-24 16:09:58

Pro nezájem státu dost upadá i výroba loučí. Nebo že by výroba loučí i železniční doprava upadala pro nezájem zákazníků?

Odpovědět

Mihulkologie a propaganda

lelouch,2007-03-24 08:53:26

Už mne opravdu tyto články páně Mihulky na Oslu obtěžují. S vědou mají pramálo společného, zato s propagandou hodně. Výrazivo typu "panika bobtná", "učenci propadlí laciné popularitě", "svět klimatologie je naprosto virtuální" (a to jsem neopustil první odstavec) patří svým budováním stereotypů na vodě k lysenkovskému rozhořčení a ne do vědy a dle mého by neměly být na serveru, který má v podtitulu slovo "objective". Pamflety patří do diskuse, ale to by nesměly být řazené mezi zprávy.

Ať si p. botanik Mihulka myslí o klimatologii co chce, já mu to neberu, ale ať proboha přestane v argumentaci používat komunikační metody z padesátých let. Jsem odborník na komunikace, takže v případně osvětlím své rozhořčení blíže a - klidně i s referencemi ;-).

Ale i celkem laicky - rád si přečtu něco o skeptické klimatologii, ale věcně, prosím. Oddělování mihulkologie od fakt je i pro mne v těchto agitkách dost těžké.

Odpovědět


Už mne články páně Mihulky na Oslu obtěžují

ZEPHIR,2007-03-24 21:44:21

Tak to nejsi sám. S fosilníma palivama budem muset šetřit, nebo se kvůli nim vyvraždíme. Nějaký oteplování s tím nemá co dělat. Což třeba může časem znamenat si začít hledat práci v místě bydliště, třebas hůř placenou, vyměnit 100 W žárovky za 5 W ledky aj. nepříjemnosti.

Odpovědět


nedávno jsem četl v Current Biology

jarda petr,2007-03-25 03:37:07

Nedávno jsem četl v Current Biology, že šetření fosilními palivy není na programu dne z jiného důvodu, než že jsme se rozhodli snížit emise oxidu uhličitého. Jejich vyčerpání v dohledné době rozhodně nehrozí. Můžete jim prosím napsat, kde se mýlí? Díky moc.

Odpovědět


Jardo,

Magor,2007-03-25 08:49:06

muzes dat link? Treba podle techhle tabulek to na nejakou super optimistickou budoucnost nevypada
http://en.wikipedia.org/wiki/Oil_resources#Countries_where_production_can_be_increased

Odpovědět


Dohledna doba

Rejpal,2007-03-25 22:00:30

Prosim muzete mi vysvetlit vas vztah k detem, mate nejake deti nebo chcete mit deti? Co znamena dohledna doba? Je 40-60 let moc nebo malo? Ano my uz mozna nebudeme na svete, ale nase deti ano.
Ale co mate vlastne pravdu. Hlavne, ze jsme si poradne uzili, stalo to za to ne? Co bude potom nas nemusi zajimat, uz tady nebudem.

Odpovědět


Snadná pomoc

Danek,2007-03-25 22:46:25

Panove Lelouchu a zefire, pokaždé se tu hrozně rozčilujete nad články pana Mihulky. Jednak mu nesaháte ani po paty protože jsemsi od vás tady kromě toho rozčilování nepřečetl. Zkuste, když Vás autor tolik rozčiluje, prostě jeho články nečíst. Čtěte jiné a nechoďte sem. Pomstěte se vydavateli,že takové články otiskuje tím, že sem prostě nebudete chodit. Vždyť je to tak snadné. A ještě sitím ušetříte nervy. Vždyť jste jak ty báby v samoobsluze. Hádáte se, urážíte, ale jen tak aby nikdo nevěděl kdo jste. To není moc čestné, chytré ani účinné.
Akceptujte to, že tvůrcitěchto stránek je dělají tak jak chtějí. A když se vám to nelíbí, jděte jinam.

Odpovědět


Pokaždé atd.

lelouch,2007-03-26 11:39:32

Jo. Pokaždé (prvně), báby, nesaháme... Co to mění na stylu článků a deklarované objektivitě severu?

Když nic jiného, mám právo na názor. Dovolil jsem si říct, že mě obtěžuje ten styl, protože je nekorektní (vědu radši nechám bokem). Vždyť netrvám na tom, že se mnou mají autoři serveru řídit. Nakonec, s články p. Mihulky nemám problém, pokud nesklouzává do ne celkem čistých argumentačních technik, jak se mu zhusta stává u tohoto tématu. Kam já jemu zřejmě nesahám třebas v genetice, tam on mě nesahá v obsahové analýze komunikátů. Holt, každý jsme ňákej. Akorát z tohoto vašeho výkřiku se jaksi nedá poznat, kam komu saháte vy...

Ale nakonec, jaký druh obránce ideologa jsem mohl čekat, že?

Odpovědět


kantor

lada Fajtl,2007-03-27 12:57:36

Panove lenouch a safir se v anonymnich urazkach primo vyzivaji. Copak jste to nepochopili? Proboha nereagujte na ne, presne na to cekaji, aby tady mohli blabolit. Zadny clanek nikdy nejsou schopni napsat. Nebo se mylim a daji nam nahlednout do svych ucelenejsich del? Stacil by takovy malinkaty odkaz. At vime kdo je kdo?

