Udává se, že během posledního století vzrostla průměrná teplota zhruba o jeden stupeň celsia. Ochlazovací trend dřívějších tisíců let je zlomen a uvádí se do pohybu změny flóry, fauny a krajiny. V některých důležitých znacích je současný stav severských hor velmi podobný tomu, jak vypadala příroda těsně po skončení poslední doby ledové.
„Nejnápadnějším jevem, podél tajících ledovců, je zvyšování hranice lesa o 200 výškových metrů. Vysokohorská oblast se zmenšuje a typické skandinávské lesy tvořené břízou pýřitou (Betula pubescens ssp.czerepanovii) jsou ze svých území vytlačovány smrky a borovicemi, které jsou konkurenceschopnější v přicházejícím teplejším a sušším klimatu,“ říká Leif Kullman. Vysokohorská krajina se stává zelenější a přitažlivější. V posledních několika letech začalo mnoho horských rostlin tvořit bohaté květy a fantastické množství semen i plodů.
Rostliny, jejichž výskyt byl dříve omezen hranicí mezi lesem a skálou, se nyní rychle „šplhají“ do velehorských srázů. „Tyto změny jsou tak rychlé, že rostliny jako vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium) a jeřáb (Sorbus sp.) byly zakořeněny dokonce i ve štěrku pod mizícím ledovcem. I sasanky hajní (Anemone nemorosa) se objevují výše v horách,“ říká Leif Kullman. „Vysokohorská flóra a biodiverzita se díky tomu dramaticky rozrůstají. Stále více rostlin se „stěhuje“ do vyšších poloh díky tomu, že jim teplejší klima pomáhá, a to včetně borovic: pokroucené (Pinus contorta) a limby (Pinus cembra), které nejsou původními skandinávskými druhy.“
Rozšíření rozličných rostlinných společenstev v horské krajině je stále ve vývoji. Konkrétní rostliny, jako třeba mechy a nízké vysokohorské byliny jsou adaptovány na krátké vegetační období, kdy musí rychle začít svůj vegetační cyklus ihned poté, co sleze sníh, aby jim krátké léto stačilo k rozmnožení. Nyní ale sníh roztává stále dříve a dříve a tyto rostliny jsou nahrazovány bujněji rostoucími vřesovišti s keři a travinami, které propůjčují horským svahům stále více stepní vzhled.
Horské mokřiny se vysušují, což způsobuje, že ostřice a další travní vegetace roste hustěji, nové druhy imigrují a na některých místech se objevují nádherné vysokohorské louky. Na nejvyšších místech, která byla dříve doménou sterilního štěrku a bludných balvanů se naopak objevují mokřiny.
Informace získávané současným monitorovacím systémem jsou velmi dobrým předpokladem pro modely, které popisují možný vývoj v teplejší budoucnosti. Že se nejedná o „salónní“ výzkum katedry ekologie vedený od počítače dokazují data, která byla pro studii získána v horských oblastech jižního Švédska v provinciích Jämtland, Härjedalen a Dalarna. Obsahují pozorování provedená na více než 200 stanovištích z období od roku 1915. Na světě není druhá podobná série pozorování s takovým rozsahem.
Zdroj: Umeå University
Klimatické změny stupňují sílu bouří Autor: Ota Beran
Slunce ovlivňuje globální oteplování Autor: Stanislav Mihulka
Fosilní pakomáři a změny klimatu Autor: Stanislav Mihulka
Klima je příliš složité na přesné předpovědi Autor: Stanislav Mihulka
Jaká je současná rozloha arktického ledu? Autor: Igor Tureček
Vypsat celou diskuzi
Je to jasné. karbet 24.05.2008 v 21:50 |
||
|
"V některých důležitých znacích je současný stav severských hor velmi podobný tomu, jak vypadala příroda těsně po skončení poslední doby ledové." Takže se bude oteplovat, ať děláme, co děláme. Pokud teda nechcem návrat do doby ledové. | ||
Odpovedět |
||
Martin Rozumný Občan 24.05.2008 v 11:32 |
||
|
Takže souhlasíte, že ovlivňuje hlavně minimální teploty ale přesto tvrdíte že minimální teploty zůstanou jaké jsou? Nemůžu si pomoct, ale zní to ajko nesmysl... | ||
