O.S.E.L. - Křehký dutý ocas
 Křehký dutý ocas
…aneb Teropodi, kteří by rádi patřili do tyranského klanu

Rekonstrukce možné podoby menšího štíhlého teropoda druhu Coelurus fragilis. Tento malý predátor z ekosystémů morrisonského souvrství byl formálně popsán již roku 1879, v době tzv. Válek o kosti mezi znesvářenými profesory Copem a Marshem. Myšlenka, že by se mohlo jednat o vývojově primitivního tyranosauroida, byla poprvé publikována až roku 2007. Kredit: Nobu Tamura, Wikipedie (CC BY 3.0)
Rekonstrukce možné podoby menšího štíhlého teropoda druhu Coelurus fragilis. Tento malý predátor z ekosystémů morrisonského souvrství byl formálně popsán již roku 1879, v době tzv. Válek o kosti mezi znesvářenými profesory Copem a Marshem. Myšlenka, že by se mohlo jednat o vývojově primitivního tyranosauroida, byla poprvé publikována až roku 2007. Kredit: Nobu Tamura, Wikipedie (CC BY 3.0)

Poslední skupinou možných tyranosauroidů, které jsme si ještě nestihli představit, jsou zástupci čeledi Coeluridae. Jde pouze o dva dosud známé malé teropody, žijící v období svrchní jury (geologický stupeň kimmeridž, zhruba před 153 až 150 miliony let) na území západu Severní Ameriky, přičemž první z nich (Coelurus fragilis) dal této skupině jméno. Představme si tedy oba zástupce céluridů poněkud blíže. Již zmíněný druh C. fragilis (v překladu znamená celé vědecké jméno doslova „křehký dutý ocas“) byl vědecky popsán slavným paleontologem Othnielem C. Marshem v roce 1879, tedy v době vrcholících „válek o kosti“.[1] Marsh popsal tohoto malého dravce na základě nekompletní fosilie, objevené ve Wyomingu (lokalita Como Bluff v rámci souvrství Morrison). Další fosilie (kosti předních končetin) byly později objeveny také v lokalitě Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry v Utahu.[2] Obratle célura jsou velmi dlouhé a relativně tenké, odtud vychází i jeho rodové jméno. Stehenní kost byla dlouhá pouze kolem 21 centimetrů, z čehož někteří paleontologové odvozují celkovou délku asi 2,4 metru, výšku v kyčlích kolem 0,7 metru a hmotnost zhruba v rozmezí 13 a 20 kilogramů.[3] Nebyl tedy mohutnější než statný pes, i když vzhledem ke svému dlouhému ocasu byl podstatně delší.Coelurus byl proto nejspíš hbitým lovcem menších obratlovců a snad i některých bezobratlých živočichů. Historie tohoto taxonu je velmi spletitá, což je pro dinosaury objevené a formálně popsané v 19. století typické. V současnosti bývá Coelurus spolu s rodem Tanycolagreus řazen mezi vývojově primitivní tyranosauroidy[4], ačkoliv jiné názory na systematické zařazení jsou také poměrně běžné.[5] Každopádně je jisté, že C. fragilis patřil do skupiny Coelurosauria a byl tak přinejmenším vzdáleným příbuzným všech tyranosauroidů.[6] Mnohé o jeho příbuzenství s jinými teropody odhalil až objev zmíněného tanykolagrea, který umožnil utvoření anatomického rámce, podle kterého bylo možné oba taxony účinně porovnávat s dalšími teropody.

 

Rekonstrukce lebky druhu Tanycolagreus topwilsoni, většího příbuzného druhu C. fragilis. Společně tvoří tyto dva druhy čeleď Coeluridae, která podle některých paleontologů spadá do nadčeledi Tyrannosauroidea. Kredit: Daderot, Wikipedie (CC0)
Rekonstrukce lebky druhu Tanycolagreus topwilsoni, většího příbuzného druhu C. fragilis. Společně tvoří tyto dva druhy čeleď Coeluridae, která podle některých paleontologů spadá do nadčeledi Tyrannosauroidea. Kredit: Daderot, Wikipedie (CC0)

