O.S.E.L. - Dvě komety v dohledu
 Dvě komety v dohledu
Kometa na noční obloze není pro astronomy nijak výjimečným úkazem. Jen velmi málo z nich ale máme možnost vidět i my, kteří nejsme vyzbrojeni hvězdářskými dalekohledy. Do konce roku nám nebe nabízí dvě takové příležitosti, přičemž ta první je nanejvýš aktuální.

Kometa 21P/Giacobini-Zinner září ve hvězdářských dalekohledech jasným zeleným světlem, jak to dokazuje snímek ze 17. srpna pořízen londýnskou hvězdárnou Northolt Branch Observatories.
Kometa 21P/Giacobini-Zinner září ve hvězdářských dalekohledech jasným zeleným světlem, jak to dokazuje snímek ze 17. srpna pořízen londýnskou hvězdárnou Northolt Branch Observatories.

Spatřil jsem kometu, oblohou letěla… si můžete zazpívat v těchto dnech, pokud máte lepší dalekohled do přírody, náladu, čas a možnost se v noci zahledět na oblohu neprosvícenou rušivým zářením umělého osvětlení. Zítra, 9. 9.,bude Měsíc ve stínu Země, takže ideální podmínky pro ty, které kousek správné romantiky v duši motivuje zírat v noci na temné nebe a hledat v triedru nepatrnou, volným okem nepozorovatelnou mlhavou nazelenalou svítící skvrnku v souhvězdí Vozky (Auriga, slov. Povozník). Nyní jí totiž prolétá krátkoperiodická kometa 21P/Giacobini-Zinner. Nejlepší pozorovací podmínky jsou před svítáním, kdy Povozník putuje vysoko nad obzorem. Zítra (9. 9.), po dnešní půlnoci, by vodítkem pro hledání mohla být otevřená hvězdokupa M37, blízko jejíž projekce na noční oblohu bude kometa 21P/G-Z prolétat. M37 je sice také pozorovatelná jen pomocí binokulárního dalekohledu jako mlhavý světlý obláček, nicméně jí najdeme na interaktivních mapách noční oblohy, které nám laikům ulehčí hledání. Jednou z možností je stránka Sky Map Online, na které je potřebné v rozbalovacím okénku u „Location“ buď zvolit Prague, nebo odkliknout automatické zadání souřadnic podle IP. Pak lze nastavit čas pozorování a vygenerovat mapu, kterou lze zvětšovat i otáčet.

 

Samozřejmě tato noc zdaleka nenabízí jedinou možnost kometu sledovat. Nicméně pozítří, 10. 9., dopoledne (8:40 hod. našeho letního času) prolétá kometa 21P/Giacobini-Zinner periheliem, bude tedy na své výrazně elipsové dráze s excentricitou 0,7 nejblíže k Slunci. Měla by tím dosáhnout svou nejvyšší jasnost (kolem 6,5 magnitudy), samozřejmě s výjimkou případných krátkých, předem nepředvídatelných zjasnění. Aktuální polohu komety i její vzdálenost od Slunce a Země uvádí stránka The Sky Live (zde).

Současný pohyb komety 21P/Giacobini-Zinner po noční obloze do 23. Září. Kredit: Cometwatch
Současný pohyb komety 21P/Giacobini-Zinner po noční obloze do 23. září.
Kredit: Cometwatch (obrázek lze zvětšit)

 

Těm, kteří nemohou, nechtějí nebo nezvládají vstát a vydat se do temné noci ještě před rozbřeskem, se nabízí romantického nadšení zproštěný pohled na kometu 21P/Giacobini-Zinner jako na silně zaprášený, prastarý dvoukilometrový kus ledu, který se opět k Slunci vrátí po 6 letech a 7 měsících. Za přiblížení se k hvězdě vždy zaplatí úbytkem částí své hmoty, což se pak přibližně o měsíc, konkrétně letos kolem 8. října, na noční obloze projeví zpravidla ne příliš vydatným meteorickým deštěm zvaným Drakonidy.

 

Letos se nabízí ještě jedna šance v podobě krátkoperiodické komety 46P/Wirtanen, která 12. prosince, po 5,4 roku od předcházejícího návratu opět prolétne periheliem a krátce poté, 16. prosince, bude na své oběžné dráze nejblíže k Zemi. V dobrých pozorovacích podmínkách bychom ji měli spatřit i volným okem.

 

Letos v prosinci bychom měli mít možnost i bez dalekohledu spatřit 1,2 kilometru velkou kometu 46P/Wirtanen, která se 16. 12. přiblíží na vzdálenost necelých 11,7 milionu kilometrů. Kredit: Cometwatch

 



Autor: Dagmar Gregorová
Datum:08.09.2018