Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky
Praha, 22. srpna 2018. Letošní hnízdní sezóna orlů královských odstartovala nadějně – tito celosvětově ohrožení dravci obsadili na jižní Moravě celkem osm teritorií. Úspěšně ale skončilo hnízdění pouze dvou párů, které vyvedly každý po dvou mláďatech. V červenci pak ornitologové dvěma z nich nasadili batůžky vybavené moderní technologií. Vysílačky pomohou se sledováním pohybu mladých orlů a mohou odhalit i nebezpečí, kterým tito králové oblohy čelí. O jejich zvýšené úmrtnosti totiž svědčí i pozorované případy výměn partnerů.
Orel královský
je mohutný dravec ze skupiny jestřábovitých. Větší samice má rozpětí křídel přes dva metry a může vážit až 4,5 kg. Pro dospělé ptáky je charakteristická nažloutlá až bělavá hlava a šíje a bílé podlouhlé skvrny na lopatkách. Právě velké bílé plochy, které připomínají královský hermelín a impozantní velikost, dala orlům královským jejich druhový název. Ve vědeckém názvosloví má dokonce ještě vyšší status – orel císařský.
Mláďata jsou méně kontrastní a jsou světlejší než dospělci. Při svatebních letech ptáci dlouze krouží ve dvojici a ozývají se nápadnými štěkavými hlasy. Na stavbě nového hnízda začínají orli královští pracovat již v listopadu.
Koncem března či v průběhu dubna pak samice snáší obvykle 2–3 vejce. Po měsíci a půl se líhnou mláďata, která hnízdo opouští zhruba po dvou měsících. Na rozdíl od orlů skalních nebo křiklavých se u mláďat orlů královských neprojevuje kainismus (silnější mládě nepustí slabšího sourozence k potravě nebo ho rovnou zabije či vystrčí z hnízda) a mohou tak úspěšně vyvést dvě i tři mláďata.
U orlů královských byl ve volné přírodě zjištěn nejvyšší věk přes 20 let. Většina mladých ptáků ale nepřežije první roky svého života, což je způsobeno přírodním výběrem tak, jako u všech živočichů. Velký vliv na zvýšenou mortalitu má ovšem v našich podmínkách trávení, úhyny na sloupech elektrického vedení a vyrušování na hnízdištích. Otravy a úhyny na sloupech se netýkají pouze mladých ptáků, ale všech věkových kategorií. Orel královský loví především středně velké savce, ale také ptáky a často se přiživuje i na mršinách. Česká republika (Morava) tvoří severo-západní hranici areálu orla královského.
Začátek letošní hnízdní sezóny orlů královských vypadal slibně. Vzácní dravci obsadili celkem osm teritorií a šest párů následně postavilo hnízdo. Vejce už ale snesly jen tři samice a mláďata se nakonec podařilo vyvést pouze dvěma orlím párům. „Čtyři mláďata jsou v porovnání s loňskými deseti opravdu málo. Letošní nevydařená sezóna ale není žádná katastrofa – je potřeba si uvědomit, že česká populace orlů královských je na samém okraji jejich areálu. Výkyvy v početnosti tedy nejsou překvapivé a poměrně velký počet obsazených teritorií dává do budoucna naději na další nárůst populace,“ vysvětluje David Horal z České společnosti ornitologické, který se věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Jediné dva páry orlů královských, které úspěšně vyvedly mláďata, jsou blízkými sousedy. Hnízda si postavili jen necelého 1,5 kilometru od sebe. Dva sourozence z jednoho hnízda pak ornitologové v červenci označili satelitními vysílačkami. „Vysílačky váží jen něco přes 20 gramů, ale dokážou toho hodně. Budeme moci sledovat nejen pohyb orlů v prostoru, ale také jejich aktivitu, tedy známku toho, že jsou v pořádku. Batůžky jsou vybavené i drobným solárním panelem, který umožní fungování vysílačky několik let,“ popisuje David Horal. Celá akce, do které byla zapojena i vysokozdvižná plošina, se mohla uskutečnit díky mezinárodnímu ochranářskému projektu PannonEagle Life.
Poměrně časté výměny partnerů u sledovaných párů orlů královských dokazují jednak neopodstatněnost tradovaných tvrzení o „trvalých, celoživotních“ párech dravců i dalších druhů ptáků, jednak svědčí o ohrožení orlů různými antropogenními faktory, jako jsou dráty elektrického vedení nebo přímé pronásledování. V roce 2017 prokázali ornitologové v Česku vůbec poprvé otravu orla královského. A to hned ve dvou případech. To zřejmě vedlo k zániku teritoria na Uherskohradišťsku, kde samice přišla kvůli travičům o partnera. „Letos měli orli královští štěstí a žádného otráveného jedince jsme nezaznamenali, ale lidé tráví zvířata včetně ohrožených dravců dál. Do začátku srpna jsme řešili 64 případů, kdy se otrava buď přímo prokázala v laboratoři, nebo jsme ji mohli předpokládat podle polohy zvířat a mrtvého hmyzu v okolí,“ uvádí Klára Hlubocká, psovodka České společnosti ornitologické, která se věnuje vyhledávání otrávených návnad a uhynulých živočichů. Letos se svými dvěma speciálně cvičenými psy pátrala zatím na 25 lokalitách, většinou na základě podnětů veřejnosti, České inspekce životního prostředí nebo Policie ČR. „Kromě urgentních výjezdů v případě nálezu podezřelých návnad nebo uhynulých zvířat provádíme i preventivní vyhledávání, jak v oblastech výskytu orlů královských, tak v místech dřívějších případů trávení. Žádného z travičů se dosud nepodařilo potrestat, ale policisté pracují na několika případech a věříme, že alespoň některé se brzy podaří dotáhnout do konce,“ uzavírá Hlubocká.
Zdroj: TZ ČSO
Další informace
Projekt PannonEagle Life
www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/volna-kridla/pannoneagle/
Ptačí kriminalita
www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/volna-kridla/
Kontakty:
David Horal David.Horal@seznam.cz 775 254 220
Klára Hlubocká hlubocka@birdlife.cz 606 412 422
Zuzana Karlíková karlikova@birdlife.cz 774 920 725