Odpovedět |
||
| ... Martin 24.05.2008 v 13:19 |
||
|
Tých silných zím s teplotami okolo -20°C sa nezbavíme, akurát ich možno bude menej a to zvýši celkovú priemernú teplotu, okrem toho tie silné mrazy budú možno kratšie (čo zasa zvýši priemernú teplotu), aj keď dlhá zima na prelome rokov 2005 a 2006 tomu nenasvedčovala. Takže nemajte obavy, nezvyknem sám sebe protirečiť. |
||
| No jo Rozumný Občan 24.05.2008 v 21:24 |
||
|
Máte to nějak podložené? Všechny statistiky ukazují největší oteplení v minimálních teplotách a vyšších zeměpisných šířkách a mnohem menší, pokud vůbec nějaký, zvýšení maximálních teplot. |
||
| ... Martin 24.05.2008 v 22:37 |
||
|
Len podľa toho, ako sám každú zimu sledujem teplotu a priebeh zimy, aj keď nič si nezapisujem. A tiež podľa toho, ako mi prezimujú rastliny. |
||
| Máte pravdu, Martine! Dane 25.05.2008 v 09:20 |
||
|
Moje zkušenost ve středních Čechách váš názor také potvrzuje. Venkovní přezimování i dost choulostivých rostlin probíhá v posledních zimách prakticky bez problémů vyvolaných dlouhotrvajícími mrazy. Spokojeně přežívají nejen bambus, cedry, sekvoje araukárie, citronečník či čínské datle nebo palmy. Letos se těším na bohatou úrodu vlastních fíků pěstovaných pod širým nebem. Takže pro mé zahradnické potěšení je oteplování vyloženě požehnáním a nemusím to mít ničím krom svého pozorování podloženo. To co před patnácti dvaceti lety nešlo venku přezimovat, nyní přezimuje docela spokojeně a většinou ani nenamrzá. Kdo nevěří, ať si to vyzkouší sám. |
||
| Ale ano Rozumný Občan 25.05.2008 v 10:31 |
||
|
Vždyť ano, rostliny přezimují lépe, na tom se shodneme. Nesouhlasím s tím, že se nikdy ani se sebevětším oteplením nemůžeme zbavit mrazů. |
||
| "Rozumný Občane" Duke 25.05.2008 v 11:35 |
||
|
Máte to nějak podložené? |
||
| Rozumnému občanovi Martin 25.05.2008 v 13:16 |
||
|
Vážený, aj keby ste sa na hlavu postavili, so zemepisnou šírkou a polohou v strede subkontinentu nevybabrete. |
||
| ... Rozumný Občan 25.05.2008 v 15:05 |
||
|
Duke: to že se zvyšují hlavně zimní a noční teploty je obecně přijímaný fakt, nevím proč bych k tomu měl hledat nějaké vlastní důkazy když je máte všude kde si něco přečtete o oteplování. (kromě toho to vyplývá i z logiky věci) Zatímco Martin tvrdí něco svýho, proto by to měl i podložit. |
||
| ... Martin 25.05.2008 v 17:44 |
||
|
Na to, aby sme sa definitívne zbavili silných mrazov, by sa k nám muselo výrazne priblížiť more, napríklad keby sa roztopil všetok ľad na svete, v Grónsku aj v Antarktíde, more by zaplavilo časť západnej Európy, možno aj časť Poľska, Nemecka, Ruska, časť južnej Európy, potom by sme aj my mali miernejšiu prímorskú klímu. |
||
| Martin Rozumný Občan 26.05.2008 v 00:25 |
||
|
Dobrá, vy tvrdíte že GO oteplit ČR nemůže, já tvrdím že může. Nemyslím si že by to někam vedlo, protože si každý budeme tvrdit svou, tak asi diskuzi skončíme, co říkáte? |
||
| Rozumný Občane, karbet 26.05.2008 v 08:55 |
||
|
omlouvám se za skočení do debaty, ale každý mluvíte o něčem trošku jiném a nerozumíte si. Martin mluví o průměrných teplotách, Vy o absolutních. Martin v podstatě říká, že průměrné minimální teploty vzrostou, ale jsme tak blízko severnímu pólu, že občas těch -20°C sem v zimě na chvilku projde, i kdyby den předtím bylo teplo. Takže správná Martinova otázka by měla být - jak zabrání oteplování tomu, aby sem 1x za zimu nefoukl ledový severák ? Samozřejmě další otázkou by bylo, jestli díky oteplování bude v budoucnu vůbec někde na Zemi těch -20°C, jestli i na pólech nebude jen do -10°C ... |
||