Odpovědět


Neblábolí

Magor,2007-03-28 00:09:27

Kdyby jenom blábolili, byla by reakce na jejich blábol inteligentnější než tenhle tvůj blábol.

Odpovědět


Lelouchovi

petra,2007-03-28 19:01:21

Pane Lelouchu, zajima mne vase prace komunikátora. Dejte odkat na neco Vaseho. Moc diky Petra Hajkova.

Odpovědět

Eko....eko...eko-co?

Ladislav,2007-03-24 07:44:14

Jaderná elektrárna? Špatně!!! Nezvládnutelné ukládání vyhořelých článků! ZAKÁZAT!!! Uhelná elektrárna? Špatně!!! Ničí životní prostředí popílkem! (...a radioaktivitou ve směru větrné stopy zamořuje prostředí víc jak JE...:-) ) ZAKÁZAT!!! Vodní elektrárna? Špatně! Při stavbě se zničí hnízdiště brouka Pytlíka! ZAKÁZAT!!! ...Tak hurá na stromy a do jeskyní!!! :-))))))))))))))

Odpovědět


Proc spatne

Cernobily,2007-03-25 22:07:03

Jaderna energie je jedinym resenim do budoucna at se to nekterym lidem libi nebo ne. I kdyz my tu uz nebudeme, i kdyz uz nebude moc ropy a uhli tak jaderna energetika tu bude, pokud tedy nevylezem zpet na ty stromy.
Jedna vec je co chce pan Bursik, ale druha vec je hola realita. Takze takhle kategoricky bych to nevidel. On i ten Bursik bude muset jednou zmenit nazor na jadro at se mu to libi nebo ne.

Odpovědět


jaderná budoucnost

jája,2007-03-26 08:16:04

hlavně že uranu je hafo, co? ;-)

Odpovědět


Uran

Martin Kostera,2007-03-26 10:11:17

Uranu je hafol.

Odpovědět


Uran

Rejpal,2007-03-26 10:48:28

Uranu je v pripade vyuziti mnozivych reaktoru na 1000let dopredu pri soucasne spotrebe a to se mi zda, ze je celkem dost.

Odpovědět

palmy

Martin,2007-03-23 22:19:50

Ja som na globálne otepľovanie pripravený, už vysievam semená paliem :) Len cyprusy zatiaľ medzi našimi kopcami vymŕzajú, ale aj to sa možno časom zmení, ja južnom Slovensku celkom dobre prezimujú...

Odpovědět

Obnovitelné zdroje jsou mýtus

Petr,2007-03-23 20:05:30

Větrná elektrárna v České republice bude v průměru pracovat 52 dnů v roce, to je spočítáno dle větrných map. Proti výkonu této elektrárny musí být připraven jiný spolehlivý zdroj, který ji zálohuje když nefouká. Energie, potřebná k výrobě větrné elektrárny,k její údržbě a obsluze a dále k udržování záložního zdroje je mnohem větší, než kolik tato elektrárna vyrobí za dobu své životnosti, což je zhruba 20-30 let. Celkové zatížení životního prostředí je tak paradoxně vyšší, než u klasické elektrárny. Stejně skončí sluneční články nebo biomasu.
Nasazení tzv. obnovitelných zdrojů povede k vyšší zátěži životního prostředí a větší produkci CO2, ale to dnes nikoho nezajímá. Je to obchod živený ze státních dotací a našich daní.

Odpovědět


Nasazení tzv. obnovitelných zdrojů povede...

ZEPHIR,2007-03-24 21:58:37

Ber to jako trénink na dobu, až nebudou žádný zdroje...;-) Osobně vidím cestu v investicích do výzkumu, jako je studená fúze.

http://mageo.wz.cz/sparks.gif

Tohle je povrch paladiový katody snímanej infrakamerou. Každá jiskřička je jedno čerstvě vylíhlý heliový jádro. Něco takovýho prostě nenasimulujete.

Proč se skoro nikdo nezajímá třeba o tohle? Tokamak tu bude nejdřív za třicet let.

Odpovědět


Obnovitelné zdroje jsou mýtus...

ZEPHIR,2007-03-24 22:44:20

Zajímavý je, že většina organismů na Zeměkouli s nima v pohodě vystačej, zatímco pán tvorstva se kvůli ni musí furt rejpat v hlíně. Na 1 m2 povrchu dopadá v průměru 1,4 kWh sluneční energie. I s přihlédnutím k tomu, kolik toho protopíme zbytečně je celková energetická spotřeba civilizace úplně zanedbatelná. Stačí by z ní vzít jen tisícinu a jsme za vodou. Kvůli týhle tisícině jsme za posledních sto let stačili zlikvidovat biosféru.

Odpovědět


studená fůze

Medvěd,2007-03-26 11:29:17

Představte si jak by dopadl ČEZ kdyby bylo možno vyrábět elektřinu levně v malém. Proto všichni výrobci a distributoři chtějí velké tokamaky. Levně ano, ve velkém a zákazníka držět u huby cenou za "distribuci".

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz