Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus). Dosahuje zhruba velikosti daĹ?ka, ale je štíhlejší. Od jelenů se liší tvarem paroží. Výsady směřují vzhůru a tak výsledný tvar paroží není rozložitý ale připomíná „soudek“. Od jelenů i srnců se liší delším ocasem, který jim plandá až pod linii břicha. Zvláštně, až úsměvně, působí, když se rozběhnou. To ho drží svisle vzhůru. Podle toho je v běhu snadno poznáme. Zatímco horní strana ocasu je hnědá, spodní má chlupy bílé. Ztopořený ocas se proto jeví jako světlá „anténa“ doplněná výrazným zrcátkem (pro neznalé myslivecké hantýrky - světlejší oblast na zadku). S polu s ocasem obojí září už na dálku. Foto: Scott Bauer, volné dílo.  Wikipedia