| karbet Martin 26.05.2008 v 22:24 |
||
|
Ja píšem tak o priemerných, ako aj o absolútnych teplotách a ich vzájomnom vzťahu - teploty podľa mňa budú stále dosahovať terajšie hodnoty, akurát sa zmení ich početnosť a to ovplyvní celkový priemer. Aby som nezabudol - tu nejde len o to, odkiaľ zafúka aký vietor a čo prinesie, dôležitá je aj početnosť a intenzita radiačných mrazov pri vysokom tlaku vzduchu, za bezvetria, pri jasnej oblohe na konci januára. |
||
| martin Rozumný Občan 26.05.2008 v 23:17 |
||
|
Noale vždyť právě jasné noci jsou jedna z těch věcí které skleníkový efekt ovlivňuje nejvíc. |
||
| příklad Rozumný Občan 26.05.2008 v 23:23 |
||
|
Dejme tomu, že by bylo pět teplot pod -20: |
||
| Rozumnému občanovi Martin 27.05.2008 v 09:01 |
||
|
Ale môže to byť aj inak, tých 5 minimálnych teplôt môže vyzerať napríklad takto: |
||
| může, Rozumný Občan 27.05.2008 v 11:36 |
||
|
Ale šance na -22°C po oteplení min. teplot o 4°C je taková jako šance na -26°C bez oteplení. |
||
| Ale Martin se snažil naznačit, Dane 27.05.2008 v 12:51 |
||
|
že limitující podmínkou pro rostliny není nějaký průměr, či pravděpodobnost extrému ale ten extrém sám o sobě. A je jedno, jestli jeho pravděpodobnost klesne tak že se vyskytne jen jednou za čas. Prostě občas v našich podmínkách nastane a zahubí vše choulostivější než je nějaká hranice. |
||
| Takže vlastně karbet 27.05.2008 v 15:43 |
||
|
zůstává jediná otázka - zda CO2 (pokud tedy oteplování přičítá někdo jemu) dokáže opravdu tak účinně zadržet ze Země vyzařující energii, že nedopustí extrémní mrazy. Rozumný Občan má v jednom pravdu - pokud příznivci CO2 oteplování tvrdí, že obsah CO2 zvyšuje teplotu, pak opravdu k extrému může dojít pouze tehdy, kdy by dnes bylo takových -25°C, i míň. A to je tak vzácná situace, že tady palmy asi přežijou... |
||
| Takže vlastně. Dane 28.05.2008 v 09:54 |
||
|
Té palmě je jedno jak vzácně přijdou mrazy. Jestli přijde -20°C jednou za rok nebo jednou za pět let. Když přijde jednou za pět let, tak ta palma, která si spokojeně čtyři roky vegetila na zahradě, prostě zajde a nebude si mnout ruce (listy), že to je dobře že taková kosa je jen jednou za pět let. |
||
| Palmy Rozumný Občan 28.05.2008 v 15:28 |
||
|
Co pořád nechápete? Pokud dnes na nějakém místě jednou za pět let přijde -25°C, tak po oteplení o 4° by tam přišlo jednou za pět let -21°. Tedy to co vydrží max 22° tam teď nevydrží, ale po oteplení by vydrželo. A po oteplení o další stupeň i ta vaše palma co vydrží maximálně -20. |
||
| Já chápu, ale vy pořád nechápete! Dane 29.05.2008 v 00:05 |
||
|
Abych mohl říci, že se někde oteplilo, že tam rostou palmy, tak tam skutečně musí růst a rozmnožovat se. A ne že budem tvrdit, že se oteplilo v průměru o jeden, dva, tři stupně. A každých pět let tam všechny vymrzly. Proto aby tam rostly a rozmnožovaly se musí dožít doby než vytvoří semena. Do té doby jenom přežívaly! |
||
| Dane Rozumný Občan 03.06.2008 v 09:14 |
||
|
Ne, vy nechápete. Přijde mě že to je už obyčejný chytání za slovo, to o rozmnožování si tam můžete dodat, pokud chcete. |
||
beech a subtropy na Špicberkách C.W:F. 23.05.2008 v 23:43 |
||
|
Ono není potřeba chodit až tak daleko do minulosti... | ||
Odpovedět |
||
| Beech? Martin 25.05.2008 v 17:37 |
||
|
Beech, alebo beach? To je trošku rozdiel :) Aj keď mohlo byť oboje - buky aj pláže. |
||
šimpanz (pan troglodytes) kriqx 23.05.2008 v 07:54 |
||
|
je príbuzný střízlík-a obecného (Troglodytes troglodytes)? | ||
Odpovedět |
||
| nikoli Jirka 23.05.2008 v 21:37 |
||
|
Příbuzný pana troglodytese je pan prezident, pan premiér a mnozí jiní pan-ové :-D |
||
dobrá zpráva tom 23.05.2008 v 07:00 |