Tanycolagreus topwilsoni (doslova přibližně „lovec s dlouhými/nataženými končetinami“) byl poněkud větší příbuzný rodu C. fragilis. Jeho fosilie byly objeveny v roce 1995 v lokalitě Bone Cabin Quarry, opět na území Wyomingu ve svrchně jurských sedimentech souvrství Morrison. Podle Gregoryho S. Paula mohl tento dravec měřit na délku asi 4 metry a dosahoval hmotnosti kolem 120 kilogramů.[7] Objevený holotyp představoval dosud nedospělého jedince, který zaživa měřil asi 3,3 metru. Byl tedy o poznání robustnější než jeho příbuzný, zároveň ale stále patřil mezi menší teropody. Stejně jako célurus i tento teropod byl velmi lehce stavěn a dokázal se zřejmě rychle pohybovat. Rovněž byl zřejmě lovcem menších obratlovců a snad i mláďat býložravých dinosaurů, na která si ovšem troufal spíše jen v případě smečkového lovu. O případných sociálních vazbách těchto dinosaurů však bohužel zatím nic nevíme. Častou kořistí céluridů mohli být nicméně malí ptakopánví dinosauři, jako byl druh Othnielia rex. Formálně byl druh T. topwilsoni popsán roku 2005[8] a o dva roky později byla postulována jeho možná vazba k nadčeledi Tyrannosauroidea.[9] Některé pozdější analýzy nicméně s tímto zařazením nesouzní a vyčleňují tomuto druhu spíše bazálnější pozici v rámci kladu Coelurosauria.[10] Občas bývá tanykolagreus směšován dohromady s rody Ornitholestes a Stokesosaurus, k tomu však nejspíš není relevantní důvod. Ze tří dobře známých rodů malých teropodů v souvrství Morrison (Ornitholestes, Coelurus a Tanycolagreus) k sobě mají podstatně blíže poslední dva zmíněné. Vykazují totiž jiné proporce kostí končetin a celkově anatomicky podobnější kostry. Jisté detaily na kostech jsou však dostatečně odlišné, abychom je mohli rozlišit jako dva různé rody. Až budoucí výzkum snad zodpoví otázku, zda se skutečně jedná o vývojově primitivní příbuzné pozdějších tyranosauridů nebo jen o samostatnou skupinu mnohem vzdáleněji příbuzných célurosaurních teropodů.


Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short Summary in English: Coelurus and Tanycolagreus were genera of coelurosaurian dinosaurs from the Late Jurassic period (about 153 to 150 million years ago). They belonged to a large group of theropods (Coelurosauria) and according to some sources, they were probably part of a family Coeluridae belonging to the group Tyrannosauroidea.


 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Coelurus

https://en.wikipedia.org/wiki/Tanycolagreus

https://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=53001

https://dinodata.de/animals/family_pages/coeluridae.php

 

[1] Marsh, Othniel Charles (1879). „Notice of new Jurassic reptiles“ (PDF). American Journal of Science. Series 3. 18 (108): 501–505.

[2] Carpenter, Kenneth; Miles, Clifford; Ostrom, John H.; Cloward, Karen (2005). „Redescription of the small maniraptoran theropods Ornitholestes and Coelurus from the Upper Jurassic Morrison Formation of Wyoming“. In Carpenter, Kenneth. The Carnivorous Dinosaurs. Bloomington: Indiana University Press. pp. 49–71. ISBN 978-0-253-34539-4.

[3] Russell, Dale A. (1989). An Odyssey in Time: Dinosaurs of North America. Minocqua, Wisconsin: NorthWord Press. p. 80. ISBN 978-1-55971-038-1.

[4] Senter, Phil (2007). „A new look at the phylogeny of Coelurosauria (Dinosauria, Theropoda)“. Journal of Systematic Palaeontology. 5 (4): 429–463. doi:10.1017/S1477201907002143

[5] Zanno, L. E. (2010). „A taxonomic and phylogenetic review of Therizinosauria“. Journal of Systematic Palaeontology. 8 (4): 503–543. doi:10.1080/14772019.2010.488045

[6] Cau, Andrea; Brougham, Tom; Naish, Darren (2015). „The phylogenetic affinities of the bizarre Late Cretaceous Romanian theropod Balaur bondoc(Dinosauria, Maniraptora): Dromaeosaurid or flightless bird?“. PeerJ. 3: e1032. doi:10.7717/peerj.1032

[7] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 124 (anglicky)

[8] Carpenter, K., Miles, C., and Cloward, K. (2005). „New small theropod from the Upper Jurassic Morrison Formation of Wyoming“. in Carpenter, K. 2005. The Carnivorous Dinosaurs, Indiana University Press: 23-48

[9] Senter, Phil (2007). „A new look at the phylogeny of Coelurosauria (Dinosauria, Theropoda)“. Journal of Systematic Palaeontology. 5 (4): 429–463. doi:10.1017/S1477201907002143

[10] O. W. M. Rauhut, A. C. Milner, and S. Moore-Fay (2010). „Cranial osteology and phylogenetic position of the theropod dinosaur Proceratosaurus bradleyi(Woodward, 1910) from the Middle Jurassic of England“, Zoological Journal of the Linnean Society, 158(1): 155-195.


Autor: Vladimír Socha
Datum:13.11.2018