||
|
Čím víc stromů, tím líp. Sice to změní ráz krajiny, ale k lepšímu a příroda, ze Skandinávie se přesune víc na sever, Island, Špicberky... | ||
Odpovedět |
||
| No jo no Hmmm 23.05.2008 v 08:20 |
||
|
Ve Skandinavii bude jako u nas ve Stredni Evrope, tedy akoratni pocasi. Ve Stredni Evrope bude jako u Stredozemniho more a u Stredozemniho more nebude k vyziti :-) Tak doufam, ze se nebudou chtit prestehovat k nam. No uvidime co nas ceka, mame na to cely zivot. |
||
| Tome, neradoval bych se tak. Duke 23.05.2008 v 11:53 |
||
|
Až bude ve Skandinávii naše podnebí, tak budem sice asi v Jizerkách pěstovat víno (jak ukazuje jiný článek) a může se stát, že problémy které mají některé středomořské státy se zajištěním pitné vody se přestěhují k nám. A to už bych tak pozitivně neviděl... |
||
| Duke Rozumný Občan 23.05.2008 v 12:11 |
||
|
Kde jste přišel na to, že by tu bylo větší sucho? |
||
| No to jo! Tom 23.05.2008 v 12:16 |
||
|
U nás bude mnohem tepleji a taky hodně sucho. Všude budeme pěstovat víno, olivy, citróny, pomeranče.... Kua, já se těsím! :-) |
||
| Komentar na hmmmm: beech 23.05.2008 v 12:29 |
||
|
Kolem rovniku se oteplovani udajne vyrazne neprojevuje. Jenom se pas tropu rozsiruje. Byly doby, kdy subtropy byly i na Spicperkach. Nejaky dve-tri desitky milionu zpet. Nebo tam zili polarni hrosi ... |
||
| mrazy Martin 23.05.2008 v 15:54 |
||
|
Moc sa netešte, o rozšírení rastlín u nás nerozhodujú len teplé letá a priemerné teploty, ale predovšetkým to, aký silný mráz bude cez zimu. Olivy vydržia bez poškodenia mráz tak do -10°C, pri -16°C hrozí úplné zmrznutie, taký vavrín tiež vydrží krátkodobo takých -12°C, ak je chránený polmetrovou vrstvou snehu, môže vonku byť aj -20°C a prežije, ale za cenu omrznutia všetkého, čo trčí von. Čiže bujná subtropická vegetácia u nás tak skoro nehrozí, iba ak by sa povolili GMO s implantovanými génmi zvyšujúcimi mrazuvzdornosť. Čo by som ja osobne privítal :) |
||
| paráda Didi 23.05.2008 v 15:55 |
||
|
To abych si rychle objednal u Holland&Holland dvoják na polární slony. Dodací lhůty jsou sice dlouhé, ale mohli by to stihnout. |
||
| Martin Rozumný Občan 23.05.2008 v 16:20 |
||
|
No vždyť ano, oteplování ovlivňuje hlavně minimální teploty. |
||
| Klídek, zavedem moře Colombo 23.05.2008 v 17:53 |
||
|
a nebudou žádné mrazíky. |
||
| Colombo Rozumný Občan 23.05.2008 v 20:03 |
||
|
Vyšší teplota = vyšší odpar. |
||
| Kalamity byly na Vysočině ty troubo! XXXL 23.05.2008 v 22:20 |
||
|
|
||
| Letos? Rozumný Občan 23.05.2008 v 22:47 |
||
|
|
||
| Rozumnému občanovi Martin 23.05.2008 v 22:55 |
||
|
Globálne otepľovanie síce ovplyvňuje minimálne teploty, ale zím s teplotami okolo -20°C sa nezbavíme, tie sú dané zemepisnou šírkou a polohou v strede európskeho (sub)kontinentu. Pre zaujímavosť - na južnej pologuli zhruba na 50°južnej zemepisnej šírky (Praha leží na 50° sevrnej šírky) leží malé súostrovie Kergueleny a sú na ňom ľadovce, siahajúce až k moru. |
||
| Tuto zimu byla na D1 největší zimní bouračka XXXL 24.05.2008 v 00:03 |
||
|
v historii z důvodů sněhové kalamity. A to nebyl jen jediný případ. |
||
| martinovi Rozumný Občan 24.05.2008 v 20:25 |
||
|
"Globálne otepľovanie síce ovplyvňuje minimálne teploty, ale zím s teplotami okolo -20°C sa nezbavíme" |
||
| Rozumnému občanovi Martin 24.05.2008 v 22:47 |
||
|
Veď som to napísal vyššie do iného vlákna - ovplyvňuje to početnosť a dĺžku silných mrazov, ale nie absolútne hodnoty. Je rozdiel, či je -20°C každú noc počas dvoch týždňov, alebo len počas jedinej noci v roku. To už dúfam pochopíte, keď ste taký Rozumný, občan. |
||














